Stávající průběžný systém je založený na tom, že mladší, ekonomicky aktivní odvádějí peníze na důchody dnešních penzistů. Penze dnešních mladých by v budoucnu podle tohoto principu platila generace jejich dětí. Má to ale háček. Pokud bychom nechtěli průběžný systém opustit, museli bychom zastavit stárnutí populace – nějak zařídit, aby se Češkám v průměru rodilo 3,5 dítěte. A to je, přiznejme si, nereálné. Jiná možnost, jak navýšit počet lidí v produktivním věku, je masivní imigrace. Ta by však s sebou nesla další a další problémy. Muselo by jít o veliké množství lidí, většina z nich by nutně pocházela z kulturně dosti odlišných prostředí, a jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, integrace není legrace. Schopnost naší ekonomiky absorbovat příliv pracovních sil je navíc v krizové době minimální. Třetí možnost, jak se vyhnout reformě a zachovat penzijní systém ve stávající podobě, je zvyšovat dál odvody, z nichž se penze platí. Experti z ČSOB však spočetli, že pokud bychom penzijní reformu neprovedli, museli bychom například zvýšit DPH na 30 procent.
Diskuze nad podobou důchodové reformy trvají už v řádu desítek let, nyní konečně nastalo stádium realizace – poté co byly příslušné zákony schváleny v parlamentu a podepsány prezidentem republiky.
Text vznikl ve spolupráci se serverem Finparáda, který zásobuje daty sekce Srovnání osobních účtů a Srovnání spořicích účtů na Peníze.cz.
Zreformovaný důchodový systém, který bude fungovat od roku 2013, je postaven na třech pilířích.
První pilíř je založen na důchodu od státu, placeném z odvodů občanů v produktivním věku, tj. průběžném systému.
Druhý pilíř představují individuálně placené odvody do (zatím neexistujících) penzijních fondů, výše těchto odvodů je přesně stanovena procentem ze mzdy. Kdo se pro druhý pilíř rozhodne (a má na to přesně stanovené časové období), získá výhodu slevy z placení odvodů do průběžného systému, tedy na důchodové pojištění. Konkrétně nebude odvádět běžných 28 procent ze mzdy, ale jen 25 procent. Tříprocentní rozdíl musí převádět do vybraného penzijního fondu. K tomu ale musí přidat měsíčně další dvě procenta ze mzdy navíc. Penzijní fond mu pak bude po odchodu do důchodu vyplácet penzi, která bude přímo úměrná jím naspořené a fondem zhodnocené sumě peněz. Z druhého pilíře není po celou dobu spoření na důchod možné odejít. Rozhodnutí vstoupit nebo nevstoupit do druhého pilíře je tedy nevratné.
Třetím pilířem je transformované současné penzijní připojištění, které je dobrovolné a závisí na dohodě mezi občanem a penzijním fondem. Fondy druhého a třetího pilíře budou muset být oddělené. Současné fondy mohou podat přihlášku (transformační projekt) pro vstup do důchodové reformy do konce února 2012. Proto je možné měnit penzijní fondy jen do konce února, aby následně už nedocházelo k pohybu klientů fondů a transformace byla proveditelná. Nové transformované fondy začnou působit od 1. ledna 2013. Vedle nich vzniknou ve třetím pilíři ještě nové účastnické fondy, pro které však budou platit jiná pravidla: zatímco u stávajících fondů například klient nesmí prodělat (fondy mu musí připsat nezáporný zisk) a po patnácti letech je možné zažádat o výsluhovou penzi, u nových účastnických fondů nebude každoroční nezáporné zhodnocení podmínkou (což na druhou stranu umožní dynamičtější investiční strategii) a vyplacení výsluhové penze po patnácti letech nebude možné.
Vstupovat do druhého pilíře nových fondů pilíře třetího bude možné od 1. ledna 2013.
Penzijní fond | Tržní podíl | Počet klientů | Zhodnocení 2010 |
25 % | 1 157 752 | 2,0 % | |
20 % | 925 835 | 2,3 % | |
11 % | 497 726 | 2,2 % | |
10 % | 478 725 | 1,5 % | |
9 % | 412 802 | 2,1 % | |
9 % | 423 539 | 1,5 % | |
7 % | 306 414 | 1,04 % | |
4 % | 192 650 | 3,0 % | |
3 % | 116 086 | 2,1 % | |
1 % | 60 860 | 2,1 % |
Zdroj: Srovnavac.cz
Tabulka výš je v lecčems zastaralá. Například Penzijní fond ČSOB Progres už neexistuje, sloučil se se sestrou ČSOB Stabilitou. Jenže jaké výnosy fondy letos svým klientům připíšou, to se ještě neví. Tedy – neví se to přesně, ale s poměrně slušnou jistotou se to dá dedukovat z jejich čerstvých výsledků. Známe je! Najdete je na Peníze.cz:
Vstup do druhého, soukromého důchodového pilíře bude možný od 1. ledna 2013, a to pro všechny osoby starší 18 let, které ještě nepobírají důchod. Lidé starší 35 let (podle věku k 1. lednu 2013) to budou moci udělat jen do 1. července 2013, mladší pak nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou 35 let.
Platí, že pokud jste starší, tedy máte do důchodu kratší dobu (méně než 25 let), nebo máte menší než průměrný výdělek, případně obojí, není pro vás stup do druhého pilíře výhodný. Na druhé straně osoby vydělávající výrazně více, než je průměr, mohou zvažovat vstup do druhého pilíře i v případě, že jim do důchodu zbývá méně než uvedených 25 let. Záležet však bude i na volbě investičního profilu fondu a zejména na jeho skutečném výnosu (viz tabulka na konci článku). Do druhého pilíře se mohou zájemci hlásit až po vzniku nových fondů od začátku roku 2013.
Třetí pilíř bude výhodný pro každého, kdo nemá jiné možnosti, jak lépe peníze zhodnotit, zejména to platí pro starší, kterým se tak nabízí – po zohlednění státní podpory – výnos, který budou jinde těžko hledat. Třetí pilíř se bude nově nazývat „doplňkové penzijní spoření“. Od 1. ledna 2013 se zpřísní pravidla pro státní příspěvek těm, kteří si budou v rámci tohoto pilíře spořit. Příspěvek nově obdrží pouze ten, kdo měsíčně vloží alespoň 300 korun (dosud to bylo 100 korun).
Současní důchodci nebo většina lidí 10 až 15 let před důchodem se může na reformu dívat z povzdálí, jelikož se jich příliš nedotkne a do druhého pilíře se zřejmě nepoženou. Kolika lidí by se tedy druhý pilíř mohl týkat? Experti ČSOB například předpokládají, že při současném nastavení systému individuálního spoření na důchod v rámci druhého pilíře penzijní reformy by o tyto fondy mělo zájem zhruba 15 procent potenciálních klientů (tedy ze zhruba 5,75 milionu osob). Zatímco dobrovolné spoření označované jako třetí pilíř penzijního systému využívá již dnes přes 4,5 milionů občanů, do nově vzniklých fondů by podle ČSOB přešlo necelých 900 tisíc obyvatel.
Majitele současných penzijních fondů čeká strategické rozhodnutí, zda do druhého pilíře vstoupit. Vzhledem k vysokým počátečním nákladům a velmi regulovaným příjmům se kumulativně příjmy a náklady vyrovnají až po zhruba deseti letech provozu. „To samo o sobě není špatné – do systému budou vstupovat takové společnosti, které chtějí mít s klientem dlouhodobý vztah,“ podotýká člen představenstva a vrchní ředitel distribuce ČSOB Petr Hutla. ČSOB sama nadále analyzuje, zda fondy druhého pilíře zapojí do své nabídky. „V každém případě by případně nově vzniklá ČSOB penzijní společnost doporučovala vstup do těchto fondů jen těm, pro které budou opravdu výhodné,“ řekl Petr Hutla. „Korektní poradenství bude klíčové. Rozhodnutí o vstupu do 2. pilíře vyžaduje kvalitní analýzu – klientovo ano či ne je totiž nevratné,“ dodal.
Dobrou zprávou je, že Češi mají o výši svého důchodu vcelku realistickou představu. Na penzijní fondy však zatím příliš nespoléhají. Měsíčně si do nich ukládají méně než dvě procenta mzdy. „Průměrná úložka činí 420 korun. To je ale nedostačující. Ideální by bylo, kdyby si Češi ukládali stranou 1 000 korun. Tím by dosáhli na maximum státní podpory od roku 2013,“ míní generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karel Svoboda. „Nově nastavený systém jde podle nás správným směrem – motivuje lidi k tomu, aby si spořili více. Zvýšení příspěvku je také v souladu s naším očekáváním,“ dodává.
Tři čtvrtiny Čechů sice považují za nejvhodnější spoření na stáří penzijní připojištění, skutečný zájem ale stagnuje. Pro lidi, kteří stojí těšně před odchodem do penze, jsou přitom současné penzijní fondy stále jednou z nejvýhodnějších možností zajištění na stáří. Pokud dnes 55letý člověk začne dobrovolně spořit, díky výnosům fondu a podpoře státu může získat v šedesáti letech více než dvanáctiprocentní zhodnocení svých prostředků.
Podmínky: Doba účasti ve 2. pilíři 30 let, zhodnocení fondu je čisté zhodnocení nad inflací, 20 let výplata z 2. pilíře
Výhoda účasti ve 2. pilíři proti průběžnému systému v měsíčních platech
Profese | Medián mzdy | Konzervativní | Vyvážený | Dynamický |
Předseda představenstva | 100 000 Kč | 6,7 | 9,2 | 19,1 |
Finanční ředitel | 75 000 Kč | 5,7 | 8,2 | 18,1 |
Manažer marketingového oddělení | 50 000 Kč | 3,7 | 6,2 | 16,1 |
Bankéř | 35 319 Kč | 1,1 | 3,6 | 13,5 |
IT Specialista | 33 853 Kč | 0,9 | 3,4 | 13,3 |
Operátor velínu na výrobu elektrické energie | 31 980 Kč | 0,3 | 2,8 | 12,7 |
Horník | 26 147 Kč | -1,6 | 1 | 10,8 |
Středoškolský učitel | 22 650 Kč | -2,6 | -0,1 | 9,8 |
Lékař | 21 928 Kč | -3 | -0,5 | 9,4 |
Dělník v zemědělství | 16 019 Kč | -6,4 | -3,9 | 6 |
Kuchař | 10 516 Kč | -12,1 | -9,6 | 0,3 |
Zdroj: ČSOB
vysoký předpoklad vhodnosti 2. pilíře | přínos 2. pilíře ke zvážení | teoretický předpoklad nevhodnosti 2. pilíře |
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
28. 2. 2012 9:06, eďa
Komu se vyplatí druhý pilíř, snad jen těm, kteří ho budou spravovat - tunelovat.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 12. 2012 15:58, Linda
To melete slušný nesmysly, člověče :ú
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.