Podvodníci zdokonalují způsoby, jak vás připravit o úspory. U mnoha lidí jim ale pořád stačí staré dobré triky. Neuvěřitelné příběhy potvrzují, že na některé klienty bank nezabírá ani obyčejná logika, ani osvětové kampaně nebo varování v elektronickém bankovnictví.
Šance dostat peníze zpátky je prakticky nulová. Situace, které si ukážeme, jsou totiž příkladem takzvané hrubé nedbalosti, kdy klienti poruší hned několik základních pravidel. Podle finančního arbitra i soudů pak banka v takových případech nemusí nic nahrazovat.
Napadli váš účet, přineste nám peníze
Devětapadesátileté ženě ze Šumperska zavolala údajná pracovnice banky, která jí sdělila, že se nedostavila k podpisu úvěrové smlouvy. Žena se ohradila, že o žádný úvěr nežádala. V tom případě někdo napadl váš účet, reagovala „bankéřka“ a přepojila ženu na „manažera bezpečnostního oddělení“.
Ten ji instruoval, aby se co nejrychleji dostavila na pobočku své banky v Olomouci. Odveze vás tam taxík a náklady spojené s cestou zaplatí banka, ujistil.
Z konta si vybrala téměř půl milionu korun. Podle pokynů se pak přemístila do olomouckého obchodního centra. Do bitcoinmatu měla vložit všechny peníze na takzvaný rezervní účet. Když žena zapochybovala, zavolal jí údajný kriminalista. Všechno je v pořádku, uklidnil ji a poradil i postup při vkládání peněz.
Přesto žena nakonec nepřišla o všechno. Po několika úspěšně provedených vkladech k ní totiž přistoupil náhodný kolemjdoucí, který po krátké konverzaci zjistil, že uvěřila podvodníkům – díky němu zachránila alespoň 300 tisíc korun.
Příběh s taxíkem je sice dva roky starý, podobný postup však podvodníci využívají pořád. A lidí, kteří jim na to skočí, bohužel neubývá. Naopak.
Například jen policisté v Moravskoslezském kraji zaznamenali za letošní leden až březen kolem 40 případů, kdy falešní bankéři připravili klienty o celkem 15 milionů korun. Před rokem to za stejné tři měsíce bylo 25 případů se škodou kolem čtyř milionů.
Podvodníci lidem nejdříve tvrdí, že si někdo vzal na jejich jméno půjčku, nebo že někdo přímo zneužil jejich bankovní účet. Při hovoru jim klient prozradí, v které bance má účet. Druhý telefonát od podvodníka už pak může pracovat s konkrétnějšími údaji.
Jako třeba u 30leté ženy z Karvinska: údajný manažer bezpečnostního oddělení jí informoval o napadení účtu a nutnosti okamžitě převést peníze na jiný účet. Žena se podle instrukcí přihlásila na počítači na neznámou internetovou stránku. Přestože se jí ukazovala většinou jen bílá stránka s logem banky a řádky pro přihlášení, během hodiny postupně převedla na tento neznámý účet v jiné bance ze svého osobního i firemního účtu v součtu tři miliony korun.
Skoro o milion korun přišla 63letá žena z okolí Hradce Králové. Je potřeba ochránit váš účet před neoprávněným poskytnutím úvěru cizí osobě, zavolali jí podvodníci. Vydávali se za policisty a přesvědčili ženu, aby si vzala úvěr ve výši 910 tisíc korun. Peníze pak měla vybrat v hotovosti a předat jim do úschovy. Na parkovišti před obchodním domem převzali 800 tisíc korun v hotovosti, zbytek si nechali poslat na účet.
Přibližně 40letému muži z Bruntálska se ozvala údajná policistka, která řeší jeho ohrožený účet. Poslala mu i fotografii služebního průkazu. Brzo se prý muži ozve specialista z centrální banky (ČNB), který mu pomůže peníze ochránit. Ten mu během videohovoru poradil, aby si je převedl na chráněný účet u centrální banky. Klient nakonec předal v obálce všechny své platební karty i s PINy kurýrovi, který je měl dopravit do centrální banky. Muž přišel o 700 tisíc.
Jak se člověk nechá přesvědčit, aby poslal všechny úspory na neznámý účet? Napovědět může případ z Jesenicka. Falešná bankéřka vysvětlila 60leté ženě, že kvůli zneužití se jí buď „zamrazí účet“ a potrvá několik měsíců až let, než se žena ke svým penězům dostane, nebo je přepošle na bezpečné účty u České národní banky, kde je bude mít hned k dispozici. Žena tak postupně přeposlala téměř 1,9 milionu.
Výhodná investice? Všechny úspory neznámým lidem
Když chcete začít investovat, můžete si nastudovat alespoň základní informace pro začátečníky a zkusit to sami přes nějakou prověřenou platformu, nebo se přinejmenším pro začátek spolehnout na to, co nabízí vaše banka nebo finanční poradce. Přesto se najde dost lidí, kteří nejvíc věří neznámému člověku z internetu nebo klukovi z plakátu. A svěří mu hned všechny úspory.
Například jen policistům v Moravskoslezském kraji se od letošního ledna do konce května ozvalo téměř 200 lidí, kteří – bohužel až pozdě – zjistili, že naletěli na investiční podvod. Celkem ztratili přes 60 milionů.
Více než 80letému seniorovi z Karvinska nabídli neznámí muži telefonicky zhodnocení úspor. Na účet, který mu jeden z nich nadiktoval špatnou češtinou, poslal nejdříve něco přes milion korun. Časem se seniorovi ozval další muž, že jeho investice byla bohužel zmařena, ale pomůže mu vymoci peníze zpět. Cizímu člověku tak na účet poslal další milion. I tyhle peníze se ztratily. Senior přesto poslal další milion do kryptoměn. A nakonec – při snaze dostat zpátky tři miliony – dal neznámému telefonujícímu muži přístup a přihlašovací údaje do svého internetového bankovnictví. Celkem tak přišel o čtyři a půl milionu korun.
Zlínští policisté vyšetřují případ 63letého muže, který na sociální síti narazil na nabídku investování do zlata, zaplatil vstupní poplatek 6000 korun a podle telefonických instrukcí si začal půjčovat peníze. Ty potom předával neznámým kurýrům, kteří si je vyzvedávali přímo v jeho bydlišti. Během měsíce předal víc než dva a půl milionu. Podvodníci mu pak v e-mailu oznámili, že vydělal téměř 300 tisíc eur – ale nejdřív je ještě potřeba zaplatit daň z výdělku ve výši šesti procent. Když už si muž nemohl dál půjčovat, přemluvil přítelkyni, aby si vzala úvěr půl milionu korun – a tyto peníze předal v hotovosti kurýrovi.
Taky už jste viděli zprávu o úžasné investici, kterou doporučují přímo Andrej Babiš, Petr Fiala, Leoš Mareš nebo jiná celebrita? Šestašedesátiletá žena z Uničovska reagovala na podvodné video s Fialou a Babišem. Klikla na odkaz, uvedla své telefonní číslo a záhy ji kontaktovala údajná makléřka. Když poslala 6500 korun, spojil se s ní „makléř“ a ukázal jí, jak se vklad zhodnocuje. Žena během několika dní poslala 525 tisíc korun. Když si chtěla „zhodnocené peníze“ vybrat, podvodníci ji přesvědčili, aby jim poslala ještě 250 tisíc korun – a v hotovosti je předala kurýrovi.
Banky se podezřelým převodům často snaží zabránit, jenže klienti často věří spíš podvodníkovi než skutečným zaměstnancům banky. „Chceme klienty ochránit, ale místo poděkování slyšíme výčitky, že jim nechceme dopřát úžasné zhodnocení úspor a chceme zmařit jejich investici,“ říká například Marek Macháček, specialista prevence platebních podvodů v Komerční bance.
Výjimečné nejsou ani případy, kdy se lidé nechají znovu podvést i po letech. Motivací může být snaha dostat zpátky ztracené peníze. Když to nefungovalo jednou, bude to napodruhé – s podobným scénářem – přece určitě fungovat.
Například 36letý muž z Jičínska před třemi lety přišel o statisíce korun kvůli falešné investici do kryptoměn. Teď se mu ozval „zachránce“, který mu pomůže s převodem zisku. Stačí mu jen svěřit číslo platební karty, datum její platnosti a CVV kód. Další muž přišel v roce 2022 při podvodných investicích do kryptoměn přišel o téměř 1,7 milionu. Po letech ho zkontaktoval „finanční specialista“ s nabídkou pomoci. Muž tentokrát přišel o 140 tisíc.
Píše syn, Scarlett Johansson nebo lékař z Jemenu
Další z rozšířených podvodů se tváří jako zpráva od přítele nebo příbuzného. Senior z Prostějovska dostal na telefon přes aplikaci WhatsApp zprávu, která vypadala jako od syna. Požádal seniora o zaslání 29 tisíc korun na přiložené číslo účtu s tím, že peníze nutně potřebuje a zítra mu je vrátí.
Do Česka se dostaly i takzvané romantické podvody. Tak třeba: Muže z Prahy prostřednictvím WhatsAppu kontaktovala žena, která se představila jako herečka Scarlett Johanssonová. Když si prý koupí její fanouškovskou kartu za dva a půl tisíce dolarů, muž pak bude dostávat pět tisíc dolarů měsíčně. Půjčil si tedy peníze a poslal na daný účet.
Po nějaké době mu objednaná karta skutečně přišla společně s jakousi kreditní kartou. Když se mu z ní nepodařilo nic vybrat, vysvětlil mu „právní zástupce herečky“, že je potřeba poslat tisíc dolarů, aby byl účet odblokován. To se několikrát opakovalo, muž posílal peníze prostřednictvím bitcoinmatu. Nakonec se s herečkou domluvil, že za ní přiletí do New Yorku. Utratil další peníze za letenky – jenže se dozvěděl, že si to právní zástupce herečky nepřeje, takže nikam letět nemá.
Sedmapadesátiletá žena z obce na Zlínsku se stala další z řady žen toužících po lásce, která naletěla „vojenskému lékaři z Jemenu“. Seznámila se s ním na sociální síti. Tvrdil, že pochází z Prahy, ale teď pracuje jako vojenský lékař v Jemenu. Psali si celý rok. Koncem roku jí napsal, že jí posílá dárek a zároveň nějaké své věci, pro které si přijede. Jenže: když vyrazil z Jemenu, uvízl v tureckém vězení a potřeboval peníze.
Žena mu poslala deset tisíc – a pak i peníze na clo (za balíček), poplatek za letadlo, pojištění a letenky. Celkem to bylo skoro 485 tisíc korun v jedenácti platbách. Na policii se žena obrátila v okamžiku, kdy jí přišla výhružná zpráva o tom, že pokud nezaplatí dalších 8950 euro, nedostane slíbený balíček a zároveň ji zatknou, protože porušuje mezinárodní právo.
A například žena z Královéhradecka uvěřila, že si dopisuje se zpěvákem skupiny Kabát. Slíbil jí osobní setkání, jenže nejdříve mu musela zaplatit dovolenou – včetně zpáteční letenky ze zahraničí. Brzo se stala jeho životní láskou, proto jí slíbil dary v hodnotě asi 18 milionů – stačilo jen uhradit různé poplatky za jejich doručení. Podvodník tak od ženy vylákal za dva a půl měsíce skoro 1,3 milionu korun. Peníze vkládala podle zaslaných QR kódů do bitcoinmatu – a když vyčerpala svoje úspory, půjčila si další peníze.
Z podobné kategorie jsou i podvody s prodejem různých druhů zvířat, hlavně roztomilých pejsků. Podle údajných prodejců je potřeba jen zaplatit za jejich přepravu ze zahraničí, pojištění, veterinární péči a další maličkosti.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem