Zdroj: Pleska / Midjourney
Ošetřovné je jedna z dávek nemocenského pojištění.
Z nemocenského pojištění se platí
Zaměstnanci si platí nemocenské pojištění povinně (u dohod až od určité výše výdělku), České správě sociálního zabezpečení za ně pojistné v rámci sociálního zabezpečení odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si nemocenské pojištění můžou platit dobrovolně.
Zatímco nemocenská člověka chrání, když nemůže pracovat kvůli vlastní nemoci (po 14 dnech v pracovní neschopnosti začne dostávat nemocenskou), ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné pomáhá, když člověk do práce nemůže kvůli nemoci někoho jiného. Někoho, o koho se musí postarat.
Pro přesnost dodejme, že ošetřovné je dvojí: ošetřovné bez přívlastku a ošetřovné dlouhodobé.
Zvláštním případem, kdy dostanete ošetřovné, aniž by kvůli tomu někdo z blízkých musel ochořet, jsou situace, kdy dítěti zavřou školku nebo školu. Třeba kvůli karanténě, ale i kvůli havárii vody nebo hlášenému útoku.
Obyčejné ošetřovné je určeno k vykrytí kratšího výpadku. Když vám onemocní dítě nebo si stará maminka zlomí nohu a je potřeba se na pár dní postarat.
Dlouhodobé ošetřovné je pak vymýšlené pro situace, kdy je potřeba se o někoho blízkého starat dlouhodobě. Tento článek věnujeme jen „krátkodobému“ ošetřovnému, k dlouhodobému se vrátíme v dalším přehledu.
Chcete spořit na bydlení? Poradíme!
Díky nejvýhodnějšímu stavebnímu spoření si na budoucí bydlení nemusíte brát hypotéku. Úvěr ze stavebka na rekonstrukci stačí.
Do konce roku 2024 mohli ošetřovné dostat jen zaměstnanci v pracovním poměru. Od loňska se okruh lidí s případným nárokem na ošetřovné rozšířil: nárok mají i dohodáři (pokud na dohodě o pracovní činnosti vydělají tolik, že musí platit sociální – a v něm i nemocenské – pojištění) a dobrovolně nemocensky pojištěné OSVČ.
Na dlouhodobé ošetřovné měly OSVČ nárok i dřív.
Kromě zaplaceného pojistného na nemocenské pojištění, potřebujete ke získání ošetřovného ještě někoho, koho budete ošetřovat. Nebo přesněji – o koho budete pečovat.
Pozor, u dětí vám ošetřovné nepřiznají, pokud se počítá s tím, že už o ně někdo pečuje, protože na ně právě bere:
Ale zase: kdyby ten pečující člověk s mateřskou, rodičákem nebo dlouhodobým ošetřovným sám onemocněl, přivodil si úraz, porodil jiné dítě, jel do lázní nebo byl přijat do ústavní péče, pak je možné ošetřovné na dítě dostat.
Zůstat na paragraf, jak se někdy říká, situaci, kdy vám zaměstnavatel podle zákona musí dát volno a vy dostáváte ošetřovné, můžete tehdy, když je potřeba popečovat
Ošetřovaný by měl patřit mezi „příbuzné v linii přímé“, počítá se:
Případně ale stačí i to, že člověk s ošetřujícím žije v jedné domácnosti.
Důležité je připomenout, že pro pobírání ošetřovného vlastně není nemoc nebo úraz a ošetřování vždy nutnou podmínkou. U dětí do 10 let je dost dobrý důvod i to, že škola, školka nebo podobné zařízení zavřely kvůli havárii, epidemii nebo jiné nepředvídatelné události.
Další okolností, která dovoluje zůstat doma na ošetřovném s dítětem do 10 let, je karanténa nařízená dítěti nebo nemoc člověka, který o dítě jinak pečuje.
Ošetřovné se dá čerpat maximálně devět dní. Výjimku mají rodiče-samoživitelé. Samoživitel nebo samoživitelka může zůstat na ošetřovném až 16 dní, pokud má v trvalé péči aspoň jedno dítě do 16 let, které ještě neskončilo povinnou školní docházku.
Na ošetřovném se během těchto devíti – respektive šestnácti – dní můžou rodiče nebo jiné oprávněné osoby jednou vystřídat.
Ošetřovné se počítá z denního vyměřovacího základu. Vyměřovací základ pro výpočet ošetřovného je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem, obvykle se počítá za 12 měsíců před měsícem, ve kterém se o ošetřovné žádá. Pak se sníží, zredukuje:
Pro lepší představu: řekněme, že máme zaměstnance s hrubou mzdou někde kolem 60 tisíc korun, průměrná denní hrubá mzda (tedy denní vyměřovací základ) mu vyšla na rovné 2000 korun. Redukční hranice je na částce 1633 korun, nad ní je 337 korun.
Z částky 1633 korun vezmeme 90 procent: 1469,70 Kč
Ze zbylých 337 vezmeme 60 procent: 202,20 Kč
Obě částky sečteme: 1689,90 Kč. A 60 procent z toho je (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) 1014 korun. A to je denní dávka ošetřovného.
Pokud je to složité, orientační výši ošetřovného spočítá kalkulačka ošetřovného:
Jinak o ošetřovné žádají zaměstnanci a jinak OSVČ. Pro ty druhé je to věc úplně nová. Ale i zaměstnanci by si měli dát pozor, pokud o ošetřovné v minulém roce nežádali. Od roku 2025 jsou totiž postupy trošku jiné, než bývaly dřív:
Když jde o ošetřování nemocného, je potřeba, aby lékař rozhodl o potřebě ošetřování. Když ho o to požádáte, pošle elektronicky zprávu správě sociálního zabezpečení a ta obratem vygeneruje číslo elektronického potvrzení (identifikátor), kterým stvrzuje, že už o vás ví. Ten dostanete od doktora esemeskou nebo mejlem nebo na papírku.
Když budete potřebovat ošetřovné, protože dítěti zavřeli školu, školku apod., tak vám identifikátor předá toto zařízení.
Informujete svého zaměstnavatele o tom, že musíte zůstat doma na ošetřovném, a sdělíte mu identifikátor, který vám předal lékař. Měl by to být prokazatelný způsob oznámení, abyste měli v ruce potvrzení. Takže radši ne telefon, ale třeba aspoň mejl, ve kterém si vyžádáte potvrzení.
Po skončení ošetřování zaměstnavateli sdělíte, jak dlouho pečoval, o koho pečoval, jestli nebere dávky, které mají na nárok na ošetřovné vliv (třeba mateřská), případně info o uzavřeném školském nebo podobném zařízení. Zaměstnavatel to pošle dál na správu sociálního zabezpečení.
Ačkoli se při změně pravidel mluvilo o zjednodušování, je možné, že stejně nakonec budete muset vyplňovat formulář podobný tomu, jaký se vyplňoval dřív. Jen u zaměstnavatele, a ne na sociálce. Ale nějaké údaje o vás už bude mít předvyplněné v ideálním případě jenom účetní zaškrtne jen pár kolonek a potřebné přepíše sama.
Osoba samostatně výdělečně činná nemá zaměstnavatele a žádost podává sama. Pokud má ze zákona zřízenou datovou schránku – a to má naprostá většina OSVČ – musí se sociálkou komunikovat elektronicky.
Doporučuje se žádat pomocí ePortálu ČSSZ. Když se přihlásíte, něco se vám do formulářů načte automaticky, z dat, která o vás stát zná. A pak stačí žádost odeslat.
Jiná možnost je formulář na ePortálu jenom vyplnit a pak poslat datovkou nebo mailem s uznávaným elektronickým podpisem.
Kdo datovku nemá (nemá ji povinně ze zákona), může si taky formulář vytisknout a vyplněný dodat – osobně nebo poštou – na správu sociálního zabezpečení.
Během devíti nebo šestnácti dní, po které může trvat nárok na ošetřovné, se ošetřující osoby můžou jednou vystřídat.
Se zaměstnavatelem se to komunikuje obdobně, jak bylo popsáno výše. Při žádosti se uvádí stejný identifikátor, jaký už použil první ošetřující/pečující.
O nároku na ošetřovné rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení. Ošetřovné vyplatí nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy od zaměstnavatele po skončení doby ošetřování dostane podklady.
Ošetřovné se zaměstnancům vyplácí buď na bankovní účet, nebo poštovní poukázkou – podle toho, jak člověk dostává výplatu. Pokud dostává výplatu hotově, peníze by mu měly přijít poštou. Ovšem odečte se mu 53 korun za doručení.
Pokud chcete dostat peníze za ošetřovné jinak – na účet místo na poštu, na poštu místo na účet nebo na jiný účet, než vám chodí výplata, je potřeba včas sociálce doručit vyplněnou žádost o změnu způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
