Co není na trhu práce normální, nemusí být nutně špatné

Milan K. Osvaag | rubrika: Kariéra | 10. 7. 2007 | 5 komentářů
Co není na trhu práce normální, nemusí být nutně špatné
Více než polovina nezaměstnaných v Česku neměla práci už více než rok. S podobným problémem se potýká i řada dalších evropských zemí. Recept na tuto nemoc je přitom známý: uvolnit ochranu pracovních míst a zároveň dát lidem, kteří přijdou o práci, dostatek příležitostí, aby se přizpůsobili měnícím se požadavkům firem.

Nezaměstnanost v Česku sice v posledních měsících klesá, nicméně jeden vážný problém českého trhu práce stále přetrvává. Jmenuje se dlouhodobá nezaměstnanost. Lidé, kteří jsou bez práce déle než rok, tvoří více než polovinu všech nezaměstnaných. Z 27 členských států Evropské unie má Česko devátou nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti (3,9 procenta v roce 2006). Z patnácti starých členů Unie jsou horší jen Francie, Německo, Belgie a Řecko.
Podle údajů Českého statistického úřadu je mimořádně vysoký podíl osob, které nemají dlouhodobě práci, mezi nezaměstnanými se základním vzděláním (69,5 procenta). Ve skupině lidí bez práce se středním vzděláním bez maturity je to více než polovina.

Možností, jak tyto nekvalifikované pracovníky, dostal zpět do zaměstnání je podle řady studií mnoho. Jejich společným jmenovatelem je pružnost při dojednávání pracovních smluv. Mělo by se například umožnit zaměstnavatelům, aby najímali tyto pracovníky za pro sebe výhodných podmínek. Zároveň by však takové pracovní smlouvy zaměstnanci zajistily, že pokud si kvalifikaci doplní či zlepší, bude mít jistotu stabilního zaměstnání. Nejen tento recept nabízí sdělení o lepším a pružnějším pracovním trhu, kterou zveřejnila na konci června Evropská komise.

Zásady flexicurity podle Evropské komise
  1. Podpora strategie EU pro zaměstnanost a růst a posílení evropského sociálního modelu.
  2. Hledání rovnováhy mezi právy a povinnostmi zaměstnanců a zaměstavatelů.
  3. Přizpůsobení flexicurity různým okolnostem, potřebám a výzvám, jimž členské státy čelí.
  4. Vyrovnání rozdílu mezi pracovníky s nestandardními, někdy nejistými smluvními ujednáními na jedné straně (tzv. outsidery) a pracovníky s trvalým zaměstnáním na plný úvazek na straně druhé (tzv. insidery).
  5. Rozvoj interní a externí flexicurity, neboli pomoci zaměstnancům v postupu na kariérním žebříčku (interní) a na trhu práce (externí).
  6. Podpora rovnosti žen a mužů a podpora rovných příležitostí pro všechny.
  7. Vytváření vyvážených politik, jež mají podporovat atmosféru důvěry mezi sociálními partnery, veřejnými orgány a jinými zúčastněnými stranami.
  8. Zajištění spravedlivého rozdělení nákladů a přínosů politik flexicurity.
Jenže takové řešení má jedno velké úskalí: zatím není normální. Odbory proti flexibilní práci a zvláštním smluvním vztahům v zásadě nejsou. "Vždy ale budeme především hájit normálně zaměstnané lidi," říká Jana Kašparová, mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů. Klíč tkví právě v definici slova "normální". "Lidé na zvláštní kontrakty, třeba na krátkou dobu či na zkoušku, nejsou zvyklí. Navíc zákon o zaměstnanosti říká, že úřad práce má nabízet nezaměstnaným pro ně vhodnou práci. A historický poměr 80 ku 20 vyznívá ve prospěch pracovních smluv na dobu neurčitou. Běžný nezaměstnaný tedy může na krátkodobou nabídku říci, že je pro něj nevhodná a podle zákona má pravdu" upozorňuje Milan Tunkr z Úřady práce v Chomutově. Přitom právě první krátkodobý kontrakt by podle něj mohl pro dlouhodobě nezaměstnaného znamenat začátek úplně nové kariéry.

Evropská komise by chtěla tradiční vnímání normálních vztahů na trhu práce změnit. Už nějakou dobu v této souvislosti operuje s pojmem "flexicurity", který vznikl spojením anglických slov flexibility (pružnost) a security (jistota). Flexicurity kombinuje dostatečnou pružnost ve smluvních ujednáních mezi zaměstnanci a zaměstnavateli s jistotou, že lidé nepřijdou o své pracovní místo, nebo že si rychle najdou místo nové a že v období nezaměstnanosti budou mít zajištěný dostatečný příjem.
Hovoří se o lepších podmínkách pro uzavírání pracovních vztahů, možnosti za spravedlivých podmínek rychleji ukončit či uzavřít pracovní smlouvu a kromě jiného i o stejných podmínkách pro stálé zaměstnance a pro lidi najaté jen dočasně. V ideálním případě sice zaměstnanec ztratí práci, ale bude mít dostatek příležitostí, aby se okamžitě přeškolil na některý z příbuzných oborů.
"Přístup založený na flexicurity nemá jedné skupině občanů jistoty odebrat a jiné je dát. Hodlá spíše využít pozitivní souhry mezi pružností a jistotou," ujišťuje Vladimír Špidla, eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovnost příležitostí.

Flexicurity stojí na čtyřech pilířích. Prvním je pružné a spolehlivé smluvní uspořádání vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Druhým je efektivní systém celoživotního vzdělávání. Třetím je aktivní vládní politika zaměstnanosti, která usnadňuje přechod z jednoho zaměstnání do druhého. Čtvrtým prvkem je moderní sociální systém, který sice zajišťuje čerstvě nezaměstnaným vysoký příjem, ale zároveň je tato podpora v nezaměstnanosti podmíněna aktivním hledáním práce.

V prvním pilíři jde především o uvolnění zbytečně silné ochrany zaměstnanců. Evropská komise upozorňuje, že v zemích, kde jsou pracovníci až příliš chráněni před výpovědí, se sice nepropouští tolik jako jinde, ale firmy si rozmyslí, než přijmou nového pracovníka. Ví totiž, že v budoucnu je propuštění takového pracovníka bude stát nemalé peníze. Příkladem takové země je Francie. I proto tam loni dosahovala míra dlouhodobé nezaměstnanosti čtyř procent.

Řešením, které nabízí Komise, je rozvolnění této ochrany a posílení postavení zaměstnanců pracujících na dobu určitou. Na dočasně najaté pracovníky by se například měly vztahovat i některé výhody stálých zaměstnanců, jako příspěvky do zaměstnaneckých penzijních fondů či školení a zvyšování kvalifikace. Pro pracovníky se smlouvou na dobu neurčitou Komise navrhuje postupně narůstající ochranu před výpovědí. Na začátku, by byla ochrana minimální a rostla by s odpracovanou dobou.

Volnější pravidla pro pracovní smlouvy by zaměstnavatelé uvítali. "Veškeré uvažované úpravy v oblasti pracovního práva by měly být zaměřeny pouze na základní a obecné principy. Za priority pokládáme snížení regulace v této oblasti, a to radikálním posílením možnosti smluvního stanovení podmínek mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, zrovnoprávněním jejich povinností a vytvořením zjednodušeného právního institutu k dovolání se práv jednotlivých stran," píše se v oficiálním příspěvku Svazu průmyslu a dopravy ČR v diskuzi k Zelené knize Evropské komise, která pojednává o možnostech zavádění zásad flexicurity na evropském pracovním trhu..

Vzorem pro celou EU je Dánsko. Tamní kombinace pružného pracovního práva a relativně nízké ochrany pracovních míst ve spojení s dostupným celoživotním vzděláváním, aktivní vládní politikou zaměstnanosti a štědrým sociálním systémem, zajišťuje Dánům vysokou zaměstnanost. Podle údajů Eurostatu pracuje v Dánsku 77,4 procenta práceschopného obyvatelstva, což je nejvíce v celé Evropské unii. Dlouhodobá nezaměstnanost dosahuje 0,8 procenta. Časté střídání zaměstnání je normální. Bezmála každý třetí práceschopný člověk mění v Dánsku po roce práci.

V Česku se modelem flexicurity zabývá Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Jeho projekt nazvaný Politika zaměstnanosti v novém tisíciletí, financovaný z Evropského sociálního fondu má připravit všechny podklady pro začlenění principů flexikurity do českých pracovněprávních vztahů.
Větší debatu zažije Česko v září, kdy se v Praze uskuteční konference o možnostech a dopadech flexicurity na trh práce. Na brzké zavádění novinek si však musí české firmy počkat. Průběžná zpráva z projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí spatří světlo světa letos v prosinci. Závěrečná studie má být hotová až příští rok v srpnu. Až tehdy bude jasné, jaké změny by tuzemský trh práce mohli čekat a kolik peněz by stály daňové poplatníky.

Myslíte si, že by se mělo firmám usnadnit propouštění zaměstnanců?

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů
Simplecoin

A tohle už jste četli?

Za zkušenostmi a výdělkem do zahraničí

4. 7. 2007 | Táňa Chadrabová | 2 komentáře

Za zkušenostmi a výdělkem do zahraničí

Zařídit si letní brigádu v zahraničí lze i na poslední chvíli. Nejlepší práce jsou sice většinou rozebrány už dva až tři měsíce před prázdninami, ale v nabídce jsou stále dobře placená... celý článek

Krátkodobá práce s sebou přináší řadu problémů

26. 6. 2007 | Milan K. Osvaag

Krátkodobá práce s sebou přináší řadu problémů

Firmy chtějí čím dál víc najímat pracovníky na sezónní práce. Čechům se však do krátkodobých kontraktů moc nechce. Na vině jsou i komplikované zákony. Jejich místa tak obsazují Slováci,... celý článek

Znalost jazyků: u počítače nutnost, u výrobní linky výhoda

14. 6. 2007 | Milan K. Osvaag

Znalost jazyků: u počítače nutnost, u výrobní linky výhoda

Češi cizí jazyky neovládají. Stěžují si na to velcí investoři, kteří najímají nové pracovníky. Velké nedostatky mají podle firem vysokoškoláci. Podle představ zaměstnavatelů by se ale... celý článek

SPECIÁL: Jak se chránit před manželem, který zadlužuje domácnost

18. 5. 2007 | Matěj Šuster | 3 komentáře

SPECIÁL: Jak se chránit před manželem, který zadlužuje domácnost

V souvislosti s rychle rostoucí mírou zadluženosti českého obyvatelstva přibývá případů, kdy si jeden z manželů bez souhlasu a často i bez vědomí druhého manžela bere úvěry. Tím bezprostředně... celý článek

Nezaměstnaní: nejdřív do školy, pak do práce

10. 5. 2007 | Milan K. Osvaag

Nezaměstnaní: nejdřív do školy, pak do práce

Už za měsíc a půl začnou v Mostě chodit do jedné z největších českých středních škol noví žáci. Budou to nezaměstnaní, kteří se na mosteckém unikátním výukovém a tréninkovém pracovišti... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.