Znáte to, posíláte peníze - na svém účtu už je sice nemáte, ale na účtu příjemce k překvapení všech také ne. Nakonec sice doputují k cíli, ale o několik dní později. Běžná praxe bank, kterou upravuje zákon o převodech peněžních prostředků. Zákon se dosud měnil pětkrát, paragraf 8, který upravuje lhůty pro převod peněz však zůstal nezměněn po celou dobu platnosti zákona. Přesto, že od roku 2002 se technologie, které usnadnily a urychlily proces bezhotovostního platebního styku, rychle vyvíjely.
Pro tuzemský platební styk zákon garantuje klientovi pevné lhůty, od nichž se bankanemůže odchýlit v neprospěch klienta. I tak mívají klienti jiné zkušenosti. Třeba čtenář serveru www.bankovnipoplatky.comnapsal: „Když dám příkaz k úhradě z mého účtu na účet v jiné bance, moje banka k tomuto datu peníze odečte. Na druhém účtu v jiné bance se však peníze objeví třeba až o 5 dnů později.“
Lhůty pro převod peněz definuje paragraf 8 zákona o platebním styku takto: „Provádí-li převádějící instituce příkazce převody na území České republiky v české měně a) mezi různými převádějícími institucemi, je povinna zajistit připsání částky převodu ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a předat jí podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci nejpozději následující bankovní pracovní den po dni účinnosti příkazu k převodu, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší, b) v rámci téže převádějící instituce, je povinna poskytnout částku převodu příjemci v den, kdy nastala účinnost příkazu k převodu, nebo následující bankovní pracovní den, není-li den účinnosti příkazu k převodu bankovním pracovním dnem.“
Banky tedy musí peníze převést do banky příjemce, ne na účet příjemce, nejpozději následující den (v rámci banky pak tentýž den) po podání příkazu. Klíčový je ovšem pojem bankovní pracovní den. Podle paragrafu osm jde o den, ve kterém všechny převádějící instituce, které se účastní provádění nebo zprostředkování příslušné části převodu, běžně vykonávají svoji činnost. Den účinnosti příkazu k převodu definuje paragraf pět, jako den, kdy příkazce splnil všechny smluvní podmínky požadované k uskutečnění převodu převádějící institucí.
Banky ovšem mohou den účinnosti posunout na následující den, když klient příkaz k úhradě odevzdá později během dne. Naznačuje to i bývalý finanční arbitr Otakar Schlossberger: „…pokud jste platbu zadal internetem v odpoledních hodinách do jiné banky, podle podmínek většiny bank zde v ČR se má zato, že jste platbu dával už jako následující den (pondělí). To proto, že odpoledne v pátek už položku do mezibankovního platebního styku v podstatě vaše banka není schopna dát. Častokrát se stává, že bankovní pracovní den např. v pátek končí i v poledne. Je to ale v každé bance různé.“
Aby zmatku nebylo málo, je třeba si také uvědomit, co zákon o platebním styku chápe pod pojmem provedení převodu. Převod rozděluje do dvou částí. Z hlediska banky příkazce je převod uskutečněn připsáním na účet banky příjemce (následující den) – viz § 8. Za druhou část převodu již nese odpovědnost tato banka až do připsání na účet příjemce. Tuto povinnost má banka příjemce nejpozději také následující pracovní den po připsání částky na její účet. Takže povinnost uskutečnit platbu následující den mají obě banky a dny se tak nakumulují na dva.
Doporučení pro klienty je jednoduché. Zaprvé by si měli pečlivěji kontrolovat dobu převodu. Zákon v tomto bodě hovoří jasně. V případě, že doba převodu bude dlouhá, měli by se klienti ozvat a chtít po bance vysvětlení. Možná ničeho konkrétního v té chvíli kromě omluvy či objasnění nedosáhnou, ale alespoň dají najevo, že jim to není jedno.
Druhý závěr směřuje na zákonodárce. Při další změně zákona o platebním styku, by poslanci, vzhledem k technickému vývoji za poslední roky, měli vzít tuto věc v úvahu a navrhnout zkrácení doby převodu. Například směrem, že by byl kompletní převod uskutečněn do následujícího dne. Konečně už dnes se některé bankychovají vůči klientům vstřícně a nevyužívají celé lhůty. Technologie platebního styku to umožňuje. A navíc, když to šlo opačným směrem - tj. prodloužení lhůty (vzhledem k zastaralé technologii zpracování poštovních poukazů, které jinak naplňují definici převodu, byl poštovní poukaz v tuzemském platebním styku vyjmut z působnosti zákona o platebním styku), tak proč by nešlo kvůli technologii lhůty naopak urychlit.
Autor je provozovatelem serveru www.bankovnipoplatky.com
Jaké máte zkušenosti s rychlostí bankovních převodů? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 9. 2008 19:11, j.r.
Musejí banky provádět platby povinně přes clearing ČNB? Já bych řekl, že nemusí a před klienty to důsledně tají.
On-line platby banky bez ČNB umí, tak nevím kde je zádrhel
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 9. 2008 20:37, dude
Chcete rici, ze vsechny bankovni prevody fyzickych i pravnickym osob v tomto state monitoruje CNB? Proc by to delala?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.