Poslanci dnes převálcovali Senát a změnili pravidla nemocenské. Novinka, která by měla platit od letošního července přidělává vrásky zaměstnavatelům. První dny nemoci se totiž nevyplácí „státní“ nemocenská, ale takzvaná náhrada mzdy – a tu stejně jako mzdu platí zaměstnavatel. Útěchou pro zaměstnavatele má být snížení povinného pojistného odváděného za zaměstnance na nemocenské pojištění.
Dnes jsou pravidla taková: první tři dny (respektive prvních čtyřiadvacet neodpracovaných hodin) se marodí zadarmo, od čtvrtého do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy a patnáctý den přichází na řadu nemocenská od státu.
Karenční dobu zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Hlavním cílem opatření bylo snížení počtu neschopenek, respektive lidí, kteří nemocenský systém zneužívají. Zavedení karenční doby tehdy napadli sociální demokraté a Ústavní soud ji nakrátko zrušil, od 2009 ale platí beze změny. Další stížnosti sociálních demokratů u Ústavního soudu i snahy o změnu zákonů skončily neúspěchem.
Loni na jaře ČSSD zrušením karenční doby podmínila svůj vstup do vládní koalice. Premiér Andrej Babiš s jejím vyškrtnutím souhlasil. Novelu zákoníku práce, poslanci ve třetím čtení schválili 31. října, senátoři ji ale do Sněmovny vrátila. V dnešním hlasování ale nakonec poslanci změny velice přesvědčivě (129 hlasů z 184 přítomných) znovu potvrdili. Norma tak čeká jen na podpis prezidenta.
Náhrada mzdy: šedesát procent z příjmů
Podle předkladatelů návrhu – poslanců ČSSD – má zrušení karenční doby alespoň zčásti napravit sociální situaci zaměstnanců s nízkými příjmy a sociálně slabých zaměstnanců, zejména matek samoživitelek a invalidů. „Za současné situace, kdy jsou zaměstnanci na trhu práce postaveni před životní dilema přijmout práci za minimální mzdu nebo mzdu blízkou minimální mzdě, nebo zůstat bez práce a vystavit tak rodinu a děti hmotné nouzi, se jeví navrhovaná úprava nezbytností,“ píše se v důvodové zprávě k zákonu.
Náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel (týká se pouze zaměstnanců, za které šéf platí nemocenské pojištění, živnostníci na ni nárok nemají) se počítá jako šedesát procent denního průměrného hodinového výdělku, který se ovšem snižuje prostřednictvím redukčních hranic. V praxi to znamená následující: úředníci vypočtou, kolik dělal za poslední čtvrtletí váš hrubý hodinový výdělek (součet hrubých příjmů vydělí počtem odpracovaných hodin) a na výsledek uplatní redukční hranice. Ty pro rok 2019 vypadají následovně:
- z částky do 190,75 Kč se počítá 90 procent
- nad částku 190,75 Kč do částky 286,13 Kč se počítá 60 procent
- nad částku 286,13 Kč do částky 572,25 Kč se počítá 30 procent
- k částce nad 572,25 Kč se nepřihlíží
Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se následně vypočte 60 procent a výsledná suma se vynásobí počtem prostonaných dní.
Kompenzace pro firmy
Jak jsme psali v úvodu, zavedení karenční lhůty mělo zamezit zneužívání nemocenského systému. Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí přitom vyplývá, že zatímco v roce 2007 bylo 2,865 milionů ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti, v roce 2014 počet ukončených neschopenek klesl na 1,285 milionu. Jeden až tři dny se v roce 2007 marodilo v 78 tisících případech, v roce 2014 šlo o 57 tisíc neschopenek. Případů krátkodobé pracovní neschopnost na čtyři až čtrnáct dní bylo v roce 2007 1270 tisíc, v roce 2014 pak zhruba 510 tisíc.
Proti zrušení karenční doby se dlouhodobě stavějí zaměstnavatelské organizace. Vedle zvýšení nemocnosti jim vadí rostoucí náklady firem na zaměstnance. Ty chce ale stát kompenzovat snížením sumy, kterou musí zaměstnavatel za každého zaměstnance odvádět na nemocenském pojištění (to je součástí pojištění sociálního) o dvě desetiny procentního bodu: z 2,3 na 2,1 procenta hrubé mzdy. Pokud se na nemocenském pojištění vybere míň, bude státní kasa tratit zhruba 2,6 miliardy korun ročně. Účet nemocenského pojištění je ovšem od roku 2010 každoročně v průměru o tři a půl miliardy korun v přebytku.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 1. 2019 12:45, Tomáš
Že vás není hanba vy ubožáci co tak moc pracujete zasrani pravicaci más hodně peněz tak na marodku nelez.ja pracuju ve fabrice a vidím jak nemocní chodí do práce ne aby mohli zaplatit hypotéku ale aby mohli zaplatit nájem.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 1. 2019 18:21, Vladimír
Zvýší se odvody a peníze si rozdělí marodi - nemarodi.
Dnes jsem se zasmál, když Maláčová v telce řekla: a co mají dělat ti, kteří onemocni a nebudou moci platit třeba hypotéku.... :-) Tak to je naprosto šílené. Ať žije fluktuace, makat za vás budou zdravější ukrajinci. Jen aby jste se pak nedivili, že si je zaměstnavatelé oblíbí.
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.