Ošetřovné je jedna z dávek nemocenského pojištění. Nárok na ni mají zaměstnanci, kteří kvůli nemoci blízkých – dětí, manžela nebo třeba vlastních rodičů – nemůžou do práce. Konkrétní podmínky přiznání ošetřovného najdete v našem článku.
Klasické ošetřovné můžou zaměstnanci čerpat maximálně devět dní, případně šestnáct, jestliže se sami starají o dítě do šestnácti let věku, které ještě nedokončilo školní docházku. Ministerstvo práce a sociálních věcí teď ale přišlo s návrhem, který dobu ošetřovatelského volna prodlouží, respektive s novou dávkou – dlouhodobým ošetřovným. „Chceme podpořit rodiny v náročné situaci, kdy se musí náhle postarat o někoho blízkého, často například o staré rodiče po úrazu nebo vážné nemoci. Dnes je situace lidí, kteří o své blízké pečují doma, nejistá, nemají zaručeno volno v zaměstnání ani finanční prostředky. To je nedůstojné,“ říká ministryně Michaela Marksová.
Jsou nemoci, které netrvají jen devadesát dní. Poradíme, co dělat, pokud musíte kvůli péči o dítě nebo vážně nemocného partnera odejít z práce nadobro.
V návrhu zákona o nemocenském pojištění, který by měla v nejbližších týdnech projednat vláda, se počítá s čerpáním dlouhodobého ošetřovného až po dobu tří měsíců. „Předpokládá se, že doba 90 kalendářních dnů je dostatečně dlouhá pro to, aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu ošetřované osoby, nebo aby rodina nastalou situaci vyřešila za pomoci jiných k tomu určených sociálních systémů. Například při poskytování formální péče, půjde-li o osobu, jejíž zdravotní stav je chronický, dlouhodobě nepříznivý a zhoršující se,“ píše se v důvodové zprávě.
Dlouhodobou ošetřovatelskou péčí se myslí poskytování celodenní péče ošetřované osobě, tedy každodenní ošetřování a provádění léčebných a ošetřovatelských opatření. Vedle toho může jít i pomoci při péči o vlastní osobu – péči spojenou s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním a tělesnou hygienou, a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.
Okruh osob, které budou moct dlouhodobé ošetřovné pobírat, je o dost širší než u klasického ošetřovného. Návrh ministerstva práce přináší zásadní změnu zejména pro osoby samostatně výdělečně činné. Zatímco na klasické ošetřovné nárok nemají – ani pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění – dlouhodobé ošetřovné by se mělo vztahovat i na ně.
Konkrétně pak dávku přizná okresní správa sociálního zabezpečení tomu, kdo bude pečovat o osobu, jejíž hospitalizace trvala alespoň sedm dní a u které se nepředpokládá zlepšení zdravotního stavu ještě minimálně měsíc. Tento předpoklad musí potvrdit ošetřující lékař. Dlouhodobé ošetřovné pak budou moci krom manželů a registrovaných partnerů čerpat i:
Další podmínkou je, aby se osoba, která bude péči poskytovat, účastnila během čtyř měsíců před podáním žádosti o dlouhodobé ošetřovné nemocenského pojištění, a to alespoň po dobu tří měsíců. Tříměsíční účast na nemocenském pojištění by měla platit i pro OSVČ.
Dávka dlouhodobého ošetřovného by měla dělat šedesát procent denního vyměřovacího základu, tedy stejně jako u klasického ošetřovného. Zaměstnanec navíc bude mít záruku, že zaměstnavatel omluví jeho nepřítomnost v práci a zároveň, jakmile péče skončí, zařadí zaměstnance zpět k původní práci. Podobně jako v případě pracovní neschopnosti nebude možné dát po dobu čerpání dlouhodobého ošetřovného zaměstnanci výpověď. Z pohledu sociálního, respektive důchodového pojištění se bude na dlouhodobou péči nahlížet jako na takzvanou náhradní dobu zaměstnání. Což v praxi znamená, že čas, který péčí o blízké strávíte, se vám započítá do doby potřebné pro přiznání starobního důchodu.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí jde o opatření, které může pomoci státní kase. Domácí péče je totiž pro stát levnější, než péče institucionální. Zatímco náklady na novou dávku jsou odhadovány na 350 korun na osobu na den, náklady na lůžko například v léčebně dlouhodobě nemocných nebo domově pro seniory se pohybují kolem 1300 korun. Podle propočtů ministerstva by se tak mohlo ušetřit až 900 milionů korun za rok.
Zároveň se ale v předkládací zprávě píše, že zavedení této nové dávky přijde státní rozpočet na 1,8 miliardy korun. Počítat se totiž musí nejen s výdaji na samotnou dávku, ale i výpadkem příjmu z pojistného na sociální zabezpečení a daně z příjmu fyzických osob. Vedle toho je potřeba počítat také se snížením výběru pojistného na zdravotní pojištění zhruba ve výši 242 milionů korun.
Pro zaměstnavatele by pak mělo zavedení dlouhodobého ošetřovného znamenat především nehmotné přínosy. „Zaměstnanci, kteří budou pečovat o svoji blízkou osobu, budou spokojenější v zaměstnání, což povede k jejich větší efektivitě a loajalitě jakožto zaměstnanců. I ostatní pojištěnci, kterým odpadne starost o zajištění péče o blízkou osobu, budou v práci spokojenější,“ hodnotí ministerstvo v předkládací zprávě. Samozřejmě – krom nehmotných přínosů – se budou zaměstnavatelé muset vyrovnat také s případným výpadkem pracovní síly.
Návrh zákona nicméně ještě čeká legislativní kolečko. Pokud novela projde, měla by být účinná od první ledna roku 2018. Na samotné čerpání dlouhodobého ošetřovného si ale budeme muset počkat až do září téhož roku – tak dlouho totiž bude trvat České správě sociálního zabezpečení, než se na zavedení nové dávky připraví.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
