Konec otravných volání. Jak funguje stopka na nevyžádané hovory

Jana Divinová | rubrika: Co se děje | 7. 2. 2022 | 30 komentářů
Ty nejlepší hrnce, energie za opravdu výhodnou cenu nebo třeba neodolatelně výnosná investice. S takovými nabídkami by už vám neměl nikdo volat – jestli jste s tím předem nesouhlasili. Přísnější pravidla, která přinesla letošní novela, ale začnou naplno fungovat až od července. V čem pomůže a na co si dál dávejte pozor?
Konec otravných volání. Jak funguje stopka na nevyžádané hovory

Zdroj: Shutterstock

Chcete, aby vám jen tak volaly různé firmy a nabízely své služby, přestože s nimi doteď nemáte nic společného? Nejspíš ne. A od začátku letošního roku s tím konečně počítá i zákon. Automaticky předpokládá, že nevyžádané marketingové hovory spotřebitele obtěžují a nemají o ně zájem.

Firmy nově mohou volat jen lidem, kteří s tím předem výslovně souhlasili – případný zájem o takovou službu u nich eviduje jejich poskytovatel služeb elektronických komunikací, tedy nejčastěji mobilní operátor. Pokud se někdo nevyjádřil, automaticky se od letoška bude předpokládat, že s telemarketingem nesouhlasí.

Dosud platila opačná pravidla: Firmy mohou volat s nabídkami, komu chtějí, pokud u něj operátor nemá v registru záznam (vyznačený v takzvaném účastnickém seznamu), že si to nepřeje.

Odkud vlastně všichni ti volající vzali vaše telefonní číslo? Nejspíš v některém „veřejném účastnickém seznamu“. Jsou volně dostupné a jak upozorňuje František Nonnemann ze Spolku pro ochranu osobních údajů, takový seznam může vést v podstatě kdokoliv. Podmínkou je, že účastníci – tedy i běžní spotřebitelé – musí souhlasit se zpracováním osobních údajů a s marketingovým voláním. Údaje do veřejného seznamu poskytuje telekomunikační operátor, u kterého máte telefonní číslo. A jak jsme napsali: doteď se automaticky předpokládalo, že máte o „kontaktování za účelem marketingu“ zájem – pokud jste sami nenahlásili opak.

O účastnický seznam jde také v případě náhodně generovaných čísel – a právě toho někteří volající využívali. Na otázku „odkud máte moje telefonní číslo?“ odpovídali „vaše číslo bylo náhodně vygenerováno počítačem“. Teď s tím musí skončit. „Nová pravidla zasáhla telešmejdy na citlivém místě, protože jim vyrazila z ruky možnost volat na náhodně vygenerovaná čísla. Taková odpověď bude po 1. červenci 2022 nezákonná,“ pochvaluje si Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Ještě vydržte

Novela zákona o elektronických komunikacích je sice účinná už od 1. ledna, ale počítá s půlročním přechodným obdobím. Telemarketingové firmy tím dostaly čas přizpůsobit se novým pravidlům – a zároveň vám díky tomu mohou až do konce června pořád volat podle dřívějších pravidel.

Zdroj: Shutterstock

Anketa

Máte zájem o nevyžádané marketingové hovory?

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) upozorňuje, že motivací může být například snaha zajistit si budoucí souhlas, aby vám mohli volat i po přechodném období. Pak už by nevyžádané marketingové hovory bez souhlasu účastníka neměly probíhat.

„Domníváme se, že půlroční přechodná lhůta dá všem dostatek času zákonná pravidla naplnit,“ říká Tereza Meravá z tiskového oddělení ČTÚ. Od července pak hrozí pokuta až 50 milionů korun nebo do 10 procent z čistého obratu za poslední ukončené účetní období – podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Ani přísnější zákon však spotřebitele nemůže stoprocentně ochránit. Lidé by si proto měli vždy dobře rozmyslet, komu svěřují své osobní údaje, a to nejen po telefonu, ale třeba i na internetu. „Spotřebitelé by měli být opatrní a neměli by na internetu nebo v mobilních aplikacích vyplňovat různé formuláře, aniž by si přečetli podmínky pro zpracování svých osobních údajů,“ upozorňuje Hekšová z dTestu.

Například do srovnávače podle ní patří jen ty údaje, které jsou potřeba pro provedení srovnání. „Pokud po nás aplikace chce více údajů, včetně naší poštovní adresy, telefonního čísla a e-mailu, je to jen proto, aby nám pak daný obchodník, případně i s ním spolupracující třetí strany, mohly volat a posílat nabídky,“ zdůrazňuje Hekšová.

Poctiví obchodníci se řídí zásadou minimalizace zpracování osobních údajů spotřebitelů. Používají jen takovou sadu, která slouží k přesně stanovenému – a dovolenému – účelu.

Pozor, co o sobě sami zveřejníte

Nový zákaz kontaktování za účelem marketingu (bez předchozího výslovného svolení) chrání od letoška nejenom spotřebitele, ale i podnikatele včetně takzvaných právnických osob.

Úřad pro ochranu osobních údajů očekává, že k určitým nedorozuměním může docházet u podnikatelů, kteří mají na internetu volně přístupné své telefonní číslo. Zdrojem kontaktu – informace o telefonním čísle – totiž v takovém případě nebude veřejný účastnický seznam, ale samotný podnikatel.

„Na takový případ kontaktování za účelem nabídky zboží a služeb, tedy na kontaktní údaje zveřejněné samotným subjektem údajů, se předmětná právní úprava zákona o elektronických komunikacích apriori nevztahuje,“ vysvětluje Vojtěch Marcín z tiskového oddělení Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Přesto ale neplatí, že by takto zveřejněný kontakt mohl volající automaticky použít pro jakékoliv obchodní nabídky. Typickým příkladem je třeba číslo na pracovníka zajišťující technickou podporu pro zákazníky firmy. Když mu zavolá třeba dodavatel energie s nabídkou levnějšího plynu pro domácnost, není to v pořádku.

Podle úřadu bude potřeba posuzovat, k čemu takto zveřejněný kontakt slouží. Nevyžádaným hovorům mohou podnikatelé předejít například tím, že na svých webech u zveřejněného kontaktu uvedou nesouhlas s voláním za účelem marketingu, případně přesně určí, k jakému účelu kontakt slouží – že je například jen pro zákazníky.

Na další komplikaci upozorňuje Jan Vobořil, výkonný ředitel neziskové poradenské organizace Iuridicum Remedium (IuRe). „Problematické může být vymáhání takového zákazu mimo území České republiky. Bude tedy záležet na postupu a výkladu Českého telekomunikačního úřadu v následujících měsících,“ zdůrazňuje.

Právě telemarketingová volání s nabídkou investic od společností sídlících mimo Česko byla společně s těmi od prodejců energii nejčastějším důvodem, proč si lidé stěžovali na Úřadu pro ochranu osobních údajů. „V posledních měsících je stížností o něco méně než v předchozích letech. Několik stížností v této oblasti už přišlo i od počátku účinnosti novely zákona o elektronických komunikacích, ale většina z nich zatím není uzavřena," říká Marcín z tiskového oddělení ÚOOÚ.

A další komplikace? Zákon bohužel nepočítá s vytvořením jediného registru, který by lidem umožnil mít aktuální přehled o tom, kdo všechno ji může kontaktovat s marketingovými nabídkami. Postupně tak vznikne řada různých seznamů, obává se Tomáš Hájek, šéf Asociace direct marketingu, e-commerce a zásilkového obchodu (ADMEZ). „Spotřebitelé tak ztratí přehled o tom, komu v minulosti souhlas poskytli, nebudou mít fakticky žádnou možnost tuto informaci zjistit,“ upozorňuje.

Přísnější pravidla zřejmě připraví některé pracovníky call center o práci. „Zatím je předčasné to hodnotit. Záleží na závislosti konkrétních call center na aktivním telemarketingu. U největších call center je to třeba jen 10 až 20 % činnosti, ale některá malá či střední call centra mají aktivní volání jako hlavní činnost. V souvislosti s novelou jsme loni odhadovali, že může v call centrech zaniknout zhruba třetina pracovních míst. Některých se to téměř nedotkne, pro jiné to bude likvidační,“ říká Hájek.

Kdo vám může dál volat?

I po polovině letošního roku vám dál mohou volat firmy, s nimiž už máte nějaký vztah. Typicky vaše banka, dodavatel energie, operátor, lékař a podobně. Jejich databáze klientů či pacientů se nepovažuje za veřejný účastnický seznam. Dokonce vám mohou i nabídnout nějaký svůj nový produkt, pokud jste s takovým kontaktováním kdysi souhlasili. Přesto i u nich musíte mít možnost takový souhlas neposkytnout nebo kdykoliv zrušit.

„Stávající zákazník je ten, komu už jsem něco prodal. Dá se tam ještě přidat člověk, se kterým jsme o něčem vážně jednali, třeba o prodeji většího zboží, ale nakonec to nedopadlo. To, že jsem někomu třeba někdy jen volal a uložil si jej do databáze, z něj zákazníka nedělá,“ upozorňuje František Nonneman. Pokud vás takový hovor obtěžuje, můžete i v tomto případě poslat firmě námitku proti zpracování osobních údajů.

„I nadále vám budou moci volat agentury provádějící různé výzkumy a průzkumy trhu. Tyto agentury mohou náhodně generovat telefonní čísla, na která volají. Výzkumné volání však musí být čisté a transparentní,“ upozorňuje Hekšová z dTestu. Za údajným průzkumem se tedy nesmí skrývat marketingová nabídka.

Podle Českého telekomunikačního úřadu nebudou protizákonné ani telefonáty od neziskových organizací, které často volají za účelem získání daru pro dobročinné projekty. Zákon totiž říká, že „je zakázáno nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb“.

Jak se bránit nevyžádaným hovorům

Zdroj: Shutterstock
  • Neuvádějte ve veřejném seznamu, že si přejete být kontaktován(a) za účelem marketingu. Pokud vám někdo takový návrh dá, odmítněte jej.
  • Nesdělujte své osobní údaje v průběhu nevyžádaného hovoru, zejména pokud nejste schopni identifikovat volajícího. V některých případech volající zná pouze vaše jméno a příjmení, ale hned na začátku hovoru vás vyzve ke sdělení dalších osobních údajů (např. e-mailové adresy, adresy bydliště, data narození atd.), třeba pod záminkou ověření Vaší totožnosti příjemce hovoru. Pokud máte jakoukoliv pochybnost o nutnosti sdělovat údaje, je lepší komunikaci s volajícím ukončit.
  • Identifikujte volající subjekt. Poznamenejte si, kdo vám volal, případně jménem jaké společnosti. Pokud není vaše číslo zapsáno ve veřejném seznamu s poznámkou, že si přejete být kontaktováni marketingovými hovory, můžete se obrátit na Český telekomunikační úřad se stížností. Nevíte, kdo vám volal, nebo vám na takovou otázku neodpověděl? Můžete se obrátit na svého poskytovatele služeb elektronických komunikací (operátora), který je podle zákona povinen na vaši žádost provést identifikaci účastnického čísla, a to zpětně u konkrétních volání, která jste označil(a) jako obtěžující.
  • Vzneste námitku proti zpracování osobních údajů. Po identifikaci subjektu (název společnosti, adresa, případně IČO), který vám volal, se na něj můžete písemně obrátit a vznést námitku proti zpracování vašich osobních údajů pro účely přímého telemarketingu. Jakmile vznesete námitku, správce osobních údajů musí podle čl. 21 odst. 3 GDPR přestat bez zbytečného odkladu osobní údaje pro telemarketing zpracovávat.
  • Požádat o informaci o zdroji získání vašich osobních údajů. Ke zjištění, z jakého zdroje volající váš telefonní kontakt získal, je možné využít čl. 15 odst. 1 GDPR a požádat písemně volajícího o informaci o zpracování a konkrétně i zdroji (původu) vašich osobních údajů, které k volání využil. V případě, že od volajícího obdržíte nedostatečnou odpověď, o které se budete domnívat, že neobsahuje pravdivé, úplné či přesné vysvětlení, můžete se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ve stížnosti musíte vždy prokazatelně doložit, že jste volajícímu odeslali vaši stížnost (námitku). Dále je nutné kromě telefonního čísla volajícího uvést také přesné datum a čas volání. Pro podání stížnosti je možné využít formulář na webu úřadu.

Zdroj: Úřad pro ochranu osobních údajů

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+126
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 30 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 2. 2022 8:38, Lenka

Ach jo Jak je v CZ zvykem, zase polovičaté řešení.?????+?

Na co nějaký souhlas ,nesouhlas. Když něco chci , zavolám si tam sama ne ? Všechny tyhle OTRAVUJÍCÍ hovory šmahem zakázat lidem i firmám.
Ať jdou telefonisté dělat něco užitečnějšího.
Já to dávám rovnou do blokace. Bohužel je vidět, že zákonodárcům ve skutečnosti nejde o to, co se nám snaží deklarovat.??

+95
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 2. 2022 21:22, René

A kdy vám kdo volal ve 2 hodiny v noci s nabídkou? Prosím, alespoň jeden příklad...

Zobrazit celé vlákno

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Triky se slevami musí skončit. Pravidla zpřísní

3. 10. 2022 | Petr Kučera

Triky se slevami musí skončit. Pravidla zpřísní

Poslanci schválili novelu, která má pomoct spotřebitelům i poctivějším obchodníkům. Pomůže?

Test zimních pneumatik: Propadly i osvědčené značky

1. 10. 2022 | dTest, redakce Peníze.CZ

Test zimních pneumatik: Propadly i osvědčené značky

Výběr kvalitních pneumatik s dlouhou životností má vliv nejen na bezpečnost jízdy, ale odrazí se i na spotřebě pohonných hmot.

Spotové ceny energií zrušíte snadněji, pomůže zákon

16. 9. 2022 | Petr Kučera

Spotové ceny energií zrušíte snadněji, pomůže zákon

Domácnosti dostanou možnost, aby se takzvaných spotových cen zbavili rychleji než podle dosavadních pravidel. Umožní jim to novela, kterou dnes schválili poslanci. Týká se to smluv... celý článek

Letadlo není autobus. Proč aerolinky nechtějí vyměňovat letenky a vracet peníze

16. 8. 2022 | Jana Divinová | 1 komentář

Letadlo není autobus. Proč aerolinky nechtějí vyměňovat letenky a vracet peníze

Koupit letenku s předstihem se obvykle vyplatí. Když pak opravdu poletíte. Změna termínu nebo vrácení letenky něco stojí a u nejlevnějších lístků nebývají vůbec možné.

Máte exekuci, zaplaťte. Dejte si pozor na podvodné SMS

15. 8. 2022 | redakce Peníze.CZ

Máte exekuci, zaplaťte. Dejte si pozor na podvodné SMS

Exekutorská komora varuje před SMS zprávami, přes které se podvodníci z lidí snaží dostat peníze a osobní údaje.

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.