Evropská unie: na růžích ustláno

"Evropská unie není pro podnikatele zrovna ideálním uskupením. V porovnání s jinými prostředími, například americkým nebo těmi, jež se nalézají v některých východoasijských ekonomikách, vzniká v současné "patnáctce" podniků méně. A ty, které vzniknou, mají navíc menší šanci na úspěch," říká Miroslav Singer, ředitel oddělení finančního a kapitálového poradenství v PricewaterhouseCoopers. Není se pak čemu divit, že jsou evropské produkty postupně vytlačovány ze světových trhů, což dokládají statistiky neustále se snižujícího tržního podílu Evropy na světovém vývozu.

EU je po hospodářské stránce málo přitažlivým územím vše kontrolujících úřadů, klesajících investic a produktivity, úbytku inovací, stárnoucího obyvatelstva a zejména velkého zdanění a strnulosti trhu práce. "Daně a odvody z mezd jsou příliš vysoké, podpora v nezaměstnanosti a regulace pracovních kontraktů příliš široká a minimální mzda vůči průměrné příliš vysoká," upřesňuje Singer. V důsledku tak Evropská unie zaostává, což se snaží nahrazovat rozsáhlým systémem podpor. Řešit například inovační opožděnost Unie by měly pomoci fondy pro výzkum a vývoj, největší z nich, Framework 6, má k dispozici do konce roku 2006 17,5 miliard euro. Velké peníze leží také ve strukturálních fondech a dalších speciálních programech, jen České republice se z těchto rozpočtů podle ministerstva pro místní rozvoj nabízí přes 2,6 miliardy euro.

Význam získávání mimotržních, fondových, příspěvků z Evropské unie právě z důvodu ne zrovna přátelského podnikatelského prostředí se vstupem výrazně stoupne. Pro každý podnikatelský subjekt je ze zkušeností již integrovaných zemí důležitější získat dotaci či jinou formu podpory po vstupu do EU než před vstupem.

Transatlantické celní války

Evropská unie jako taková přitom do určité míry brání obchodu se svým okolím, po vstupu to pro nás bude znamenat například problematičtější uplatňování doložky nejvyšších výhod pro Spojené státy poskytující v současné době celní výhody v objemu 325 milionů euro.
Amerika je sice naším minoritním obchodním partnerem, bezvýznamným ale určitě ne. Do USA směřují 3 % našich vývozů, což je stejné procento jako do zemí bývalého SSSR a o 2 % méně než exportujeme do Polska. Ze Spojených států k nám proudí 4 % objemu našich dovozů, což se vyrovná importům z Polska a je to jen o 1 % méně než dovážíme ze Slovenska či Francie.

Obchod s Amerikou se zkomplikuje také v důsledku probíhající obchodní války EU a USA, Unie má v současné době právo uvalit cla na americké produkty v objemu až 4 miliard euro. O konečnou částku ale nejde, "bitvy" totiž stále pokračují. Například jednu z posledních vyhrála právě EU, když jí 24. 2. 2004 Světová obchodní organizace (WTO) povolila zavést odvetná opatření ve snaze bránit se proti dovozu vybraných výrobků ze Spojených států. Američané totiž podle WTO podporují některé své firmy tím, že jim poskytují vývozní subvence, anebo jim přiznávají daňové zvýhodnění. V USA už se ale delší dobu někteří vrcholoví politici nechávají slyšet, že WTO je vůči Spojeným státům zaujatá, například hlavní demokratický kandidáti na amerického prezidenta, John Kerry, chce v případě svého zvolení zavést agresivnější obchodní politiku.

Mnohým českým dovozcům vzrostou náklady

Průměrná cla uvalená na dovoz do ČR klesnou z 4,4 % na 3,65 % hodnoty zboží, protože se do nich promítne bezcelní obchod s Evropskou unií, u některých výrobků a služeb ovšem naopak vzrostou. Od května se tak zvýší clo na produktech ze zemí mimo EU, půjde zejména o ocel, textil, dopravní zařízení, optika, rýže a tabákové výrobky, videa či díly do automobilů a jízdních kol.

V současné době uplatňujeme antidumpingové opatření jen na méně než pět položek, při dovozu těchto produktů do ČR je na ně uvaleno clo jako ochrana před dumpingem. To se ovšem se vstupem změní, na seznamu EU je těchto položek totiž 517 a jde o produkty od vietnamského oxidu zinečnatého, přes norské pstruhy až po chilské lososy, indická syntetická vlákna, či CD disky z mnoha zemí. Všechno toto zboží bude podrobeno antidumpingovým clům. "Doporučuji každému podnikateli, který dováží z oblastí mimo EU, aby se informoval, jak jsou na tom právě jím používané produkty, aby náhodou v květnu nezjistil, že mu výrazně vzrostla cena vstupu," říká Miroslav Singer. Další informace získáte v článku Podniky v EU: obchod se třetími zeměmi.

Výrazně problematická je oblast konkurzní legislativy. Konkurzy fungují v každém členském státě jinak a navíc neplatí jejich automatické uznávání. Například konkurzní správce anglické společnosti může mít problémy s uznáním své role zástupce vlastníka u českého nebo třeba maďarského soudu. "Neopomenutelné riziko pro podnikatele tak představuje chaos a nepředvídatelnost konkurzního řízení v cizí zemi," říká Singer a dokládá to příkladem: "Dodává-li český podnikatel maďarské společnosti, jejíž anglická matka zkrachuje, může mít velký problém s tím jak a u koho vymáhat svoji pohledávku. Stejně tak se bude divit, pokud zkrachuje jeho rakouský odběratel, tomu, jak fungují rakouské soudy."

Místo celních dokladů formuláře statistik

V květnu zaniknou celnice, na druhou stranu ale vzroste význam statistik vnitrounijního obchodu, slouží totiž jako vstup pro výpočet podílů jednotlivých zemí na financování EU. "Jde tedy o klíčový údaj, a z toho důvodu jej EU velmi tvrdě vymáhá. Už proto je ve většině zemí Unie nevyplňování těchto statistik trestným činem," upozorňuje Singer.

Výrazně klesne, až úplně zmizí, význam prostředníků. Pokud někdo v současné době obchoduje přes vlastní například dceřinou společnost, jejíž činnost spočívá v tom, že zboží dovážené do Unie proclívá, a zajišťuje tak administrativu transakce, nebude její služby nadále potřebovat. "Je tedy třeba počítat s tím, že takové společnosti klesnou zisky a naopak jí budou přebývat zaměstnanci," předesílá Miroslav Singer.

Vstup do Unie nám nepochybně přinese mnoho pozitivního, je ovšem nutné si uvědomit, že cílem současných členských států není vytvořit co nejlepší podmínky pro nás, ale využít co nejlépe většího jednotného trhu. České podniky nevstupují do EU proto, aby se mohly zúčastnit systému podpory malého a středního podnikání či jiných programů, ale proto, že z hlediska obchodního partnerství je Česká republika jednou z nejotevřenějších zemí světa a s Unií realizuje většinu svého zahraničního obchodu.

Co si o našem vstupu do EU myslíte vy? Jak ovlivní vás? Je vás podnik na 1. květen připraven?