V polovině června schválil kabinet Petra Nečase návrh ministerstva financí na zavedení takzvaných předdůchodů. Pokud návrh zákona projde poslaneckou sněmovnou a senátem, budou si moci lidé zažádat o předdůchodové dávky už od ledna 2013. Vláda se tímto krokem snaží podpořit probíhající důchodovou reformu, která přináší do českého penzijního systému řadu novinek. Většina změn spojená s důchodovou reformou byla dosud odborníky spíš kritizována, na zavedení předdůchodů ale zatím slyšíme především slova chvály. Jejich využívání se totiž negativně neodrazí (jak je to běžné u předčasného důchodu – který ale prakticky nemá s předdůchodem nic společného) na výpočtu „regulérního“ důchodu. Jestliže bude navíc žadatel bez zaměstnání, bude za něj po dobu pobírání předdůchodu stát platit zdravotní pojištění.
Předdůchody budou v podstatě nabízet možnost předčasného čerpání z penzijního připojištění. Ovšem pouze z „nového penzijního připojištění“, tedy z takzvaných účastnických fondů, které budou vznikat od příštího roku. Kdo zůstane u „klasického penzijního připojištění“ (nově se těmto fondům bude říkat transformované fondy), ten tuto možnost mít nebude. (Nové, účastnické fondy ale zase nenabízejí „klasickou“ cestu, jak se dostat předčasně k naspořeným penězům, totiž výsluhovou penzi.)
Proč předdůchody, proč předdůchody ne, pro koho jsou, pro koho nejsou... Analýza.
O vyplácení předdůchodových dávek může zažádat každý, komu zbývá do odchodu do starobní penze pět a méně let. Musí však mít v účastnickém fondu naspořeno relativně dost peněz. Využívání předdůchodů totiž musí trvat minimálně dva roky a předdůchodce si musí nechat měsíčně vyplácet alespoň třicet procent průměrné mzdy. Jestliže tedy v roce 2011 byla průměrná mzda 24 319 korun, člověk by musel pro dvouleté čerpání předdůchodu (s měsíční dávkou 7296 Kč) mít na svém kontě u penzijní společnosti alespoň 175 104 korun. Rozhodně tedy nejde o něco, co by si mohl dovolit každý. Vláda tím dává jasně najevo, jaká forma spoření či investování na důchod má u ní zelenou.
Se zavedením předdůchodů souhlasí také odbory. Jejich zástupci budou nyní apelovat na zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům zvýšili příspěvek k penzijnímu připojištění. A mají v ruce pádný argument: příspěvek zaměstnavatele poskytovaný účastníkovi třetího pilíře penzijního systému bude nově osvobozen od daně z příjmů do výše 30 tisíc korun za rok. Dosud se jednalo o částku 24 tisíc korun.
Co si o zavedení předdůchodů myslí odborníci ze světa financí? Může podle nich tento systém v praxi dobře fungovat?
ekonom
Předdůchody smysl mají a návrh má několik pozitivních rysů (za nezaměstnaného předdůchodce bude platit zdravotní pojištění stát, předdůchod nebude mít negativní dopad na výpočet důchodu). Jinak je to ale zase (jak už se stalo u návrhů ministerstva financí v oblasti finančních služeb smutným zvykem) návrh nedotažený a zvýhodňující jeden finanční produkt oproti jiným, takže křivící trh a omezující v Čechách už tak malou konkurenci. Proč se mají výhody vztahovat pouze na penzijní fondy, a nikoliv na jiné formy spoření, kde by finanční instituce uměly zařídit stejný systém výplaty naspořených peněz?
ekonom, ředitel FINEZ Investment Management
Myslím, že základní myšlenka je dobrá. Určitě bych ji ale rozšířil i na druhý pilíř – na důchodové spoření. Ještě mi pak chybí možnost převést prostředky z druhého pilíře do prvního. Pak by začala být reforma důchodů zajímavá.
analytik Partners
Na předdůchody se můžeme dívat prizmatem „poloplné-poloprázdné sklenice“. Optimista uvidí to, že oproti původním návrhům jde o zmírnění podmínek a dobrý argument pro spoření na penzi ve třetím pilíři. Pesimista si naopak všimne neustálého zpřísňování podmínek. Zatímco v původním penzijním připojištění je možné čerpat výsluhovou penzi po patnácti letech spoření a starobní penzi již ve věku šedesát let, v novém doplňkovém penzijním spoření výsluhová penze nebude a nárok na starobní penzi se bude odvíjet od zákonné hranice odchodu do důchodu. Předdůchody, které lze čerpat nejdříve pět let před tímto datem, tak představují alespoň určitou náplast na toto zpřísnění a řada z nás tuto možnost určitě využije. A to zejména tehdy, bude-li nám přispívat na penzi náš zaměstnavatel, který k tomu má být motivován vyššími daňovými úlevami.
ekonom a publicista
Jde zejména o další znepřehlednění již nyní poměrně složitého systému sociálního zabezpečení. Praktická přínosnost opatření bude mizivá. Předpokladem smysluplnosti předdůchodů jsou totiž poměrně vysoké úspory příjemce během jeho aktivního života. Přitom se ovšem mají předdůchody týkat zejména náročných profesí, při jejichž vykonávání dochází k relativně rychlému opotřebení organismu. Jak známo, tyto profese rozhodně nepatří mezi špičku, co se týče výše mezd. Je tedy otázkou, jak budou zaměstnanci těchto profesí akumulovat nějaké vyšší úspory. Nevím, působí to na mě jako opatření, kterým stát demonstruje svůj soucit se znevýhodněnými skupinami občanů (voličů), z něhož však nakonec budou profitovat úplně jiné skupiny – ty, jejichž zástupci fyzicky náročně pracovali naposledy při brigádě v mládí, pokud vůbec.
ekonom, analytik Next Finance
U některých profesí je jasné, že člověk nemůže pracovat až do důchodového věku. Je samozřejmé, že například horníci nemohou vykonávat svoji práci do 63 let nebo ještě déle. A s jejich kvalifikací je následně velice obtížné se rekvalifikovat, aby si mohli najít jinou práci. To ale platí i pro řidiče nebo nemocné lidi, kteří mají taktéž problém pracovat až do svého důchodového věku. Proto je pro ně předdůchod jistým vysvobozením a možností vyhnout se stresu při hledání nového místa. Zároveň nebudou trestáni za odchod do předdůchodu snížením výše řádného důchodu. Tento princip může v praxi velice dobře fungovat. Zároveň to do jisté míry motivuje lidi k vlastním úsporám na důchod, bez kterých se žádný budoucí důchodce neobejde.
Pokud jde o nastavení minimální měsíční „dávky“ na hranici 30 procent průměrné mzdy, tak v tom nevidím problém. Je to částka, se kterou se dají pokrýt životní náklady. Nicméně musíme si uvědomit, že oněch osm tisíc korun je dostatečných z dnešního pohledu. Za deset let by tato částka byla vzhledem k předpokládanému růstu cenové hladiny nedostatečná. Požadovaná měsíční renta se ovšem bude každý rok měnit v závislosti na růstu průměrné mzdy. Pokud by pokračoval stávající trend růstu mezd, pak za deset let by oněch 30 procent odpovídalo 11 077 korunám. I s tímto je nutné počítat při naší kalkulaci, kolik peněz si budeme odkládat stranou.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 6. 2012 15:37, MarxEngels
...pochybuji, že odbory vůbec pochopily o co se jedná a mám dojem, že jim jde jen o to, jek se opět zviditelnit a mít v ruce nějaký nový bič na nás, mizery kapitálisty...
A propos - logickým nesmyslem je obrat "spořit si v investičních penzijních fondech" :)
A souhlasím s p. Prouzou - zvýhodňování pofiderního systému penzijních fondů jako jediného způsobu, jak si spořit se státní podporou není nic jiného, než dobře vylobbovaný tunel (= důchodová reforma )...
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.