Češi platí za vedení běžného účtu v průměru skoro dvakrát tolik co Slováci. V absolutním vyjádření banky v Česku vyinkasují každý rok za jeden účet průměrně 82 eur, 2 252,- Kč. Zatímco v Polsku či Maďarsku činí tyto náklady 65 eur, 1 787,- Kč. Na Slovensku to je jen 45 eur, 1 260,- Kč. Tato čísla zjistila v průzkumu Slovenská bankovní asociace.
Jako nová členská země EU má Česko ve srovnání se západoevropskými zeměmi nižší cenovou hladinu. České ceny jsou v průměru na úrovni 53 procent těch západoevropských. Méně platíme za bydlení, většinou i za pohonné hmoty, za elektřinu, za potraviny, za služby a další komodity. Důvodů je samozřejmě více, ale jeden je celkem jasný. Výrobní náklady v České republice jsou díky nízkým mzdám, které dosahují zhruba 28 procent těch západoevropských, výrazně nižší. To umožňuje i levněji vyrábět a poskytovat služby.
To by se mělo týkat i českých bank, které svým úředníkům a dalším zaměstnancům neplatí více než těm v mateřských bankách v Rakousku, Belgii, Francii či Německu. Stejně tak využívají banky výhod nižších cen energií, pronájmů, kancelářského vybavení, nižších cen papíru, služeb externích dodavatelů. Není proto jasné, proč klienti v západní Evropě platí bankám výrazně méně na poplatcích než Češi.
Banky ospravedlňují vysoké poplatky nutnými investicemi do nových technologií a vybavení, aby zpřístupnily klientům nové služby. Tyto náklady je nyní nutné splácet, a proto se na tom musejí podílet i klienti formou vyšších poplatků. Tento argument ovšem neodpovídá na otázku, proč Rakušané či Němci, ale třeba i Slováci platí svým bankám výrazně méně. I tam musely banky mohutně investovat, aby služby dosáhly takových parametrů a kvality, které jsou mnohdy vyšší než v Česku.
Navíc v Česku mohly být náklady na zavedení nových technologií nižší, protože se už vycházelo ze zkušeností jiných zemí, respektive mateřských bank. Mohlo se tak předejít počátečním potížím, které by modernizaci prodražily.
Roli hraje také relativně malá konkurence mezi bankami, respektive rozdělení trhu na tři velké a zbytek menších bank, a určitá jistota podílu na trhu (český klient je bohužel velmi konzervativní), která zajišťuje neustále se zvyšující zisky. Je rovněž možné, že investice do zlepšení služeb bank nebyly dostatečné, a neumožňují tedy bankám snížit náklady tak, jako tomu je v jiných západoevropských zemích.
Zarážející je, že na bankovních poplatcích platí méně i klienti na Slovensku, Maďarsku a Polsku. Přitom i na těchto trzích působí vlastníci českých bank, jako třeba rakouská Erstebank. Je tedy zřejmé, že s českým bankovním trhem není něco v pořádku.
Autor je provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com, který pořádá anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek.
Proč jsou podle vás bankovní poplatky na Slovensku či v Maďarsku nižší než v Česku?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 10. 2007 9:47, Patrik
Opravdového finančního poradce (neplést s prodejci) si opravdu hradí klient! Nikoliv však v produktech nýbrž přímo - podle odvedené práce. Produkt si pak (zpravidla) sjednává už sám (aby nebyl poradce motivován provizí), poradce mu pouze řekne který.
I když u nás bylo něco jako pokus o jakési "holé" produkty (v ceně produktu nebyla provize pro poradce), ale pak to tak nějak ustalo, nevím jestli to v současnosti nějaký ústav nabízí. Bývalo to nějaké firemní pojištění.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 10. 2007 11:57, Patrik
Na výběr z bankomatu (ČSOB za 6 Kč, ostatní v ČR za 30 Kč) a placení v obchodech bohatě stačí Maestro, kterou dává FIO k účtu zdarma (je možné mít i 2 ks, když bude mít druhá osoba (třeba manželka) dispoziční právo k účtu).
Problémy můžou nastat v zahraničí (hlavně mimo Evropu), nebo tam, kde nemají přímé propojení s databází (např. v letadle). Stejně tak jí není možné použít k platbám přes Internet.
Pokud ale zvládneš ovládat CITI kartu, může právě na tyto případy dobře (a zdarma) posloužit.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (52 komentářů) příspěvků.