Dluhy z dětství zmizí snadněji
Lidé, kteří se dostali do dluhové pasti už v dětství, brzo dostanou jednodušší možnost oddlužení. Stejnou, na jakou dosáhnou už od letošního června lidé starší 65 let nebo zdravotně postižení.
Oddlužit by se mohli už během tří let, přičemž pro splácení pro ně nebude platit žádná minimální hranice (zatímco u standardního oddlužení je jinak nutné splatit 60 procent dluhů ve tříleté variantě nebo se snažit splatit aspoň 30 procent v pětileté variantě).
Vyhlášení osobního bankrotu se usnadní mladým lidem, jejichž dluhy vznikly aspoň ze dvou třetin ještě před dovršením 18 let věku. Počítalo by se k tomu i takzvané příslušenství (úroky, případně smluvní pokuty a podobně), které z těchto dluhů vzniklo později. A také nové dluhy, které těmto lidem vznikly do 21 let věku, jestliže takto získané peníze použili na splácení starších závazků.
Příslušnou novelu insolvenčního zákona schválili v minulém týdnu senátoři, v praxi by měla začít fungovat už od září nebo října (rozhodující bude, jak rychle ji stihne podepsat prezident a kdy pak vyjde ve Sbírce zákonů; účinnost nastane hned od začátku následujícího měsíce po jejím zveřejnění).
Dětské dluhy vznikají nejčastěji jízdou na černo nebo kvůli upomínkám v knihovně. Tisíce lidí starších 15 let si pak z dětství nesou dluhy za svoz komunálního odpadu nebo telekomunikační služby.
Do exekuce se mladí lidé nejčastěji dostali tak, že za ně jejich rodiče neplatili různé poplatky či pokuty a nereagovali ani na následné výzvy k zaplacení. Postupem času pak dlužná částka rostla o sankce a nejrůznější poplatky, až se často z banálních částek staly dluhy v řádu desítek tisíc.
Dětské dluhy přejdou na rodiče
Dětským dlužníkům má pomoct i další novela, tentokrát občanského zákoníku. Má předejít tomu, aby děti vůbec vstupovaly do dospělosti s nezvladatelnou dluhovou zátěží.
Dluhy dětí do 15 let věku by podle novely automaticky přecházely na rodiče, případně osoby, které je mají v péči. Výjimkou zůstane úmyslné způsobení škody.
Novelu teprve projednávají poslanci, ale stejně jako ta předchozí má také podporu napříč stranami, takže ani nejistá budoucnost vládní koalice by její schválení neměla ohrozit. Návrh má za sebou takzvané první čtení.
Do podzimu by mohla k poslancům dorazit i podobná novela z dílny ministerstva spravedlnosti. Řeší prakticky stejnou věc, akorát prý komplexněji a lépe.
Ministerstvo navrhuje, aby po člověku, který nabyde plné svéprávnosti (tedy standardně od 18 let věku) bylo možné vymáhat „dětské“ dluhy jenom do výše jeho jmění (majetku) ke dni nabytí plné svéprávnosti (18. narozenin). Půjde ale jenom o dluhy vzniklé z právního – tedy nikoliv protiprávního – jednání nezletilého. Stejné omezení má platit u smluvních pokut.
Za částku, která přesáhne majetek dítěte, má podle ministerského návrhu ručit jeho zákonný zástupce, který dal k právnímu jednání nezletilého souhlas nebo které za něj sám učinil.
Děti mladší 15 let by v zásadě nebyly odpovědné za způsobenou škodu, respektive nešlo by po nich vymáhat její náhradu. Odpovědnost má nést člověk, který nad nezletilým zanedbal náležitý dohled nebo rodičovskou odpovědnost.
„Výjimka bude pouze u dětí, které se dopustily činu povahy trestného činu nebo mají značný majetek, například ze zděděné pozůstalosti,“ říká Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Ve hře je také možnost, aby dítě mladší 15 let nemohlo bez souhlasu rodičů či jiných zákonných zástupců „právně jednat“, tedy nemohlo by si například samo koupit nic hodnotnějšího (nad rámec kapesného) nebo si půjčit.
Nezabavitelné minimum stoupne
Velkou podporu má i záměr poslance Patrika Nachera na zvýšení nezabavitelného minima. Lidem v insolvenci nebo exekuci by díky tomu zůstávalo k životu víc peněz. Předseda vlády Andrej Babiš se tímto plánem pochlubil i ve svém pravidelném souhrnu „čau lidi“ na Facebooku.
„V současnosti je nezabavitelné minimum, to znamená částka, na kterou už nesmí exekutor dlužníkovi z jeho výdělku sáhnout, 6429 korun. Plus 1607 korun na každou vyživovanou osobu. Ta částka se vypočítává z životního minima a toho, čemu se říká normativní náklady na bydlení v obci do 100 tisíc obyvatel. Přesně to je dvě třetiny součtu obou těch položek. Už ten samotný výpočet je dost složitý a pro normálního člověka nepraktický,“ připomíná Babiš.
S Nacherem teď řeší, jak změnit dosavadní výpočet. „Kdybychom zvýšili ty obě položky, z kterých se to nezabavitelné minimum počítá, to znamená životní minimum a náklady na bydlení, bylo by to příliš nákladné. Zvýšily by se totiž výdaje i na jiné sociální dávky. Proto chceme, aby se nezabavitelné minimum počítalo jinak,“ vysvětluje Babiš.
Nově by se mohlo určit jako dvě třetiny minimální mzdy, která letos dosahuje 13 350 korun. Dlužníkům ty tak zůstávalo 8900 korun. S růstem minimální mzdy (tedy i průměrné mzdy, důchodů a životních nákladů) by pak automaticky rostla i výše nezabavitelného minima.
Další variantou podle něj je, že by se nezabavitelné minimum dál počítalo z životního minima a normativních nákladů na bydlení, ale ne jako dvě třetiny, ale třeba tři čtvrtiny nebo čtyři pětiny.
Změnu podporuje třeba i Daniel Hůle, pomáhající zadluženým lidem prostřednictvím neziskové organizace Člověk v tísni. „Nezabavitelné minimum v exekuci se v čase v podstatě nemění. Kdyby se nepočítalo ze životního minima, ale z minimální mzdy, čímž by bylo aspoň trochu reálné z něj vyžít. Vláda by tím pomohla statisícům chudých,“ říká.
Už od letošního června stoupla jiná podobná hranice – nezabavitelná částka, nad kterou se dlužníkům v exekuci či insolvenci srážejí peníze z výplaty bez omezení. Pro člověka bez vyživovací povinnosti stoupla z 16 072 na 25 715 korun čistého příjmu měsíčně.
Zastavujte exekuce kvůli lichvářským půjčkám
Naději pro lidi v dluhové pasti přináší i dubnové rozhodnutí Ústavního soudu. „Jde o klíčový verdikt proti lichvářům všeho druhu, který se týká desetitisíců lidí v exekuci,“ označil ho tehdy Radek Hábl, stojící za projektem Mapa exekucí.
Zjednodušeně řečeno: Soudy nemají hodnotit jenom formality, ale také celkovou spravedlnost podmínek.
Ústavní soud se zastal muže, který si v roce 2009 půjčil 25 tisíc korun. Jeho celkový dluh se ale postupně vyšplhal na 900 tisíc – hlavně kvůli obřímu úroku z prodlení, jehož výši firma stanovila na jedno procento denně.
Muž se dostal do exekuce, kterou se pak snažil zastavit u běžných soudů. Argumentoval hlavně tím, že úroky z prodlení jsou nepřiměřeně vysoké. Soudy ale odmítly zkoumat podmínky spotřebitelského úvěru a jenom formálně potvrdily, že „exekuční titul“ už je platný. Po mnoha letech sporů se dlužník dočkal až u Ústavního soudu.
Ten vzkázal takzvaným obecným soudům, že musí hodnotit i konkrétní podmínky případu. Mají stanovit výši úroků z prodlení, kterou lze ještě považovat za přiměřenou, a zastavit část exekuce, která tuto hranici přesahuje. „Obecným soudům v exekučním řízení přísluší zabývat se zásadními vadami exekučního titulu. Jsou povinny zastavit výkon rozhodnutí také v případech, v nichž by vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu,“ zdůraznil Ústavní soud.
Neznamená to, že by dlužník v takových případech neměl platit žádné úroky – jde jen o jejich přiměřenost, o spravedlivou rovnováhu práv věřitele i dlužníka, uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Sjednání úroků z prodlení, které „zcela vybočí z mezí přiměřenosti“, je protiústavní. Žádný soudce proto nemůže potvrdit, že věřitel má právo na jejich úplné zaplacení. Sjednání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši a jejich vymáhání v exekučním řízení představuje zneužití práva, dodal Ústavní soud.
Zjednodušeně řečeno také zopakoval, že obecné soudy by se neměly spokojit s formální správností smluv nebo dílčích procesních pravidel. Nesmí odmítnout právní ochranu dlužníkovi jenom proto, že nepřiměřenou výši úroků napadl až během exekuce, tedy pozdě.
Ústavní soud už několikrát v posledních měsících zdůraznil, že za nesplácení nemusí vždycky stoprocentně odpovídat jenom dlužník. Věřitel totiž měl být při poskytování spotřebitelského úvěru obezřetný a prověřit, jestli jej zájemce vůbec zvládne splatit.
Neplatná rozhodčí doložka?
Část dlužníků navíc dostala naději, že se jejich dávný dluh už promlčel. Jde o smlouvy s neplatnou rozhodčí doložkou, tedy bez určení konkrétního rozhodce. Pokud úvěrová společnost takovou doložku uplatnila po 11. květnu 2011 a zahájila na jejím základě exekuci, nezastavila se díky tomu promlčecí lhůta, konstatoval Ústavní soud.
Ta by se zastavila jenom tehdy, kdyby se věřitelé obrátili na klasický soud (místo na rozhodce). Dlužníci tak můžou uplatnit námitku promlčení – u smluv, které se tehdy uzavíraly podle obchodního zákoníku, byla promlčecí lhůta čtyřletá.
Vyhodnocení, zda je jejich konkrétní exekuce protiprávní, může lidem usnadnit třeba web Doložkomat, za nímž stojí nezisková organizace Člověk v tísni. Případným zastavením exekuce však automaticky nezaniká samotný dluh.
Ministerstvo spravedlnosti letos vyzvalo soudy, aby samy přezkoumaly 133 tisíc exekucí, které by měly běžet právě na základě neplatných doložek.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 8. 2019 22:33, Petr
Je to fajn že stim začínají něco dělat ale taky by měli hlavně řešit kam si ty lidi mají nechat posílat peníze když exekutor je tak chytrej a zaráží celej účet díky tomu ty lidi splácet nemůžou protože výplata jim nemá kam přijít chytrá i to nedomysleli pak nemá dělat lidi nacerno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.