Poslanci v září definitivně rozhodnou o tom, jestli se mnohem snadněji než doteď ubráníte nevyžádaným hovorům. Zastavit je má novela zákona o elektronických komunikacích.
Tu sice poslanci schválili už v červnu, senátoři ji však vrátili do sněmovny s pozměňovacími návrhy. Pokud by prošly, na dosavadních pravidlech pro telemarketing by se nic zásadního nezměnilo.
Původní verzi – tedy se stopkou pro hovory – nicméně podpořili skoro všichni vládní i opoziční poslanci, zpřísnění podporují i Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů nebo ministerstvo obchodu a průmyslu.
Jak zakázat marketingové hovory
Podle dosavadních pravidel mohou firmy volat s nabídkami, komu chtějí, pokud u něj „poskytovatel služeb elektronických komunikací“ nemá v registru záznam, že si to nepřeje. Takovému principu se říká opt-out: automaticky jste zapojeni, pokud se z toho aktivně neodhlásíte.
Už teď tedy můžete říct vašemu operátorovi, že si telemarketingové hovory nepřejete – a ten to pak zaznamená do takzvaného účastnického seznamu.
Jenže: O této možnosti málokdo ví, v praxi navíc nefunguje dokonale. Zákon totiž neupřesňuje, co to je „veřejný účastnický seznam“ – a především tvůrci některých internetových databází nemají pokaždé smlouvu s operátorem, která by zaručila i přenos zmíněného záznamu (poznámky, že si u daného čísla nepřejete marketingové hovory).
Spotřebitelé si často stěžují, že je nějaká firma telefonicky kontaktovala, přestože už předtím uvedli, že si za účelem marketingu nepřejí být oslovováni. Český telekomunikační úřad však poté zjistí, že řada z těchto lidí nemá svá telefonní čísla uvedena ve veřejném účastnickém seznamu. Jejich majitelé to totiž nenahlásili operátorovi, ale třeba jenom konkrétní firmě, která jim předtím volala. Přímo pro tuto firmu je pak sice odmítnutí závazné (jinak by porušila předpisy ohledně GDPR), ale nemusí – a prakticky ani nemůže – předat takový zákaz všem ostatním firmám, které vám mohou volat v budoucnu.
Aby zákaz platil vůči všem, musí být zanesen do veřejného účastnického seznamu. „Mobilního operátora můžete požádat o uvedení svého telefonního čísla s vyznačením zákazu marketingu do veřejného účastnického seznamu. Poskytovatel pak zajistí předání těchto údajů subjektu, který takový seznam vydává,“ radí Lukáš Zelený, člen rady Českého telekomunikačního úřadu.
Chcete, aby vám volali?
Chystaná novela teď má situaci úplně otočit. Automaticky se začne u všech lidí předpokládat, že s telemarketingem nesouhlasí. Když o nevyžádané nabídky někdo bude stát, bude to muset oznámit svému operátorovi.
Takovému systému se říká opt-in: k tomu, abyste se zapojili, je potřeba váš výslovný (aktivní) souhlas. Nespoléhá tedy na pasivitu (nechtěných) účastníků.
Jednodušší by díky tomu mohla být i kontrola porušení pravidel. Stížnosti mají dál řešit Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu osobních údajů.
„Představte si Zlaté stránky. Dnes existují podobné katalogy telefonních čísel online. Právě proto, že jsme o nich jako spotřebitelé nevěděli, budou mít jejich vydavatelé povinnost nás dopředu kontaktovat, informovat nás o tom, že jsme v takovém seznamu a chtít po nás souhlas se zveřejněním našich údajů,“ vysvětluje advokátka Petra Dolejšová.
Pro už existující telefonní čísla (zapsaná v dosavadních účastnických seznamech) má nový systém začít fungovat zhruba za devět měsíců od vyhlášení novely. Konkrétně: Pokud ji poslanci definitivně schválí a podepíše ji prezident, začne být novela účinná prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů. A za šest měsíců po začátku účinnosti má systém opt-in fungovat naplno.
I po zpřísnění pravidel vás pak mohou kontaktovat firmy, s nimiž už máte smluvní vztah. V podmínkách jste s tím totiž souhlasili. Vaše banka nebo třeba operátor vám tak dál budou moci nabízet novou půjčku nebo třeba tarif.
Vaše číslo bylo náhodně vygenerováno
Problém je v tom, že ani novela nezavádí jeden univerzální (centrální) veřejný účastnický seznam. Vylepšení přinese aspoň ustanovení, podle něhož se za vytvoření účastnického seznamu považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel.
„Často uváděné ‚náhodné generování‘ telefonních čísel doposud nebylo z hlediska GDPR bráno jako zpracování. Teď to novela narychlo hojí, ale nešťastně. Snaží se říci, že i náhodné generování spadá pod GDPR,“ říká Dolejšová.
Úřad pro ochranu osobních údajů loni přijal celkem 1855 podnětů a stížností, z toho skoro třetina (29 %) se týkala obchodních sdělení a telemarketingu. Pro nevyžádaná sdělení v písemné podobě – typicky e-mailové spamy – už přitom platí systém opt-in, tedy opačná pravidla než u telemarketingu. GDPR umožňuje takzvanému správci osobních údajů (zpravidla poskytovateli nějaké služby) zasílat někomu obchodní sdělení jen tehdy, když s tím příjemce výslovně souhlasil.
Spotřebitelské organizace upozorňují především na nevyžádané telefonické vnucování smluv o dodávkách energií nebo účasti v energetických aukcích. „Rozmohl se i telefonický prodej zboží proti koronaviru – například speciálních amuletů nebo nejrůznějších přípravků, jejichž pozitivní účinky nejsou prokázány. Nejnáchylnější k uzavření takové nechtěné smlouvy jsou zvláštně zranitelní spotřebitelé, třeba senioři,“ připomíná Zelený.
Telefonický kontakt je pro zákazníky zpravidla nejvíc obtěžující. Vyžaduje okamžitou reakci, zatímco u e-mailu nebo SMS si můžete rozmyslet, kdy – a jestli vůbec – na ně zareagujete.
„Mnozí spotřebitelé tak již odmítají přijímat hovory, když jim volá neznámé číslo. Jenže to činí problém třeba státním institucím, které se snaží danou osobu kontaktovat, například hygienickým stanicím při trasování a kontaktování potenciálně nakažených osob,“ dodává Zelený.
Ohrožená místa v call centrech
Proti zpřísnění pochopitelně nejvíc bojují firmy, které se telemarketingem živí. Podle Tomáše Hájka, výkonného ředitele Asociace direct marketingu, e-commerce a zásilkového obchodu (ADMEZ), může přijetí novely vyvolat chaos.
„Tvůrce zákona totiž pojal účastnické seznamy obecně, a proto se v takovém případě stane, že budou vznikat desítky, stovky, tisíce seznamů, kde by měl spotřebitel uvést svůj souhlas, de facto každému dodavateli služeb, které využíváte,“ míní Hájek.
Jako důsledek plošného zákazu telemarketingu mohou zaniknout některá call centra, další čeká vlna propouštění. „Odhadujeme, že z přibližně 6500 tisíc osob v komerčních call centrech (tedy těch, která zajišťují telemarketingovou službu pro nějakého klienta), může přijít o práci třetina operátorů. Mezi nimi budou též někteří zdravotně postižení, pro které je práce v call centru zajímavá, neboť ji lze dělat i na invalidním vozíku, ale i osoby ve výkonu trestu, pro které je to v rámci resocializace společensky významný prvek,“ zdůrazňuje Hájek.
A vysvětluje, že telefonický dialog se spotřebitelem je někdy potřeba. Především tehdy, kdy se člověk nemusí orientovat v nabídkách poskytovatelů bez vysvětlení. Jde prý o vhodný doplněk k reklamním kampaním.
Aktivní souhlas i pro cookies
Zpřísnění čeká i na provozovatele všech webů. Ti budou moci sbírat údaje o chování na internetu pouze s předchozím souhlasem uživatele. Také pro analytické, reklamní a podobné sledovací nástroje – především cookies – se princip otočí ze stávajícího opt-out na opt-in.
Podle dosavadních pravidel je provozovatel webu nebo mobilní aplikace povinen „účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování, a nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout“. Výjimkou jsou hlavně situace, kde je použití takových nástrojů nezbytně nutné pro poskytnutí služby, kterou si uživatel výslovně vyžádal.
Nově bude potřeba předem získat prokazatelný a aktivní souhlas uživatele s rozsahem a účelem zpracování takových dat. Než ho provozovatel získá, nemůže cookies používat.
Provozovatelé si budou muset nechat natextovat nové souhlasy, a to i pro analytiku webu, kde dosud souhlas potřeba nebyl. Souhlas musí být podle GDPR především dobrovolný. „Souhlas se nesmí vynucovat, a to ani tím, že třeba cookie wall visí přes tři čtvrtiny webové stránky,“ připomíná Dolejšová.
Novela zákona o elektronických komunikacích řeší i další body – například rychlou a jednoduchou změnu poskytovatele internetu, posílení ochrany soukromí nebo stanovení podmínek pro snadnější budování sítí elektronických komunikací.
„Jde o velice rozsáhlou novelu zákona, kterou je transponován evropský kodex pro elektronické komunikace,“ zdůrazňuje Zelený. Pravidla Evropské unie mělo Česko zavést do svého právního řádu už na konci loňského roku. Pokud by se novela nestihla schválit do voleb, nabere převzetí unijních pravidel další zpoždění.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 8. 2021 9:07, Škodolibka domácí
Já hlavně nechápu, proč se tohleto celé děje? Vždyť je to zcela zbytečná "služba". Bez telemarketingu by se zcela jistě svět obešel !!! Však když něco potřebuji, tak si to seženu. Proč dávat vydělat telefonním operátorům úplně zbytečnou činností. Navíc by ve společnosti výrazně ubylo lidí, kteří díky své naivitě takovým teleptáčkům naletí.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 8. 2021 11:15
A co když jen ještě nevíte, že něco potřebujete?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.