První tři dny nemoci mají být opět placené. Firmy jsou proti

Petr Kučera | rubrika: Aktuálně.cz | 18. 1. 2015 | 8 komentářů
Návrh senátora Zdeňka Škromacha by vláda neměla podpořit, pokud se změnou nebudou souhlasit i zaměstnavatelé.
První tři dny nemoci mají být opět placené. Firmy jsou proti

Návrh skupiny senátorů v čele se Zdeňkem Škromachem z ČSSD, aby stát opět proplácel první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, má zatím jen malou šanci na schválení. Odmítají jej totiž oba zaměstnavatelské svazy účastnící se tripartity. A právě dohodou takzvaných sociálních partnerů podmínila vládní koalice podporu této změny.

Opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Do koaliční smlouvy s ANO a KDU-ČSL se jej ale podařilo dostat jen s podmínkou – „pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě“.

Vláda by tedy musela porušit případnou dohodu se zaměstnavateli jako v případě minimální mzdy, kterou oproti kompromisním 500 korunám zvýšila od ledna o 700 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jehož kompetence nemocenská spadá, se k tomu ale zatím nechystá. „Na podobě návrhu by se měli shodnout sociální partneři. Totéž tedy platí i o návrhu senátora Škromacha,“ říká ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

Počkejte na tripartitu

Také Svaz průmyslu a dopravy počítá s tím, že platí slib z koaliční smlouvy, tedy projednání na tripartitě, a nikoliv koaliční podpora jednostranné senátorské iniciativy.

Zaměstnavatelé jsou přitom jasně proti. „Z prosincového průzkumu svazu mezi 304 firmami vyplynulo, že pro zrušení je jich pouze 18 procent, a to ještě z odvětví bankovnictví, IT, poradenství, energetiky, kde je pracovní neschopnost obecně nízká,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Proti je také druhý ze zástupců zaměstnavatelů na tripartitě, tedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Vláda za celý loňský rok s vlastní aktivitou v tomto směru nepřišla. Téma proto zkouší na tripartitu dostat odboráři. Svůj návrh na zrušení takzvané karenční doby (neproplácení prvních tří dnů) přinesla na podzim Českomoravská konfederace odborových svazů, nakonec ale tento bod není zařazen ani na nejbližší únorovou schůzi. I to může být důvodem, proč nyní s vlastním pokusem přichází Škromach.

Jde o miliardy ročně

I kdyby odborářský návrh prošel, dostávali by zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci výrazně nižší částku než ve zbytku pracovní neschopnosti. Podobně jako do roku 2007 by totiž získali jen 25 procent takzvaného denního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím víc člověk vydělává, tím víc se mu tento základ krátí). Člověk s průměrnou mzdou by tedy za první tři dny nemoci dostal zhruba 250 korun denně. Od čtvrtého dne nemoci se pak proplácí 60 procent základu.

Jak je to teď: Náhrady mzdy a nemocenská

Pokud onemocníte, první tři dny nedostanete od nikoho nic. Do čtrnáctého dne nemoci dostáváte za každý pracovní den náhradu mzdy ve výší šedesáti procent hrubé mzdy, a to případně ještě hrubé mzdy ponížené podle takzvaných redukčních hranic. Pak teprve začne Česká správa sociálníhoí zabezepčení vyplácet nemocenskou. Vyplácí ji nejdéle do 380. dne od vypuknutí choroby.

Víc napoví kalkulačka náhrady mzdy a nemocenské

Anketa

Mělo by se zas platit za první tři dny nemoci?

Proti zrušení karenční doby jsou vedle firem zejména ODS a TOP 09. Místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek argumentuje mimo jiné výraznými úsporami ve státním rozpočtu, aniž by to mělo dopad na zdraví populace. Ministerstvo ještě pod Kalouskovým vedením spočítalo úsporu na přinejmenším miliardu a půl korun ročně.

Čísla od České správy sociálního zabezpečení, která má on-line deník Aktuálně.cz, přitom připouštějí ještě výrazně vyšší úspory. Zatímco v roce 2007, kdy se ještě první tři dny nemoci proplácely, činily výdaje z nemocenského pojištění na dočasnou pracovní neschopnost 27,88 miliardy korun, v roce 2008 – po zavedení karenční doby – klesly o tři miliardy. První tři dny nemoci se přitom v roce 2008 neproplácely jen během prvního pololetí – na zbytek roku je pak opět „vrátil“ Ústavní soud. Meziroční porovnání však může být zkreslené i množstvím dalších „sezónních“ faktorů, například chřipkovými epidemiemi.

Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 1. 2015 11:56, Galileo

Lidé se musí začít ptát nejen politiků, ale i zaměstnavatelů, proč berou pětinové platy proti Německu a čtvrtinové oproti Rakousku. Když je HDP na 82 % HDP průměru zemí EU. Přitom platy jsou zde stlačeny o více než dvojnásobek oproti tomuto parametru. A všichni mlčíme. Slováci mají aktuálně minimální mzdu 380 euro. Od července má opět vzrůst. U nás je 9.200 Kč a co bylo kolem toho kňučení zaměstnavatelů, že se snad z této asijské mzdy (v Indii, Filipínách, Bangladeši) položí. Za zhruba 4 roky se moje mzda snížila o cca 18 %. Nyní se vrátila pouze nominálně. Za 4 roky se znehodnotila inflací o cca 6 %. Mladí by měli všichni odejít do Anglie, Německa a Rakouska, aby se zde politici už probrali.

+36
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Karanténa a náhrada mzdy. Kolik teď dostanete

25. 10. 2020 | Petr Kučera | 18 komentářů

Karanténa a náhrada mzdy. Kolik teď dostanete

Spočítejte si, na co máte nárok při nařízené karanténě. Řídí se stejnými pravidly jako klasická pracovní neschopnost. A pozor: Sám zaměstnavatel vám ji nařídit nemůže.

Ošetřovné při zavřené škole. Aktuální přehled a kalkulačka

22. 10. 2020 | Petr Kučera | 64 komentářů

Ošetřovné při zavřené škole. Aktuální přehled a kalkulačka

Delší, pro trochu víc lidí a nakonec i vyšší. Změny v ošetřovném, když zůstanete s dítětem doma kvůli zavřené škole, schválili poslanci. Projděte si odpovědi na časté otázky.

Odškodnění za pracovní úraz se zvýší. Myslí i na víc pozůstalých

19. 6. 2020 | Terezie Nývltová Vojáčková, redakce Peníze.CZ | 6 komentářů

Odškodnění za pracovní úraz se zvýší. Myslí i na víc pozůstalých

Schválená novela vylepší pravidla pro jednorázové odškodnění pozůstalých. Díky tomu se jednak zvýší, jednak na něj dosáhne více lidí.

Psychiatrické poruchy u pojištění pracovní neschopnosti. Stop falešným představám

11. 6. 2020 | Daniel Šafrán | 1 komentář

Psychiatrické poruchy u pojištění pracovní neschopnosti. Stop falešným představám

Když už pojišťovna kryje pracovní neschopnost v důsledku psychiatrických poruch, půjde ve skutečnosti jen o naprosté minimum případů.

Ošetřovné vyplácejte i OSVČ v exekuci, vzkazuje ombudsman

26. 5. 2020 | Jiří Hovorka

Ošetřovné vyplácejte i OSVČ v exekuci, vzkazuje ombudsman

Ombudsman Stanislav Křeček se zastal osob samostatně výdělečně činných, které jsou v exekuci. Ty totiž ministerstvo průmyslu a obchodu vyloučilo z možnosti čerpání ošetřovného pro OSVČ. celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.