Šance penzijního připojištění

Zatímco stavební spoření využívá již víc než polovina našich obyvatel, penzijní připojištění pouze čtvrtina. Ve stavebních spořitelnách měli lidé koncem roku naspořeno již 180 miliard, v penzijních fondech jen něco přes 63 miliard korun.
Důvod je jasný: výnos stavebního spoření je nejen vysoký, ale i velmi srozumitelný a po pětiletém cyklu lze peníze použít na cokoli. Penzijní připojištění však (pro někoho asi překvapivě) často vynáší i víc než "profláknuté stavebko". Kde se zhodnocení objeví? No přece na daních!

Uvažovat o tomto produktu by měli ti čím dál mladší. V dohledu je totiž důchodový věk silných poválečných ročníků a další demografický zlom nastane, až zestárnou silné ročníky 70. let – tedy po roce 2030. A tomu nezabrání ani vládou navržený "švédský" model.
Z grafu na konci článku zjistíme, že pro ty, jimž chybí do 60 let jen "několik" roků, jde o velmi výhodný produkt. I padesátníkům nabízí stále ještě velmi solidní výnosnost. A protože se od příštího roku sníží podpora stavebního spoření (zatím se předpokládá, že na efektivní úrok 6 až 7 %), bude rozumnou možností i pro čtyřicátníky.

Co stát nevezme, to "dá"

Daňová úleva nastupuje nad hranicí pěti set korun měsíčně (do této hranice dostáváme státní příspěvek až 150 korun, maximální je právě při spoření 500 Kč měsíčně) a končí u 1 500 měsíčně (je limitována odpočtem ze základu daně nejvýš 12 000 korun ročně). Kdo tedy ukládá 1 500 měsíčně, dostane měsíčně k pětistovce státní příspěvek a další tisícovku si odečítá od daňového základu. Záleží také na tom, do jaké patří daňové skupiny. Ty jsou dány od roku 1999 (a podle současného názoru vlády se hned tak nezmění):

Daňové úspory u penzijního připojištění
Sazba	Daňový základ	Možná daňová úleva
15 %	do 109 200 Kč	1 800 Kč
20 %	od 109 200 do 218 400 Kč	2 400 Kč
25 %	od 218 400 do 331 200 Kč	3 000 Kč
32 %	nad 331 200 Kč	3 840 Kč

O výši daňové úlevy musíme uvažovat věcně: protože nám ji stát odpustil, vlastně nám ji věnoval, tedy dal (podobně jako podporu u stavebka). Úleva se nám "vrátí" sice se zpožděním, to ale podpora stavebního spoření také (dostáváme ji připsanou vždy až v dubnu následujícího roku). Na rozdíl od ní však daňovou úlevu dostáváme "na ruku" a nemusíme ji tedy reinvestovat. K optimalizaci výnosu tak vlastně nemusíme od druhého roku ročně fakticky ukládat 18 000, ale jen kolem 15 000 korun (i když je prakticky jedno, zda použiji tři tisícovky "vrácené", anebo svoje a ty vrácené strčím do peněženky).

Výnos a porovnání

Optimální částka úložky do stavebního spoření je 1 500 měsíčně, tedy 18 000 Kč ročně: k tomu státní podpora 4 500 Kč a úročení celého účtu se pohybuje kolem 3 % (dříve až 4,5 %), počítejme tedy pro jednoduchost 4 %.
Pro využití státního příspěvku i daňové úlevy u penzijního připojištění je nejvýhodnější ukládaná částka také 18 000 Kč ročně. Státní příspěvek je 1 800 Kč na účet fondu a daňovou úlevu "v hotovosti". Protože daňovou úlevu můžeme počínaje druhým rokem přímo odečítat od vkládaných prostředků, roční ukládaná suma o tuto částku klesne (na 15 000 Kč v případě 25% daňové skupiny a na 15 600 Kč v případě 20% daňové skupiny).
Zhodnocení je poněkud vyšší, ale za poslední tři roky se pohybovalo kolem 4 %, počítejme tedy s ním. Drobnou vadou na kráse je také okolnost, že výnos je před výplatou zdaněn 15 %, zatímco u stavebka je od zdanění (zatím) osvobozen. To by však v budoucnu měla vyrovnat přece jen o podobný zlomek vyšší výkonnost fondů. 

V obou těchto daňových skupinách se tedy optimálně dostáváme na stejný roční výnos jako u stavebního spoření – pro pětiletý cyklus. Ale: problém je skryt právě ve slově "roční". Jde totiž o mnohaletou likviditu, která efektivní výnos (míru výnosnosti) postupně snižuje:

Jak vidíme v grafu, zhodnocení je velmi zajímavé. Dokonce se bezpochyby stane pro další ne nevýznamnou část naší populace nejvýhodnějším finančním produktem. Jen co budou známy (schváleny) změny v systému stavebního spoření, uvedeme přesnější propočty.

Další efekt využití penzijního připojištění vznikne, jakmile na něj přispívá zaměstnavatel. Z takového příspěvku svému zaměstnanci (do 3 % výpočtového základu, tj. přibližně hrubého příjmu) neplatí daně ani pojistné (totéž osvobození platí i pro příspěvky na životní pojištění). Čistý výnos pro zaměstnance tkví také v úspoře daní a pojistného, viz zde. Těmto možnostem se budeme věnovat v dalším pokračování, přineseme i model jejich efektivnosti. 

Spočítejte si zde, kolik byste dostali jako jednorázovou výplatu, anebo výši doživotní měsíční penze z penzijního připojištění.

Myslíte, že by měl stát podporovat tento třetí, dobrovolný pilíř jinak, např. aby byl výhodněiší i pro mladší ročníky? Využíváte penzijní připojištění? Podělte se o své názory a nápady!