Nové možnosti okamžitých plateb. EU tlačí na rozšíření

Před třemi lety odstartovaly v Česku okamžité platby. V pilotním provozu je 20. listopadu 2018 spustila Česká spořitelna. Od února 2019 s nimi v ostrém provozu přišla Air Bank, za tři týdny ho zahájila i spořitelna. Postupně se přidaly Creditas, Komerční banka, Raiffeisenbank, PPF banka, Moneta, ČSOB, Fio, Equa, mBank, Oberbank a J&T, takže službu dnes nabízí třináct bank.

Lidé tak mohou elektronicky převádět peníze mezi těmito bankami prakticky okamžitě, a to i v noci, o víkendu nebo během svátku. Některé banky takovou platbu nabídnou (při zadání dnešní splatnosti) automaticky, u jiných je potřeba si ji výslovně zvolit – možnosti se liší i podle toho, jestli jde o internetové bankovnictví, nebo mobilní aplikaci.

Poslední větší bankou, která okamžité platby zatím neumí přijímat ani odesílat, zůstává UniCredit. Neuvádí ani přibližný termín jejich spuštění, nicméně podle neoficiálních informací se už k němu blíží – což je vidět i na zrychlení standardních převodů, u nichž UniCredit patřila k nejpomalejším. Nezapojily se ani některé menší banky jako Sberbank, Expobank, Hello bank a Trinity.

Podíl okamžitých plateb na mezibankovních transakcích sice roste, ale stále jsou výrazně v menšině – když vedle osobních účtů započteme i převody z účtů podnikatelů, firem nebo institucí. Podle statistiky České národní banky bylo zpracováno zhruba 3,3 milionu mezibankovních transakcí denně, z toho jen zhruba šestina (17 procent) okamžitě. V meziročním srovnání jde o nárůst kolem čtyř procentních bodů.

Průměrný denní počet položek v roce 2021. Zdroj: ČNB

Evropská komise to chce změnit. Hledá cestu, jak využívání okamžitých plateb v Evropské unii rozšířit, aby to spotřebitelům, obchodníkům a firmám přineslo další výhody.

Okamžité platby i v eurech

Podle dokumentu, který komise zveřejnila v září, by součástí změn mohlo být zavedení okamžitých plateb i pro převody eur v rámci SEPA plateb, a to pro všechny členské země EU. Řešením může být zapojení bank členských zemí do platebního schématu SEPA Inst, který by se mohl stát celounijním schématem.

V Česku je do SEPA Inst. zapojena zatím jen Oberbank. Ostatní tuzemské banky, které využívají národní schéma okamžitých plateb (systém CERTIS při ČNB), je zajišťují jen pro korunové platby v rámci Česka.

Podle českého ministerstva financí nyní Evropská komise vyhodnocuje různé návrhy a rozhoduje se, zda a případně jakým způsobem do trhu zasáhne.

„Ve hře je jak legislativní, tak nelegislativní opatření. Variant, jak by případná regulace mohla vypadat, je několik. Může se vztahovat jen na eurové země, nebo na všechny eurové platby v rámci celé Evropské unie. Konkrétní opatření lze v tuto chvíli jen těžko předvídat. Jasněji o podobě návrhu Evropské komise by mělo být v polovině příštího roku,“ říká Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva. Předběžně Brusel plánuje zveřejnit aktualizovaná pravidla pro okamžité platby v květnu 2022.

Evropská komise vidí potenciál okamžitých plateb i v jejich využití při platbách v kamenných obchodech. Podnikatelům by to mohlo snížit náklady za přijímání platebních karet, z pohledu spotřebitele se to může pozitivně promítnout do cen zboží a služeb. K tomu má sloužit vytvoření nového řešení pro obchodníky, které by jim garantovalo rychlou úhradu, a zároveň bylo uživatelsky příjemné a spolehlivé i pro spotřebitele.

Konkurence k platebním kartám

Jak se na záměr Evropské komise rozšířit využívání okamžitých plateb dívá Česká národní banka? A jaké změny by stávajícímu systému podle ní prospěly, aby se podíl těchto transakcí zvýšil?

„Okamžité platby mohou využívat všichni účastníci platebního systému CERTIS bez omezení. Poskytování těchto služeb klientům i jeho forma je výlučně na jejich rozhodnutí. K vyššímu využívání okamžitých plateb nejsou nezbytně nutné změny v CERTIS,“ říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Jinými slovy: záleží to hlavně na jednotlivých bankách.

ČNB vidí potenciál pro rozšíření okamžitých plateb v kamenných obchodech. Pro podnikatele může jít o možnost, jak zákazníkům umožnit platit bez hotovosti a ušetřit za poplatky či provize za terminál na karty.

Příkladem jsou služby pod názvem MobilePay v Dánsku nebo Swish ve Švédsku. „Prostřednictvím mobilního bankovnictví je možné načtením QR kódu zaplatit obchodníkovi přímo v kamenném obchodě,“ vysvětluje člen bankovní rady Vojtěch Benda. Obchodník si může okamžitě zkontrolovat, že platbu obdržel. Místo provize z tržby platí obchodníci pevný poplatek za každou transakci.

„Pro obchodníky, kteří by chtěli využít pro akceptaci okamžité platby, v Česku zatím žádná taková nabídka není a jsou tak odkázání na akceptaci svépomocí,“ konstatuje Vodstrčilová. Příkladem vlastního řešení je síť iWant, jak letos v létě ukázala sama ČNB.

„Iniciativa by měla vzejít ideálně z trhu – pokud jsou pro obchodníky karetní platby nákladné, jak někteří uvádějí, měli by aktivně poptávat lacinější řešení. Takto vznikla IATA Pay pro letecké společnosti. Poskytovatelé platebních služeb by zároveň měli mít motivaci nabídnout konkurenční řešení k produktům mezinárodních karetních schémat – v případě SCT Inst je takovým připravovaným řešením European Payments Initiativ," dodává Vodstrčilová.

Rozšíření okamžitých plateb by podle ČNB pomohla i jejich integrace do platebních bran. Další možností je zavedení plateb na mobilní číslo – o přípravě této novinky jsme na webu Peníze.cz psali. A zmiňuje také funkcionalitu Request to pay (žádost o platbu) – elektronickou výzvu ke konkrétní platbě třeba za nákup v e-shopu, která se ukáže v aplikaci a klient ji může hned zaplatit.

„Banky by rovněž mohly zlepšit integraci okamžitých plateb v jejich mobilních aplikacích, zejména notifikace plátci i příjemci o úspěšně provedené platbě. Skandinávské zkušenosti také ukazují význam aplikací pro mobilní platby, ať už vytvořených kooperativně jako je švédský Swish, nebo nikoliv, což je případ dánského MobilePay či norského Vipps,“ říká Vodstrčilová.

Příliš ambiciózní regulace

Naopak k úvahám Evropské komise povinně provádět SEPA převody (europlatby) okamžitě má ČNB výhrady. Otázkou také je, zda po okamžitých SEPA platbách existuje v Česku dostatečná poptávka.

„Komise by ve svých úvahách měla zohlednit situace v členských státech mimo eurozónu, kde mohou být poskytovatelé platebních služeb od zavádění SCT Inst demotivováni cenovou regulací. Za okamžitou platbu v eurech musí požadovat stejný poplatek, jako za okamžitou platbu v domácí měně. Tyto platby jsou přitom například v Česku nabízeny převážně zdarma. Nezamýšleným negativním důsledkem regulace by tak mohlo být zdražení domácích okamžitých plateb,“ vysvětluje mluvčí ČNB.

„Zastáváme názor, že případná regulace by neměla vůbec dopadat na členské státy mimo eurozónu, nebo by měla mít delší implementační lhůty,“ shrnuje Vodstrčilová. Podle dosavadních informací z Bruselu mají mít banky na provedení zásadnější změny lhůtu 18 měsíců od zveřejnění nových pravidel, což by podle současných úvah mělo být do listopadu 2023.

Máte ještě chvilku?

Zdroj: Shutterstock

• Banky zrychlují i platby v eurech. Okamžitě ale nepřijdou
• Nové limity pro okamžité platby. Naplno je využijí jen dvě banky
• Banky řeší, jak ušetřit za bankomaty. Ve hře je sdílení i výběr bez karty
• Peníze pošlete na číslo mobilu. Novinku chystá sedm bank
• Banky zrychlí reklamaci chybně poslaných plateb z účtu
• Poslal si peníze mezi českými bankami. Dvě cizí mu přesto strhly tisícovku

Česká bankovní asociace (ČBA) označuje úvahy komise na provádění okamžitých platby v eurech i v členských zemích EU, které mají vlastní měnu, za velmi ambiciózní. „Investice, které by bylo nutné do realizace takových služeb vložit, by byly vyšší než ty, které banky vložily do realizace domácích okamžitých plateb,“ zdůrazňuje Tomáš Hládek, gestor komise ČBA pro platební styk.

Myšlenky komise přitom podle Hládka míří ještě dál: do systému eurových okamžitých plateb by se museli zapojit i ty banky, které se nezapojili ani do systémů domácích okamžitých plateb. „Tento požadavek považujeme za nereálný, postavený na politických ambicích,“ říká.

Také podle Jana Hailicha, šéfa platebních řešení v České spořitelně, by zavedení SEPA okamžitých eurových plateb v zemích s národními měnami nemělo být povinné. „Nejen kvůli malému podílu ze všech provedených plateb. Ani tuzemské schéma okamžitých plateb není pro české banky povinné,“ vysvětluje. „Zapojení do systému okamžitých SEPA plateb ale plánujeme,“ dodává.

Hailich si myslí, že podíl okamžitých plateb na celkovém objemu transakcí v Česku by se zvýšil, pokud by všechny zúčastněné banky prováděly všechny platby automaticky okamžitě (pokud tak jdou poslat), takže klienti by při vyplňování platebního příkazu nemuseli nic vybírat.

„Ke zvýšení by také došlo, pokud by se rozvolnila pravidla a okamžité platby by byly možné třeba pro platby zadávané pomocí importů. Aktuálně je možné poslat okamžitě pouze jednotlivě zadanou platbu,“ připomíná Hailich.

Podle ministerstva financí je dosavadní vývoj okamžitých plateb v Česku pozitivní. „Důležité je rozvíjet platby v českých korunách, neboť korunových plateb je na českém trhu převážná většina. To nicméně nebrání poskytovatelům platebních služeb nabízet i okamžité platby v eurech jako přidanou službu pro své klienty,“ říká Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva.

Ať vám nic neuteče 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook: neuniknou vám důležité aktuality ani praktické tipy! 

Olga Skalková

O bankách a finančních institucích píše od 90. let. Byla součástí ekonomického týmu Hospodářských novin, psala i na weby iHNed.cz a Aktuálně.cz. Teď píše externě pro Peníze.cz. Ráda tráví čas s rodinou a přáteli, chodí do... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem