Zdroj: Shutterstock
Triky se slevami mají skončit, stejně jako přihazování nechtěných položek do nákupního košíku. Zpřísní se pravidla pro recenze, jasnější bude i lhůta na dodání zboží. Spotřebitelé získají lepší postavení při reklamaci vad, na druhou stranu už nemají zneužívat e-shopy jako bezplatné půjčovny.
To jsou nejvýznamnější změny, které přináší novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku. Účinná bude od 6. ledna 2023, což je měsíc po zveřejnění ve Sbírce zákonů (podrobněji v boxíku).
Uvádění slev – jako procenta z původní ceny – dostane jednotná pravidla. Týkají se nejen internetových, ale i klasických „kamenných“ obchodníků.
Skončit mají nejenom účelové zvýšení ceny na krátký čas před akcí, ale také dosavadní nejasnosti o tom, z jaké hodnoty je sleva vypočítána.
Novela říká, že jako původní (přeškrtnutou) cenu musí obchodník uvést nejnižší z cen, za kterou stejný výrobek prodával v posledních aspoň třiceti dnech před zlevněním. Případně musí napsat nejnižší cenu od začátku prodeje, když výrobek zatím nabízí méně než 30 dnů.
Pokud obchodník slevu postupně zvyšuje (bez přerušení), musí uvést nejnižší cenu, za kterou ho prodával v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy.
Povinnost nebude platit pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby – typicky čerstvé potraviny.
Čtěte víc: Triky se slevami musí skončit. Pravidla zpřísní
Když obchodník na internetu zveřejňuje recenze a hodnocení tvářící se jako příspěvky skutečných zákazníků, bude muset podle nových pravidel vysvětlit, jak zajišťuje jejich pravost. Vedle samotných e-shopů se to týká i online tržišť, srovnávačů nebo aukčních a bazarových portálů.
Sankce za nekalé obchodní praktiky budou hrozit tomu, kdo „uvádí, že recenze výrobku nebo služby podává spotřebitel, který produkt skutečně použil nebo jej zakoupil, aniž by přijal přiměřená opatření k ověření toho, zda pocházejí od takového spotřebitele“. A také tomu, kdo „zveřejňuje falešné spotřebitelské recenze či doporučení nebo zadává jiné osobě, aby je podala, nebo zkresluje recenze nebo doporučení na sociálních sítích s cílem propagovat výrobek nebo službu“.
Psali jsme podrobně: Konec falešných recenzí. E-shopy musí ukázat, proč jim věřit
Skončit mají i triky s přihazováním položek do nákupního košíku, které si spotřebitel aktivně neobjednal. Neobstojí už argument, že přece před potvrzením mohl vidět, co všechno si objednává.
Ukážeme si to třeba na nákupu kávovaru. Spotřebitel chce jenom ten kávovar. E-shop mu tedy už nesmí předem zaškrtnout políčko ještě pro objednávku kávy nebo pojištění (prodloužená záruka a podobně) – s výjimkou bezplatného bonusu. A pokud si chce někdo jednorázově přikoupit třeba balíček kávy nebo kapsle, neměl by narazit na přednastavenou nabídku opakované (pravidelné) dodávky.
Slovy zákona: „Podnikatel nesmí požadovat další platbu, než kterou je spotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, pokud spotřebitel nedal k této další platbě před uzavřením smlouvy výslovný souhlas. Z předem připraveného nastavení, které by spotřebitel musel odmítnout, nelze výslovný souhlas dovodit.“
Na reklamaci bude mít spotřebitel i nadále dva roky. V prvním roce však posílí jeho pozice. Zákonná domněnka, že vada existovala už v okamžiku převzetí zboží, se totiž nově uplatní nejen v prvních šesti měsících jako dosud, ale v prvním roce od převzetí zboží. Změna se týká všech obchodů, nejen internetových.
Zdvojnásobí se tedy doba, kdy se předpokládá, že zboží bylo vadné od začátku. Spotřebitel během prvního roku nemusí v zásadě nic prokazovat. Naopak: Bude na prodávajícím, aby případně dokázal, že vadu způsobil sám kupující.
Po prvním roce (dosud to bylo po šesti měsících) už je naopak na spotřebiteli, aby prokázal, že vada byla na zboží od počátku – jenom se projevila později. To samozřejmě bývá v praxi obtížné a záleží tak především na podnikateli, jak vstřícně se k takové reklamaci postaví.
Podrobně: Dvouletá záruka končí. Spotřebitelé si přesto polepší
Novela také rozšiřuje odpovědnost prodávajícího za vlastnosti zboží. Výslovně zmiňuje i životnost a funkčnost, která má „odpovídat obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně předpokládat“. Co si pod tím konkrétněji představit, ukáže až praxe – a rozhodnutí soudů.
Připomínáme: Právo na opravu přichází. Zázraky ale nečekejte
Internetové obchodníky by mohla potěšit úprava podmínek týkajících se odstoupení od smlouvy. Míří pro zneužívání e-shopů jako bezplatných půjčoven.
Dosud odpovídá spotřebitel pouze za snížení hodnoty zboží, které „vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti“. K tomu ale v praxi dojde málokdy, protože by muselo jít o zcela neadekvátní zacházení. S nadsázkou: autíčko na dálkové ovládání by někdo používal jako kolečkové brusle. Zákon tedy vůbec nepředpokládá, že by ke snížení hodnoty zboží mohlo dojít i intenzivním využíváním během čtrnáctidenní lhůty – typicky když si někdo koupí stany, spacáky nebo nafukovací čluny pro letní dovolenou, aby je hned po využití bez sankce vrátil.
Nově bude spotřebitel odpovídat i za snížení hodnoty zboží, které „vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné k tomu, aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží“. I v takovém případě mu sice zůstane právo odstoupit od smlouvy, obchodník ale bude moct snadněji vrátit méně peněz kvůli opotřebení zboží.
Čtěte podrobněji: Konec e-shopů jako bezplatných půjčoven. Pravidla pro vrácení zboží zpřísní
Zpřesňují se lhůty pro dodání zboží: „Není-li ujednán čas plnění, prodávající odevzdá věc kupujícímu bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, nejpozději však do třiceti dnů.“
Během hovoru jste nechtěně uzavřeli smlouvu. Díky novým pravidlům teď dostanete možnost, abyste si závazek přečetli ještě před definitivním potvrzením. Novela pomůže i lidem, kteří podlehli nátlaku na předváděcích akcích nebo při podomním prodeji.
Základem je samozřejmě povinnost dodat zboží ve sjednaném čase: ten může být i výrazně kratší než zmíněných 30 dnů – například když obchodník ve smlouvě slíbil dodání už do tří dnů. Obě strany se ale mohou předem dohodnout i na pozdějším dodání, tedy delším než 30 dnů.
Když je prodávající v prodlení s odevzdáním věci, může kupující od smlouvy odstoupit. Předtím mu však musí dát šanci, aby svou povinnost splnil v „dodatečné přiměřené lhůtě“ – tu zákon blíže nedefinuje.
Bez dodatečné lhůty může kupující od smlouvy odstoupit jen ve třech situacích:
Novela stanoví, že pokud obchodník „přizpůsobuje cenu osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování,“ musí ho o tom informovat. Aby si kupující mohl uvědomit riziko navýšení ceny.
Některé e-shopy ukazují zákazníkům odlišnou cenu třeba podle toho, odkud k nim přišel. Tomu, kdo přijde přímo, zobrazí vyšší cenu než tomu, kdo ho najde přes srovnávač. Při zadání konkrétního e-shopu přímo může obchodník očekávat, že spotřebitel chce nakoupit právě u něj, takže si může dovolit vyšší cenu. Zato když využije srovnávač, je zjevné, že dává přednost nižší ceně, respektive ho obchodník láká na slevu, aby se rozhodl zrovna pro něj.
Ceny se mohou lišit třeba i podle toho, kolikrát už stejný člověk daný e-shop navštívil (a nejde přitom o registrovaného zákazníka, který by měl nárok například na věrnostní slevu).
Takzvaná personalizace cen probíhá na základě analýzy nákupního chování. Zatímco zmíněné praktiky jsou legální, jiné mohou znamenat zakázanou diskriminaci spotřebitele – třeba když uživateli s dražším mobilem nabídne vyšší cenu zboží, protože u něj předpokládá vyšší kupní sílu.
Povinnost se netýká změn cen, které sice probíhají „dynamicky“ či „v reálném čase“, ale jsou plošné (shodné) pro všechny uživatele – reagují například na aktuální poptávku, na vývoj na trzích a podobně.
Psali jsme podrobně: E-shopy zvyšují ceny, přijde zpřísnění
Novela přináší i pravidla týkající se výsledků vyhledávání na různých internetových tržištích (typicky Amazon) nebo u zprostředkovatelů služeb jako Booking.com.
Provozovatel má nově uvést „obecnou informaci o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům; tuto informaci zpřístupní v konkrétním oddílu on-line rozhraní tak, aby byla přímo a snadno dostupná z místa, na němž jsou učiněny nabídky, které jsou výsledkem vyhledávání na základě dotazu spotřebitele“.
Z novely nevyplývá, že by web musel výslovně označit placené výsledky – pokud je upřednostní před ostatními, respektive vylepší jejich pozici. Z pohledu spotřebitele, který očekává řazení výsledků typicky podle nejnižší ceny nebo nejvyššího hodnocení, se tedy dál mohou objevovat přednostní výsledky neodpovídající těmto kritériím. Stačí, když je web označí třeba „zobrazení podle relevance“, „doporučujeme,“ „top nabídka“, „populární“ a podobně. S tím, že nově u toho musí nabídnout odkaz na podrobnější vysvětlení.
V dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku na online tržišti, musí jeho provozovatel poskytnout důležité informace o třetí straně. Jde především o to, jestli je prodávající obchodníkem (podnikatelem), nebo běžnou fyzickou osobou: v prvním případě totiž unijní předpisy chrání spotřebitele jako slabší stranu, zatímco transakcí mezi dvěma spotřebiteli se tyto předpisy netýkají.
Čtěte víc: Konec falešných recenzí. E-shopy musí ukázat, proč jim věřit
E-shop nově musí výslovně informovat zákazníka, že objednávkou se zavazuje k zaplacení zboží. Tlačítko nebo podobný prvek pro potvrzení nákupu tedy musí být označený snadno čitelným nápisem „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací.
Novela rozšiřuje povinný obsah všeobecných obchodních podmínek, respektive informací, které podnikatel musí sdělit spotřebiteli před uzavřením smlouvy.
Nově musí vedle totožnosti obchodníka povinně obsahovat také adresu sídla a telefonní kontakt. A pokud existují, tak například i e-mailovou adresu nebo údaje o poprodejním servisu a jeho podmínkách.
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící web se špatnou češtinou, bez kontaktu na provozovatele, s podezřele nízkými cenami a podobnými varovnými znaky. Proto snadno zmate i průměrného spotřebitele.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
