Budeme v roce 2050 bohatí?

O stárnutí obyvatelstva, rostoucím podílu obyvatel v důchodovém věku a nutných penzijních reformách již bylo napsáno poměrně hodně i na serveru Peníze.cz. Jak se ale také může projevit nepříznivý demografický trend v českém státním prasátku? Bude mít plné bříško nebo bude hladovět, zůstanou-li parametry českých veřejných financí nastaveny v dnešní podobě i pro léta příští?
V praxi se fiskální udržitelnost zjišťuje projekcemi těch oblastí, které ovlivňují budoucí vývoj veřejných financí. Projekce jsou standardně zpracovávány mezinárodními organizacemi (Evropská komise, OECD). V tuzemsku jsou v péči ministerstva financí, kde byla taková projekce poprvé vypracována v rámci projektu OECD v roce 2001, a ministerstva práce a sociálních věcí, které se zabývá pouze zmíněnou důchodovou problematikou. Podstatné je, že projekce nepředstavují prognózu, ale pouze ukazují rozsah budoucích nerovnováh, čímž významně a včas napomáhají hospodářské politice korigovat nedostatky a vyhnout se hrozícím problémům.

Projekce se skládá ze tří vzájemně propojených modulů:
   • Demografické projekce
   • Projekce trhu práce a makroekonomické projekce
   • Fiskální projekce

Demografická projekce

Východiskem projekce byla střední varianta demografické projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2000, která v době zpracování tohoto úkolu existovala pouze do roku 2030. Vývoj do roku 2050 byl extrapolován. Tato projekce ukazuje, že struktura populace se bude výrazně měnit a bude vytvářet problémy z hlediska budoucí fiskální rovnováhy a vývoje na trhu práce. Podíl starších obyvatel (nad 60 let) se více než zdvojnásobí. Naopak podíl obyvatel v produktivním věku (20-59) klesne o téměř 15 % (z 59 % na 45 %) a pokles zaznamená i podíl mladých lidí (z 23 % na 17%). V důsledku prodlužující se střední délky života se enormně zvýší demografická míra závislosti* (31,4 na 83,0 %.) a průměrné stáří populace se prodlouží o téměř 10 let.

* poměr počtu lidí v důchodovém věku (zde 60+) na počtu lidí ve věku ekonomické aktivity (zde 20-59).

Poznámka: tato projekce je v této chvíli neaktuální, protože ČSÚ a PF UK publikovaly novou, která bere v úvahu výsledky sčítání lidu a obě jsou k dispozici do roku 2070 (resp. 2065). Nové demografické projekce, které byly zveřejněny na přelomu loňského a letošního roku, přinášejí ještě pesimističtější obrázek o stárnutí populace. V budoucnu se tak dočkáme korigované fiskální projekce s pesimističtejšími výsledky.

Projekce trhu práce a makroekonomická projekce

Dopady stárnutí populace na trh práce a ekonomický růst udává následující tabulka.

Fiskální projekce

Z pohledu stárnutí populace lze vymezit dvě kategorie vládních výdajů: Výdaje závisející na věkové struktuře obyvatelstva (důchody, výdaje na zdravotní péči, výdaje na vzdělání, dávky sociální podpory určené rodinám s dětmi) a ostatní výdaje nesouvisející s vývojem počtu a věkové struktury obyvatelstva (např. vládní investice), Zatímco projekce demograficky citlivých vládních výdajů vychází z demografické projekce, ostatní výdaje jsou .projektovány za předpokladu konstantního podílu na HDP na úrovni roku 2003. Tento předpoklad vede k tomu, že výdaje závisející na demografickém vývoji plně ovlivňují primární bilanci a veřejný dluh.

Fiskální udržitelnost – projekce dluhu

Z uvedené tabulky a grafu je zřejmé, že Česká republika bude citelně zasažena stárnutím populace.

V mezinárodním srovnání se Česká republika řadí mezi jednu z nejrychleji stárnoucích zemí. Kumulativní dopad procesu stárnutí populace na trh práce a veřejné finance bude v příštích letech značný. Lze očekávat zpočátku jen mírný a později dokonce negativní růst zaměstnanosti, což se projeví velmi skromným tempem růstu HDP. Veřejné finance v ČR jsou za daného demografického vývoje a při současném nastavení parametrů fiskální politiky neudržitelné. Růst demograficky citlivých výdajů (zejména důchody a zdravotní péče) vede k růstu primárního deficitu a rychlé akumulaci dluhu. Růst veřejného dluhu je ještě zesilován nevýhodnou startovací pozicí projekce, neboť Česká republika čelila deficitním veřejným financím již v počátku projekce, v roce 2000. I kdyby byly současné veřejné finance zdravé (primární saldo vyrovnané a celkové finance dokonce přebytkové) dosáhl by vládní dluh v roce 2050 z titulu stárnutí populace 280 % HDP.
Růst výdajů, deficitu a dluhu bude rozložen v čase a bude se tak projevovat jen postupně. To může být ale nebezpečné, protože politici mohou problém bagatelizovat a odkládat jeho řešení. Pro obnovení fiskální udržitelnosti bude nutné odstranit primární deficit veřejných rozpočtů, přistoupit k parametrickým změnám důchodového systému a následně implementovat systémové reformy důchodového systému a systému zdravotní péče.

Na přípravě článku spolupracoval Ing. Aleš Krejdl, Ph.D., Ministerstvo financí ČR

Co si myslíte vy o veřejných financích České republiky?