Liška Dobrý den.
Dovolím si citovat názor Pavla Kohouta z diskuzního
fóra u jiného článku zde na Peníze.CZ:
"Ekonomika neroste 6% tempem. Kdo si dá tu práci a
nastuduje metodiku výpočtu deflátoru HDP, zjistí s úžasem,
že rostoucí ceny dovozů (zejména ropy) zvyšují hodnotu HDP,
protože exporty se "deflují" podle exportního cenového indexu
a importy podle svého cenového indexu. Výsledkem je, že
zhoršování směnných relací zahraničního obchodu vede k
optickému navýšení HDP.
Ve skutečnosti rostlo HDP tempem
někde kolem 4 %, což odpovídá i nárůstu reálných příjmů
obyvatelstva. Těch slavných šest procent je jen virtuální
realita vytvořená metodickými zvláštnostmi výpočtu deflátoru.
Pak tu máme rozdíl mezi HDP a HNP. V roce 2006 byly
repatriovány dividendy zahraničním investorům v celkové
hodnotě asi 60 miliard, jestli mě paměť moc neklame. To máme
2 % HDP. Pro životní úroveň a zaměstnanost je ovšem důležitější
hrubý národní produkt, HNP, který je kupodivu mnohem méně často
publikovaný. Jeho růst je nutné od repatriace dividend
zahraničních společností očistit.
Takže to shrňme:
- oficiálně vykázaný růst HDP za rok 2005 = 6 %
- růst HDP s realistickým deflátorem = cca 4 %
- růst HNP = cca 2 %
Pane ministře, můžete se prosím k
výše uvedenému vyjádřit?
Bohuslav Sobotka: Výdajovou metodou výpočtu HDP jsou započítávány čisté exporty (export-import), vládní výdaje, domácí spotřeba a investice. Zhoršování reálných směnných relací, tedy relativní zdražování importu oproti exportu (v současnosti dán růstem cen ropy) je negativním jevem zahraničního obchodu a zhoršuje výsledné HDP. I přesto měl čistý vývoz na celkovém růstu HDP vliv téměř ze tří čtvrtin! Meziročně vzrostl export o 11 %. Srovnávání HDP a HNP je značně zavádějící, většinou se poměřuje HDP dané země, protože má mnohem větší vliv na životní úroveň, životní prostředí, zaměstnanost a podobně. V případě malé země s vysokým přílivem zahraničního kapitálu je logické, že HDP (produkt domácích a zahraničních subjektů v tuzemsku) bude vyšší než HNP (zde se promítá produkt domácích subjektů v tuzemsku a v zahraničí). Repatriace zisků zahraničních firem je negativním důsledkem přímých zahraničních investic, ovšem v současnosti tu existuje trend snižování množství repatriovaných zisků z ČR a naopak zvyšování reinvestic zahraničních firem u nás. Růst HDP je podložen i vysokou mírou růstu produktivity práce o 5,6 %, což je unikátní v celé Evropě.
neo029@seznam.cz
Vývoj státního dluhu, stánky
Vašeho ministerstva
1998 - 1993 194,7 - 158,8 = 35 900 000 000 Kč
2005 - 1998 691,2 - 194,7 = 496 500 000 000 Kč
1. Má ČSSD jako hlavní vládní strana posledních 8
let nějaký limit / výši státního dluhu, kterou nechce
překročit? Pokud ano, kolik bilionů Kč to je?
2. Od r. 2003 je tempo zvyšování státního dluhu cca 100 mld. Kč
ročně při solidním růstu HDP cca 5 – 6 %. Jaké tempo
plánujete při případně ekonomické recesi?
3. Pokud Vaše strana bude úspěšná i v dalších volbách v budoucnu, mám
svému dítěti oznámit, že až bude dospělý, bude státní dluh
ČR 2 500 000 000 000 Kč?
BS: Máte pravdu, státní zadlužení roste, ovšem v absolutním vyjádření! To není relevantní statistika, neboť státní dluh se musí vždy poměřovat k HDP dané země. Proč by jinak jedno z maastrichtských kritérií bylo státní dluh do 60 % HDP a ne například státní dluh do 1 miliardy eur? A podle tohoto relativního ukazatele je na tom ČR se svými zhruba 30 % HDP velice solidně v porovnání celé EU (průměr EU-15 je nad 70 % HDP ). Navíc trend vykazuje snižování poměru státního dluhu k HDP a splácení státního dluhu je zcela pod kontrolou. Relativně vyšší deficity neznamenaly plýtvání prostředků, nýbrž promyšlenou reformu struktury veřejných financí a navíc v sobě obsahovaly i výrazná prorůstová opatření, které právě tento jedinečný hospodářský růst generovaly.
BS: Deficity veřejných rozpočtů měli za úkol restrukturalizovat především výdajovou stránku rozpočtu snížením poměru mandatorních výdajů k nemandatorním a nastartovat stabilní dlouhodobý a dynamický hospodářský růst. Oba tyto základní cíle jsou realizovány, nyní se snažíme o postupné snižování záporných schodků. Již třetím rokem splňujeme maastrichtská nominální konvergenční kritéria v této oblasti (rok 2005 byl deficit veř. rozpočtů 2,6 % HDP), což nepředpokládal ani Konvergenční program vlády. Deficity nejsou tedy samoúčelné a rozhodně by neměly být ani zdrojem obav lidí o budoucnost příštích generací, vždyť celkové veřejné zadlužení vzhledem k HDP mírně klesá.
Hammer
Nechtěla by ČSSD zavést
jakési "nucené práce" pro nezaměstnané? Sbírali by odpadky,
uklízeli po psech, nebo dělali jakoukoliv jinou práci. I
když by jeden kopal díry a ten druhý by je zasypával, bylo
by to účelné, protože by mrněli pocit, že peníze z podpory
dostaly za nic. Takto akorát stát vychovává "nemakače",
kteří parazitují na často těžce pracujících lidech.
BS: Předně bych rozlišoval mezi nezaměstnanými. Není pravdou, že všichni nezaměstnaní jsou "nemakačenkové", většinou se jedná o lidi, kteří se svým poměrně úzkým zaměřením nemohou nalézt práci ve stejném oboru nebo o lidi žijící v regionech s nedostatečnou nabídkou pracovních příležitostí. Hlavními léky na nezaměstnanost jsou podpory rekvalifikačních kurzů, celoživotního vzdělávání apod., které mají zvýšit flexibilitu práce napříč obory. Dále chceme přispět k větší ochotě lidí cestovat za prací a stimulovat poptávku po práci aktivní politikou zaměstnanosti a podporou podnikání. Žádoucí je též prostřednictvím daní zvyšovat rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem a zároveň zpřísnit kontrolu, aby nedocházelo ke zneužívání sociálních dávek a rovněž omezit skrytou nezaměstnanost. O zavedení "nucených prací" se v současné době neuvažuje.
Anonym 1
Kdy něco navrhnete pro
občany ve středním věku? Mám pocit, že myslíte jen na mladé
lidi a nebo jen důchodce. Kde se Vám vytratila střední
věková hranice? Co nabízíte nám pracujícím?
BS: Státní podpora by opravdu měla směřovat na ty, kteří ji více potřebují a jsou na ni odkázáni, tedy na mladé, kteří jsou investicí do budoucna, a na důchodce, kteří již své této společnosti odvedli. Ale ČSSD rozhodně nezapomíná ani na pracující občany. Vzpomeňme snižování daní pro nízko a středně příjmové skupiny, společné zdanění manželů, zvýšení platů zaměstnancům státní správy, nebo přijetí nového zákoníku práce, který zvyšuje ochranu zaměstnance a zároveň zvyšuje i flexibilitu trhu práce.
Anonym 2
Berete peníze těm,
kteří se snaží živit vlastní prací, a vyplácíte vysoké
částky lidem, kteří nepracují ze zásady, a jejich dětem.
Platíte jim z našich peněz vzdělání i zdravotní péči. Tyto
děti nevidí své rodiče pracovat, a z tohoto důvodu se
pravděpodobně také stanou příjemci dávek. Na druhé straně
se hovoří o nedostatku peněz na léky či o stálém posouvání
věku pro odchod do důchodu pro lidi, kteří celý život
pracovali a platili daně. Je to spravedlivé?
BS: Především se snažíme o to, abychom žili ve státě se sociálním smírem mezi všemi občany. Jde o míru solidarity, kterou je každý jednotlivec ochoten prokázat. Zpřísňujeme podmínky pro získání podpor v nezaměstnanosti, zároveň však nechceme, aby lidé, kteří nikoli přímo vlastní vinou momentálně nepracují, skončili na dlažbě. A to, že platíme všichni vzdělání i dětem z rodin, kde rodiče nepracují, je přece zcela v pořádku. Jak jinak chcete, aby se tyto děti v budoucnu prosadily na trhu práce?
XP
Co bude ČSSD dělat s
nízkými důchody? Bude pokračovat stejný způsob valorizace?
To je přidávat těm, co již mají vyšší důchody více, a těm
co doplatili na tvrdost zákona a mají malé důchody méně?
Nebo plánuje vaše strana jiný způsob? Při vašich slibech
průměrných platů se lidé s nízkými důchody dostanou na
hranici bídy. Co vy na to jako sociální demokrat? A
povolíte možnost pracovat důchodcům v předčasném důchodu,
nebo je budete i nadále diskriminovat?
BS: Valorizace bude probíhat stejným způsobem jako doposud, ovšem důchodci se mohou těšit na zvyšování důchodů nad rámec povinné valorizace dané zákonem. Například v letošním roce se důchody zvednou o 4,9 %! Zdroje na financování valorizace takového rozsahu získáme mimo jiné z dividend společnosti ČEZ. Chceme, aby se minimální státem zaručený důchod pohyboval nad hranicí životního minima, zároveň zachováme současný systém založený na částečné solidaritě mezi generacemi, s větším důrazem na zásluhovost, než tomu bylo doposud. Spolu s penzijním připojištěním by budoucí důchod měl dosahovat zhruba 70 % čisté mzdy jednotlivce z dob jeho produktivního věku. Větší zapojení důchodců do pracovního procesu je dalším bodem penzijní reformy, i když se nedomnívám, že by byli v současnosti nějak státem diskriminováni na trhu práce.
Kolja
Vaše strana a Vy svými
nařízeními systematicky likvidujete živnostníky a vlastníky
menších firem. Proč?
BS: Nesporným důkazem
o tom, že sociálně demokratické vlády to myslí s podporou
podnikatelů vážně, je jednoznačný trend postupného
snižování daní z příjmu právnických osob, a to z plných 39
% v roce 1997 až po 24% sazbu platnou od roku 2006. Ke
zjednodušování správy daní přispívá zvyšování daňových
paušálů u osob samostatně výdělečně činných. Navíc od
začátku roku 2005 platí možnost zrychleného odpisu movitých
věcí, od června téhož roku výrazně pomáhá při zakládání
nových podniků zrychlený zápis do obchodního rejstříku.
Kromě nepřímé podpory podnikatelského prostředí
(programy na infrastrukturu pro inovace, rozvoj lidských
zdrojů, zakládání a rozvoj technologických parků a
inkubátorů, zintenzivnění spolupráce firem s vysokým
školstvím a vědecko-výzkumnými institucemi, či obstarání
vhodných nemovitostí určených k podnikání), je prioritou
vlády i přímá podpora podniků ve formě účelových dotací,
kupříkladu při zakládání nových podniků s růstovým
potenciálem, na inovace výrobků a služeb apod. V případě
rozšiřování nebo modernizace výroby mají také čeští
podnikatelé nárok na investiční pobídky ve formě výrazných
slev na dani, nebo dotací na nově vytvořená pracovní místa.
CzechInvest rovněž klade důraz na podporu malých a
středních podniků prostřednictvím mnoha programů, jako
například Progres, Trh, Aliance, Poradenství, Marketing
atd., zabývá se i důležitou pomocí českým dodavatelům
vyrábějícím pro nadnárodní korporace. Je toto likvidace
podniků a živnostníků?
Živnostník
Cítíte alespoň
nějakou zodpovědnost za morální stav společnosti, který se
vám podařilo za 8 let "vybudovat"? Myslím to, že, i "díky"
vám, se stalo slovo podnikatel sprostým, že podnikatel je
nepřítel pracujícího lidu, a tak je třeba jej postupně
zlikvidovat? Podnikatel (hlavně živnostník) je člověk
soběstačný, a tím pádem pro ČSSD nebezpečný. Proto jste na
ně uvalil minimální základ daně a "zdokonalil" byrokracii
natolik, že se v ní už nevyznají daňoví poradci a ani vaši
úředníci? Chlubíte se tím, že snižujete daně, ale potajmu
zvyšujete, přes minimální mzdu a ostatní odvody. Proč se
neustále oddaluje den daňové svobody?
BS: Naopak bych řekl,
že za 8 let se pojem PODNIKATEL stal v očích celé
veřejnosti pojmem veskrze pro člověka schopného, hodného
obdivu a následování… na rozdíl od let devadesátých.
Minimální základ daně je opatření právě proti těm
nepoctivým, kteří se chtějí vyhýbat své povinnosti
vytvářením nulových zisků apod. Je přeci nepřirozené, aby
fungující podnik vykazoval v průběhu několika let po sobě
nulový zisk.
Snížení daně z příjmu právnických osob
z 39 % v devadesátých letech na 24 % je nepopiratelný fakt,
minimální mzda zůstává ochranou proti vykořisťování
zaměstnanců a zároveň prostředek motivace lidí jít pracovat.
Jirka
1. Chcete podpořit státu prospěšnou vzdělanost, ale
odmítáte školné. Stát bude tedy platit vzdělání komukoli,
kdo chce studovat na VŠ, včetně těch, kteří s nabytými
vědomostmi odejdou plnit státní kasu jiného státu nebo
těch, kteří vystudují jiný obor, než ve kterém pak naleznou
pracovní uplatnění a vzdělání tak zahodí...
2. Chcete
podpořit zaměstnanost investičními pobídkami. Většinu nově
vytvořených pracovních míst ale pokrývají cizinci...
3.
Chováte si ČEZ jako zdroj financí pro podporu sociálního
programu. ČEZ dá státu dividendy. Ale stát vlastní pouze
něco přes polovinu akcií. Část dividend, tedy peněz, které
daňoví poplatníci zaplatí jako odběratelé elektřiny,
získají ostatní akcionáři, převážně zahraniční...
4.
Chcete podpořit porodnost, aby bylo více daňových
poplatníků pro plnění důchodového účtu. Ti opravdu
pracující budou muset kromě státního dluhu na hlavu (nyní
téměř 67 tisíc) splatit také porodné v průměru 90 tisíc,
mateřský příspěvek, dětské přídavky, slevy na dani
poskytnuté rodičům za děti, školné, "pastelkovné" kolegy
Škromacha, náklady na zdravotní péči do dospělosti, toto
vše i za ty děti, které pracovat nebudou a celý úhrn ještě
zvýšený o úroky ze státního dluhu, který takto vytvoříte.
Nehledě na výpadek v daních a odvodech rodičů. Začnou-li
státu odvádět daně a pojistné v 18-25 letech, myslíte, že
stihnout pomoci plnit PAYG postižený za 30 let vlnou
důchodců, nebo jen vytvoří další vlnu, aby si i politici za
70 let přišli na své?
Všechny tyto
body (nejen zde uvedené) mají společného jmenovatele: Část
státních výdajů odteče do ciziny nebo se prostě promarní.
Co se ale změní? Ad 1. Student z chudé rodiny nedostuduje
stejně, protože zdarma bude mít jen školu. Ne kolej,
stravu, dopravu, učební pomůcky... Ad 2. Nezaměstnanost
téměř neklesá. Tedy alespoň ne v ČR. Ad 3. Roste cena
energií, sociálně slabí dostanou příspěvek z části
dividend, které nestačí. Zdražíte tedy elektřinu a spirála
se roztáčí dál.
BS: Zavedení školného
odporuje našemu programu, který chce umožnit vzdělání
každému a ne pouze středním a vyšším vrstvám obyvatelstva.
Pro velmi sociálně slabé studenty fungují sociální
stipendia, z něhož si takový student platí i náklady mimo
školu (koleje, menza,...) Odlivu mozků se neubráníme
zavedením školného, ale účelovou podporou vědy, výzkumu a
vývoje, abychom vytvořili kvalitní prostředí pro práci
odborníků – absolventů VŠ. Problém je i v odlišné úrovni
platů špičkových odborníků u nás a v cizině, tato
disproporce se bude vyrovnávat jen pomalu. Je pravda, že
přichází čím dál více cizinců pracovat do České republiky,
zejména ze Slovenska (proč, když se podle ODS mají po
zavedení rovné daně tak dobře?), začínáme řešit tento
problém – problém vyspělých ekonomik. Pokud ale chceme i my
vyjíždět za prací do jiných států EU, musíme otevřít i náš
pracovní trh.
Výtěžek z dividend ČEZu chceme
začlenit do zdrojů financí pro důchodovou reformu i
valorizaci penzí. Je nesporné právo všech akcionářů
dostávat dividendy a nevidím v tom nic špatného. Zároveň
není uspokojivé, jakým způsobem rostou ceny energií, ale
stát v tomto podle evropského práva nemá pravomoci
zasahovat, i když je majoritním akcionářem.
Černý
Proč se ČSSD nezastává více ministra Ratha při
obhajování jeho reforem, zejména proti zkreslujícímu
pohledu většiny medií. Media, zejména tzv. veřejnoprávní ČT
prezentují situaci tak jako by proti ministrovým opatřením
byli všichni lékaři, ale ono to tak není. S opatřeními
MUDr. Ratha souhlasí Lékařská komora jako vrcholný orgán
všech lékařů, Lékařský odborový klub, významní světově
známí specialisté jako např. prof. Pafko, lékaři z velkých
nemocnic a další skupiny. Proti jsou doktoři Jelínek,
Chudoba, Šmatlák a Pekárek se svými skupinami a tito byli
už proti Rathovi ještě před tím, než byl ministrem.
Také by mě zajímalo, proč se nestalo
veřejnou informací, že při slučování nemocnic v Chebu,
Sokolově a v Karlových Varech do jedné soukromé a.s. byl do
vedení zvolen jeden rakouský lékař, který krátce po svém
zvolení poskytl rakouským novinám interview, v němž tvrdil
že po dokončení privatizace a slučování těchto nemocnic
bude takto nově vytvořená velká nemocnice odkoupena
rakouským investorem. Vznikl z toho lokální skandál a
rakouský lékař byl odvolán z funkce. Je to přesně ten
scénář kterého se bojí střední a chudší vrstvy a na který
ČSSD upozorňuje.
BS: Zcela s Vámi souhlasím v tom, že reformy pana ministra Ratha mají svá opodstatnění a budou dozajista fungovat do budoucna. Je pravdou i to, že zdaleka ne všichni lékaři se staví proti panu ministrovi, ba naopak. A proč média vytváří virtuální realitu zcela odlišnou od stavu věcí, se zeptejte jich samých – jaký je důvod, popřípadě na čí objednávku takto konají. ČSSD nehodlá jakkoliv zasahovat do nezávislosti médií a byla by ráda, kdyby tak činily i jiné politické subjekty a zájmové skupiny. Co se týká překotné privatizace nemocnic do pochybných rukou, určitě to není lék na neduhy našeho zdravotnictví, spíše jeho zkáza. Snaha přebírat do našich poměrů dílčí prvky systémů zemí jako USA je opět spíše znak utopických představ ODS.
Pacient
Můžete reformy, které pan ministr Ráth provádí, vyjmenovat? Domnívám se, že pouze přesouvá finance.
Petr
Co mi vaše strana nabízí po EKONOMICKÉ stránce? Jsem svobodný, bezdětný s nadprůměrnými příjmy (v nejvyšší daňové sazbě). Pracuji jako zaměstnanec.
Jan Kroa
1. První otázka je směřována k valorizaci daňových pásem. Proč se nemění každý rok nebo dva např. o inflaci a ne jednou za pět nebo šest let (přesně nevím kdy to bylo naposledy, když nepočítám letošní rok).
2. Druhá otázka je směřována k možnosti odpočtu za vyživovanou manželku nebo manžela. Neměla by se částka zvýšit z dnešních 38 040 Kč např. na 60 000 Kč za rok?
3. Poslední otázka je směřována na slevu na dani. Počítáte s postupným zvýšením všech slev na dani nebo jen některých, případně v jaké výši?
zamestnanec
Chtel bych vas pozadat o radu.
V ramci restituce jsem po svem dedovi ziskal rodinny dum s dvema obsazenymi byty (tzn. za regulovane najemne). Ze ziskaneho najemneho hradim jen nejnutnejsi opravy (cast fasady, natery, havarijni oprava stresni krytiny, kanalizace apod.). Regulovane najemne jsem v minulych letech zvysoval o maximalni moznou castku, nyni cini celkem cca 1 300 Kc mesicne dohromady za oba byty + prislusenstvi (proste samostatny rodinny dum). Na udrzbu a rekonstrukci domu jsem vsak dosud vydal vice prostredku a to presto, ze opravy tohoto domu pro bydleni cizich lidi provadim svepomoci ve dnech sve dovolene a o vikendech sam (lezu po strese, kopu kanalizaci a pod.). Vice financnich prostredku na zajisteni oprav dodavatelsky proste nemam. Stale vsak nevim, z ceho budu hradit novou strechu a kompletni rekonstruci topeni. Uver na opravu domu mi pri teto vysi najemneho zadna banka neposkytne, navic bych nemel cim tento uver zajistit vzhledem k jeho soucasnemu stavu (vysi trzniho odhadu). Predpokladana investice byla v roce 2004 kalkulovana na min. 420 000 Kc. Z tohoto najemneho uhradit proste nelze. Potreba rekonstrukce je navic velmi akutni.
Mam rodinu, dve male deti. Ve srovnani s mym domem nyni obavame srovnatelne 1/2 toho, co nucene pronajimam dvema samotnym důchodcum (2+1 a 3+1 + dalsi prislusenstvi). Navic hrozi, ze nekonecny najemni vztah jednoduse vyuziji vnuci soucasnych najemniku. Sve bydleni jsem nedavno musel vyresit koupi nemovitosti na venkove, mesicne splacime pres 10 000 Kc. Mj. na porizeni sveho bydleni jsem zadny statni program vyuzit nemohl, protoze jsem nesplnoval podminku nevlastnit nemovitost k bydleni (prestoze v mem zdedenem dome bydlet nemohu!)
Kdy se to zmeni a ...
1. od kdy mi najemnici budou platit (za vetsi bydleni nez mam ja) alespon to co platim ja - tedy ctrnactinasobek?
2. kdy jim budu moci dat vypoved z jejich nekonecneho najemneho vztahu abych mohl bydlet ve svem dome ja?
Fredy
Počítal jste dopad rovné daně na DPH? Pokud ano, jak jste postupoval? V tisku se objevuje spousta zaručených čísel, ale nikdo nikdy neprozradí, jak k nim došel.
Proto jsem si udělal vlastní výpočet na základě údajů Českého statistického úřadu, konkrétně průměrných příjmů a výdajů na jednoho obyvatele a dle spotřebního koše. Vycházel jsem z toho, že snížená sazba DPH (5 %) je zastoupena ve spotřebním koši v průměru 28 % (potraviny, doprava, stravování a ubytování), něco málo je v nulové sazbě 9 % (nájemné, zdraví, vzdělání) a zbytek 63 % je v základní sazbě, dnes 19 %. Průměrná spotřeba na jednoho obyvatele je 88 257 Kč/rok. Údaje jsou z roku 2004. Pokud budou komodity zachovány v nulové sazbě a zbytek bude v jednotné sazbě 15 %, tak mi vyšlo toto:
Současný stav:
0% DPH - 7 943,-
5% DPH - základ daně: 23 536,- , daň: 1 176,- celkem: 24 712,-
19% DPH - základ daně: 46 723,- , daň: 8 879,- celkem: 55 602,-
Celkem: 88 257 Kč/1 člen domácnosti
Rodná daň 15 %
0% DPH - 7 943,-
15% DPH - základ daně 23 436 + 46 723 = 70 159,- , daň: 10 524,- celkem: 80 683,-
Celkem 88 626 Kč/1 člen domácnosti
Podle tohoto výpočtu se 15% rovná daň v průměru dotkne obyvatel jen nepatrně. Totéž příjmů státního rozpočtu. Koho se to dotkne více, tak jsou nízko příjmové skupiny, kde je podíl 5% sazby o něco vyšší až 35 %. Naopak na tom vydělají rodiny s vyššími příjmy, kde je podíl 5% sazby naopak nižší kolem 20 %. Ovšem rozdíly a tudíž dopady, jsou minimální.
Toto jsou jen čistě matematické postupy. Kde počítám s tím, že se zdraží potraviny z 5 % na 15 % a zlevní spotřební zboží a služby z 19 % na 15 %. Ve skutečnosti se to může lišit o mnoho doprovodných faktorů. Jako je nižší cena vstupů při výrobě potravin, tak proč zvyšovat ceny o 10 %? Své hraje i konkurence na trhu. Naopak pochybuji o tom, že by někdo výrazně zlevnil spotřební zboží o 4 %.
Pokud jsou mé výpočty (myslím základní smysl) špatné, tak kde jsem udělal chybu? Stejnou otázku jsem položil panu Tlustému.
J. Neumann
Asi týden před tím, než jste uzavřeli IPB, jsem vybral úspory a nakoupil asi za 40 tis. v RMS akcie této banky. Předpokládal jsem, že v případě potíží stát bance pomůže jako ostatním bankám. Tisk v té době agitoval, aby obyčejní lidé začali investovat. Mám nějakou naději alespoň částečně tyto peníze dostat zpět?
Milan
Uz zde nekolikrat zaznelo, ze CSSD malo mysli na stredni tridu. Politicka debata se neustale toci kolem nejbohatsi a nejchudsi vrstvy. Nastinim zde nekolik ekonomickych problemu, doufam ze odpovite vecne.
1. Prumerna mzda v CR je podle me skreslovana do znacne miry castecnym nezdanenim prijmu fyz. osob. Zamestnavatel zaplati zamestnanci nizkou zakladni mzdu a zbytek mu da na ruku. To pochopitelne ve statistikach neni a prumerny Cech vypada chudsi nez-li je. (Nicmene vozovy park Cechu a navstevnost nakupnich center vypovida o necem jinem). Potom zamestnanec, ktery v nadnarodni firme bere 40 000 Kc hrubeho vypada jako bohac, ale ve skutecnosti muze mit ciste mesicni prijmy silne pod urovni nekoho, kdo ma ve 'statistice' 12 000 Kc hrubeho. Jinymi slovy, progresivnim zdanenim jsou casto trestani poctivi platci dane, a nepoctivci se jen smejou. A to samozrejme nemluvim o zivnostnicich a jejich minimalni soc/zdravotni dani.
2. Rada lidi ze stredni vrstvy (zamestnanci) uplatnuje danove odpocty (hypoteka, deti, pojisteni,...). Nebylo by lepsi, aby se odpocty kompletne zrusily a snizil se odvod dani? Administrativni prace na financnich uradech by se velmi zjednodusila (software, pocet lidi, zahlcena komunikace urednik/klient, ...). Mluvim ted prosim o stredni tride, t.j. lidech, kteri maji praci, maji prijmy, aby si poridili bydleni na dluh... Temto lidem zrejme soc. demokracie moc nefandi, resp. vubec. Odhaduji ze techto lidi je nekolik milionu v tomto state, protoze se nedomnivam, ze jsme narod zebraku a bohacu.
3. A konecne posledni uvaha na tema duchodove zabezpeceni. Podivejte se, ja chapu, ze branite soucasne duchodce. Dobra. Ale ja budu take jednoho dne duchodce a momentalne me (jako budouciho duchodce) CSSD nechrani! Kdyz se podivate na predpokladany strom zivota v roce 2040, tak ja jako duchodce na tom budu bledě. A komu si potom mam postezovat? Politikum, kteri budou u vlady v te dobe? Ty me odkazi na chyby Sobotky z prelomu stoleti, a tim to skonci. Cili abychom si rozumeli, ja jsem pro solidaritu, ale takovou, ktera jde napric vsemi generacemi. CSSD ale neni solidarni s dnesnimi 20, 30, a 40catniky. Navic by me zajimalo, proc mame v tomto state tolik lidi v predcasnem duchodu. To je dalsi giganticky problem, ktery by jste meli urychlene resit.
Jarmila
1. Proč nejsou vězni využíváni pro práce pro státní správu, např. výroba nábytku, stavební výroba, stavba silnic a jiných potřebných zařízení, čištění kanalizací, apod.? Opravdu je musíme živit z daní? Dát 20 000 Kč měsíčně na ubytování a stravování vězně je luxus, který nemají ani důchodci, zvláště pokud je to vězeň doživotní. Proč dělají tyto práce cizinci za dumpingové ceny a my z daní živíme nepracující vězně?
2. Má být schválen zákon, podle něhož bude výživné na děti platit stát a výživné bude následně státem vymáháno na neplatícím rodiči. Jsme tedy opravdu právní stát, nebo stát v tomto případě zcela rezignoval na vymahatelnost práva a výživné zaplatí tím, že zašátrá svou nenasytnou rukou v kapsách daňových poplatníků a následně vyplatí rodičům? Rodiče nepotřebují výživné od státu, ale zvýšit vymahatelnost práva. Tím by děti dostaly, co jim patří, stát by tak nemusel suplovat roli nesvědomitého rodiče. Už dnes dostává rodina dávky do výše životního minima, ale v situaci, kdy je právo prakticky nevymožitelné nebo za hodně dlouho, je mnoho rodin pro státní neschopnost (protože policie, soudy i vězeňská zařízení jsou státní - neuznávám tzv. nezávislý soud v situaci, kdy je tento placen státem) doslova nuceno žít na úrovni životního minima, za což se dlouhodobě žít nedá. Jak zvýšíte vymahatelnost práva v těchto případech? Víte, že kriminalita se u neplacení výživného od r. 1994 (starší údaje nemám k dispozici) zvýšila do r. 2004 o celých 47 %? Pokud stát neplatícího rodiče zavře do vězení (v r. 1994 = 3 332 osob, v r. 2004 už 7 7512 osob, tedy nárůst o 227 %), že tím řeší pouze svůj problém, ale dítěti ani rodiči, starajícího se o děti, naprosto nepomůže, protože osoba ve výkonu trestu nemá povinnost pracovat? Jak chce Vaše strana tento problém řešit? Nemáte pocit, že malá vymahatelnost práva je také jednou z příčin nízké porodnosti?
Jarmila
1. Kdy bude v České republice zrušeno nevolnictví? Znaky nevolnictví: nucená práce na cizím majetku, a to zdarma. Vykonává se na vlastní náklady a s použitím vlastních nástrojů. Pokud ji nevykonáte, jste státní mocí potrestán. Mám na mysli úklid chodníků majiteli přilehlé nemovitosti. (Zvláště v letošní sněhem bohaté zimě vynikl nevolnický charakter této práce.)
2. Z jakého důvodu jsou diskriminováni spotřebitelé u tepla? Nedávno jsme se dozvěděli, že ČR má od EU otvrzenou výjimku na DPH u tepla, zařazené do nižší sazby. Tzn. teplo, dodávané teplárnami, je zdaňováno 5 %, ačkoli je vyráběno z neekologických zdrojů (uhlí, ropné produkty). Teplo z tepláren se ale týká pouze obyvatel měst, připojených na teplovody, tedy cca 14 % bytů. Proč jsou v oblasti vytápění diskriminováni ostatní obyvatelé, kteří topí ekologickými palivy, ale jsou zdaňováni 19 %?
Jaroslav
Je ve vašem programu i přeřazení DPH k tepelným čerpadlům ze základní do snížené sazby? Pokud ne, chci se zeptat proč. Odkaz na šestou směrnici EU nepovažuji za uspokojivou odpověď, protože tu přece byly snahy a dokonce nachystané varianty, kde by čerpadla patřila do snížené DPH. Vy jste tyto návrhy však zamítl. Proč jste tedy vyjednal pravidlo, že co je uvnitř domu, patří do 5% sazby, a co je vně, patří do 19% (což nutně diskriminuje čerpadla a upřednostňuje např. kotle na uhlí)?
JK
Posledně ČSSD slibovala 50 tisíc za narození dítěte, viz třeba zde a zde.
Vy osobně jste později řekl, že to byl nereálný volební slib. Stojíte si za tímto výrokem i dnes? Proč pak navrhujete ještě vyšší částky? Myslíte, že Vám ještě někdo věří?
Liška
Můžete se vyjádřit k následujícímu?
1. ČSSD nejprve protestovala proti zvýšení rodičovské na 7 600 Kč, ale teď najednou slibuje stejnou dávku v roce 2010 ve výši přes 10 tisíc Kč.
2. Před minulými volbami jste označil sliby jako plošné přídavky za "dryáčnické a nereálné". Sociální demokracií nově navržené přídavky na děti pro rodiny s příjmem do pětinásobku životního minima přitom plošnými klidně nazvat jde, týkají se totiž asi 95 % populace.
| Volby 2006: Ptejte se ekonomických expertů politických stran! |
|
Není vám jasné, jak chtějí politické strany v případě volebního úspěchu spravovat tuzemské hospodářství a související ekonomické problémy? Máte výhrady k jejich plánům, připadají vám nereálné? Zajímá vás, kde vezmou peníze na splnění svých slibů nebo kde berou jistotu, že jimi navržená řešení budou fungovat? Vlastimil Tlustý (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), Jaromír Soukup (SZ), Jiří Dolejš (KSČM) a Jan Kasl (SNK ED) čekají na vaše dotazy! Navštivte tuto stránku. |
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
