Od října začínají platit nová pravidla pro oddlužení. Přináší je novela insolvenčního zákona. Zatímco experti na pomoc dlužníkům chystané změny vesměs chválili, zástupci věřitelů nesouhlasili s kratším oddlužením pro nepodnikatele a prosazovali zpřísnění. Výsledkem je kompromis.
Česko mělo už před třemi lety zavést nová pravidla pro oddlužení podnikatelů. Povinnost přinesla směrnice, která sjednocuje pravidla ve všech zemích Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti ale do návrhu novely přidalo zkrácení oddlužení i pro dlužníky, kteří nepodnikají. Právě kvůli tomu se zásadně zdrželo její schvalování: teprve letos v květnu novelu podpořili poslanci, senátoři v červenci.
Jak se změní oddlužení?
Zásadní změna je to, že doba oddlužení se zkracuje na tři roky pro všechny.
„Doposud byla doba oddlužení pět let a na zkrácenou, tříletou lhůtu měli nárok pouze dlužníci, kterým se za tři roky podařilo splatit alespoň 60 procent nezajištěných pohledávek, osoby pobírající starobní důchod a osoby ve druhém či třetím stupni invalidity. Novela zkracuje dobu oddlužení na tři roky plošně,“ vysvětluje advokátka Saskie Krejčírová z poradenské společnosti Rödl & Partner.
Profesionální věřitelé se podle Krejčírové obávají, že se zkrácení doby v insolvenci bude zneužívat a jejich pohledávky budou uspokojovány v menší míře.
Druhá zásadní změna se týká minimální částky, kteoru má dlužník během oddlužení splatit. Doteď platilo, že dlužník má splatit minimálně 30 procent pohledávek při oddlužení na pět let nebo 60 procent při oddlužení na tři roky. Nově soud na začátku insolvenčního řízení určí, kolik má dlužník za tři roky splatit. Nemá už žádný limit. Vycházet bude z příjmů dlužníka a výše jeho dluhů. A v úvahu má brát i výši minimální mzdy.
„Pokud soud zjistí, že dlužník svoje povinnosti neplní a nevynakládá k uspokojení pohledávek věřitelů úsilí, které po něm lze spravedlivě vyžadovat, může mu dobu oddlužení prodloužit nebo mu rozhodnutí o oddlužení odejmout. Až praxe nicméně ukáže, do jaké míry budou mít insolvenční soudy možnost a kapacitu všechny potřebné skutečnosti přezkoumávat,“ doplňuje advokátka.
Podle nových pravidel platí, že pokud dlužník tři měsíce po sobě zaplatí splátku o čtvrtinu (nebo víc) nižší, než mu stanovil soud, bude to muset soudu vysvětlovat. A pokud soud nebude s vysvětlením spokojený, může mu oddlužení zrušit nebo ho prodloužit, a to i opakovaně, celkem až o dvanáct měsíců. V případech „hodných zlváštního zřetele“ pak ještě i o dalšího půl roku.
Každý rok má dlužník dokládat přehled veškerých příjmů – například výplatní pásky, daňová přiznání, výpisy z účtů, dary i dědictví. „Dědictví přitom nesmí odmítnout. Tedy nesmí se třeba domluvit s bratrem, že se dědictví napíše pouze na něj – a ten mu pak část vyplatí bokem. Pokud něco zatají, opět se mu oddlužení zruší,“ zdůrazňuje expert na dluhovou problematiku Radek Hábl, autor Mapy exekucí a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení.
Další novinkou je povinnost zaměstnavatele poskytovat součinnost insolvenčnímu správci. Tedy doložit, kolik dlužník vydělává, ale i to, jaký je zaměstnanec a jak pracuje. „Tohle jsme hodně kritizovali, protože zaměstnavatel má poskytovat informace, které se vztahují k dluhu, ale ne k tomu, jaký je pracovník, jaký je člověk,“ říká Hábl.
Zpřísňuje se taky podmínka pro opakované oddlužení. Člověk, který si prošel jedním oddlužením mohl jít zatím do dalšího oddlužení po deseti letech. Od října je zákon přísnější a druhé oddlužení bude moct člověk podstoupit až po dvanácti letech.
Navíc se při opakovaném oddlužení nově splácí déle. Místo tří let se v druhém oddlužení splácí pět roků.
Srážky ze mzdy a jiných příjmů se nově budou provádět i v úvodní fázi oddlužení. Doposud se srážky mezi povolením a schválením oddlužení prováděly pouze tehdy, když dlužník vstoupil do oddlužení s exekucemi.
Bude také možné zpeněžit majetek dlužníka a uspokojovat z výtěžku zpeněžení věřitele i po osvobození od dluhů. Dlužník také bude moct splácet věřitelům i z nezabavitelné částky nebo z jiných příjmů, pokud bude chtít. A ze seznamu dlužníků se člověk, který projde oddlužením, vyškrtne do tří let.
Nová podmínka: adekvátní příjem
Zákon nově počítá s takzvaným adekvátním příjmem. „Soudu nebude stačit jen zákonná srážka, ale bude se dívat i na to, jaké má člověk vzdělání, jaký je jeho věk, v jakém oboru pracuje a v jakém bydlí regionu. A podle toho stanoví, jaký by měl mít adekvátní příjem. Není možné, aby třeba vysokoškolák šel do oddlužení s minimální mzdou,“ vysvětluje Hábl.
Základní podmínky pro dlužníka, který chce vstoupit do oddlužení:
- musí mít dluhy u minimálně dvou věřitelů
- v prodlení se splácením musí být po dobu delší než 30 dnů
- musí mít stálý a dostatečný příjem
Superpřednostní postavení při splácení má nadále výživné. Dlužník musí nejprve zaplatit dlužné výživné, až pak začíná splácet dluhy ostatním věřitelům.
„Veškeré splátky, které dotyčný platí, se tedy nejprve použijí současně na náklady řízení, což je tisíc korun měsíčně, a na výživné. Až poté na splátku ostatních dluhů. Zároveň se prostřednictvím insolvenčního správce platí běžné výživné. A to i v době schvalování oddlužení, což trvá půl roku. Dosud to tak nebylo,“ vysvětluje Hábl. Rodič, který má dostávat od dlužníka výživné, se tak dostane k penězům rychleji.
Připomíná, že oddlužit se nedá od náhrady škody na zdraví. Poškození lidé se tedy nemusí bát, že se dlužník z těchto dluhů vyváže. Po skončení oddlužení dál musí tento dluh platit – vlastně se vrací zpět do exekuce, ale už jen s touto pohledávkou.
Víc exekucí, vyšší splátka
Přísnější podmínky budou mít lidé s vícečetnými exekucemi. Pokud mají čtyři a víc exekucí, mají nově povinně platit dvě třetiny čistého zbytku mzdy, aby měli motivaci podat na sebe insolvenční návrh a řešit svoje dluhy komplexně v oddlužení. Dosud je právě to, že lidem s exekucemi zůstává víc peněz než lidem v oddlužení, důvodem, proč se dlužníkům do insolvence nechce jít.
„Dvě třetiny se budou srážet v případě, že jde o výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný soudem, exekuci vedenou soudním exekutorem, daňovou exekuci nařizovanou a prováděnou správcem daně a exekuci nařizovanou a prováděnou správním orgánem,“ upřesňuje ministerstvo.
Tato nová úprava se ale nevztahuje na zadlužené starobní důchodce nebo invalidní důchodce ve druhém nebo třetím stupni, pokud jedna třetina srážená ze mzdy nedosahuje 1089 korun. „Tato výjimka přispívá k ochraně zranitelných skupin povinných, kteří nemají takový příjem, aby svou situaci mohli řešit oddlužením,“ vysvětluje ministerstvo.
Cílem novely je podle ministerstva zjednodušit řízení při oddlužení a zajistit poctivě splácejícím dlužníkům „druhou šanci“ a na druhé straně posílit roli insolvenčního správce a soudů tak, aby bylo možné zajistit v maximální míře uspokojení věřitelů.
„Novela v každém případě přináší v insolvenčním řízení řadu zásadních změn, jejichž pozitivní či negativní dopady se teprve projeví,“ uzavírá advokátka Saskie Krejčířová.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem