Startuje největší síť bankomatů v Česku. Co na to ostatní banky?

Ke sdílené síti bankomatů Komerční banky a Monety, která vznikla na začátku loňského června, se ode dneška připojily Air Bank a UniCredit Bank. Klienti všech čtyř bank si budou moct vybírat hotovost ve sdílené síti za stejných podmínek jako z bankomatů své vlastní banky.

Zatímco klienti Monety (s běžným účtem Tom) si už dříve mohli vybírat z cizích bankomatů bez omezení, ostatní banky – KB, Air Bank i UniCredit – takovou výhodu u svých běžných účtů bez paušálu nenabízejí.
Společná síť této čtveřice bude největší v Česku. S více než 2050 bankomaty překoná i Českou spořitelnu, která má 1740 zařízení, z nichž je 270 transakčních terminálů – takzvaných platbomatů.

Banky si od sdílené sítě slibují větší dostupnost hotovosti pro klienty a vyšší efektivitu provozu bankomatů. Místo dvou nebo více různých strojů na stejném místě je chtějí přestěhovat tam, kde lidem chybějí. Mluví také o pomoci životnímu prostředí: Komerční banka například spočítala, že jeden bankomat spotřebuje v průměru kolem 2400 kWh elektřiny za rok, což je stejně jako rodinný dům. Psali jsme podrobně: Proč spotřebuje tolik elektřiny, kolik stojí pořízení bankomatu a další zajímavosti.

Klienti KB a Monety začali bankomaty po zahájení spolupráce mnohem více využívat. „Klienti Komerční banky vybírají svou hotovost z bankomatů Monety zhruba o polovinu častěji než před tím. U klientů Monety evidujeme asi 30procentní nárůst počtu jejich výběrů z našich bankomatů,“ říká mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.

Postupně se také rozjelo stěhování bankomatů do míst, kde je Komerční banka ani Moneta nenabízely. Ke konci loňského roku přesunuly celkem 28 bankomatů do menších měst a obcí – jde například o Vamberk, Novou Bystřici, Suchdol nad Odrou, Sázavu, Mirošov nebo Meziměstí. Podrobnosti jsou dostupné na webu mamenavyber.cz.

Spojení sítí čtyř bank zatím funguje jen pro výběr hotovosti, ne pro vklady. Komerční banka s Monetou už dříve avizovaly, že umožní klientům druhé banky vkládat hotovost na účet během letošního roku.  Přesnější termín jejich mluvčí neupřesnily ani teď. Možné rozšíření spolupráce s Air Bank a UniCredit na vklady se teprve začíná projednávat.

Vstup otevřený

Vznik sdílené sítě otevřela na půdě České bankovní asociace v roce 2021 právě Komerční banka a přizvala do ní ostatní banky na tuzemském trhu. Pro ty, které se projektu neúčastní, je podle Nevoralové vstup nadále otevřený. Z aktuálních vyjádření nezapojených bank nicméně vyplývá, že v blízké době se na to nechystají.

„Jak jsme si analyzovali podmínky, za kterých sdílená síť funguje, není tento projekt v tuto chvíli pro nás vhodný. Parametry, podle kterých spolupráce běží, jsou výhodné hlavně pro menší banky, které historicky buď do bankomatové sítě neinvestovaly, nebo možná investovali špatně,“ říká David Novotný, který má v České spořitelně bankomaty na starosti.

„Pro nás je spíše zajímavá myšlenka sdílených vkladů hotovosti, ale je otázka, zda je kvůli tomu nutné spojovat i bankomatové sítě a zda to nelze řešit jinak,“ dodává Novotný.

Z podobných důvodů teď není zapojení do sdílené sítě tématem ani pro ČSOB. Ta v současné době provozuje 1019 vlastních bankomatů, což je po spořitelně nejvíc z tuzemských bank. „Naši bankomatovou síť neustále optimalizujeme tak, abychom našim klientům zaručili vysoký standard, a to i s ohledem na udržitelnost,“ odpovídá mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Možnost zapojení do sdílené sítě není na pořadu ani v dalších bankách.

Zpátky do minulosti

Zdroj: KB

Před třiceti lety začal fungovat první online bankomat v Česku. Brzy přišly platební karty, které fungovaly i v cizině. A pak se s nimi dokonce dalo platit v některých obchodech. Máme vzpomínky i fotky.

I tohle jsou devadesátky. První bankomat má narozeniny

„Klienti Raiffeisenbank mají výběry z bankomatů zdarma bez ohledu na banku. Mohou tak využívat bankomatové sítě bez omezení a bez ohledu na to, jakou má bankomat barvu. Touto formou jsme ke sdílení bankomatů přistoupili již dříve,“ připomíná mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová,  

„V současné chvíli spojení bankomatové sítě s někým jiným nechystáme, ale ani to do budoucna nevylučujeme. Zajímají nás detaily možné spolupráce a samotná efektivita tohoto řešení,“ říká Jakub Heřmánek, mluvčí Fio banky. „Aktuálně si bankomatovou síť spravujeme sami, máme vše pod kontrolou a víme přesně, jak je který bankomat efektivní, jak často potřebuje doplňovat a nejsme tak závislí na nikom dalším, což nám šetří čas i peníze,“ vysvětluje Heřmánek.

mBank vlastní bankomaty neprovozuje. Myšlenku sdílené sítě bankomatů považuje za dobrou, ale ani ona se zatím k přistoupení nechystá.

Při svém startu se nezapojí ani připravovaná Partners Banka. „Do budoucna nás to ale zajímá. Aktivita sdílené sítě, se kterou loni přišla Komerční banka a Moneta, je dobrá věc, a až na ni budeme připraveni, rádi bychom se jí také zúčastnili,“ řekl v lednovém rozhovoru Marek Ditz, šéf projektu Partners Banky. Ta nechystá ani vlastní bankomatovou síť, klientům umožní bezplatné výběry ze všech cizích bankomatů.

Na Západě bankomatů ubývá

Sdružování bankomatových sítí je v západní Evropě trendem posledních let. Například francouzské banky BNP Paribas, Crédit Mutuel a Société Générale už v říjnu 2021 oznámily, že do konce roku letošního roku propojí své sítě. Stejným směrem jdou některé banky v Nizozemsku nebo v Belgii. Společné řešení už využívají banky ve Finsku a Švédsku.

Vytváření sdílených sítí v některých zemích doprovází i výraznější snižování celkového počtu bankomatů. V Česku taková situace zatím nehrozí – v počtu bankomatů na obyvatele je tuzemská bankomatová síť podstatně menší než ve většině zemí Evropy.

V polovině loňského roku připadalo na každých deset tisíc obyvatel Česka v průměru 4,9 bankomatu, což je až 24. místo z 32 sledovaných evropských zemí podle statistiky EAST (Evropská asociace pro bezpečné transakce). Ta porovnává celkový počet bankomatů v každé zemi s počtem obyvatel.

Počet bankomatů na deset tisíc lidí se v evropských zemích pohybuje od 12,8 do 2,1. Nejhustší síť mají Portugalsko, Lichtenštejnsko a Chorvatsko, na opačném konci jsou Litva, Norsko a Švédsko.

Počet bankomatů na deset tisíc obyvatel v jednotlivých zemích. Zdroj: EAST

„Mám dojem, že v západní Evropě v minulosti bankomatové sítě předimenzovali a jejich provoz byl tak nákladný, že se rozhodli to řešit sdílením sítí a postupně tak dochází ke snižování počtu těchto přístrojů,“ říká David Novotný z České spořitelny. „Třeba v Holandsku podíl bankomatů během tří let klesl zhruba o polovinu, a je tak nyní nižší, než máme v Česku. Myslím, že my jsme k budování bankomatových síti v Česku přistupovali trochu střízlivěji, takže její redukce není pro banky takové téma,“ dodává.

Celkový počet bankomatů v evropských zemích. Zdroj: EAST

Tuzemské banky zatím nemohou ve větší míře rušit bankomaty i proto, že potřebují svým klientům zajistit přístup k výběrům hotovosti a také k jejím vkladům. Češi sice čím dál víc platí kartou, mobilem nebo chytrými hodinkami, část lidí ale stále preferuje hotovost. Někteří provozovatelé obchodů a služeb karty ani neberou.

Místo čistě výběrových bankomatů zprovozňují banky takzvané vkladomaty, které umožňují i vklad hotovosti. Nahrazují tím také postupně rušené pokladní přepážky na pobočkách. Hlavně pro klienty z řad živnostníků a menších podnikatelů jsou převody hotovostních tržeb na účet stále velmi důležité.

„Významnou redukci počtu bankomatů neplánujeme,“ potvrzuje Novotný z České spořitelny. Obdobně se vyjádřily ČSOB, Komerční banka a Raiffeisenbank.

Některé banky chtějí počet svých bankomatů ještě i mírně navýšit – například Moneta: „Koncem roku 2023 bychom měli mít v provozu přibližně 590 bankomatů, nyní jich máme 565,“ upřesňuje mluvčí Zuzana Filipová.

Svou síť chce letos rozšiřovat i Fio banka. „Budou instalovány jak výdejové, tak i recyklační/vkladové bankomaty. Největší novinkou je plánované zavedení vlastních bankomatů i na Slovensko, kde chystáme vybavit Fio bankomatem umožňujícím vklady postupně všechny naše pobočky,“ říká mluvčí Jakub Heřmánek.

Fotogalerie: První bankomaty a karty

Chci víc fotek

Autoři fotek: Pavel Juřík a KB

Olga Skalková

O bankách a finančních institucích píše od 90. let. Byla součástí ekonomického týmu Hospodářských novin, psala i na weby iHNed.cz a Aktuálně.cz. Teď píše externě pro Peníze.cz. Ráda tráví čas s rodinou a přáteli, chodí do... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem