Koncem srpna otevřel pan Patrik* poštovní schránku, kde ho překvapil dopis adresovaný na jeho firmu. Byla to obyčejná zásilka, kterou poslala M.B.A. Finance s.r.o, společnost zabývající se vymáháním dluhů. Oznamovala mu, že z pověření Raiffeisenbank od něj vymáhá nedoplatek534 korun. Za co a kdy nedoplatek vznikl, v dopise nebylo. Teprve, když začal pátrat, zjistil pan Patrik, že jde o dluh za půlroční poplatky spojené se spořícím účtemk firemnímu účtu.
Absurdní je, že Patrik je klientem Raiffeisenbankuž více než deset let a má v bance několik osobních a firemních účtů, na nichž leží desetitisíce korun. Přesto mu přišla obálka, že je dlužníkem a může mu hrozit i exekuce.
Celá kauza začala, když si pan Patrik loni v prosinci zřídil k firemnímu účtu spořící účet. Nabídla mu ho sama banka s tím, že za účet se neplatí žádné poplatky. A Patrika o tom ujistila i po jeho dotazu. Jenže nakonec se ukázalo, že si banka za účet napočítala měsíční poplatky za využívání komunikačních kanálů, což je v podstatě poplatek za internetové bankovnictví. Tedy službu, kterou u spořícího účtu zpoplatňuje jen málokterá banka. Navíc vzhledem k tomu, že Patrikův spořící účetbyl jakýmsi „podúčtem“ běžného účtu a klient platil komunikační kanály v rámci tohoto firemního běžného účtu, se poplatky ani účtovat ke spořícímu účtu neměly. Na zmíněný spořící účet si pan Patrik nic neuložil, a tak mu banka nemohla poplatky strhnout přímo z tohoto účtu.
O dluhu se pan Patrik z dopisu od M.B.A Finance dozvěděl po více než půl roce od zřízení spořícího účtua bez jakéhokoliv předchozího varování ze strany samotné banky. Navíc do soukromé poštovní schránky. M.B.A. Finance Patrikovi hrozila, že pokud pohledávka ve výši 534 korun nebude uhrazena do pěti dnů od obdržení dopisu a klient firmu nekontaktuje, přistoupí k blíže nespecifikovaným inkasním akcím. Sídlo vymáhací firmy je přitom v severomoravském Jeseníku, což podle pana Patrika většině lidí z jiných regionů znemožňuje vyřídit vše osobně přímo v této firmě.
„Přijde mi to velmi nezdvořilé a v podstatě neakceptovatelné vůči klientům banky. Zvláště, když se jedná o vůbec první krok banky vůči někomu, kdo jí něco dluží,“ komentuje praktiky bankya její externí vymáhací firmy dotčený klient pan Patrik. Nejvíce ho na celé kauze rozčílilo, že v době, kdy mají banky k dispozici všechny nástroje business inteligence, nemůže být pro ně problém zjistit si, že má na účtech 250 tisíc korun a že je jejich bezproblémový klient už deset let. „Takže dluh 500 korun asi nevznikl proto, že bych neměl na zaplacení,“ rozhořčuje se Patrik.
Standardně přitom Raiffeisenbank na dlužné částky nejdříve klienty upozorní sama, říká její mluvčí Tomáš Kofroň. Podle něj banka několik dnů po nezaplacení splátky (respektive poplatků od celkové minimální výše) posílá klientovi SMS a následně mu i telefonuje. Obojí je v této fázi zdarma. Teprve pak následují zpoplatněné písemné upomínky, první z nich odchází v poště 10 až 15 dnů po splatnosti, druhá do měsíce po splatnosti a třetí do šesti týdnů (1 upomínka přijde na 500 korun, 2.upomínka na 800 korun a 3. upomínka na 1000 korun). Banka podle Kofroně nerozlišuje pohledávky podle výše, ale upomíná klienty už i na částky ve výši stokoruny (pokud měsíční poplatky za službu činí třeba 30 korun, banka je začne vymáhat až 4.měsíc). Teprve po celé této anabázi, tedy zhruba po třech měsících, se banka obrací na externí vymáhací agenturu. V případě pana Patrika tak zjevně pracovníci banky udělali chybu. Uznává to i sama banka slovy mluvčího Tomáše Kofroně: "V tomto případě bohužel došlo k technické chybě v automatizovaném procesu. Ihned, jak jsme tuto chybu objevili, došlo k její nápravě. Klientovi se za případné potíže omlouváme."
Dnes už pan Patrik tedy mezi dlužníky není, protože se mu po konzultaci s naším portálem podařilo inkasní řízení ve spolupráci s bankouzrušit. Z celého jednání mu prý zbyla určitá hořkost, protože postup banky i řešení problému u dlouholetého klienta ho zarazilo. V den, kdy prostřednictvím dopisu vymahačské firmy zjistil, že je v inkasním řízení, mu v domovské pobočce Raiffeisenbanknebyl prakticky nikdo schopen poradit. Nepomohlo mu ani to, že se obrátil na příslušné oddělení banky, specializované na vymáhání pohledávek. Slíbili mu jen, že se mu ozvou, ale do dnešního dne tak nikdo neučinil. Teprve díky své houževnatosti se mu druhý den podařilo setkat se s vedoucí pobočky. Ta se mu po prozkoumání případu omluvila a celou akci stornovala s tím, že poplatky z účtu byly účtované neoprávněně.
Absurdní na celé situaci podle pana Patrika je také to, že se bankapokouší budovat všudepřítomnou reklamou pozitivní image za drahé peníze a při nastalém problému nikdo v bance nedokáže ověřit, zda má smysl předat případ vymahačské firměještě než vše konzultuje s klientem. Takový klient se o svou negativní zkušenost pak zpravidla podělí s řadou lidí a to i v případě, že případ banka vyřeší rychle.
* Na žádost našeho čtenáře jsme v textu změnili jeho jméno.
Stalo se vám či někomu ve vaší blízkosti něco podobného? Podělte se o zkušenosti s tím, jak banka/ firma celou věc řešila.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 9. 2009 6:31, Luboš
Zkuste si koupit v bance dluhopis. Tam vám řeknou, že to není možné a nabídnou vám dluhopisový fond. Vše je jen proto, aby banka byla zbytečný mezičlánek, který se na vás živí. Až vás okradou, tak jako mne o 3000 Kč, tak si otevřte noviny. Tam možná narazíte na zprávu, že banky v prvním pololetí 2009 vydělaly na klientech v ČR 20 miliard Kč.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 10. 2009 19:39, PavelK
Dobry den,
a co kdyz clovek "dluh" zaplati a zjisti, ze zaplatil udajny dluh, ktery je jiz promlcen (v tomto pripade AMCICO pojisteni se smlouvou uzavrenou v r. 2002). Je tu vubec moznost dostat penize zpatky? Ma nekdo takovou zkusenost? :-(
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.