Ochrana spotřebitelů na prvním místě. To je podle Ministerstva pro místní rozvoj cíl změny zákona o podnikání v cestovním ruchu. Klientům krachujících cestovních kanceláří má zajistit, že jim pojišťovna vyplatí vždy v plné výši peníze za neuskutečněný zájezd. Novelu, kterou už schválila i Poslanecká sněmovna, ovšem tvrdě kritizují nejenom zástupci pojišťoven, ale také samotných cestovních kanceláří. Podle nich přinese zmatek, který může vyvrcholit zánikem mnoha cestovek a nakonec i výrazným zdražením zájezdů.
Na Peníze.cz pro vás připravujeme články, které radí turistům, jak se vyhnout problémům při výběru dovolené, na jaké cestovní kanceláře a pojišťovny si dávat pozor, jak reklamovat zájezd, a samozřejmě – jak při cestování ušetřit!
V posledních pěti letech jsme se mohli setkat hned s několika případy, kdy lidé po krachu cestovní kanceláře přišli o zaplacené zájezdy, museli si hradit dopravu – a žádného rozumného odškodnění se nedočkali. Typický je třeba případ společnosti Globaltour, o kterém jsme psali:
Scénář byl vždycky stejný. Cestovní kancelář zatajila pravý rozsah svého podnikání – pro zjednodušení: představte si, že tvrdila, že bude vozit lidi autobusem k Balatonu, ale místo toho létala na Kanáry. Minimálně musí být pojištění sjednané na částku odpovídající třiceti procentům plánovaných ročních tržeb. Tržby ze zájezdů na Balaton jsou ovšem podstatně nižší. O tolik nižší, že třetina z nich nemusí stačit na vyplacení pár desítek lidí, kteří měli odletět na Kanáry, ale zůstaly sedět doma. Na vyplacení klientů povinné pojistky proti úpadku prostě nezbyly peníze.
Podle Ministerstva pro místní rozvoj a zástupců asociací cestovních kanceláří ale pojišťovna má i v takovém případě vyplatit klienty cestovky v plné výši. O co krachem cestovky přišli, to měli dostat zpět. Od pojišťovny. Pojišťovny ale tvrdily, že jsou z obliga a že je to stát, kdo nedokáže klienty cestovek dostatečně ochránit.
Došlo na soudy. Klienti zkrachovalé cestovní kanceláře I. Parkam Holidays žalovali pojišťovnu Generali, u které byla firma pojištěná. Soud jim dal nakonec zapravdu. Pojišťovna si pak stěžovala u Ústavního soudu a její stížnost byla na konci července letošního roku zamítnuta. Když krachne cestovka, má tedy cestovatel podle ústavních soudců nárok na plné vrácení vložených prostředků a repatriaci – bez ohledu na stanovený limit pojistného plnění.
„Podnikáme ve více než šedesáti zemích světa a nikde jsme se nesetkali s tím, že by soukromý subjekt ručil v neomezené výši za podnikání jiného, v tomto případě cestovní kanceláře,“ reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu tiskový mluvčí Generali Jiří Cívka. Za takových podmínek podle něj nejde pojištění cestovní kanceláře proti úpadku nabízet. A protože cestovní kanceláře podle zákona musí být pojištěné pro případ úpadku, mohlo by to znamenat, konec jejich podnikání
Podobného názoru jako Generali byly i ostatní pojišťovny. Pokud by připravovaná novela počítala s povinností hradit plnění i nad sumu, kterou si pojišťovna s cestovní kanceláří smluví, pojišťovny by prý uvažovaly o tom, jestli vůbec budou cestovky proti úpadku pojišťovat.
Z klidné dovolené se stane noční můra rychle. A nemusí zrovna krachnout cestovka. Krachne zdraví, přijdete o kufry... Řešení? Kvalitní cestovní pojištění. U nás si ho srovnáte, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete si ho u nás i objednat – přes počítač nebo u přítele na telefonu nebo si pro něj dojdete osobně.
Verdikt Ústavního soudu naopak přivítala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která ve Sněmovně novelu předkládala. Podle ní je nezbytné, aby měl spotřebitel záruku vrácení vložených finančních prostředků za neuskutečněný zájezd, a to i nad limit sjednaného pojištění proti úpadku. Zpřísnění ale čeká i cestovní kanceláře, které budou muset pravidelně pojišťovnu informovat o počtu prodaných zájezdů a také o svých nákladech a ziscích.
Když minulý měsíc poslanci novelu schválili a poslali senátorům, pojišťovny dlouho neváhaly a přešly od hrozeb k činům: „V návaznosti na stávající legislativní kroky, které jdou proti základním principům pojišťovnictví, jsme byli nuceni poslat prvním cestovním kancelářím výpovědi pojistných smluv či stávající pojistné smlouvy neprodloužit. Je naší povinností dostát péče řádného hospodáře a dalším přísným regulacím, kterým pojišťovnictví podléhá. Novela zákona nám však ukládá, abychom šli do neomezeného rizika a hazardovali s majetkem nejen svých akcionářů, ale především klientů,“ vysvětluje Jiří Cívka z Generali. A stejně postupují i další pojišťovny, které tento produkt nabízej í – například ERV Evropská pojišťovna či Uniqa.
Cestovní kanceláře, které bez pojištění proti úpadku prakticky nemůžou podnikat, nezůstávají v klidu. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež například mluvil o tom, že některé cestovní kanceláře by mohly žalovat stát o náhradu škody. Další možností je pak jejich odchod do zahraničí s tím, že by na našem trhu dál působily jen jako cestovní agentury. „Souhlasíme s pojišťovnami, že by bylo velice problematické definovat pojistné riziko bez pojistného limitu. Pokud se najde v České republice pojistitel, který i nadále bude poskytovat pojištění proti úpadku, toto pojištění zcela jistě razantně podraží. To povede k tomu, že ve výsledku bude trpět spotřebitel. Toto zdražení se totiž zajisté promítne do cen zájezdů,“ varuje Lenka Berberi, obchodní ředitelka Cestovní kanceláře Blue Style.
O osudu problematické novely bude 22. října rozhodovat Senát. A podle všeho by se ještě měly objevit pozměňovací návrhy, které stanovení stropu pro pojistné plnění vrátí do hry. „Novela zákona ve stávajícím znění by přinesla problémy pro celý sektor cestovního ruchu a na něj navázané služby. Každé riziko musí být měřitelné. Limit je nezbytný pro správný výpočet pojistného, umožňuje správné stanovení výše rezerv a je základním ukazatelem pro sjednání zajištění,“ odpověděl na dotaz portálu Peníze.cz výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. Pojišťovna, která by na sebe brala prakticky nijak neomezené riziko, by mohla mít také problémy s Českou národní bankou, takové chování jí zakazuje zákon o pojišťovnictví.
Jak ovšem Jan Matoušek připouští, právě teď probíhají „konstruktivní debaty o kompromisu“ mezi ministerstvem pro místní rozvoj, pojišťovnami a asociacemi cestovních kanceláří. Řešením by podle našich informací měl být právě pozměňovací návrh z dílny České asociace pojišťoven.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 10. 2015 12:20, Lesák
Jezevec: Z Vašeho komentář bohužel jednoznačně vyplývá, že se vyjadřujete k něčemu úplně jinému a že tématu povinného a zákonem daného pojištění cestovních kanceláří vůbec nerozumíte. Když k tomu připočtu hrubky vůči češtině, pak jste svůj příspěvek snad ani psát nemusel.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 10. 2015 10:40, jezevec
Chápu že cestovkám se nelíbí platit pojistné, ale problém je jen uměle vyvolaný.
Sám mám pojištění podnikatelských rizik, ten je v základní smlouvě koncipován na odhadovaný obrat. V průběhu roku jsem povinen pojištovně quartálně hlásit všechny významnější zakázky, jakož i překročení pojištěného obratu - podle toho se pojistné plynule upravuje. Navíc má pojištovna právo nahlédnout do účetnictví a na bankovní účet.
S tím o čem vyje tiskový mluvka generalli to tedy nemá souvislost žádnou, nikdo po pojišťovnách nechce aby neomezeně kryli neznámá rizika. Rizika jsou známá, předvídatelná, smluvně definovatelná, a lze je snadno kontrolovat. Pokud to pojištovna umí pro stavební firmu a neuměla by pro cestovku, asi by se měla odebrat do senegalu. tam může kasírovat pojistné, a v případě pojistné události nevyplatit nikomu nic. u nás by to neměli zkoušet.
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.