„Jen za prvních 25 dní v červenci zaevidoval ČTÚ už 44 podání,“ upozornil na Twitteru člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Lukáš Zelený na nebývale vysoký počet stížností na otravné marketingové hovory. Bylo jich jen o dvě míň než předtím za půl roku. Co se změnilo? Prvního července začala platit novela zákona o elektronických komunikacích.
Čas na ostré pokuty
Nakonec bylo červencových stížností 57, o dvě víc než za celý rok 2021, a odborníci se shodují, že jejich nárůst je dobré znamení. „Vyšší počet stížností, které jsme zaznamenali po 1. červenci 2022, je jasným důsledkem nových pravidel a důkazem toho, že osvěta, o kterou se nejen ČTÚ snaží, funguje tak, jak má,“ komentuje statistiky Tereza Meravá z tiskového oddělení ČTÚ.
Podle úřadu si dřív vlastně často ani stěžovat nešlo. Pokud náhodou spotřebitel nevyužil možnosti vyjádřit ve veřejném seznamu nesouhlas s marketingem, volat mu s nabídkami bylo v souladu se zákonem. S novelou se situace obrátila. Už nestačí, že spotřebitel dosud proti telefonickým nabídkám neprotestoval na patřičném místě, teď platí, že pokud veřejně nebo individuálně nedal společnosti výslovný souhlas, nesmějí ho její telemarketéři s prodejními ani marketingovými hovory obtěžovat.
Pozitivní vliv novelizace vidí i spotřebitelská organizace dTest nebo právník František Nonnemann ze Spolku pro ochranu osobních údajů. „O té legislativní změně se dost mluvilo a psalo, takže uživatelé víc chrání svoje práva, víc se ptají, odkud má volající jejich číslo, a zjevně si i víc stěžují,“ souhlasí Nonnemann.
Teď je podle Nonnemanna míč na straně ČTÚ. V případech, kdy si teď lidi stěžují, podle něj jen málokdy jde o nevědomost nebo nedbalost. Většinou je o to prý vědomé ignorování zákona. „Několik rychle udělených vysokých pokut ze strany ČTÚ by mohlo takové chování když ne vymýtit, tak aspoň ještě víc omezit,“ věří František Nonnemann.
Pokud by úřad sáhl k nejpřísnějším sankcím, může porušení pravidel společnosti přijít draho. ČTÚ může udělit pokutu ve výši až 50 milionů korun nebo až 10 procent z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období – podle toho, která z hodnot je vyšší.
Ne každá stížnost ale pokutou skončí. Pravděpodobně se nezřídka stane, že při šetření se zjistí, že telefonát v rozporu se zákonem není, protože člověk už třeba dřív vyjádřil výslovný souhlas s tím, že ho určitá firma se svou nabídkou bude smět oslovit, jen si ho už dnes není vědom nebo na něj zapomněl. To se dá snadno vyřešit jeho odvoláním.
ČTÚ i ÚOOÚ. Nebojte se zkratek, stěžujte si kdekoli
Šetření červencových stížností na ČTÚ ještě probíhá. Některé ale bude asi předávat dál, Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Novela zákona o elektronických komunikacích totiž řeší jen případy, kdy je zdrojem kontaktu takzvaný veřejný účastnický seznam nebo pokud telefonující navolává náhodně generovaná čísla. Netýká se těch hovorů, které firmy vedou s lidmi, kteří jsou jejich zákazníky, nebo s lidmi, kteří své číslo zveřejňují sami. Takové hovory můžou spadat pod pravidla GDPR, a tedy právě pro Úřad pro ochranu osobních údajů. Lidé ze spotřebitelské organizace dTest odhadují, že většina nevyžádaných marketingových hovorů teď padne právě pod ÚOOÚ. Volající budou tvrdit, že důvodem jejich telefonátu je oprávněný zájem na „volání stávajícím zákazníkům“.
Ale ani společnosti či jiné podnikatelské subjekty, které mají na spotřebitele kontakt z dřívějšího obchodního styku nebo z klientské databáze (e-shopy, banky, operátoři, dodavatelé energii), je nemůžou kontaktovat jen tak. Musí k tomu mít jejich dřívější souhlas, který lze kdykoli odvolat a zrušit.
Podrobněji jsme o nových pravidlech pro marketingové telefonáty i obraně proti nevyžádanému telemarketingu psali zde:
Spotřebitelům může případně také pomoct i přehledný návod, který připravil Český telekomunikační úřad.
S nevyžádanými nabídkami by firmy neměly obtěžovat ani podnikatele, kteří sami svoje číslo zveřejňují třeba na internetu. Novela zákona o elektronických komunikacích se sice na tyto případy přímo nevztahuje, ale pokud by si takový podnikatel stěžoval na nabídky, které s jeho podnikáním nesouvisejí, byl by v právu.
V takových případech je sice nejlepší obrátit se stížností na Úřad pro ochranu osobních údajů, ale pokud si nejste jistí, nebude chyba, když stížnost pošlete na Český telekomunikační úřad. „Pro spotřebitelé není jednoduché rozlišit, která stížnost pod který úřad spadá. Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu osobních údajů si ale stížností spotřebitelů, které jsou v působnosti druhého úřadu, hodlají mezi sebou předávat,“ chválí Jaroslav Švehla z dTestu.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem