Návštěvníci tokijského veletrhu si u stánku společnosti Toshiba mohli prohlédnout dva modely 3D přijímače s úhlopříčkami 20" (50,8 cm) a 12" (30,5 cm). Cena menšího z nich se bude pohybovat kolem 25 000 korun, za větší zájemce zaplatí dvojnásobek. Prodej těchto přístrojů bude s největší pravděpodobností odstartován právě v době Vánoc, kdy jsou prodejny s elektronikou zaplaveny koupěchtivými zákazníky.
Konkurenční společnost Sony již přispěchala s vyjádřením, že pracuje na vývoji podobného 3D televizoru jako Toshiba. Sony je však ve svých plánech poněkud střízlivější. Jedním dechem totiž dodává, že vytvoření vhodného 3D televizoru, na který se divák bude moci dívat pohodlně bez brýlí, bude dlouhodobým procesem. Televize firmy Toshiba totiž po divákovi vyžadují ideální pozici před obrazovkou. U většího modelu by se mělo sedět ve vzdálenosti 90 cm, u menšího přijímače zase ve vzdálenosti 65 cm. Sledování těchto 3D televizorů by navíc nemělo probíhat pod větším úhlem než 40 stupňů, jinak bude obraz neúplný a výrazně zkreslený. Ani v „ideální divácké pozici“ však nebudou rozlišení a kontrast televizoru na špičkové úrovni, což by zákazník od přístroje za 50 000 korun rozhodně očekával.
Právě to byl důvod, proč se ostatní výrobci jako Samsung, Panasonic, LG a Philips zatím soustředili především na vývoj 3D televizí se speciálními brýlemi. Ty byly hlavním hitem lednové Světové výstavy spotřební elektroniky CES (Consumer Electronic Show), která se konala v americkém Las Vegas. Výrobci elektroniky se v době ekonomické krize rozhodli podpořit tuto inovaci, což je do značné míry odrazem velkého úspěchu 3D filmů, které se promítají v kinech. Ukázkovým příkladem jeamerický film Avatar, který se stal kasovním trhákem a komerčně nejúspěšnějším filmem všech dob. Množství fanoušků a mediálních nadšenců bylo v té době uvedením nové technické vymoženosti na trh doslova uneseno. Odborníci však zůstávali podstatně zdrženlivější a na 3D televizory pohlíželi s notnou dávkou skepse.
Mezi nezpochybnitelné klady 3D televizorů patří neobvyklý vizuální zážitek, který svým divákům zprostředkovávají. Lidé si oblíbili 3D filmyv kinech, proto je pro ně představa sledování filmů, sportovních přenosů či hraní počítačových her v trojrozměrné dimenzi velmi lákavá. Výhodou 3D televizoru je také to, že dokáže převést právě vysílaný pořad ve formátu 2D do formátu 3D. Divák tak může sledovat své oblíbené pořady s trojrozměrnými efekty, i když původně nebyly natočeny pro tuto podobu vysílání. Tím se ale pomalu vyčerpávají všechny klady 3D televizorů a logicky se tak musíme přesunout k jejich záporům. I když pomineme vysokou cenu, která je zkrátka s technickými novinkami na trhu spojena, stále nás bude bít do očí jeden zásadní zádrhel - nedostatek kvalitního materiálu, který by si mohl divák pouštět. Většina odborníků se totiž shoduje na tom, že v tomto případě předběhl technický vývoj obsahové možnosti. Televizní stanice, jež se snaží vysílat pravidelně ve 3D formátu, mají zatím v kvalitě vysílání, ale i v celkové programové skladbě, velké rezervy. Nepříjemné je i to, že počet filmů převedených na 3D Blue Ray nosič, který je nutný pro jejich spouštění, je zatím velmi malý. Samotná funkce převedení 2D obrazu do 3D u pořadů, které právě běží v TV, není navíc důvodem, kvůli kterému by si lidé 3D televizor kupovali. Nejedná se totiž o klasický trojrozměrný obraz, ale spíše o jakési vrstvení ploch, které poté může na diváka s 3D brýlemi působit plasticky. Jednoznačně ale není dosaženo efektu, který divákům nabízejí pořady speciálně vytvořené pro 3D vysílání.
Další výtka vůči 3D televizi směřuje k jejímu působení na samotnou tvorbu pořadů. Množství kritiků se totiž obává, že rozšíření 3D televizorů bude mít negativní vliv na podobu filmů, které se prý budou na úkor děje soustředit jen na vizuální stránku a celkovou formu snímku. To je také případ již zmiňovaného filmu Avatar, který sice všechny diváky ohromil svými efekty, jeho dějová linie však ani zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu, co nám může světová kinematografie nabídnout.
Představa prodejců elektroniky, že se během předvánočních nákupů budou v jejich obchodech zákazníci přetahovat o nabízené 3D televize, je tedy pravděpodobně neopodstatněná. Vývoj 3D televizorů musí totiž ještě ujít dlouhou cestu, aby se tyto přijímače mohly stát součástí většiny domácností. Současné televizory s velkou úhlopříčkou a vysokým rozlišením totiž nabízí běžným konzumentům filmů a televizních pořadů kvalitnější podívanou.
Sdílejte článek, než ho smažem