Až 17 procent Čechů nemá základní bankovní produkty

Jan Jedlička | rubrika: Analýza | 10. 7. 2008 | 19 komentářů
Až 17 procent Čechů nemá základní bankovní produkty
Vlastnictví bankovního účtu či kreditní karty se v Evropě stalo nezbytnou podmínkou pro úspěšné zapojení do společnosti. Kdo je nemá, tomu hrozí život na hraně, varuje zpráva Evropské komise.

Zatímco na nedávno skončeném mistrovství Evropy ve fotbale Portugalci Čechy jednoznačně přehráli, v počtu občanů, kteří nemají přístup k základním bankovním produtkům, jsou na tom obě země podobně. V obou státech existuje 17 procent lidí, kteří nemají ani bankovní účet, ani bankovní úspory, ani kreditní kartu. Hůře je na tom v EU-25 (Bulharsko a Rumunsko v průzkumu nejsou zahrnuty) osm členských států.

Platí, že čím je ekonomika vyspělejší, tím méně je občanů bez přístupu k základním finančním službám. Absolutní špičkou je Dánsko a země Beneluxu s hodnotou okolo jednoho procenta. Naopak nejvíce lidí, kteří s bankami nemají nic do činění, žije v Lotyšsku (48 %), Litvě (41 %) a Polsku (40 %). K těmto závěrům dospěla zpráva Evropské komise (EK) zveřejněná letos na jaře. Ta však vychází ze zhruba čtyři roky starých průzkumů, takže sama připouští, že díky rychlému rozvoji bankovních služeb může být nynější situace v některých nových členských zemích – a zvlášť je zmíněna i ČR – příznivější.

Procento finančně vyloučených obyvatel


Nicméně hlavním sdělením zprávy Komise je upozornit na nebezpečí úzké souvislosti mezi občany bez základních bankovních produktů a sociálně vyloučenými osobami. Pro úspěšný život v Evropě na začátku 21. století je téměř samozřejmostí platit složenky bankovním převodem, v obchodě nakupovat platební kartou, v případě momentálního nedostatku peněz „jít do debetu“ či si nechat zasílat mzdu na běžný účet.

Kdo tyto produkty nevyužívá, vystavuje se mnohým nevýhodám a rizikům, jak v přímé finanční, tak i v širší sociální sféře. Hotovostní placení složenek je dražší a časově náročnější, o úspory ve slamníku se dá snáze přijít, než když jsou v bezpečí solidní banky. Nemožnost rychlého pružného kontokorentního úvěru či využití kreditní kartyvhání v případě nouze klienty do spárů lichvářů. Málokterý zaměstnavatel je ochoten vyplácet mzdu v hotovosti a kdo nemá platební kartu zkrátka vypadá divně.

Finančním vyloučením jsou nejvíce ohroženy nízkopříjmové skupiny obyvatel, nezaměstnaní, svobodné matky či zdravotně postižení. Mezi starými členskými státy jsou další významnou skupinou bez základních bankovních produktů imigranti, v nových členských státech jsou spíše v nebezpečí důchodci. Byla rovněž prokázána úzká spojitost mezi vzděláním a nevyužíváním finančních služeb. Z hlediska pohlaví zásadní rozdíly prokázány nebyly, nicméně existuje více žen bez základních bankovních produktů než mužů.

Nejčastější příčinou finančního vyloučení je věk. Starší občané se v nynějším finančním prostředí plném inovací a novinek přestávají orientovat. Na straně nabídky jsou významnou bariériou pro větší rozšíření bankovních služeb pravidla risk managementu. Konzervativní ohodnocování rizikovosti klientů bankami zapříčíní, že některé produkty jsou odepřeny osobám s kratší historií nebo s úvěrovým škraloupem z minula.

Řada lidí se o určité bankovní produkty ani nezajímá, neboť si na základě reklamních kampaní myslí, že nejsou určené pro ně, anebo mají strach, aby jim bankovní závazky nepřerostly přes hlavu. Část osob bez finančních produktů také uvedla, že o penězích v peněžence nebo v krabici od bot mají větší přehled než o nehmatatelných bankovních účtech.

Velké množství osob bez základních finančních služeb je celospolečenským problémem, který si žádá řešení. Postupně na tuto situaci reagují i samy některé banky, které ve spolupráci s neziskovým sektorem nabízejí jednoduché levné transakční účty pro osoby s nízkými či nestabilními příjmy.

Iniciativy se chce chopit i Evropská komise, která by ráda ve spolupráci s členskými státy EU rozvinula politiku finančního začleňování osob bez základních bankovních produktů. Ta by měla spočívat v měkkých nástrojích od stanovení jednotných indikátorů měření finančního vyloučení, přes rozvoj finančního vzdělávání až po podporu konceptu sociální odpovědnosti firem (CSR) v bankovní oblasti.

Autor pracuje v EU Office ČS

Jak velkým spotřebitelem bankovních produktů jste? Spokojíte se základní nabídkou, nebo aktivně vyhledáváte některé typy produktů? Podělte se o zkušenosti.

 

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-10
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 19 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 7. 2008 9:59, Jaromír Adámek

Osobně pořád vyhledávám a používám nejlepší nabídku na trhu (nyní FIO a mBank).

+15
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 7. 2008 10:21, Jaromír Adámek

Citace - Jouda / 11.07.2008 09:42

Pěkně pitomý článek. Nevím na co by byl mojí 90 leté matce a jí podobným lidem účet. Bankomat na venkově není a do města si nedojede. Tudíž i karta je jí k ničemu. Pošťák donese důchod, zaplatí se vše potřebné a zbytek se strčí do strožoku, který poplatky nevybírá.Každá banka je nenažraná a kdo má účet musí platit a platit. Kdo účet potřebuje,ať si ho zřídí, ostatním jen komplikuje život.


Přesně! Hlavní je demokracie a možnost volby. Lidi si sami najdou nejlepší cestu.

Zobrazit celé vlákno

-22
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Proč jsou platby do zahraničí tak drahé

9. 6. 2008 | Věra Tůmová | 13 komentářů

Proč jsou platby do zahraničí tak drahé

Když se řekne bankovní převod peněz do zahraničí, mohlo by se zdát, že v době počítačů nejde o nic složitého. Jenže cesta peněz z Česka na zahraniční účet bývá často komplikovaná a... celý článek

Poplatky za platby do zahraničí vás zruinovat nemusí

20. 5. 2008 | Patrik Nacher | 5 komentářů

Poplatky za platby do zahraničí vás zruinovat nemusí

Vtipálek, který by chtěl zruinovat něčí bankovní účet, by mohl poslat oběti jen minimální částku, která by nestačila ani na zaplacení drahých bankovních poplatků. České banky většinou... celý článek

Vaše banka vás sleduje. Dělá to pro vaše dobro.

30. 4. 2008 | Jan Stuchlík | 2 komentáře

Vaše banka vás sleduje. Dělá to pro vaše dobro.

Proti neoprávněnému nakládání s penězi na běžném účtu se může klient bránit třeba tím, že omezí možnosti, jak s účtem manipulovat. Podvodníky, kteří se i přes tuto bariéru k účtu dostanou... celý článek

Kdy se Češi dočkají bezkontaktních plateb

26. 3. 2008 | Věra Tůmová | 2 komentáře

Kdy se Češi dočkají bezkontaktních plateb

Zaplatit mobilem, hodinkami či speciální čipovou kartou už není hudba budoucnosti. České banky se zatím do těchto vychytávek příliš nehrnou. Karetní společnosti přitom od letošního... celý článek

Jak si změnit SIPO při přechodu k jiné bance

21. 3. 2008 | Věra Tůmová | 21 komentářů

Jak si změnit SIPO při přechodu k jiné bance

Více než 40 let používají Češi SIPO, Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva. Platí jím koncesionářské poplatky i služby organizacím. S tím, jak se na tuzemském trhu rozšiřuje nabídka... celý článek

Partners Financial Services