Novou strategií před USA, nebo do solidární chudoby?

Novou strategií před USA, nebo do solidární chudoby?
Následováním tzv. Lisabonské strategie by ekonomika Evropy měla dohnat ekonomiku USA do roku 2010. Podle ordinovaných receptů ovšem vaříme chudší a chudší polévku. Evropský "premiér" proto představil vlastní plán na "zaručený úspěch". Skutečně něco vyřeší, nebo jsou to jen další planá hesla?

"Revolucionáři" Barrosovi došla trpělivost a představil světu, a zejména EU, svou cestu změny, způsob jakým EU konečně dožene tu "zpropadenou" Ameriku (USA).
Lisabonská strategie (obsahovala na 120 priorit!) byla přijata jako soustava opatření, která měla Evropskou unii ekonomicky pozvednout a dokonce do roku 2010 předehnat USA. Tato dětinská snaha skončila totálním fiaskem, kdy se dnes EU potýká s vážnými ekonomickými a sociálními problémy.
EU bojuje s vysokou mírou nezaměstnanosti, která dosahuje 8,9 % a ve srovnání s USA, kde je 5,4%, je to "skutečný úspěch" socialistických receptů (navíc je nutné brát v úvahu změnu metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti, která opticky její výši ještě snížila). Nadšené ohlasy o probuzení Německa vyznívají poměrně komicky v kontextu posledního čísla: počet nezaměstnaných dosáhl rekordní úrovně 5 milionů osob. O vývoji produktivity nemluvě. Zásadním problémem EU se také v posledních letech stává přesun podnikání ze starých členských zemí EU do dynamicky se rozvíjejících ekonomik v Asii či do nových členských zemí EU.
Ekonomická situace EU je tedy následující: nízká ekonomická výkonnost, vysoká míra nezaměstnanosti, neufinancovatelný koncept sociálního státu.

Konečně řešení? Těžko...

Recept na úspěch a vybřednutí z této situace, zdá se, našel nový evropský "premiér" José Manuel Barroso. Jaká je jeho představa o reformě?
Staví na 3 základních okruzích:
1. Focus (zaměření): Barroso se chce zásadně zaměřit na hospodářský růst a nezaměstnanost pomocí spojení akčního plánu Evropské Unie a národních akčních plánů. Toto ovšem reformu neznamená, pouze jinak stylizuje současnou topornou snahu EU o hospodářskou výkonnost. Navíc opět zůstává nezodpovězeno, proč by mělo být úsilí o hospodářský růst prioritní, bere se to jaksi samozřejmě.
2. National Ownership (národní odpovědnost): konkrétní reformy musí provádět členské státy, sociální partneři a dokonce sami občané. K čemu si ale tedy vlády platíme, když máme reformy provádět my, "obyčejní" občané? Navíc tento krok je další z řady floskulí, protože neříká nic o tom, jak tyto reformy mají vypadat, ani náznak doporučení.
3. Simplification (zjednodušení): tento pilíř znamená toto - jedna celková lisabonská zpráva pro EU a jedna zpráva z jednotlivých zemí EU. Zjednodušení agendy je jistě záhodné, ale jak to pomůže vyřešit problémy EU, to nikdo neví.

To je tedy reforma "par excellence". Jediným konkrétním návrhem Barrosa jsou vyšší investice do vědy a do vzdělání. Pokud se nemýlím, byla to priorita i Lisabonské strategie a je to priorita všech národních vlád snad několik desetiletí. Že by se teď už konečně něco změnilo? I kdyby ano, pak se nedostaví účinek, který si Barroso od tohoto kroku slibuje. Podle něj EU potřebuje alespoň jeden MIT (Massachusetts Institute of Technology), aby mohla konkurovat USA (čímž jsme zpět u dětinského soupeření, kdo bude mít víc autíček).
Vědci, kteří odcházejí do USA ovšem v drtivé většině neodchází na státní univerzity, ale do soukromého sektoru, ať už univerzitního či firemního. Americké technologie se vyvíjejí v soukromých firmách a největšího pokroku dosahují právě soukromé firmy, které mají i tak dobré podmínky pro podnikání navzdory mnoha státním regulacím. Snaha o růst výdajů na vzdělání a výzkum je sama o sobě nesmyslná. Jak už se mohli přesvědčit i "nevěřící Tomáši", úspěch není jen "o množství peněz". Je to "o jejich efektivním využití". A toho se ve státním sektoru nikdy nedočkáme. Naopak nasměrování soukromých výdajů na vědu a vzdělání je vysoce efektivní, jak napovídají výsledky mnoha technologických firem v oblasti nanotechnologií, biotechnologií, IT a dalších vědeckých oborech. Se stejnými penězi dokáží být soukromé subjekty několikanásobně efektivnější.

Zase jen přerozdělování

Z Barrosových návrhů je patrné, že vůbec netuší, jak by mohl současnou situaci zvrátit. Jeho zásadním opatřením je jen jiná forma přerozdělení. Barroso by rád zachoval současný systém sociálního státu. To ale znamená, že na nové programy bude muset sehnat více peněz. Kde? To je snad více než evidentní. Jde tedy o staré známé socialistické nástroje (přerozdělení, přerozdělení a zase přerozdělení) v rádoby novém hávu.
Tomu odpovídá i dokument Evropské komise "Strategic Objectives 2005-2009", který právě shrnuje návrhy opatření na evropské znovuzrození. Tento plán je plný naprosto nic neříkající pojmů, posuďte sami: "přiměřená regulace", "rovné právo na podnikání", "spravedlivé korporátní daně", "lepší regulace". Zároveň se mluví o snižování regulací, o snižování obchodních bariér. Na druhou stranu se ovšem volá po ekonomické a sociální kohezi, což podle EU znamená srovnávání rozdílu mezi bohatými a chudými, a chce se udržet vysoký sociální standard. Vše se drží "záchranné sociální sítě". Zpětně zase slyšíme cosi o zpružnění pracovního trhu.

Radikální změny ve směřování Evropy v tomto dokumentu najít nelze. Nic o rušení minimálních mezd, rušení regulací či antimonopolních úřadů, rušení mezinárodních obchodních bariér, reformě pracovního trhu (zejména zákoníků práce), reformě daňového systému, reformě sociálního státu. EU se stále drží oné chybné představy bohatého sociálního státu, což je evidentní oxymóron: buď někdo hodnoty vytváří (kapitalismus) a nebo hodnoty ničí (koncept sociálního státu). Skloubením těchto dvou principů dojdeme přesně do toho marasmu, v jakém se nachází EU. A zásadní není jen současný stav, ale fakt, že pokračování lisabonských strategií povede Evropu ke stále větší a větší chudobě. Hlavně že budeme v naší EU všichni stejně chudí. Ať žijí všechny třetí cesty!

Napsáno pro stránky Liberálního institutu.

Co si o evropských snahách předehnat USA myslíte? Máme šanci? Je podle vás Evropa příliš socialistická, nebo by naopak měla být ještě víc?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

0
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 2. 2005 12:53, Boucek Antonin

Zajimalo by mne, jestli i tady plati Prechterova socioekonomicka zasada: v okamziku, kdy se nejakym problemem zacne zabyvat vlada a zalozi se na jeho reseni specialni komise, je tento problem uz vyresen.

+34
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Evropské programy bank: objev roku, nebo marketing?

8. 2. 2005 | Jan Heřman

Evropské programy bank: objev roku, nebo marketing?

Příliv miliard korun ze strukturálních fondů na investiční projekty uvítaly i české finanční ústavy. Velká bankovní trojka přispěchala se speciálními produkty. Co všechno banky nabízejí... celý článek

Fondy: za mrazů se více šetří

7. 2. 2005 | Petr Fejtek

Fondy: za mrazů se více šetří

Miliarda a čtvrt za týden, to tu dlouho nebylo! Že by lidé za kamna vlezli a počítali zlaťáky? Anebo je už slamníky začaly tlačit? Tak či onak UNIS zvítězil nad AKAT 3 : 2 a dokazuje,... celý článek

Trojjedinost evropských dotací

2. 2. 2005 | Jan Heřman

Trojjedinost evropských dotací

Ze strukturálního fondů nepřímo těží více subjektů. Zajímá vás, jak vidí prvních šest měsíců jejich existence podnikatel, tedy potenciální příjemce dotace, profesionální poradenská... celý článek

Dlužíme stále málo

14. 12. 2004 | Jiří Šedivý

Dlužíme stále málo

Poslední třetina klání východních zemí mezi sebou a v porovnání se Západem. Jsou Češi velkými dlužníky? A jak jsme na tom v porovnání majetku a dluhů v rámci regionu i v rámci EU?

Východ versus Západ v investiční Evropě

3. 12. 2004 | Jiří Šedivý

Východ versus Západ v investiční Evropě

Utkání Východ – Západ v evropské "Bank-aréně" se ve druhé třetině stává soubojem o investiční a spořící produkty. Je logické, že východní zástupci neměli v porovnání se západní konkurencí... celý článek

Partners Financial Services