Zdroj: Pleska / Midjourney
Jste nemocní. Zajdete si k doktorovi, ten vás uzná práce neschopným, cestou domů zavoláte do práce, že dneska, zítra a vlastně celý týden nepřijdete. Ten telefonát je slušnost, ale jinak si nemusíte lámat hlavu. Dřív bylo na vás doručit zaměstnavateli neschopenku, ale dneska se komunikace mezi lékařem, Českou správou sociálního zabezpečení a zaměstnavatelem odehrává elektronicky. Takže rychle do postele.
Dobrá zpráva je, že za dny v té posteli dostanete nějaké peníze, i když nebudete pracovat. Taky si povinně platíte nemocenské pojištění.
Ovšem peníze, které dostanete nejdřív, nejsou z té pojistky. Dávky nemocenského pojištění, které má pojištěnci krýt výpadek příjmů kvůli nemoci, se vyplácejí až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Za prvních čtrnáct dní, kdy marodíte – a většinu angín a chřipek si člověk odbude za týden – dostávají zaměstnanci náhradu mzdy. Tu vám na rozdíl od nemocenské nevyplácí správa sociálního zabezpečení, ale zaměstnavatel. Přijde vám příští měsíc v normálním výplatním termínu spolu se mzdou a bude zapsaná na výplatní pásce.
Rozdíl není jen v tom, od koho peníze přijdou, ale taky v tom, kolik jich bude a za které dny se vyplácejí.
Náhradu mzdy dostáváte jen za ty dny, kdy byste dostávali mzdu nebo plat. Tedy za dny, kdy byste – být zdrávi – šli do práce.
Dávky nemocenského pojištění se pak vyplácejí za každý prostonaný den, včetně nedělí a svátků.
Štěstí přeje připraveným! Pojistěte se.
Porovnáme nabídky 5 životních pojišťoven a do minuty najdeme tu nejvýhodnější pojistku pro vás i celou rodinu.
Náhrada mzdy se počítá za dny (nebo ještě přesněji za hodiny), které byste odpracovali, kdybyste neonemocněli nebo nešli do karantény.
Vychází se z průměrné mzdy za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém zrovna stonáte. Kalendářní čtvrtletí jsou leden–březen, duben–červen, červenec–září a říjen–prosinec. Když tedy jdete na neschopenku v listopadu, náhrada mzdy se vám počítá podle průměrné hodinové mzdy v období od července do září.
Mzdová účetní vaše hrubé mzdy za dané měsíce vydělí počtem skutečně odpracovaných hodin a tak dojde k hrubé hodinové mzdě. Tu pak oseká podle předem daných pravidel na takzvaný redukovaný průměrný hodinový výdělek. A z toho zbytku pak dostanete jako náhradu mzdy 60 procent.
Ukážeme si rovnou na příkladu pana Šťastného, který bere neuvěřitelných tisíc korun hrubého na hodinu, jak se náhrada mzdy spočítá. Při osekávání průměrného hodinového výdělku na redukovaný průměrný hodinový výdělek se použijí čtyři redukční hranice, které ho rozsekají do čtyř pásem a peníze v každém z nich se krátí jinak
Vypadá to takhle:
Jak se redukuje hrubá hodinová mzda 1000 korun | ||
Část hrubé hodinové mzdy | Kolik z ní dostanete | To je v korunách
|
0–271,60 Kč | 90 % | 270,70 Kč
|
271,60–407,40 Kč | 60 % | 81,48 Kč
|
407,40–814,80 Kč | 30 % | 122,22 Kč
|
814,80–nekonečno Kč | nic | 0 Kč
|
Redukovaný průměrný hodinový výdělek, který v dalším kroku snížíme na 60 procent ↓ | 474,40 Kč
| |
Náhrada mzdy (zaokrouhlená na celé Kč nahoru) | 285,00 Kč
| |
Nižší hodinové výdělky jsou pochopitelně redukovány míň. Panu Smolíkovi, který bere 250 korun na hodinu v hrubém, by redukovaný základ vyšel 225 korun, náhrada mzdy pak 235 korun.
Dávky nemocenského pojištění – někdy se říká taky dávky nemocenské, dávky nemocenského nebo jenom nemocenskou – dostáváme, až od 15. dne nemoci. Vyplácejí se za každý kalendářní den včetně sobot, nedělí a svátků.
Takzvaná podpůrčí doba, tedy doba, po kterou můžete nemocenskou pobírat, je stanovená na 380 dní.
Kdyby vaše pracovní neschopnost trvala takhle dlouho, jsou pak v zásadě dvě možnosti. Buď vám váš zdravotní stav pravděpodobně už návrat do práce neumožní, a pak je na místě zažádat si o invalidní důchod, nebo doktor usoudí, že to třeba nakonec ještě půjde a doporučí dočasnou pracovní neschopnost a nemocenskou ještě prodloužit.
Žádost o prodloužení posuzuje posudkový lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu. Pracovní neschopnost jde prodloužit několikrát: celkem až o 350 dní, vždycky maximálně o 30 dní a pak znovu.
Na kalkulačce se počítá snadno.
Bez kalkulačky hůř:
Dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu. To by měl být váš denní příjem za uplynulý rok. Kdybyste šli na nemocenskou teď, počítalo by se s příjmy od loňského října včetně až do letošního září. Součet příjmů se vydělí pracovními dny a denní vyměřovací základ je na světě.
A pak se oseká. Zase k tomu slouží tři redukční hranice, ale úplně jiné. A zredukovaný základ se pak zase dál krátí. Podle toho, jak dlouho pracovní neschopnost trvá. Ze začátku člověk dostává míň, jak se nemoc protahuje, dávky nemocenského mírně stoupají.
Rovnou si to ukážeme na paní Štastné, která je tak šťastná, že vydělává 5000 korun denně.
Jak se redukuje denní vyměřovací základ 5000 korun | ||
Část vyměřovacího základu | Kolik z něj dostanete | To je v korunách
|
0–1552 Kč | 90 % | 1396,80 Kč
|
1552–2328 Kč | 60 % | 465,60 Kč
|
2328–4656 Kč | 30 % | 698,40 Kč
|
nad 4656 Kč | nic | 0 Kč
|
Zaokrouhlený redukovaný denní vyměřovací základ, který v dalším kroku snížíme podle toho, jak dlouho pí Šťastná marodí ↓ | 2 560,80 Kč
| |
Denní nemocenská | Kolik procent denního vyměřovacího základu to je | Kolik je to v korunách
|
Denní nemocenská od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti | 60 % | 1537,00 Kč
|
Denní nemocenská od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti | 66 % | 1691,00 Kč
|
Denní nemocenská od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti | 72 % | 1844,00 Kč
|
Znovu platí, že pokud někdo bere míň, vyměřovací základ se mu taky míň zredukuje.
Kromě zaměstnanců dávky nemocenské dostávají i osoby samostatně výdělečně činné. Ale jen tehdy, když si platí nemocenské pojištění.
Zaměstnanci jsou nemocensky pojištěni povinně. Samostatně výdělečně činné osoby si ho platit můžou, pokud chtějí. Není to mezi nimi úplně zvykem. Zejména proto, že se nemocenská platí až od 15. dne pracovní neschopnosti a prvních 14 dní marodění jim nikdo nic nedá – neberou od nikoho mzdu, není tedy ani nikoho, kdo by jim platil její náhradu.
Každý si ale na našich kalkulačkách může spočítat hned dvě věci: kolik by na nemocenském dostal, kdyby si ho platil, nebo možná ještě šikovněji: kolik by si musel platit, kdyby chtěl na nemocenském dostat určitou sumu. Tu druhou sem vložíme. A na tu první přidáme odkaz: Kalkulačka nemocenské pro OSVČ.
Je dost možné, že si po chvíli strávené s oběma kalkulačkami řeknete, že je možná lepší si přikoupit nějaké komerční připojištění pro případ dlouhodobějšího výpadku příjmu, zvlášť pokud už si platíte nějaké životní pojištění.
Je ale potřeba říct, že jedné či dvěma skupinám podnikatelů se pravděpodobně nemocenské pojištění vyplatí. Z nemocenského pojištění se totiž neplatí jenom v případě nemoci. Pojistnou událostí je i událost radostná: narození dítěte. Z nemocenského pojištění se platí taky peněžitá pomoc v mateřství (zvaná mateřská) a dávky otcovské poporodní péče (zvané otcovská).
Jste-li tedy dva, ve správném věku a dokážete-li rodičovství plánovat, zahrňte do svých propočtů právě i nemocenské pojištění
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
