Ministerstvo průmyslu a obchodu nachystalo návrh novely, kterým se mění zákon o České obchodní inspekci. Rezort mimo jiné chce, aby inspektoři ČOIky mohli pracovat pod falešnou identitou s krycími doklady. Novelu už schválili poslanci, teď záleží, jak ji posoudí senátoři. Máme pro vás přehled hlavních novinek.
Když si inspektoři chtějí obchodníka pořádně proklepnout, potřebují často předložit své osobní údaje, typicky občanku – například, když se vypraví na předváděcí akci, do autobazaru nebo sběrny. To podle ČOIky pro inspektory znamená zbytečně vysoké riziko; prodejce se dozví jejich adresu i datum narození.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu inspektoři po kontrole několikrát čelili slovním i fyzickým útokům. Když ale inspektor na místě občanku neukáže, kontrola je do značné míry zmařená, okamžitě vzbudí podezření.
Na koho si můžete stěžovat u České obchodní inspekce? Jaký trest dotyčnému hrozí? Jak stížnost správně podat? A kdy vám ČOI nepomůže? Máme pro vás přehledného průvodce:
Podle novely by inspektoři nově při určitých kontrolách, například právě na předváděcích akcích nebo v autobazarech, směli používat falešné doklady.
Jen v roce 2015 prověřila ČOIka 420 předváděcích akcí, porušení právních předpisů zjistila na 80,7 procentech z nich. „Na těchto akcích bylo možné prokázat zejména ta porušení, která bylo možné ověřit bez sdělení osobních údajů inspektora, například dodržení oznamovací povinnosti o konání organizované akce, dodržení povinnosti poskytovat pravdivé údaje o právu na odstoupení od smlouvy a podobně. Naproti tomu například kontrola agresivních obchodních praktik, kterým spotřebitelé čelí zejména v případech, kdy jsou prodávajícím ‚odvlečeni‘ do zákulisí a tam nuceni k podpisu smlouvy, zůstávala kontrolní činností ČOI z důvodu nutnosti předložení osobních údajů inspektora prakticky nepokryta,“ píše se v důvodové zprávě k novele.
Na některých předváděcích akcích chtějí organizátoři vidět občanku už před vstupem. Podle ČOI už kvůli tomu znají identitu řady inspektorů, vytvářejí seznamy, které si rozesílají, a příště inspektora dovnitř nepustí – třeba pod záminkou, že je plno.
Obdobné je to v autobazarech, v roce 2015 provedla ČOI 65 kontrol, pochybení zjistila v polovině z nich. Opět šlo hlavně o přestupky, které bylo možné zjistit bez předložení dokladu totožnosti. Například nekalé obchodní praktiky při uzavírání smlouvy zůstaly více méně bez kontroly.
Problémy mají inspektoři také při kontrole tržnic. V některých příhraničních oblastech podle ministerstva kontroly už roky probíhají podle stejného scénáře. Inspektoři zahájí kontrolu u prvního prodejce, ostatní zboží schovají, opustí stánek a do skladu kontrolory nepustí. „Inspektoři se tak dostávají do patové situace, neboť i když mají důvodné podezření, že prodávající nabízí zboží, které je nebezpečné, nebo se jedná o padělky, nemohou kontrolu uskutečnit.“
Některé tržnice mají ještě propracovanější postupy. „U vchodů do tržnice hlídkují osoby, které v okamžiku rozpoznání inspektorů či služebních vozidel, okamžitě varují ostatní prodejce, během několika minut dochází k uzavření řádově desítek a v některých lokalitách i stovek provozoven, a to až do okamžiku odchodu inspektorů.“
Řada obcí zakázala podomní prodej, ale fígle nepoctivců stále padají na úrodnou půdu. Šmejdi řádí dál. Přinášíme přehled jejich nových a inovovaných triků. A rady, co dělat, když se necháte oblafnout.
Inspektoři proto musejí být kreativní – používají převleky nebo se vydávají za cizince. Jenže to je málo. Například v tržnici Kryštof v Železné Rudě se podle důvodové zprávy k novele inspekci podařilo ve dvou ze tří velkých provozoven provést kontrolu až po víc než roce opakovaných pokusů – a to jen díky náhodě, kontroloři dovnitř pronikli, když prodejce pouštěl ven zákazníka. Inspekce tehdy zajistila tisíce padělků za několik milionů korun.
Podle novely by inspektoři nově v případě důvodného podezření na protiprávní jednání prodávajícího (a pokud nepůjde kontrolu provést jinak) směli bez souhlasu prodejce do uzamčených skladových prostor – podle ČOI jde především o tržnice s uzamykatelnými kontejnery.
Trable má Česká obchodní inspekce také s kontrolami internetových obchodů. V desítkách případů ročně není schopná prodejce identifikovat.
Novela proto přináší povinnost pro provozovatele webhostingu na výzvu České obchodní inspekce sdělit, kdo si u něj webový prostor skutečně pronajímá. „V minulosti totiž vznikaly podvodné internetové obchody, které si na stránky uvedly například neúplné či úmyslně lživé informace o provozovateli, třeba cizí nebo neexistující IČ,“ uvádí ČOI, která dnes nedokáže zjistit, kdo stránky skutečně provozuje.
Na internetové obchody si přitom stěžuje stále víc spotřebitelů: v roce 2014 Česká obchodní inspekce dostala 4857 podnětů, v roce 2015 už 5178.
Protože e-shopů stále přibývá a prodej na dálku dává nepoctivým obchodníkům nové možnosti pro nekalé obchodní praktiky, potřebuje ČOI podle ministerstva nové páky, jak takové neférové metody odhalovat. „Pokud nelze požadované údaje získat jiným způsobem, nezbývá, než uložit osobám, které s relevantními daty disponují, povinnost, aby je ČOI na vyžádání poskytly,“ stojí důvodové zprávě k chystanému zákonu.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
