Míra nezaměstnanosti v Česku na konci května klesla na 3,9 % z dubnových 4,1 %. Bez práce bylo 285 822 lidí, ve srovnání s dubnem jich 12 tisíc ubylo. Květnové údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR.
Úřady práce měly na konci května v nabídce 346 604 volných pracovních míst, to bylo o 3197 více než v dubnu. U tří ze čtyř volných pracovních míst (74 %) zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 73 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
Míra nezaměstnanosti na začátku roku 2021 vyrostla na 4,3 %, od března pak mírně klesá. Před nástupem koronavirové pandemie byla nezaměstnanost na úrovni 3 %. Po jejím nástupu se čekal růst až zhruba k úrovni 6 %. Vláda zachování pracovních míst v době pandemie podporovala speciálním programem Antivirus. Nezaměstnanost v Česku dál patří k nejnižším v EU, podle dat Eurostatu byla na konci dubna lehce nižší jen v Polsku a stejně dobře jako Česko na tom bylo Nizozemsko.
„V souvislosti s uvolňováním ochranných opatření dochází k obnově ekonomických aktivit v gastronomii, hotelnictví, ve službách, nebo třeba v dopravě, tedy v oblastech, ve kterých došlo ke značným ekonomickým ztrátám. Řada nezaměstnaných nastoupila do zaměstnání v rámci sezónních prací, které už jsou v plném proudu,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
„Českým trhem práce pandemie evidentně nijak významně neotřásla. Kromě excelentní kondice, ve které do ní vstupoval, kdy zde nedobrovolná nezaměstnanost prakticky neexistovala, to lze přičíst i odolnosti českého průmyslu, absenci části zahraničních pracovníků a v neposlední řadě i vládním programům na podporu zaměstnanosti,“ říká Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank.
Podpora podle něj sice způsobila podivnou dvojkolejnost českého trhu práce, kdy na jedné straně část oborů zoufale nemůže sehnat pracovníky, zatímco ti jsou jinde uměle dotováni z rozpočtu, je ovšem bez pochyb, že nárůstu míry nezaměstnanosti jako takové pomohly záchranné programy zabránit.
„Ani s ohlášeným blížícím se tlumením těchto programů není důvod se obávat skokového zhoršení situace. Znovuotevírání sektoru služeb v kombinaci s momentálně extrémně rozjetým průmyslem a příchodem letní sezóny pravděpodobně bez větších problémů absorbuje i větší množství pracovní síly,“ dodává Hradil.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v květnu v Ústeckém (5,8 %), Karlovarském (5,7 %) a Moravskoslezském kraji (5,6 %). Tyto tři kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v květnu loňského roku. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,6 %). Situace se za poslední rok nejvíce změnila v Praze, kde podíl nezaměstnaných osob oproti květnu 2020 vzrostl o 0,9 procentních bodů na 3,6 % a v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde vzrostl o 0,8 procentního bodu.
Zdroj: Úřad práce ČR Mapa květnové nezaměstnanosti podle okresů.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v květnu celkem 81 147 uchazečů o zaměstnání, což představuje 28 % všech uchazečů o zaměstnání. Tito lidé v průměru pobírali 8604 Kč měsíčně. Podporu v nezaměstnanosti do 4500 Kč dostávala zhruba čtvrtina (26,1 %) z lidí s podporou uchazečů o zaměstnání. Jedná se zejména o lidi, kteří přišli do evidence úřadu práce například po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 20 075 Kč, pak ke konci května pobíralo 2513 lidí.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem