Převzít vedení nepopulárního resortu, který se navíc právě zmítal v korupční aféře Drábkova prvního náměstka Vladimíra Šišky, nebyl jednoduchý úkol. Ludmila Müllerová se s ním vypořádala dobře: aniž v reálu výrazně změnila kurz, dokázala lidem ukázat vlídnější tvář. Několik proklínaných Drábkových pomníků nechala padnout – i když nesmíme zapomenout, že v případě veřejné služby jí to nařídil Ústavní soud:
Také kritika projektu Docházka nezaměstnaných (akronymem jak ze socialistických časů taky DONEZ) byla zdrcující. I DONEZ ostře sepsul ombudsman a i tady se mluvilo o šikaně nezaměstnaných. Argumenty byly vůbec nápadně podobné jako u veřejné služby – není tedy vyloučeno, že podobný verdikt by i v tomto případě nakonec vydal Ústavní soud. Dny DONEZu jsou ale podle zpráv z ministerstva beztak sečteny, nejprve se zmírní – vydechnou si tedy ti, kteří se musí na poštách hlásit i dvakrát týdně – a v září po dvou letech projekt skončí. „Uchazeči o zaměstnání se budou muset méně často hlásit ke kontrole a zároveň jim kontaktní místa budou aktivněji nabízet práci. Systém docházky nezaměstnaných DONEZ jsme se rozhodli utlumit,“ ohlásilo minulý týden ministerstvo práce a sociálních věcí.
Dalším projektem Jaromíra Drábka, a především jeho náměstka Vladimíra Šišky, který se zřejmě postupně dočká několika revizí a polidštění by měl být projekt sKarty. Na podrobnosti si ale počkejme, dosavadní zkušenost radí raději nic nepředjímat a počkat si na dvojí až trojí potvrzení.
K čemu vlastně měla být docházka nezaměstnaných dobrá?
Nechejme stranou spekulaci, že bylo potřeba státnímu podniku Česká pošta alespoň částečně kompenzovat výpadek tržeb čtvrt miliardy ročně – za složenky, kterými stát posílal v dobách před sKartou až čtyřicet procent nepojistných sociálních dávek. S tím, že kompenzaci by platil někdo jiný než stát, totiž Evropská unie ze svého fondu pro podporu zaměstnanosti. Budeme protentokrát věřit exministru Drábkovi. DONEZ měl být jednou ze zbraní v boji proti nelegálnímu zaměstnávání, spolu například s náborem několika set lidí na Státní úřad inspekce práce.
Idea byla prostá: vytipujeme si ty nezaměstnané, kteří by potenciálně mohli pracovat na černo a černou práci jim (i jejich „zaměstnavatelům“) zkomplikujeme. Narušíme jim černopracovní rytmus, donutíme je pravidelně se hlásit na Czech POINTu na České poště. Kdo se hlásit nebude a nedonese včas omluvenku, přijde o podporu.
Projekt DONEZ běžel od listopadu 2011. Úřady práce od té doby mohly určovat, kteří z uchazečů o zaměstnání jsou potenciálními černými pracovníky a budou se dvakrát až třikrát týdně v přesně stanovený den a hodinu hlásit na konkrétní pobočce Czech Pointu na České poště. Podezřelými z nelegální práce se stávali například lidé, kteří se na úřadu práce evidují opakovaně nebo častěji střídají krátkodobá zaměstnání.
Jediným smyslem DONEZu ve vztahu k zaměstnanosti je kontrola. Se získáváním či zprostředkováním práce systém nijak nesouvisí. Při každé návštěvě na poště dostane nezaměstnaný potvrzení a termín další návštěvy. „Součástí potvrzení jsou i volná místa, v případě, že jsou k dispozici. Tato místa mají pouze informativní charakter a uchazeč o zaměstnání je nemusí projednat,“ píše ministerstvo na webu projektu DONEZ.
Podle ombudsmana Pavla Varvařovského dělá Úřad práce vyčleňováním podezřelých víc, než jim dovoluje jeho zákonná pravomoc. „Kontrolu nelegálního zaměstnávání vykonávají orgány inspekce práce. Zařazování uchazečů o zaměstnání do systému DONEZ je tak ze strany Úřadu práce překračováním zákonných mezí,“ míní veřejný ochránce práv. Praxe, kdy se vybraní uchazeči musí několikrát týdně hlásit na poště, je podle něj v rozporu se zákonem o zaměstnanosti i Listinou základních práv a svobod.
Byl to právě ombudsman, komu se už pár měsíců po spuštění projektu začaly na stole kupit stížnosti. „Zatímco schůzky na úřadech práce se smlouvají jednou za měsíc, na Czech Point musí lidé jezdit dvakrát až třikrát týdně. Ne vždy je příslušná pobočka, na níž se musí hlásit, v pěší vzdálenosti, takže jsou nuceni vynakládat další finanční prostředky za dopravu, což v jejich už tak obtížné sociální situaci představuje další zátěž. Ochránce se setkal s případem, kdy nezaměstnaný takto měsíčně projezdil téměř 2000 Kč,“ uvádí ombudsmanova mluvčí Iva Hrazdílková. Řadu nezaměstnaných také štvalo, že kvůli věčnému pendlování mezi domovem a poštou se jim nová práce hledá hůř. Vadil jim i fakt, že termíny, ve kterých se na poště musí hlásit, se určují jednostranně a direktivně. „Termín vygeneruje systém, aniž by měli uchazeči o zaměstnání jakoukoli možnost ovlivnit a přizpůsobit ho dalším okolnostem a aspektům života. Typicky se to týká lidí z obcí s horším dopravním spojením nebo rodičům, kterým systém neumožňuje posunout schůzku tak, aby například nekolidovala s vyzvedáváním dětí ze školy a podobně,“ říká ombudsmanova mluvčí.
V tiskové zprávě z 22. března ministr Drábek tvrdí: „Pokud provedeme bilanci ke dnešnímu dni, činí úspory přes 140 milionů korun, a to již po odečtení nákladů, které jsme doposud za zprostředkování na Czech POINTech zaplatili.“ Na webu ministerstva lze ale najít dokument z dubna téhož roku, kde ředitel Drábkova kabinetu říká: „Ke dni 31. 3. 2012 činí úspory více než 210 milionů korun, a to již po odečtení nákladů (...).“
Za jediný týden se tedy podařilo ušetřit padesát procent toho, na co do té doby bylo potřeba pět měsíců. Na dnes deklarovanou úsporu 590 milionů by stačilo při takovém tempu provozovat DONEZ osm a půl týdne.
Pět měsíců po spuštění projektu DONEZ se Drábkovo ministerstvo pochlubilo prvními výsledky. „Za prvních pět měsíců provozu projektem prošlo zhruba 47 tisíc lidí. S bezmála desetinou z nich (4000) bylo zahájeno správní řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,“ hlásilo ministerstvo loni v březnu. Úspory prý už tehdy dosahovaly 140 milionů korun – a to dokonce po odečtení nákladů.
Jaká je aktuální bilance projektu jsme se zeptali nového vedení ministerstva. Dozvěděli jsme se, že systém DONEZ je jednou z klíčových aktivit projektu zaměřeného na efektivní kontrolu nelegální práce a zvýšení efektivity zprostředkování zaměstnání, a úspěchy prý má. „Systémem DONEZ od jeho začátku prošlo více než 90 tisíc uchazečů o zaměstnání. S více než sedmi tisící uchazeči o zaměstnání zařazenými v systému DONEZ bylo zahájeno správní řízení, protože neplnili své povinnosti. Vhodné zaměstnání díky této službě pak našlo více než 1500 uchazečů o zaměstnání,“ sdělila nám mluvčí ministryně Müllerové Štěpánka Filipová. Na to, že jim na Czech POINTech nenabídli víc než stejnou nabídku pracovních pozic, jakou dostali na pracovním úřadě, je to velmi pěkný výsledek.
Projekt je financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. V roce 2011 uzavřel Úřad práce smlouvu na dodávku služeb s Českou poštou. Zněla na dva roky a něco přes 230 milionů korun. „Dosud se vyčerpalo cca 100 milionů. Zbývající finanční prostředky se využijí na kontroly nelegální práce, které provádí Státní úřad inspekce práce,“pokračuje mluvčí ministerstva. Díky systému DONEZ se podle ní celkově uspořilo zhruba 590 milionů korun, a to například vyřazením některých uchazečů o zaměstnání z evidence úřadu práce. Ministr Drábek ovšem předpokládal roční úspory v řádu miliard.
Že se zřejmě od DONEZu čekalo víc, potvrzuje nepřímo i ministerstvo. Ptali jsme se po hlavním důvodu, který ministryni Müllerovou přesvědčil, že by měl projekt skončit. „MPSV systém DONEZ pečlivě analyzovalo. A došlo k závěru, že je vhodné ho – i přes částečnou úspěšnost – kvůli některým problémům utlumit. Nikoliv však předčasně, ale tak, jak se předpokládalo už dřív. DONEZ tedy skončí v původně plánovaném termínu letos v září. MPSV tím vychází vstříc i námitkám veřejného ochránce práv,“ odpověděla nám její mluvčí. Je ovšem potřeba připomenout, že možnost, aby úřady práce začaly povolávat nezaměstnané na „kontaktní místo státní správy“, v zákoně nadále zůstává. Je tedy možné, že DONEZ nebo nějaká jeho obdoba zase někdy ožije. Třeba když se objeví evropský fond, který na to dá.
Jediný, kdo si vedle ministerstva projekt DONEZ pochvaloval, byla Česká pošta. Když jí začátkem loňského roku vzrostly tržby, uvedla její mluvčí Marta Selicharová, že svůj podíl na tom mají i nové služby – jako například DONEZ. Snažili jsme se zjistit, jak Česká pošta projekt DONEZ i jeho ukončení hodnotí dnes – a hlavně, kolik na něm celkově vydělá. Smlouva sice zní na 230 milionů, ale ministerstvo mluví o zbylých penězích – hodlá se jich státní podnik vzdát dobrovolně? Odpovědi z tiskového oddělení nám však do uzávěrky nedorazily. Pokud nakonec dojdou, určitě se s vámi o ně podělíme.
Jaké zkušenosti máte s projektem DONEZ vy? O své postřehy a zážitky „z terénu“ se s námi můžete podělit v diskuzi.
Sdílejte článek, než ho smažem
