Zdroj: Shutterstock
Zatímco v roce 2021 si na nevyžádané marketingové telefonáty stěžovalo jen 55 lidí, od začátku loňského roku do konce letošního ledna dostal Český telekomunikační úřad přes 970 stížností. Může za to loňské zpřísnění pravidel.
Na obtěžující telefonáty s nabídkou služeb nebo zboží dostali lidé silnější zbraň: Podnikatelé mohou nově volat jen lidem, kteří s tím předem výslovně souhlasili, tedy dali najevo svůj zájem ve veřejném seznamu. Předtím platila opačná pravidla: Firmy mohly volat s nabídkami, komu chtěly – kromě lidí, kteří s tím výslovně a veřejně nesouhlasili. Na Peníze.cz jsme o nových pravidlech psali podrobněji: Konec otravných volání. Jak funguje stopka na nevyžádané hovory.
Jenže jak se ukazuje, obtěžování po telefonu ještě zdaleka není konec.
Obchodníci si hledají nové způsoby, jak se nám přes telefon vetřít do životů a hlavně peněženek. Jedním z nich je matení stopy s cílem komplikovat pátrání po tom, kdo doopravdy volal. Český telekomunikační úřad při prověřování stížnosti často narazí na to, že telefonní číslo putuje ke konečnému uživateli přes několik poskytovatelů telekomunikačních služeb. Prokazování, kdo telefonoval s nabídkou, je pak poměrně obtížné. „Velmi často nás naznačené řetězení zavádí k zahraničním subjektům,“ říká mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.
Nijak výjimečné není ani to, že se marketingový hovor maskuje jako průzkum trhu. Volat kvůli průzkumu zakázané není. Jakmile ale volající přejde z průzkumu do útoku s nabídkou zboží nebo služeb, porušuje zákon. Český telekomunikační úřad už na tento způsob obcházení pravidel hledá metr. „Komunikujeme s odborníky z oblasti průzkumu trhu a budeme společně hledat řešení,“ tvrdí mluvčí.
Telekomunikační úřad opakovaně naráží také na podvodné hovory z anonymních SIMek nebo zahraničních čísel, ojediněle dochází i ke spoofingu. Spoofing se říká tomu, když podvodník dokáže techniku přimět k tomu, aby se volanému na displeji místo čísla, ze kterého se skutečně volá, objevilo oficiální číslo, které patří někomu jinému – typicky nějaké důvěryhodné instituci, jako je třeba banka. Proto je dobré mít na paměti, co po člověku banka nikdy v telefonu nechce. Například aby jí zákazník prozradil svá hesla do elektronického bankovnictví, potvrzoval nezadané platby v aplikaci nebo nadiktoval všechna čísla z platební karty.
Prošetřování stížnosti na zakázaný telefonní marketing je zdlouhavé. A zdaleka ne vždycky skončí ke spokojenosti spotřebitele. Úřad se hájí tím, že lidé velmi často ke stížnosti nedodají všechno potřebné – a na doplnění stížnosti už s ním prý nechtějí spolupracovat. Jenže jak zjistil web Lupa.cz, úřad po lidech často požaduje, aby doložili něco, co si snadno může ověřit sám.
„ČTÚ namísto toho, aby podání aktivně řešil, a co může si jednoduše ověřit, si ověřil z dostupných zdrojů nebo u operátora, sepisuje vícestránkové odpovědi stěžovatelům s výzvou, aby oni doplnili vše potřebné,“ shrnuje to Martin Drtina, současný redaktor Lupy, který předtím sedm let pracoval právě na Českém telekomunikačním úřadě jako mluvčí.
V závěru roku došlo aspoň na jednoho z telešmejdů. Za celkem 21 marketingových hovorů udělil ČTÚ jednomu subjektu pokutu ve výši 420 tisíc korun. Protože ale rozhodnutí zatím není pravomocné, úřad nesděluje podrobnosti. Každopádně od maximální pokuty, která může být až 50 milionů nebo 10 procent z ročního obratu (použije se vyšší strop), je to daleko. Firmy přitom můžou dostat i za to, že při prošetřování nespolupracují. „Udělili jsme pokutu podnikateli za nesoučinnost při kontrole,“ říká mluvčí Tereza Meravá.
Osvědčily se tedy nové zákony, nebo je Český telekomunikační úřad vůči obtěžujícím marketérům bezzubý? Bylo by potřeba pravidla ještě přitvrdit nebo třeba upravit po vzoru Slovenska, kde pro telemarketing zavedli speciální předvolbu, díky které se každý může rozhodnout, jestli na telefonu zmáčkne červené nebo zelené tlačítko?
„Půl roku platnosti nových pravidel je – zvláště s přihlédnutím ke složitosti kontrol – ještě stále krátká doba. Musíme nejprve vyhodnotit průběh a efektivitu kontrol, pak by případně byl teprve čas na úvahy o některých změnách,“ odpovídá Meravá.
Jana Divinová
Sdílejte článek, než ho smažem
