V dubnu před dvěma roky si pan Anton vzal první půjčku. Od České spořitelnysi půjčil 238 tisíc korun. To ještě pracoval jako vedoucí masného závodu a bral přes dvacet tisíc korun čistého za měsíc. V září si spolu s manželkou půjčili dalších 300 tisíc od Cetelemu. O rok později si pan Anton vzal další půjčku na 150 tisíc. Na podzim už rodina dlužila přes 900 tisíc a sotva zvládala dluhy splácet.
V říjnu firma, kde pan Anton pracoval, zkrachovala. Výpadek příjmu se snažila manželka pokrýt další stotisícovou půjčkou na zaplacení dlužného nájemnéhoa některých splátek. Tím ovšem dostala rodinu do ještě větších problémů. I když si pan Anton našel rychle novou práci, bere o pět tisíc korun méně než dříve. V rodinném rozpočtuchybí na splátky téměř sedm tisíc korun. ( Přečtěte si návod, jak sestavit a řídit rodinný rozpočet)
Přestože úvěrové smlouvy na celkových 383 tisíc korun podepsal jen pan Anton, jediné řešení, které rodině zbývalo, byl osobní, v tomto případě spíše rodinný, bankrot. Až na výjimky platí, že úvěry, který si za dobu trvání manželství vezme jeden z manželů, jsou společným závazkem obou manželů. Ti k jeho splacení zavázáni společně. Pokud by jeden z nich nemohl půjčku splatit, věřitel by mohl chtít všechny peníze po druhém.
Pan Anton s manželkou se obrátili na soud. Každý podal vlastní návrh na oddlužení neboli osobní bankrot. Zároveň požádali soud, aby oba případy posoudil v jednom řízení. V návrzích uvedli, že půjčky budou splácet z příjmů obou manželů. Za pět let trvání oddlužení vrátí společně věřitelům přes sedmdesát procent dluhů. Soud jim vyhověl a oddlužení povolil. ( Spočítejte si, za jakých podmínek by vám soud povolil osobní bankrot)
Pokud by manželé měli společný majetek, který by se dal prodat, soud by nařídil jeho prodej a peníze by se rozdělily mezi věřitele. Kdyby to nestačilo, zbylý dluh by se rozpočítal do splátkového kalendáře, který by manželé spláceli dohromady ze svých příjmů.
Dluhy z manželství se vždy týkají obou partnerů. „Návrh na oddlužení proto musí vždy podepsat druhý z manželů. Souhlasí tak, že pro potřeby oddlužení se využije celý majetek ve společném jmění manželů, včetně budoucích příjmů. Bez tohoto podpisu soud oddlužení nepovolí,“ vysvětluje Bohumil Havel z právní firmy PRK Partners, který se podílel na tvorbě insolvenčního zákona, podle něhož se osobní bankrot řídí.
Manželé pak žijí po dobu oddlužení s tzv. nezabavitelným minimem. Vše, co vydělají nad tuto sumu, odvádějí věřitelům. „Nemají-li možnost využívat materiální podpory širší rodiny, čeká je pětileté živoření s prstem na spoušti, aby neporušili splátkový kalendář oddlužení stanovený soudem,“ říká Radko Richter z berounské Občanské poradny, která se zabývá i dluhovým poradenstvím. ( Spočítejte si, co vám exekutor nesmí zabavit)
Přesto je společný osobní bankrot pro předlužené manžele nejlepším řešením. I když dluhy nadělal jen jeden z manželů, bankrot chrání i toho druhého. „Věřitelé po něm nemohou chtít jejich zaplacení, protože i z jeho příjmů se v oddlužení tyto závazky hradí. Musí ovšem při oddlužení plně spolupracovat, jinak ho soud zruší a vyhlásí konkurz,“ upozorňuje Havel.
Konkurz je pro manžele téměř likvidační. Přijdou o majetek i o většinu příjmů, dokud dluhy nezaplatí. Pokud mají jen nízké příjmy, budou živořit s minimem peněz a dluhů se až do konce života nezbaví.
Soudy zpravidla řeší případy, kdy dluhyvznikaly s vědomím obou partnerů. V praxi dluhových poraden se však občas objeví případ, kdy jeden z manželů nasekal dluhy bez vědomí druhého. „Měli jsme klienta ze středních Čech, který dokázal manželce tajit nesplácené dluhy za 450 tisíc korun. Schovával obsílky a upomínky. Manželka vše zjistila, až když do bytu přišel exekutor. Přesto jí nezbývalo než přistoupit na společné oddlužení,“ říká Nikola Spurný z Poradny při finanční tísni.
V těchto extrémních případech se druhý z manželů, který je v případu nevinně, začne zajímat, jak svůj majetek ochránit. „Snaží se třeba o zúžení společného jmění manželů. Ale to je už pozdě. Společných závazků se tím nezbaví,“ dodává Richter.
Řešením není ani rozvod. Kdyby o něj jeden z manželů požádal před povolením osobního bankrotu a s partnerem by se nedohodl, jak si společný majetek i dluhy rozdělí, dostane automaticky polovinu dluhů, které nadělal nedisciplinovaný manžel.
Když soud oddlužení povolí, rozvod rovněž v podstatě nepřichází v úvahu. „Protože se pro oddlužení počítá s příjmy obou manželů, rozvod by tyto podmínky porušil. Pokud by se manželé nedohodli, že jeden z nich bude druhému dál přispívat na oddlužovací splátky, soud by oddlužení zrušil. Opět by přišel na řadu konkurz,“ říká Havel. Správce konkurzní podstaty by pak zablokoval veškerý společný majetek včetně hotovosti na účtech. Pokud by druhý manžel neměl vlastní příjmy, které by nepatřily do společného jmění manželů, ocitl by se téměř bez prostředků. ( Spočítejte si, jestli si můžete dovolit další dluhy)
Specifický je případ, kdy o osobní bankrot požádá jeden z manželů až po rozvodu. Pokud jde o dluhy vzniklé v manželství a partneři se nedohodli při rozvodu na rozdělení společného majetku, budou se z tohoto majetku dluhy hradit. Druhý z manželů tak může přijít o část, která by mu měla připadnout. Nemusí se však bát o své příjmy. Ty se pro oddlužení druhého manžela používat nebudou.
Osobní bankrot je pro manžele, kteří nejsou schopni splácet dluhy, ať už je nadělal kterýkoli z nich, nejméně bolestivé řešení. „Tam, kde si zadlužení způsobili oba, lze předpokládat, že to přežijí s vědomím, že za situaci mohou společně. V případech, kdy za dluhy může jen jeden, vždy záleží na toleranci toho druhého,“ vysvětluje Richter. Po pěti letech však budou mít jistotu, že je kvůli starým dluhům už nikdy nenavštíví exekutor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 10. 2010 20:52, Petr
Já měl několikamilionové dluhy už když jsem se ženil. Mám proti nim sice nemovitost odpovídající hodnoty, stejně mě teď ale napadlo, jak je to v situaci, kdy dluhy pocházejí z doby před svatbou a dejme tomu se vymknou z rukou.
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.