Za první tři dny nemoci dostanou zaměstnanci znovu peníze

Novinka v nemocenské prošla. Poslanecká sněmovna přetlačila senátory. Novela zákoníku práce teď čeká na podpis prezidenta. Pravidla, podle kterých nemocní zaměstnanci budou za první tři pracovní dny v pracovní neschopnosti dostávat náhradu mzdy, by měla začítl platit od letošního července.
Za první tři dny nemoci dostanou zaměstnanci znovu peníze

Poslanci dnes převálcovali Senát a změnili pravidla nemocenské. Novinka, která by měla platit od letošního července přidělává vrásky zaměstnavatelům. První dny nemoci se totiž nevyplácí „státní“ nemocenská, ale takzvaná náhrada mzdy – a tu stejně jako mzdu platí zaměstnavatel. Útěchou pro zaměstnavatele má být snížení povinného pojistného odváděného za zaměstnance na nemocenské pojištění.

Dnes jsou pravidla taková: první tři dny (respektive prvních čtyřiadvacet neodpracovaných hodin) se marodí zadarmo, od čtvrtého do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy a patnáctý den přichází na řadu nemocenská od státu.

Karenční dobu zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Hlavním cílem opatření bylo snížení počtu neschopenek, respektive lidí, kteří nemocenský systém zneužívají. Zavedení karenční doby tehdy napadli sociální demokraté a Ústavní soud ji nakrátko zrušil, od 2009 ale platí beze změny. Další stížnosti sociálních demokratů u Ústavního soudu i snahy o změnu zákonů skončily neúspěchem.

Loni na jaře ČSSD zrušením karenční doby podmínila svůj vstup do vládní koalice. Premiér Andrej Babiš s jejím vyškrtnutím souhlasil. Novelu zákoníku práce, poslanci ve třetím čtení schválili 31. října, senátoři ji ale do Sněmovny vrátila. V dnešním hlasování ale nakonec poslanci změny velice přesvědčivě (129 hlasů z 184 přítomných) znovu potvrdili. Norma tak čeká jen na podpis prezidenta.

Očima expertů

Jak se na návrh zrušit karenční dobu dívají ekonomové, analytici a reprezentanti zaměstnanců i zaměstnavatelů?

Anketa: Za první tři dny nemoci znovu peníze?

Náhrada mzdy: šedesát procent z příjmů

Podle předkladatelů návrhu – poslanců ČSSD – má zrušení karenční doby alespoň zčásti napravit sociální situaci zaměstnanců s nízkými příjmy a sociálně slabých zaměstnanců, zejména matek samoživitelek a invalidů. „Za současné situace, kdy jsou zaměstnanci na trhu práce postaveni před životní dilema přijmout práci za minimální mzdu nebo mzdu blízkou minimální mzdě, nebo zůstat bez práce a vystavit tak rodinu a děti hmotné nouzi, se jeví navrhovaná úprava nezbytností,“ píše se v důvodové zprávě k zákonu.

Náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel (týká se pouze zaměstnanců, za které šéf platí nemocenské pojištění, živnostníci na ni nárok nemají) se počítá jako šedesát procent denního průměrného hodinového výdělku, který se ovšem snižuje prostřednictvím redukčních hranic. V praxi to znamená následující: úředníci vypočtou, kolik dělal za poslední čtvrtletí váš hrubý hodinový výdělek (součet hrubých příjmů vydělí počtem odpracovaných hodin) a na výsledek uplatní redukční hranice. Ty pro rok 2019 vypadají následovně:

  • z částky do 190,75 Kč se počítá 90 procent
  • nad částku 190,75 Kč do částky 286,13 Kč se počítá 60 procent
  • nad částku 286,13 Kč do částky 572,25 Kč se počítá 30 procent
  • k částce nad 572,25 Kč se nepřihlíží

Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se následně vypočte 60 procent a výsledná suma se vynásobí počtem prostonaných dní.

Hrajte na jistotu

Kompenzace pro firmy

Jak jsme psali v úvodu, zavedení karenční lhůty mělo zamezit zneužívání nemocenského systému. Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí přitom vyplývá, že zatímco v roce 2007 bylo 2,865 milionů ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti, v roce 2014 počet ukončených neschopenek klesl na 1,285 milionu. Jeden až tři dny se v roce 2007 marodilo v 78 tisících případech, v roce 2014 šlo o 57 tisíc neschopenek. Případů krátkodobé pracovní neschopnost na čtyři až čtrnáct dní bylo v roce 2007 1270 tisíc, v roce 2014 pak zhruba 510 tisíc.

Proti zrušení karenční doby se dlouhodobě stavějí zaměstnavatelské organizace. Vedle zvýšení nemocnosti jim vadí rostoucí náklady firem na zaměstnance. Ty chce ale stát kompenzovat snížením sumy, kterou musí zaměstnavatel za každého zaměstnance odvádět na nemocenském pojištění (to je součástí pojištění sociálního) o dvě desetiny procentního bodu: z 2,3 na 2,1 procenta hrubé mzdy. Pokud se na nemocenském pojištění vybere míň, bude státní kasa tratit zhruba 2,6 miliardy korun ročně. Účet nemocenského pojištění je ovšem od roku 2010 každoročně v průměru o tři a půl miliardy korun v přebytku.

Kolik za nemocenskou?

Po čtrnácti dnech pobírání náhrady mzdy přebírá štafetu stát, který marodům vyplácí nemocenskou. Peníze přitom čerpá z nemocenského pojištění, které do státní kasy odvádí zčásti zaměstnavatel, zčásti zaměstnanec ze své hrubé mzdy. V Česku se na nemocenské pojištění dlouhodobě vybírá víc, než kolik se nakonec vyplatí. V tabulce níž si můžete prohlédnout průměrný měsíční počet příjemců nemocenské v jednotlivých letech a celkovou sumu vyplacenou na této dávce za rok.

Nemocenská

2016

2015

2014

2013

2012

Průměrný měsíční počet příjemců

183 900

175 100

158 400

133 600

127 900

Celkové roční výdaje

16 985,3 milionu Kč

15 428 milionů Kč

13 880,5 milionu Kč

12 035,5 milionu Kč

11 464,9 milionu Kč

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 1. 2019 12:45, Tomáš

Že vás není hanba vy ubožáci co tak moc pracujete zasrani pravicaci más hodně peněz tak na marodku nelez.ja pracuju ve fabrice a vidím jak nemocní chodí do práce ne aby mohli zaplatit hypotéku ale aby mohli zaplatit nájem.

+12
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 1. 2019 18:21, Vladimír

Zvýší se odvody a peníze si rozdělí marodi - nemarodi.
Dnes jsem se zasmál, když Maláčová v telce řekla: a co mají dělat ti, kteří onemocni a nebudou moci platit třeba hypotéku.... :-) Tak to je naprosto šílené. Ať žije fluktuace, makat za vás budou zdravější ukrajinci. Jen aby jste se pak nedivili, že si je zaměstnavatelé oblíbí.

-5
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Dlouhodobé ošetřovné. Kdo má nárok a jak se počítá

16. 2. 2024 | Gabriel Pleska

Dlouhodobé ošetřovné. Kdo má nárok a jak se počítá

Dlouhodobé ošetřovné je dávka určená lidem, jejichž blízký se ocitl v takovém stavu, že je potřeba o něj doma aspoň měsíc pečovat. Dávka má vykrýt výpadek příjmu a případně pomoct promyslet... celý článek

Kdo teď dostane ošetřovné? Přehled a kalkulačka pro rok 2024

12. 2. 2024 | Gabriel Pleska | 2 komentáře

Kdo teď dostane ošetřovné? Přehled a kalkulačka pro rok 2024

Ošetřovné dostává člověk, který se musí starat o někoho jiného, takže nemůže vydělávat. Kdo na něj má nárok a jaké jsou podmínky? Tady je přehled pro rok 2024.

Práce v Německu a dávky. Přehled, na jaké máte nárok

22. 2. 2023 | Svetlana Šuľajová | 1 komentář

Práce v Německu a dávky. Přehled, na jaké máte nárok

Krankengeld, Kindergeld, Arbeitslosengeld. Moc se v tom neorientujete? Nárok na nemocenskou, přídavky na děti nebo podporu v nezaměstnanosti máte, i když pracujete pod německým zaměstnavatelem.... celý článek

Odškodnění za pracovní úrazy se změní. Lidé dostanou víc

6. 4. 2022 | Tomáš Beck | 3 komentáře

Odškodnění za pracovní úrazy se změní. Lidé dostanou víc

Přelomové rozhodnutí Ústavního soudu umožní lidem, kteří se zraní v zaměstnání, získat vyšší kompenzaci. Může tím skončit dlouholetá nespravedlnost.

Karanténa a OSVČ. Šance, jak dostat kompenzační bonus, jsou dvě

27. 1. 2022 | Petr Kučera | 20 komentářů

Karanténa a OSVČ. Šance, jak dostat kompenzační bonus, jsou dvě

Na kompenzaci od státu mohou výjimečně dosáhnout i podnikatelé, kteří si neplatili nemocenské pojištění. Platí však pro ně přísnější podmínky než pro pojištěné.

Partners Financial Services