Letošní škrty ve výši nemocenské fungují. Od ledna jsou dávky v nemoci stejné bez ohledu na délku pracovní neschopnosti. A stát na tom v prvním pololetí ušetřil ve srovnání s prvním pololetím loňského roku téměř dvě miliardy korun. Vyplývá to ze statistik, které serveru Peníze.cz poskytla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Efekt snížení nemocenské je dvojí. Lidem se nevyplatí být dlouho nemocný, takže se snaží vrátit do práce dříve. O tom svědčí zkrácení průměrné délky pracovní neschopnosti o téměř dva dny. Celkový počet prostonaných dnů se díky tomu snížil v letošním prvním pololetí o 7,6 milionu na 34,2 milionu dnů.
„V krácení doby nemoci a snížení počtu případů se promítají dva aspekty, jednak náhrada mzdy, kterou hradí po dobu prvních dvou týdnů neschopnosti zaměstnavatel, jednak paradoxně i vyšší nezaměstnanost, která zaměstnance motivuje k tomu nezůstávat doma, pokud nejsou skutečně nemocní,“ tvrdí Sulek. Také zaměstnavatelé jsou motivováni k tomu, aby se o zdraví svých zaměstnanců sami aktivně starali, například příspěvkem na očkování proti chřipce či na vitamínové doplňky stravy.
Přímou úsporu peněz pro stát přineslo letošní sjednocení výpočtu nemocenské pro celou dobu trvání pracovní neschopnosti. Na jeden prostonaný den stát letos v průměru odhadem zaplatil 343 korun, zatímco o rok dříve, kdy se výše nemocenské v jednotlivých fázích nemoci lišila, stál jeden prostonaný den v průměru 345 korun.
Zdá se, že původní kalkulace ministerstva financí, které chtělo sjednocením výpočtu nemocenské letos ušetřit státnímu rozpočtu 2,4 miliardy korun, může vyjít. "Vzhledem k tomu, že v druhém pololetí bývá nemocnost vždy nižší než v prvním pololetí, lze očekávat, že výdaje na nemocenské za rok 2010 jen mírně překročí hranici 15 miliard korun," říká Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí. Loni stát na nemocenských dávkách vyplatil 18,34 miliardy korun. V roce 2008 to bylo téměř 25 miliard korun.
Úsporu v roce 2009 způsobila především změna, podle níž stát vyplácí nemocenskou až od patnáctého dne pracovní neschopnosti. Do té doby vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, přičemž první tři dny nemoci pacient nedostane ani korunu.
To by se mohlo už brzy změnit. Podle koaliční smlouvy nové vlády by stát měl začít vyplácet nemocenskou až od 21. dne nemoci. Do té doby by výplata ležela na zaměstnavateli.
I když by tím státní rozpočet ušetřil necelou miliardu korun, šlo by o špatnou správu pro osoby samostatně výdělečně činné, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění pro případ nemoci. Tito podnikatelé by měli nárok na nemocenskou rovněž až od 21. dne nemoci, na rozdíl od dnešního 15. dne. Do té doby budou muset pokrýt výpadek v příjmech z rezerv či jiných zdrojů. Ve výsledku pro řadu z nich začne být státní nemocenské pojištění nevýhodné.
Nedávné změny v nároku na nemocenskou už řadu podnikatelů od dobrovolného nemocenského pojištění odradily. Přestože podle statistik počet OSVČ roste, počet nemocensky pojištěných OSVČ vytrvale klesá. Ještě v roce 2008, tedy před zavedením pravidla o prvních patnácti dnech, kdy OSVČ nedostane od státu nic, bylo pojištěných přes 200 tisíc podnikatelů. Letos v červnu dosáhl jejich počet 143 tisíc.
Ve kterém kraji Češi nejméně marodí
Kraj | Prostonané dny | Prostonané dny na obyvatele |
---|
Praha | 3 344 821 | 2,68 |
Středočeský | 3 493 713 | 2,80 |
Karlovarský | 878 382 | 2,86 |
Ústecký | 2 395 092 | 2,86 |
Pardubický | 1 616 578 | 3,13 |
Celkem ČR | 34 160 337 | 3,25 |
Královéhradecký | 1 823 863 | 3,29 |
Vysočina | 1 704 704 | 3,31 |
Plzeňský | 1 939 365 | 3,39 |
Olomoucký | 2 188 959 | 3,41 |
Jihomoravský | 2 592 926 | 3,47 |
Liberecký | 1 529 646 | 3,48 |
Moravskoslezský | 4 531 357 | 3,63 |
Jihočeský | 2 351 014 | 3,69 |
Zlínský | 2 371 130 | 4,01 |
Zdroj: ČSSZ, ČSÚ, vlastní výpočet |
Nejčastěji lidé letos stonali s nemocemi dýchací soustavy. Státní rozpočet ovšem na nemocenských dávkách téměř nic nestáli, protože doba pracovní neschopnosti přesáhla patnáctidenní hranici jen o jednotky dnů. Nemoci dýchací soustavy jsou nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ale zároveň mají nejkratší průběh. Průměrně jedna pracovní neschopnost zapříčiněná touto diagnózou trvala v prvním pololetí 2010 celkem 17,63 dne. Mezi nemoci dýchací soustavy patří i akutní infekce dýchacích cest. S ní byli pacienti na neschopence v průměru 15,94 dne. Pacienti s chřipkou ukončovali neschopenku v průměru po 15,69 dne.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 10. 2010 8:19, Dáša
Přála bych těm co tohle všechno vymysleli at si zkusí být doma na nemocenské když nechcou a musí (třeba jako já s rakovinou) k tomu dvě děti a všechny poplatky zaplatit se 4000 tisícema nejde to a zaplatit dětem školné to už vubec ne. Proč musí tímhle trpet ti co doma být nechcou ale musí protože jim zdraví nedovolí jít do práce i když by chteli?????
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.