Zdroj: Shutterstock
V září jste oznámili, že o výplatu pojištěných vkladů bude možné žádat také online – prostřednictvím bankovní identity. Je to zatím jen záměr, nebo už hotové řešení, které by se už mohlo použít, kdyby třeba hned zítra zkrachovala nějaká banka nebo záložna?
Je to už hotové řešení. Aplikace bude k dispozici na stránkách Komerční banky, s kterou máme jako Garanční systém uzavřenu rámcovou smlouvu o zajištění výplaty náhrad vkladů. Veřejnosti by se tato aplikace zpřístupnila ke dni, kdy začne případná výplata náhrad vkladů nějaké zkrachovalé banky nebo družstevní záložny.
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Pracovala v ČSOB a pak řadu let na Ministerstvu financí ČR, mimo jiné i v oddělení státních cenných papírů. Od roku 2002 vykonávala funkci finanční manažerky Fondu pojištění vkladů a od roku 2006 byla jeho výkonnou ředitelkou. Po transformaci fondu v roce 2016 je výkonnou ředitelkou Garančního systému finančního trhu.
Při využití výběru náhrady vkladů přes internet se klient zkrachovalé banky bude moci ověřit bankovní identitou jakékoliv banky – kromě té zkrachovalé, jejíž identita už nebude fungovat. A pokud má účet v Komerční bance, bude moci využít také ověření prostřednictvím KB klíče.
Bude mít online žádost o výplatu pojištěných vkladů nějaké omezení oproti klasické formě žádosti?
V zásadě nabídne stejné možnosti jako klasická forma. Prostřednictvím bankovní identity však může žádat jen tuzemská fyzická osoba, nikoli právnická. Výplata náhrady pak musí směřovat na účet vedený v České republice. Jinak ale mohou online žádost využít i vkladatelé, kteří nejsou občany ČR, ale mají tady například trvalý nebo přechodný pobyt a mají jakýkoli osobní doklad vydaný českým státem, čímž si mohou zřídit i bankovní identitu.
Novou možností – tedy žádat přes internet – zřejmě reagujete i na pokračující rušení klasických hotovostních pokladen v bankách, respektive rušení celých poboček. I zájemce, který by chtěl výplatu náhrady, má totiž čím dál méně možností, kam osobně zajít.
Především jsme tím chtěli nabídnout jednoduchý a daleko pohodlnější proces pro klienty bank. Většina lidí už dnes přistupuje do banky online – a zároveň už téměř pět milionů obyvatel Česka používá bankovní identitu. Ale reagujeme tím samozřejmě i na zavírání pokladen a poboček.
Myslím, že do budoucna budeme nuceni od výplaty náhrad v hotovosti upustit. Jednak banky omezují hotovostní služby, které jsou nákladné. A jednak tohoto způsobu využívá už jen malá část klientů, i když Sberbank byla trochu výjimkou – ale spíše proto, že mezi klienty bylo hodně cizinců.
Případné zrušení hotovostní výplaty je čistě na vašem rozhodnutí? Nebo je to součást dohody s vyplácející bankou, v současnosti tedy KB? Nebo k tomu bude potřeba změna zákona?
V zákoně není forma výplaty náhrad přímo specifikována. Vyplývá to z našeho požadavku zadaného ve výběrovém řízení, aby banka zachovala i výplatu v hotovosti. Aktuální smlouva s Komerční bankou je sjednána do roku 2029. Do té doby bude tedy možné výplatu náhrady vyzvednout i na pobočce banky v hotovosti.
Na úrovni Evropské unie se dokončuje reforma takzvaného rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů pro banky v EU (CMDI). V červnu byla oznámena politická dohoda ohledně hlavních bodů. Od kdy by změny, které probereme za chvíli, mohly začít platit?
Dohoda mezi Radou EU – tedy ministry členských zemí – a Evropským parlamentem vyřešila otázky řešené na politické úrovni. Hlavní body už tedy známe a měly by být definitivní. V současnosti se řeší ještě technické detaily, přesné právní formulace a podobně. Dánské předsednictví, až obdrží všechny připomínky, chce do konce letošního roku připravit konečný text, který by pak – zřejmě v prvním čtvrtletí roku 2026 – měly schvalovat Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada.
Změny mají podobu směrnice – takže v Česku pak nezačnou platit automaticky, ale bude nutné je převést do tuzemského právního systému formou zákonů. Od kdy by pak v Česku mohly být účinné?
Transpoziční lhůta, do kdy to musí členské země převést směrnici do domácí legislativy, bude 24 měsíců. To znamená, že by měla nabýt účinnosti v průběhu roku 2028.
Hned na začátku bychom měli zdůraznit, že směrnice nemění základní pravidla pro pojištění vkladů v Evropské unii. Zůstane tedy limit sto tisíc eur, tedy podle aktuálního kurzu přibližně 2,4 až 2,5 milionu korun na jednoho vkladatele u jedné banky. Zároveň i nadále dostanou klienti sto procent vkladů do tohoto limitu.
Ano, tyto základní limity zůstávají. A nezmění se ani doba výplaty náhrad – to znamená, že Garanční systém musí zahájit výplatu náhrady do sedmi pracovních dnů poté, co od České národní banky obdrží oznámení o neschopnosti banky nebo družstevní záložny dostát svým závazkům vůči vkladatelům, případně rozhodnutí soudu o úpadku, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady, na které se vztahuje pojištění.
Co se tedy změní z pohledu běžného klienta?
První změna na úrovni Evropské unie se týká zvýšených náhrad, tedy vyššího limitu pojištění vkladů nad rámec základních sto tisíc eur. Jde o případy dočasně vyšších vkladů, které plynou ze specifických situací, spojených s určitým sociálním podtextem.
Patří sem například vklady z prodeje nemovitosti sloužící k soukromému bydlení, vyplacení jednorázového vyrovnání ze spoření na důchod se státním příspěvkem, z vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, z pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti. Dále jde o peníze plynoucí z dědictví a odstupného v zaměstnání nebo o peníze z náhrady újmy způsobené trestným činem.
Jak se pravidla pro takové zvýšené náhrady změní?
V současnosti se v těchto případech podle českého zákona zvyšuje limit pojištění vkladů o dalších sto tisíc eur. V součtu se základním limitem to tak v praxi znamená dvojnásobný limit: 200 tisíc eur.
Dosavadní evropská pravidla neurčovala minimální ani maximální limit pro ochranu těchto dočasně vysokých zůstatků. Podle nové směrnice bude limit vždy minimálně půl milionu eur a maximálně zřejmě až dva a půl milionu eur. Náš tuzemský limit se tedy výrazně zvýší – na kolik přesně, bude na rozhodnutí ministerstva financí a následně pak poslanců. Dává to smysl, když si uvědomíme, jak moc se v posledních letech zvýšily například ceny nemovitostí – dosavadní limit už často nestačil.
Na rozhodnutí jednotlivých členských států bude nejen určit, na jakou výši tyto dočasně vysoké vklady pojistí, ale budou moci stanovit u různých typů takových vkladů různou výši limitu.
Nová evropská pravidla zároveň rozšíří tuto nadstandardní ochranu i na prostředky, které klient shromažďuje na nákup nemovitosti k soukromému bydlení. V České republice máme tuto ochranu zavedenu už teď – je však specificky zaměřena na notářské či advokátní úschovy, kdy klient nakupující nemovitost vloží prostředky do úschovy k datu podpisu smlouvy, tedy předtím, než podá návrh na vklad do katastru na převod nemovitostí.
Pokud by se to rozšířilo obecněji na „shromažďování prostředků“ na nákup nemovitosti, jakým způsobem by to mohlo fungovat a jak by to klient prokazoval?
Dnes je to v zákoně poměrně striktně stanoveno. Kromě smlouvy o úschově je podmínkou pro získání náhrady i skutečnost, že klient již podal návrh na vklad do katastru nemovitostí. Stalo se nám v případě Sberbank, že jeden z klientů podal návrh až po rozhodném dni a tím pádem ztratil nárok na vyšší náhradu vkladů. V rámci transpozice budeme ministerstvu financí navrhovat změkčení některých kritérií pro přiznání zvýšené náhrady.
Vyšší limit lze podle dosavadních pravidel použít jen v případě, že peníze na účet přišly nejdéle tři měsíce před krachem banky. Prodlouží se to?
Ano, doba dočasně vyšší ochrany se má na evropské úrovni harmonizovat na šest měsíců.
Co ještě se pro vkladatele – pravděpodobně od roku 2028 – změní?
V současné době nejsou pojištěny vklady veřejných orgánů. Nová unijní pravidla počítají s tím, že nepojištěné zůstanou pouze vklady centrálních vládních orgánů. To znamená, že vklady měst a obcí by nově měly spadat pod ochranu formou pojištění vkladů.
V celé Evropské unii budou také pojištěny vklady, které nebankovní finanční instituce ukládají u banky pro své klienty na samostatných účtech. Typicky jde o prostředky, které vkladatelé svěřili platební instituci, vydavateli elektronických peněz nebo obchodníku s cennými papíry. V Česku již jsou takové vklady pojištěny, ale v rámci EU jsme jednou z mála výjimek.
Někteří lidé, kteří mají ve stejné bance vysoké vklady a současně tam má uložené jejich peníze i obchodník s cennými papíry, v současnosti mohou narazit na limit pojištění vkladů. Lidé často ani neví, v které bance jejich obchodník takový účet má, a že se tedy v součtu nevejdou do ekvivalentu sto tisíc eur.
I toto se na evropské úrovni změní. Dosud se sčítají veškeré vklady, které klient v bance má – jednak jeho vlastní vklady, jednak vklady uložené nebankovní finanční institucí na jeho jméno. Nově bude uplatňován samostatný limit pro vlastní vklady klienta a samostatný limit na vklady, které do banky vloží nebankovní finanční instituce jménem klienta. Právě proto, že klient nemá pod kontrolou, v jaké bance má jeho obchodník s cennými papíry – nebo jiný nebankovní finanční poskytovatel služeb – účet.
Zdůrazňuji ale, že prostředky budou pojištěny do limitu 100 tisíc euro proti krachu banky – nikoli proti krachu obchodníka s cennými papíry nebo nebankovní finanční instituce.
Změní se něco na pojištění vkladů podnikatelů?
Pro malé firmy ani pro velké právnické osoby se základní pravidla pojištění vkladů nezmění, limit zůstává ve výši sto tisíc eur.
Mimochodem, neuvažuje se na evropské úrovni o zvýšení limitu? Vzhledem k inflaci a růstu výdělků...
Současný limit sto tisíc eur platí od roku 2015. Evropská komise požádala v rámci připravované revize Směrnice o pojištění vkladů Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby provedl analýzu současné úrovně pojištění vkladů a simulaci možného zvýšení limitu. EBA na základě údajů získaných z jednotlivých zemí došla k závěru, že zvýšení limitu by nemělo žádný dopad na drtivou většinu vkladatelů.
Z analýzy vydané v prosinci 2023 vyplývá, že v zemích Evropského hospodářského prostoru je plně pojištěno 96 procent vkladatelů, což znamená, že v případě krachu banky by jim byla vyplacena celá částka jejich vkladu. A ta čtyři procenta vkladatelů, kteří nejsou plně pojištěni, jsou většinou společnosti. V Česku je plně pojištěno zhruba 98 procent vkladatelů – tedy jejich vklady v jedné bance nepřekračují limit sto tisíc eur.
Reforma takzvaného rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů (CMDI), o které mluvíme, se dotkne také samotných bank v problémech. Jednoduše řečeno: méně případů by mělo končit likvidací banky jako dosud, víc se bude upřednostňovat proces řešení krize.
Dosud byl zákonný systém řešení krize využívaný v evropské praxi spíše modelován na velké, systémové banky. Cílem probíhající revize je, aby tyto způsoby řešení krize byly vhodným řešením také pro střední a malé instituce, pokud je ve veřejném zájmu tyto instituce zachránit. Česká národní banka tak dostane širší mantinely pro to, kterou banku skrze tento proces zachránit místo likvidace a výplaty náhrad.
Pouze ty nejmenší banky a záložny budou nadále kandidáty na výplatu vkladů, protože mají minimální počet vkladatelů a nejsou významné z hlediska finanční stability. U ostatních se spíše bude hledat jiné řešení: buď prodej banky jinému vlastníkovi, nebo rozdělení banky (prodej zdravé části a likvidace nezdravé).
Z pohledu klienta bude takové řešení – například převzetí jinou bankou – znamenat menší dopad na dostupnost služeb. V ideálním případě neztratí ani dočasně přístup ke svým finančním prostředkům a nebude muset řešit, jak v době nejistoty splácet úvěry.
Vypadá to jednoduše, ale: nehrozí panika, když klient nebude mít jistotu, že dostane náhradu z fondu pojištění vkladů, a místo toho se bude přinejmenším několik dnů mluvit o tom, co s tou bankou stát udělá a kdo ji může převzít? Dá se to – v době čím dál rychlejšího přenosu informací a fám – utajit tak, aby v pátek odpoledne stát oznámil změnu a hned v pondělí už klient komunikoval s prakticky novou bankou?
Cílem nastavených procesů bude, aby se řešení skutečně našlo přes takzvaný rezoluční víkend. Takže klient by měl v pátek komunikovat ještě se svou bankou a v pondělí už s novou. V ideálním případě nedojde k žádnému přerušení přístupu ke službám. To vše má předejít panice a posílit důvěru veřejnosti ve stabilitu finančního systému.
Peníze BrandInsight: Partnerem článku je GSFT
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
