„Nebrusli tam, kde puk je, ale tam, kde teprve bude,“ citují manažerské učebnice nejlepšího hokejistu všech dob, Wayna Gretzkyho. Snad šíření tohoto klišé ospravedlním aspoň tím, že uvedu na pravou míru autorství – tu radu původně rozdával Waynův táta Walter.
Nezaměstnanost v Česku poprvé překročila deset procent a všichni bruslí tam, kde puk vidí právě teď. Statistický úřad změnil metodiku výpočtu, aby hodnotu udržel jednocifernou. Vláda usnadní řetězení pracovních smluv na dobu určitou, bez ohledu na špatné dlouhodobé zkušenosti z jihu Evropy. Pár technických opatření a můžeme být spokojení…, než odlepíme oči od špiček bruslí a zjistíme, že je kotouč dávno v jiném pásmu.
Půl populace v ohrožení
Daleko větší problém než v těch deseti procentech práceschopných, kteří práci nemají, je totiž v desítkách procent těch, kteří o ni můžou přijít v příštích letech. Nejen o konkrétní místo v konkrétní firmě, ale i o svoje povolání jako takové:
Škrtněte práce, které se dají outsourcovat do levnějších zemí. Osudu švadlen z OP Prostějov se můžou dočkat účetní, designéři, zdravotní laboranti, statistici, ale i noční hlídači. Zkušenosti z vyspělejších a dražších zemí ukazují, že se dá outsourcovat ledacos – včetně personálních oddělení samotných.
Škrtněte profese, které zvládnou zastat počítače, tablety a mobily. Třeba i hůř, hlavně že levněji. Banální překlady z cizích jazyků, přepisování zvukových záznamů, slepování sportovních zpráv, provádění turistů, diagnostiku pacientů i strojů, rešerše, část práce nákupčích a logistiků, jednou i řízení automobilů. Co dřív dělalo deset tisíc lidí, to teď zautomatizuje deset šikovných programátorů. A co nezvládnou kodéři samotní, tam můžou některé tradiční profese převálcovat s pomocí počítačů neplacení dobrovolníci – tak jako Wikipedia zabila Britannicu.
Škrtněte místa, na která budou chybět peníze z tenčících se veřejných rozpočtů nebo evropských dotací. Židle v malých i velkých knihovnách, oblastních muzeích a galeriích, na školách, různých státních agenturách a úřadech, ale i ve stavebních firmách.
Škrtněte živnostníky, kteří neutáhnou zvyšování odvodů.
A nakonec, i když to zavání sci-fi, škrtněte i část míst v páteři české ekonomiky: automobilovém průmyslu. Nebude to za pět ani za deset let, ale možná ještě během kariéry dnešních čtyřicátníků. Auta řízená počítači jsou bezpečnější a úspornější než ta řízená lidmi, navíc usnadní sdílení vozů. Před cestou si je objednáte z dobíjecího úlu, v cíli vystoupíte bez hledání parkovacího místa. Co bude pro většinu rodin úspora, to budou zároveň ušlé zisky pro automobilky, jejich dodavatele, pojišťovny – a snad i úrazová oddělení a krematoria.
Tohle nebude ekonomika našich babiček
Nechci senzačně strašit tím, že technika lidi připraví o práci. To dělá už staletí a vždy jim tím uvolňuje ruce pro práci novou, efektivnější, občas i radostnější. Ten seznam ohrožených profesí jsem předložil ze dvou důvodů.
Za prvé, neohrnujte nad dnešními nezaměstnanými nos jen z toho titulu, že práci máte. Nesledujte, kde puk je, ale kam míří. Možná patříte k té půlce lidí v téhle zemi, kteří si budou muset svou kariéru brzy vynalézt znovu. Ne najít si nové místo – už jeď je jen jedno na sedmnáct lidí bez práce – ale radikálně změnit perspektivu. Začít se dívat po problémech jiných. Nabízet novátorská řešení a s ním i svou hlavu, ruce, čas a odvahu. Zvládat nejistotu, ale i vyrovnat se s úspěchem. Tohle nebude ekonomika našich babiček a je úplně jedno, jestli si teď připadáte být v závětří.
Za druhé, nestačí jen uvolňovat zákoník práce. Podobně ani socialisté po vítězných volbách neudrží pomyslný puk na místě svými pobídkami. Víc než dřív potřebujeme státníky, kteří budou inspirovat, vyzařovat elán, šířit naději a dívat se za horizont končícího volebního období. Kteří konečně zreformují školství a sociální systémy tak, aby řešily problémy jednadvacátého století, ne dvacátého nebo devatenáctého. Kteří budou mít odvahu provést zemi érou kreativní destrukce, aby z ní vyšla úspěšnější, bohatší, svobodnější a spravedlivější než kdy dřív. Přede dveřmi stojí drsná dekáda a nová metodika výpočtu nezaměstnanosti ji neodežene.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 2. 2013 8:06, eďa
Ale kdepak státníky a další tlučhuby a všemožné další vyžírky rozhodně nepotřebujeme. To, co skutečně potřebujeme jsou nové technologie, které zajistí blahobyt bez nutnosti pracovat v robotárnách či na úřadech za almužny, technologie, co zajistí dostatek potravin téměř zadarmo, energie pro všechny zadarmo atd. Víte, fetiš zisku vede jen jedním směrem - do horoucích pekel a věčného zatracení vaší duše, neb každý strůjcem osudu svého.
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.