Zdroj: Raiffeisenbank
Když se zpětně díváte na fúzi s Equa bank, jak jste s ní spokojeni? Co se povedlo a co ne?
Myslím, že to můžeme hodnotit jako totální úspěch – z přibližně půl milionu klientů bývalé Equa od nás odešlo jen několik tisíc. Raiffeisenbank má nyní sama o sobě celkem přes 1,5 milionu klientů. Během spojování obou bank, což vždy váže podstatnou kapacitu firmy, jsme také skoro nepřišli o výnosy, a už se to projevilo i v podstatné úspoře nákladů. Podle mě je to nejlepší věc, co jsme v Raiffeisenbank za třicet let její existence na českém trhu udělali.
O jak velkou úsporu nákladů jde?
Do současné doby se můžeme bavit zhruba o jedné miliardě korun. Menší úsporu by nám to ještě mělo letos přinést.
Co se vám nepovedlo?
Řekl bych, že k ničemu takovému nedošlo. Integrace Equa bank proběhla lépe, než jsme čekali. Nejpodstatnější je, že její klienti u nás zůstali a podle našeho dotazování jsou s našimi službami spokojení. Samotná migrace proběhla technicky bez zádrhelů, pro většinu klientů byla záležitostí několika minut v mobilním bankovnictví. Postupně si zvykli na novinky – nejtěžší to pochopitelně bylo s mobilní aplikací, protože „zvyk je železná košile“.
Klienti bývalé Equa bank Postupně přišli na chuť vyššímu úročení spořicích účtů, širší nabídce služeb, slevám přes RB klub, většímu počtu poboček a dokonce i pokladen a vkladových bankomatů. Také bych vyzdvihl, že se nám podařilo výrazně posílit tržní podíl na trhu spotřebitelských úvěrů, a to díky know-how z Equa.
Mluvil jste o úspoře nákladů. Před zahájením fúze, tedy koncem roku 2021, měla Equa 40 obchodních míst a Raiffeisenbank 106, přitom některé pobočky byly blízko sebe. K jak velké redukci jste přistoupili a budete to v tom ještě pokračovat?
Pokud jde o rušení poboček, to hlavní jsme udělali do konce roku. Pár poboček jsme zavřeli i letos, takže nyní jich máme 121. Možná zrušíme ještě jednu, dvě pobočky, ale to už bude součást běžné optimalizace, tak jak to průběžně běží i v ostatní bankách. Málo využívané pobočky se ruší a v místech s velkou frekvencí klientů se otevře nová.
Zbývá vám ještě něco, co potřebujete kvůli fúzi udělat?
Ještě dobíhá sjednocování přípony u čísla účtu. Česká národní banka nám právě povolila odklad do letošního 30. června. Do té doby budeme automaticky přesměrovávat příchozí tuzemské platby a žádosti o inkaso na původní účty Equa bank s příponou 6100 na nové účty s bankovním kódem 5500 (Raiffeisenbank). Původní termín byl 15. května, ale protože pořád část klientů má platby na původní čísla účtů, požádali jsme o odklad a ČNB nám vyšla vstříc.
V mezidobí probíhá velmi intenzivní komunikace na zbývající klienty, aby informovali své zaměstnavatele, inkasní společnosti nebo obchodní a soukromé partnery o nutnosti změnit kód banky. Pro drtivou většinu klientů zůstalo číslo před lomítkem nezměněné. Číslo za lomítkem je však podle pravidel ČNB potřeba změnit.
Mnozí klienti – hlavně ti, kteří přišli z Equa bank – kritizují četnost odstávek Raiffeisenbank. Někteří o vás mluví jako o odstávkové bance. Co budete dělat pro větší stabilitu systému?
Máme šest pravidelných „novinkových“ odstávek ročně a několik dalších, při nichž testujeme datová centra a nasazujeme rychlé opravy. Nesouvisí to s nestabilitou systémů. Klienty o odstávkách dopředu informujeme a myslím, že ani nejsou častější než v jiných bankách. Děláme je kvůli zavádění určitých změn a většinou v noci z pátku na sobotu, případně neděli, kdy je provoz na našich bankovních aplikacích nejnižší. Ale ano, budeme se snažit víc změn dělat úplně bez vypnutí systémů a tu dobu zkrátit.
Klienti zpravidla chápou, že odstávky jsou nutné. Ale vadí jim, že se o odstávce dozvědí, až když k ní dojde. Nemůžete je předem informovat nějak viditelněji, pomocí notifikací do mobilu či osobním e-mailem?
Některým klientům naopak vadí, když jim informace z banky vyskočí na displeji, nebo jim napíšeme e-mail. Je těžké v tom najít rovnováhu.
Jako obtěžující naopak mnozí klienti popisují současnou četnost vašich reklam, na které ve svém bankovnictví stále víc narážejí, nebo i intenzita nabídek, s nimiž jim vaši bankéři volají. Nezměníte v tom strategii?
Myslím, že podstatné je, jestli ta nabídka je pro klienta zajímavá. Když třeba dostane reklamu, jak používat Bank ID, tak to pro něj může být užitečné. Stejně jako když uvidí, jakou slevu může dostat v rámci RB klubu. Nebo když klient začne vyplňovat ve svém bankovnictví žádost a nedokončí ji, pravděpodobně si nebyl s něčím jistý, a proto zavoláme, abychom mu s tím pomohli. Podle mě je důležité, aby narůstal podíl relevantnějších nabídek. Bannery se navíc dají vypnout i na hlavní stránce našeho mobilního bankovnictví, dělá to ale minimum klientů.
Raiffeisenbank schytává silnou kritiku na sociálních sítích i v médiích kvůli pokračujícímu angažmá svého majitele, rakouské RBI, v Rusku. Ukrajinská vláda nedávno RBI zařadila na seznam podporovatelů Putinova režimu ve válce s Ukrajinou, k ukončení aktivit v Rusku tlačí RBI také Evropská centrální bank. Někteří vaši klienti tvrdí, že kvůli tomu účet v Raiffeisenbank zrušili, nebo se na to chystají. Jaký to má dopad na vaši banku?
Minimální a z pohledu regulace dokonce nulový. Podnikáme na českém trhu a z hlediska dozorových orgánů jsme – a musíme být – dvě zcela oddělené společnosti. Jinak naše místní, české stanovisko k válce je známé. Agresi jednoznačně odmítáme, starali jsme se o uprchlíky, dostali od nás finanční podporu i produkty v ukrajinštině. Postoj klientů samozřejmě lidsky chápu, protože mám stejný názor. Na celkovém počtu našich klientů to ale není poznat, jejich naprostá většina rozumí naší situaci a zajímá se spíše o kvalitu a výhodnost naších služeb.
Informujete majitele, jak kriticky vaši klienti vnímají, že se ani po roce od začátku války na Ukrajině se z Ruska nestáhl?
RBI se snaží najít nějakou ústupovou cestu z Ruska, na podrobnosti je však zapotřebí se ptát ve Vídni.
Za největší v Česku se můžou označovat dvě bankovní skupiny. První skupina má nejvíc klientů, druhá spravuje největší objem peněz. Tady jsou žebříčky ke konci roku 2022.
Ze společnosti, postavené před třiceti lety na zelené louce, Raiffeisenbank – i díky akvizicím – vyrostla na čtvrtou největší banku na českém trhu podle počtu klientů. Můžete se teď poohlížet po dalších akvizicích – za situace, ve které se váš majitel nachází?
V tuto dobu o další akvizici nejednáme, ale myslím, že střednědobě k něčemu dojde, protože konsolidace na českém trhu bude muset pokračovat. Důvody jsou zřejmé: Regulace je stále přísnější a velmi drahá. Je samozřejmě snazší udržet finančně zdravou banku, když je větší – což je snad i jeden, možná nechtěný, efekt dobře míněných regulací. Menší banky buď nemohou tempo regulace držet, nebo je to pro ně velmi nákladné. Stejně tak to platí o rostoucích nákladech na kyberbezpečnost. Plus v Česku je stále silná konkurence.
A když vynechám loňský rok, kdy úrokové sazby vzrostly, tak dlouhodobý trend bankovního trhu je jasný. Ziskovost na jednoho klienta klesá. Jsem přesvědčený, že až nastane další konsolidace bankovního sektoru, Raiffeisenbank u toho bude. Máme teď nejlépe vytrénovaný tým na integrace, který začleňoval řadu bank, jako byla eBanka, část Citibank, Zuno, klienty ING Bank a naposledy Equa bank. Když bude někdo prodávat banku v Česku, je velmi nepravděpodobné, že by se na nás neobrátil.
Po loňském krachu fúze Monety s Air Bank váš šéf Igor Vida, řekl, že pro Raiffeisenbank akvizice Monety dává ekonomicky smysl. To stále platí?
Myslím, že ano. Je to jeden z příkladů na českém trhu, kde by spojení dávalo smysl. V tuto chvíli ale o tom nejednáme.
Říkal jste, že odstávky systému vaší banky souvisí s nasazování budoucích novinek. Jaké spustíte v nejbližší době?
Velké novinky jsme zavedli během integrace s Equa bank. Koncem března jsme vydali novou verzi mobilního bankovnictví, kde je nyní možné zobrazit kompletní údaje karty, upravit názvy častých příjemců nebo aktivovat aplikaci Raiffeisen investice. Brzy upravíme webové stránky se servisními dotazy klientů, a to podle témat, které je zajímají. Na nich budou odpovědi řazeny od nejčastějších k méně častým dotazům. Osvědčilo se nám to u informování klientů při jejich přechodu z Equa bank a chceme to využívat i u informování všech našich klientů. Následně proto chceme začlenit do internetového a mobilního bankovnictví tlačítko, které je na tuto stránku rychle nasměruje.
Dále chystáme zobrazení služby PlatímPak v mobilním bankovnictví, možnost zakládat termínovaný vklad v mobilu, upozorňovat v mobilu v rámci existující služby Informuj mě na různé dokumenty a platební příkazy k podpisu, což můžou typicky využít firmy, respektive finanční ředitelé, kteří je potřebují rychle podepsat. Samozřejmě chceme být i při spuštění plateb na číslo mobilu, které připravují i další tuzemské banky. A budeme pokračovat v rozvoji investování přes mobilní telefon, kde chceme být lídrem mezi českými bankami.
Kdy dojde ke spuštění plateb na číslo mobilu?
Předpokládáme, že ke spuštění dojde koncem léta. Jsme technicky připraveni od března a čekáme na definitivní potvrzení pravidel ze strany České národní banky. Až tak učiní a zveřejní je, banky by mohly tuto novinku nabízet za dva měsíce ode dne, kdy k tomu došlo.
„Netušili jsme, že Sberbank je ruská banka,“ říkali někteří její klienti. Nejen pro ně máme přehled majitelů.
Raiffeisenbank má celkem 178 bankomatů s bezkontaktní NFC čtečkou, na kterých je možné vybírat třeba jen prostřednictvím mobilu či hodinek. Z nich je 162 bankomatů, které umožňují i vkládat hotovost – jenže to s mobilem nejde. Umožníte to klientům, podobně jako jim to nabízejí už Česká spořitelna a Air Bank, když chtějí vložit peníze do vkladomatu?
Prozatím jsme danou funkcionalitu vyhodnocovali jako nižší prioritu a neregistrovali jsme vysoký zájem. Je ale pravda, že už hodně klientů používá k placení pouze mobily a vkládání depozit do bankomatů se také stalo standardem. Takže možná priority přehodnotíme.
Neuvažujete o připojení do sdílené bankomatové sítě Komerční banky, Monety, UniCredit a Air Bank? Zatím propojily své bankomaty pro výběry, ale připravují i sdílení pro vklady...
Zkoumáme to, ale zatím žádné rozhodnutí nepadlo. U vkladomatů je spolupráce ještě trochu složitější než u výběrů, a to nejen technicky, ale i právně a regulatorně. Víc k tomu v tuto chvíli říct nemůžu.
Mluvíme spolu těsně po zveřejnění předběžných výsledků vývoje české ekonomiky za první čtvrtletí. HDP za leden až březen vykázal růst – po dvou čtvrtletích poklesu. Myslíte si, že jsme z recese venku?
Podle naší současné prognózy bude česká ekonomika letos stagnovat. Jenže si myslím, že nikdo přesně neví, jak to bude. A neplatí to jen v České republice. Nedávno jsem četl analýzu, která poukazovala na současný neobvykle široký rozptyl odhadů analytiků, ať už jde o americkou ekonomiku, nebo velkých evropských států. Těžko říct, proč to tak je – v minulosti se odhady analytiků relativně těsně přibližovaly, což umožňovalo i daleko větší přesnost prognóz ekonomického vývoje. Nyní je přesnost malá.
Pokud by banky měly pocit, že přichází recese, přiškrtily by kvůli očekávaným zvýšeným nákladům na špatné úvěry plošně úvěrové kohouty. K tomu na rozdíl od některých zemí v Česku nedošlo. Objem nových úvěrů v bankách sice klesl, nejvíce u hypoték, důvodem však byla nízká poptávka, nikoliv neochota bank úvěrovat.
Jde na běžných účtech ušetřit? Ano!
Vyberte si účet s výhodnějšími podmínkami a ušetřete až pár stovek měsíčně. Ať jste podnikatel, soukromá osoba nebo student.
Když jsme u hypoték: někteří bankéři soudí, že ČNB by v blízké době mohla uvolnit příjmové podmínky pro žadatele o hypotéku. Co si o tom myslíte?
Já si nevybavuji, že by takový signál ČNB vyslala. Teď bych to nečekal.
Pokud byste mohli, uvolnili byste podmínky hypoték?
Myslím, že ne, protože ten hlavní problém není přílišná restriktivnost nebo obezřetnost bank, ale jsou to vysoké sazby, nedostatek volných pozemků, pomalá výstavba a asi i to, že se lidé víc stěhují do velkých měst. Je pravda, že poměr ceny k výdělkům je i u podprůměrného bytu v Praze v porovnání s mnoha městy v zahraničí extrémní. To je ale téma pro politiky a neslyším, že by o tom výrazně mluvili. Nešťastná se mi zdá i současná debata omezit stavební spoření, protože mi v ní chybí některé podstatné informace.
Jaké?
Respektujeme, když se politici rozhodnou podporu tomuto sektoru zmenšit nebo zrušit. V současné debatě mi ale chybí, jak chce stát řešit dlouhodobé závazky stavebních spořitelen. Je sice pravda, že úvěr si bere jen každý pátý klient, ale pokud stát podporu omezí, přijdou tím stavební spořitelny o příliv nových vkladů, a tím budou muset omezit i druhou stranu bilanční sumy – úvěrování, které jde převážně na bydlení. Typická délka úvěrů je větší než u spoření. Navíc ze smluv plynou klientům různá mnohaletá práva, například na úvěry za dlouho dopředu daných podmínek.
Chápu snahu státu ušetřit na státní podpoře, ale nemůže v tom stavební spořitelny nechat jen tak vykoupat. Na druhou stranu si myslím, že by zde mohla docela dobře zafungovat symbióza se státem v oblasti podpory účelových úvěrů na snižování energetické náročnosti bydlení jako například na zateplování, tepelná čerpadla nebo fotovoltaiky. Tedy na oblast, na kterou se chce stát víc zaměřit.
Proč by to nemohly dělat běžné banky, když všechny stavební spořitelny jsou součástí mateřských bankovních skupin?
Stavební spořitelny jsou schopny s rozumnou mírou nákladů zajistit, že úvěry půjdou na daný účel. Lidově řečeno, jsou na to „zařízené“. Pokud by chtěl stát sektor stavebních spořitelen zcela zrušit, měl by jim aspoň umožnit splynutí s mateřskými bankami, aby se za ně mohly postarat o dlouhodobé závazky. Začlenění stavebních spořitelen do mateřských bank by vyžadovalo i jakýsi transformační zákon. Podle současné legislativy univerzální banky úvěry ze stavebního spoření nemohou poskytovat, protože na to nemají potřebnou licenci ČNB. Zatím jsem neslyšel, že by stát takový zákon chystal.
Olga Skalková
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
