Dneska už je to samozřejmost. Přiložíte kartu k terminálu v obchodě, pípne to a máte zaplaceno. U plateb do 500 korun není potřeba zadávat PIN. První bezkontaktní karty a terminály začaly v Česku fungovat v roce 2011.
Evropská směrnice PSD2 z roku 2019 umožnila, aby se banky v jednotlivých členských státech dohodly na zvýšení limitu z dřívějších 20 eur (u nás je to zmíněných 500 korun) až na 50 eur (podle aktuálního kurzu přibližně 1250 korun).
Limit postupně zvedla většina států Evropské unie: maximum 50 eur dnes využívají například Německo, Rakousko, Slovensko, Francie, Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko, Belgie, Slovinsko, Itálie, Řecko, Litva, Lotyšsko nebo Estonsko. Mimo EU najdeme ještě vyšší limity: v Monaku 250 eur, ve Spojeném království přes 100 eur.
Už během první vlny epidemie covidu v březnu 2020 se o zvýšení uvažovalo i v Česku – aby se lidé dotýkali terminálu ještě méně než předtím. Banky ale nakonec daly přednost zachování dosavadního limitu. Názor nezměnily ani během vysoké inflace v letech 2022 a 2023.
Reálná hodnota limitu přitom o hodně klesla. Na co vám v roce 2011 stačilo 500 korun, na to byste v roce 2024 potřebovali skoro 800 korun, ukazuje naše kalkulačka inflace. Zboží a služby výrazně zdražily, na bezPINový strop 500 korun tak v praxi narazíte čím dál častěji.
Je čas zvýšit limit, volají ČSOB a Visa
O zvýšení limitu se dlouhodobě snaží ČSOB, druhá největší banka podle počtu klientů a současně významný provozovatel platebních terminálů. Téma před pár dny znovu otevřel Vladimír Vojtíšek, šéf útvaru Daily Banking v ČSOB.
„Česká republika je dlouhodobě lídrem v adopci bezkontaktních plateb, ale v jednom směru za Evropou zaostáváme – v maximálním limitu pro platby bez PINu. Zatímco značná část evropských zemí již přešla na 50 EUR, u nás zůstává hranice na 500 Kč (přibližně 20 EUR). Připravil jsem pro vás mapku evropských zemí, kde uvidíte, že jsme na chvostu. Nejsme Monako s 250 EUR, ale skutečně jsme tolik odlišní od Slovenska, Bulharska, Rumunska nebo Itálie?“ napsal na sociální síti LinkedIn.
„Nízký limit ovlivňuje zákaznickou zkušenost, rychlost plateb i celkovou akceptaci transakcí. Spotřebitelé i obchodníci se v Evropě za poslední roky adaptovali na vyšší bezkontaktní limity, a bezpečnostní standardy plateb se neustále zlepšují. Ruku na srdce, moji spolubankéři – skutečně máte ztráty z těchto transakcí nebo je to jen iracionální strach?“ ptá se Vojtíšek.
Dlouhodobě pro je také kartová asociace Visa. „Podporujeme zvýšení limitu pro bezkontaktní platby na 1000 korun, což by nás přiblížilo k průměru západní Evropy. Tento krok by měl pozitivní dopad na komfort zákazníků při každodenních platbách,“ říká Petr Polák, šéf Visy pro Česko.
„V minulosti jsme se pokusili tuto změnu na českém trhu prosadit, nicméně k dosažení tohoto cíle je důležité mít konsensus bank. Opět se touto otázkou aktuálně zabýváme a věříme, že se nám podaří tento konsensus najít,“ dodává Polák.
Zvýšení limitu podporuje také Česká národní banka jako regulátor trhu. „Už od počátku pandemie covid-19 opakovaně vyjadřujeme podporu pro zvýšení limitu pro platbu kartou bez nutnosti zadávání PIN. Tento postoj je mimo jiné v souladu s výzvou Evropského orgánu pro bankovnictví z března 2020, aby byly tyto limity v zemích EU zvýšeny, a v souladu s praxí v téměř všech státech EU,“ řekla mluvčí ČNB Petra Vlčková webu Peníze.cz v roce 2022.
Česká národní banka může v tomto případě jen doporučovat, ne rozhodovat. „O výši limitu pro platbu kartou bez nutnosti zadávání PIN rozhodují čeští vydavatelé platebních karet, tedy převážně banky, v rámci Sdružení pro bankovní karty,“ vysvětlila Vlčková.
Shoda bank je prý potřeba kvůli nastavení platebních terminálů v prodejnách – také v ostatních státech je limit jednotný na národní úrovni. Zajímali jsme se, proč o odlišném limitu pro své klienty nemůže podle vlastního uvážení rozhodnout každá banka jako vydavatel karet – nikdo to bohužel nevysvětlil. Pokud však jde o vlastnost terminálů (a ne jednotlivých karet), nemohou si klienti nastavit ani vlastní stropy přímo v elektronickém bankovnictví podobně, jako by si nastavují denní nebo týdenní limity pro platby kartou.
Čtyři argumenty, proč stačí dosavadní limit
Z průzkumu webu Peníze.cz vyplývá, že v blízké době se ani tentokrát nic nezmění. Většina bank sice není zásadně proti, ale neplánují aktivně prosazovat zvýšení limitu. Ten dosavadní je podle nich odpovídající.
Ze strany klientů necítí banky žádný tlak na změnu. Nemají informace od spotřebitelů ani od obchodníků, že by jim zadávání při placení způsobovalo nějaké komplikace, častější zdržení a podobně.
Kdyby strop pro jednotlivou bezPINovou platbu stoupl, lidé by pak častěji naráželi na jiné existující limity. Podle unijní směrnice totiž banky jako vydavatelé karet (tady už není potřeba, aby se všechny shodly) musí vedle stropu na jednotlivou platbu používat ještě jednu ze dvou variant stropu pro více plateb: celkový součet zaplacených částek od posledního „silného ověření“ (zadání PINu) nesmí přesáhnout 150 eur (přibližně 3750 korun), případně nesmí jít o víc než pět plateb za sebou. Tyto limity – na rozdíl od maximálního stropu pro jednu platbu – v rámci EU nestouply, na jejich zvýšení se tedy nemohou dohodnout ani banky v jednotlivých státech.
Banky často argumentují také bezpečností: vyšší limit pro bezPINové platby by podle nich znamenal vyšší riziko zneužití. V čem konkrétně by to pro klienty bylo horší než dosud, však neupřesnily. Hodnota ukradené pětistovky je kvůli inflaci o dost nižší než před lety, takže zvýšení by v zásadě jen dorovnalo riziko na dřívější úroveň. A pokud jde o to, že klienti klikají na pochybné odkazy v e-mailu nebo na internetu? Zmíněný strop 500 korun funguje jen pro platby v místě prodeje, tedy hlavně u terminálů v obchodech. Pro platby na internetu – mnohem častější cíl podvodníků – jsou pravidla odlišná.
Tlak klientů na změnu je podle bank malý i proto, že čím dál víc lidí platí kartou v digitalizované (tokenizované) podobě – tedy v mobilu, hodinkách a podobně. Limit 500 korun tam není podstatný. U aplikací jako Google Pay (Google Peněženka) a Apple Pay se nezadává PIN ke kartě. Na druhou stranu uživatel se musí ověřovat v zásadě před každou – i podlimitní – platbou, protože musí mít odemčený telefon.
V systému Android dříve stačilo mít telefon při placení malé částky jen rozsvícený, před rokem ale Google zpřísnil pravidla a sjednotil je tak se systémem iOS (Apple). Teď je potřeba mít odemčený mobil gestem, PINem k telefonu, otiskem nebo rozpoznáním obličeje – a zároveň od posledního odemčení nepřekročit časový limit v řádu několika málo minut.
Vadí vám to? Ozvěte se vaší bance
Zástupci Sdružení pro bankovní karty na dotazy webu Peníze.cz během minulého týdne nereagovali. Odpovědi jednotlivých bank jsou přesto jednoznačné.
„Limit 500 Kč je výsledkem shody celého bankovního trhu a zatím neevidujeme konkrétní poptávku po jeho zvýšení,“ potvrzuje také Barbora Tyllová, produktová ředitelka společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko.
„Potřeba tento limit měnit postupně mizí – stále více Čechů platí mobilním telefonem, kde ověření probíhá pomocí biometrie, tedy otisku prstu či rozpoznání obličeje. Podle nejnovějšího průzkumu Mastercard dnes tímto způsobem platí už 53 procent Čechů. Současně se karty běžně využívají i pro drobné transakce – třetina lidí s nimi platí částky pod 10 Kč a většina běžně už od 20 Kč. Naprostá většina plateb tak stále spadá do stávajícího limitu,“ dodává Tyllová.
„Dlouhodobě nevidíme důvod ke zvyšování limitu pro bezkontaktní placení kartou bez potvrzení PIN kódu,“ říká Lukáš Kropík, mluvčí České spořitelny – největší tuzemské banky.
„Jedním z důvodů je i fakt, že klienti stále více využívají tokenizované a virtuální karty uložené ve svém mobilním zařízení a pro potvrzení platby jednoduše využívají biometrii. V současné době již více než polovina uživatelů mobilního bankovnictví George má uložené údaje o platební kartě v mobilním zařízení,“ upřesňuje mluvčí spořitelny.
O navýšení limitu aktuálně neuvažuje ani Komerční banka. „Důvodem je především ochrana klienta před možným zneužitím transakcí,“ vysvětluje mluvčí Michal Teubner.
Podobně to vnímá Moneta. „V současné době, kdy většina klientů využívá platby mobilními či jinými zařízeními, která nevyžadují zadávání PIN na terminálu a jsou zabezpečena jinými metodami, nevidíme mnoho důvodů pro zavedení vyššího limitu,“ říká mluvčí Lucie Leixnerová.
„Nemáme ani negativní zpětnou vazbu od klientů ohledně zadávání PIN při vyšších platbách. Naopak, klienti toto opatření vnímají jako ochranu svých finančních prostředků. Zvýšení by mohlo mít negativní dopad na klienty při ztrátě či krádeži karty,“ dodává mluvčí Monety.
Ani Raiffeisenbank nevnímá od klientů zvýšenou potřebu změny. „V současnosti mají klienti při používání tokenizované karty možnost autentifikace prostřednictvím naší aplikace, což eliminuje potřebu řešit limity. Je možné, že si klienti na tento standard už natolik zvykli, že je tento limit nijak neruší. Jsme však otevřeni dalším diskuzím na toto téma,“ konstatuje mluvčí Tereza Kaiseršotová.
Stejnou odpověď má Air Bank. „Naši klienti po zvýšení limitů nevolají – především proto, že drtivá většina jejich plateb probíhá přes Apple Pay nebo Google Pay. Není to pro ně významné téma a tím pádem tedy ani pro nás,“ říká Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem