Zdroj: Shutterstock
V krizích, kdy dochází k ekonomickému poklesu, se obvykle fúze a akvizice utlumují. Čím si vysvětlit, že během koronavirové pandemie tyto aktivity na českém bankovním trhu vzrostly? Raiffeisenbank se dohodla na koupi Equa bank a skupina PPF s Monetou podepsaly rámcovou smlouvu ohledně akvizice Air Bank, českého a slovenského Home Creditu a společnosti Benxy?
Český bankovní trh ale není v krizi. K chystaným změnám banky nenutí ekonomické potíže, jako tomu bylo u některých zahraničních bank po poslední krizi, která propukla v roce 2008. To, co se na tuzemském bankovním trhu nyní děje, je přirozený proces. A ještě bych k těm zmíněným bankám přidal i ING Bank, která v Česku opouští drobné bankovnictví a rozhodla se pokračovat jen s firemní částí.
Jaké jsou tedy hlavní důvody současné konsolidace?
Obecně jsou pro konsolidací tři hlavní důvody. Jednak skokově navýšit počet klientů a tím zvýšit svůj tržní podíl. Dále pak dosáhnout takzvané úspory z rozsahu, tedy snížit náklady na svůj provoz. A třetím důvodem je možnost získat novou službu nebo produkt, který banka nemá dosud v nabídce. Současná konsolidace, které jsme v Česku nyní svědky, souvisí s těmi prvními dvěma důvody.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a získal titul MBA na Rotterdam School of Management. Působil v řadě rolí v domácím i zahraničním bankovnictví. Více než 35 let pracoval pro skupinu ČSOB pracoval více než 35 let, z toho v letech 1991 až 2003 byl členem jejího představenstva. Jeho hlavní odpovědností bylo korporátní bankovnictví, poté retailové bankovnictví a IT včetně elektronického bankovnictví. V letech 2003 až 2017 byl předsedou představenstva Českomoravské stavební spořitelny. Od roku 2018 pracuje pro Českou bankovní asociaci: jako poradce se věnuje otázkám bydlení a jeho financování, působí také ve správní radě Garančního systému finančního trhu. Vášnivě miluje rodinu, aktivní sport, čtení, cestování a cizí jazyky.
V případě ING Bank jde také o takové rozhodnutí, jen s opačným znaménkem. Usoudila, že český retailový trh je pro ni malý a nemůže rychle dosáhnout potřebné velikosti. Ostatně, všichni malí hráči jsou nyní zatíženi náklady na kapitál, což ještě prohloubila pandemie koronaviru, a dlouhodobě se musí vypořádávat i s rostoucími náklady na regulaci.
Myslíte, že na trhu služeb pro drobné klienty je v Česku až příliš bank? Jsou tu Air Bank, Creditas, Česká spořitelna, ČSOB, Equa bank, Expobank, Fio, Hello bank, Komerční banka, mBank, Moneta, Raiffeisenbank, Sberbank, Trinity, UniCredit...
Celkem v Česku máme skoro padesát bank, z toho polovina jsou zahraniční pobočky. Těch retailových bank po dokončení zmíněných transakcí bude celkem třináct a podle mě je to tak akorát. Jsou státy, které mají mimořádně vyspělý bankovní trh, například Nizozemsko, a na kterém působí méně bank než u nás. Ano, v Rakousku nebo v Německu je sice počet retailových bank řádově větší než v Česku, ale většinou jde o malé družstevní záložny nebo takzvané volksbanky. Mimo to oba trhy čeká masivní konsolidace, respektive ona už začala. U nás pro ni prostor nevidím. Pár případů může nastat, ale těch transakcí rozhodně nebude mnoho.
Budou malé banky dál mizet z trhu?
To si nemyslím. Někdejší nové malé banky docela slušně vyrostly. Označovat třeba Fio banku jako malou banku, když má kolem jednoho milionu klientů, už ani nejde. Myslím, že malé banky mají šanci dál růst, nebo se z nich můžou stát specialisté například na investice. Ale je pravda, že zvláště banky zaměřené na retail potřebují určitou masu klientů, aby prosperovaly. Takže budou pod stále větším tlakem.
Sníží chystaná konsolidace konkurenci na bankovním trhu? Například mnozí klienti Equa bank a Air Bank do nich kdysi přešli z velkých bank a příčí se jim myšlenka, že by v nich měli zase skončit.
Obavy ze snížení konkurence nejsou na místě. Bude to spíš naopak. Z Monety a Raiffeisenbank se stanou další velcí hráči, kteří budou dosavadním třem největším velkým bankám šlapat na paty, což je pro všechny klienty jen dobře. Když banka akvizice zvládne, tak by služby pro klienty měly zlevnit. Může také začít nabízet osvědčené produkty a služby přebírané banky.
Přesto se může stát, že krátkodobě akvizice klientům přinese i určité zhoršení služeb, protože banka bude takovým procesem takříkajíc zahlcena. Musí si uspořádat nové vedení, spojovat systémy, začlenit personál do své firemní kultury, což je běh na měsíce, někdy i na roky... Jednoduše řečeno: při tak velkých změnách interních procesů může krátkodobě dojít ke zhoršení některých služeb.
Mluvíte o tom, že akvizice je pro banky velký nápor. Zbrzdí je to při v zavádění novinek?
Zbrzdit další rozvoj, to si teď žádná banka nemůže dovolit. Digitalizace trhu pokračuje velice rychle – a těžko by se jim to pak dohánělo.
V čem by se tedy služby pro klienty mohly po akvizici krátkodobě zhoršit?
Tak například při spojování IT systémů může dojít k odstávkám internetového bankovnictví nebo call centra. Také některé pobočky se můžou zavřít, například z důvodu rebrandingu a související vizuální úpravy prostor. Nemůže to být ale na delší dobu – to by banku hrozně poškodilo, což si nemůže dovolit. Je to boj o život...
Vydejte se s námi do nedávné historie. Zavzpomínáme hlavně na banky, které tu byly – a už nejsou.
Dokážete ještě najít bod GE? Pak jste tu správně. Než začne svatba, pojďme si trochu proklepnout oba snoubence.
Můžou na český bankovní trh ještě přijít noví hráči ze zahraničí? Jací by to mohli typově být?
Vstoupit na tak konkurenční trh, jakým je ten český, si může dovolit jen opravdu velmi silný hráč. Konkurence je už velká. Za všechno mluví současný vývoj na hypotečním trhu. Úroky jsou kolem dvou procent, zatímco inflace je na úrovni tři procent. Úroky už měly dávno stoupat, ale žádná banka si to kvůli silné konkurenci nedovolí udělat skokově. Nový hráč musí také splnit náročně požadavky na kapitálovou přiměřenost, na regulaci a na kvalitu managementu.
Za současné situace si umím představit, že na trh vstoupí zahraniční hráč s velmi odlišným konceptem, než mají stávající banky. Třeba čistě digitální banka. I když i nad tím se mi vznáší dost velký otazník. Češi jsou sice digitální nadšenci, ale pokud jde o banky, jsou ve využívání digitálních služeb u složitějších produktů stále dost konzervativní. Na to, že by si chtěli sjednávat hypotéku, investice nebo složitější pojištění od začátku do konce přes internet, aniž by o tom nechtěli mluvit s příslušným specialistou, to tu zatím nevidím. Ale třeba v Německu, které je co do zájmu lidí o digitální služby na tom srovnatelně s Českem, už takový koncept funguje. Nějaký nově příchozí hráč by se o něj proto mohl pokusit i u nás.
Měl by šanci uspět na bankovním trhu i nějaký nový tuzemský zájemce?
Pod podmínkou, že bude mít silné kapitálové zázemí a dokáže si najmout kvalitní lidi, tak ano. Jednodušší by to ale měla zahraniční banka, která při vstupu může počítat s vlastním know-how a již vyvinutými procesy.
Bude mít Česká národní banka zájem vpustit nové hráče na trh, nebo spíš ne?
Za ČNB nemůžu mluvit, ale myslím, že tomu nemá zájem bránit. Spíš naopak. Mluví pro to i fakt, že úkolem ČNB je nejen dohlížet na stabilitu bankovního trhu, ale už mnoho let se zabývá i ochranou spotřebitele na finančním trhu. Takže když přijde na trh někdo další, je to ve prospěch rozvoje trhu, a tím pádem i v zájmu spotřebitelů. Navíc pro založení banky jsou jasně daná pravidla a když je někdo nesplní, ČNB mu vstoupit na trh ani nedovolí.
Poslední bankovní licence získaly Creditas a Trinity Bank, které se na banky transformovaly z družstevních záložen. Budou je následovat další kampeličky?
Tah Creditas a Trinity byl odvážný a jejich majitele to stálo velké úsilí a peníze. Zbývající záložny jsou malé. Nemůžu mluvit za majitele, ale když si zaspekuluji, tak přeměna na banku se jim nemusí vyplatit. Kromě toho takový krok podléhá schválení ČNB, která udělení bankovní licence posuzuje velmi přísně. Obecně lze říct, že jsou možné tři varianty dalšího vývoje: postupný růst, prodej strategickému investorovi nebo ukončení činnosti.
Už jste zmínil, že banky procházejí velkou vlnou digitalizace. Jaké další investice je ve střednědobém horizontu čekají?
Dosavadní digitalizace v bankách se týkala hlavně provozu, tedy těch operací, které klient nevidí. Banky v tom nadále pokračují, protože musí svoje služby dále zlevňovat a zrychlovat. Kromě toho věnují velké úsilí digitalizaci „front-office“ neboli kontaktu s klienty. I když tato digitalizace má své limity, protože ne všichni klienti jsou ochotní jednat s bankami „přes počítač“.
Rajfka spolkne Equu a přebere klienty po ING. Moneta možná nakonec přece jen převezme Air Bank a třeba to tím ještě nekončí. Klesne s počtem bank i nabídka a konkurence, nebo se naopak zbývající banky utkají o víc než jeden a půl milionu lidí, jejichž účet změní značku?
Banky zároveň masivně investují do zabezpečení dat klientů a také do jejich využití pro další prodej svých služeb. Tím mám na mysli, že budou nabízet služby šité na míru zájmům a preferencím klienta, které lze zjistit důkladnou analýzou jeho chování v online prostoru, zejména tedy v rámci internetového bankovnictví. Digitální stopa klienta je už předmětem zájmu velkých společnosti typu Google, Apple nebo Amazon, které se bankám snaží konkurovat zejména v oblasti platebních služeb. Naopak banky jsou před nimi v zabezpečení klientských dat a také v některých unikátních službách, jakými jsou třeba takzvané okamžité platby či bankovní identita.
Čekáte, že banky v souvislosti s pokračující digitalizací víc osekají počet zaměstnanců a poboček?
Propouštění bude pokračovat, ale myslím, že obdobným tempem jako v posledních letech. Takže to nebude žádné drama, jak to někdy zní z médií. Za posledních pět let klesl počet zaměstnanců o 2,5 procenta na zhruba 40 700. Velký pokles zaměstnanců nečekám ani po ohlášených spojeních, protože přebírané banky mají jen řádově stovky zaměstnanců.
Pokud jde o pobočkovou síť, ani tam s velkým rušením spíš nepočítám. Podle statistiky ČNB se počet poboček ke konci loňského roku snížil o čtvrtinu ve srovnání s vrcholným rokem 2014. Domnívám se, že část služeb nelze dělat bez osobního kontaktu s klientem a k rychlejšímu zavírání poboček, než tomu bylo v posledních letech, nedojde.
Jak reálné je podle vás zavedení bankovní daně – s ohledem na obrovské deficity státního rozpočtu během pandemie a rýsující se deficity i v následujících letech?
Někteří politici už o tom opět mluví, ale výsledek lze těžko předvídat. Záleží na tom, jak dopadnou letošní parlamentní volby. Taková daň by byla další zátěží pro banky a znejistila by také investory, což pro hospodářství státu není nikdy dobré. Také by to vůbec nedávalo smysl. Zavedení bankovní daně v některých zemích bylo reakcí na pomoc, kterou státy bankám poskytly během ekonomické krize před zhruba deseti lety – jenže tento vývoj se Česka netýkal, tuzemské banky nepotřebovaly zachraňovat. Kromě toho: proč zdaňovat jeden obor speciální daní, zatímco jiné ne?
Olga Skalková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 5. 2021 18:51, gr6
Citace - Škodolibka domácí / 17.05.2021 11:22
Turisti jsou dle mě naprosto v pořádku. Každý sám za sebe.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 5. 2021 8:36, Tarzan
K čemu to, když neuchrání ani peníze před inflací?
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.