Ježíšek pod tlakem. Kdo v Evropě nosí dárky a kde už vládne Santa

Svatý Mikuláš

Než se dostaneme k Santovi, podíváme se napřed na toho, z koho se vyvinul. To je svatý Mikuláš. Santa navazuje zejména na Mikuláše holandského – ale jako rozdavače dárků dětem znala Mikuláše skoro celá Evropa.

V řadě zemí – včetně Česka – aspoň něco nosí pořád, ovoce či čekuládu, ale hlavní nadělovací termín jsou Vánoce. V některých zemích má ale Mikuláš tužší kořínek.

Je to hlavně Nizozemsko a Belgie. Ale i tady se často nadílka už dělí mezi svátek svatého Mikuláše a Vánoce. Ta vánoční se pak rozbaluje 25. prosince ráno: výhoda je, že to je volný den.

Systém dvojího nadělování funguje taky v Alsasku a Lotrinsku nebo Porýní. Něco se naděluje na Mikuláše a něco na Vánoce, ovšem ta mikulášská nadílka bývá jaksi obsáhlejší než naše, dostávají se do ní kromě věcí na zub i hračky a tak.

K Mikuláši se prý vracejí i na Ukrajině, v rámci odklonu od sovětského Dědy Mráze, který přicházel z Kremlu. Mikuláš tam má svátek 6. prosince, ale jistá menšinová církev se drží počítání času podle Moskvy a Mikuláše slaví později.

Pleska/Gemini

Holandský Sinterklaas s černým Černým Petrem.

Kdy naděluje Mikuláš

U nás chodívá Mikuláš s čertem a andělem večer před svatým Mikulášem, tedy 5. prosince. Ve většině zemí, kde naděluje, si děti dárky rozbalují na svatého Mikuláše, tedy 6. prosince. Tenhle nesoulad ale přestane být nesouladem, když si uvědomíme, že bývávaly doby, kdy den nezačínal východem, nýbrž západem slunce. Židé taky začínají sobotu slavit v pátek večer. Z tohohle pohledu je večer 5. a ráno 6. prosince týž den.

Zajímavost

Původní svatý Mikuláš byl biskup z Byzance, žil ve 3. a 4. století a po smrti se stal například patronem námořníků nebo nespravedlivě stíhaných, v pravoslavných zemích býval nejpopulárnějším světcem hned po Bohorodičce.

U nás chodívá tradičně v doprovodu hodného anděla a trestajícího čerta, v Holandsku s ním chodí Černý Petr a v některých částech Francie ukrutný řezník. Ten prý za Mikulášova života porazil tři děti, které světec vzkřísil. Řezník si teď prací pro Mikuláše odpykává trest.

Santa Claus

Světově dnes zdaleka nejvýznamnějším rozdělovačem dárků je Santa Claus. Je to postava, která vznikla z různých vlivů v tavícím kotlíku Spojených států. Je to svého druhu globální franšíza, jejíž příběh ukazuje, co se stane, když se stará evropská tradice potká s americkým pragmatismem a marketingem.

Zásadní přísadou byl holandský Sinterklaas. Santa se totiž narodil na Manhattanu, v Novém Yorku. Ale Nový York, než se stal Novým Yorkem, byl Novým Amsterdamem, který si tam založili holandští vystěhovalci.

Americký Santa taky napřed nosil biskupskou mitru a jezdil na koni, ale v roce 1823 z něj veleslavná báseň Clementa Clarka Moora udělala tlusťoučkého elfa se sobím spřežením. Později se z něj stal prostě tlustý bodrý chlap v červeném. Často se říká, že tuhle podobu mu dala až kampaň Coca-Coly. Ale přesnější spíš je, že ta tuhle podobu spíš navěky zafixovala.

S reklamami je jeho existence ostatně provázaná i jinak: ta báseň z devatenáctého století dala jeho osmi sobům jména, na která si asi nevzpomeneme. Rudolph, kterého si někteří jménem vybavíme, je až devátý. Vymyslela si ho i s červeným nosem firma, co prodává pastelky.

Pleska/Gemini

Možná by bylo dobré doporučit pořízení kouzelného klíče pro Santu i v domech, které mají komín. Aby se v něm nezasekl.

Kdy naděluje Santa Claus

Santa naděluje někdy v noci z 24. na 25. prosince. Stále se mu nechávají strategicky rozmístěné fusekle na dárky, ale protože se do nich moc nevejde, další dárky nechává pod stromečkem.

Zajímavost

Do lidských obydlí tradičně Santa vstupuje komínem. Protože ale komín dávno není samozřejmost a děti se ptají, jak to tedy Santa dělá, zrodil se nový byznys: kouzelný klíč pro Santu, který se krvavě zaplatí a pak věší zvenku na kliku. A nikdo jiný než Santa si s ním odemknout nedokáže. Zaplaťpámbu, tohle se snad s Ježíškem stát nemůže.

Tatínkové, které Santa snědl

Když se dneska v noci na 25. prosince podíváte do dětských pokojů v Londýně, Paříži nebo Římě, uvidíte totéž. Tlusťocha v červeném. Americký Santa provedl nepřátelské převzetí. Vytuneloval původní místní dárkonoše, ze kterých v podstatě zůstává jen jméno. Zajímavé je, že všecko to byli tátové.

Velká Británie: První Santova oběť je britský Father Christmas – Tatík Vánoce. Tedy původně to byl Sir Christmas, patron pitek a hodování v zeleném plášti. Ve viktoriánské době se Vánoce postupně stávaly svátkem dětí a z jejich starého patrona Santa s britským přízvukem. Má ty soby, bydlí na severním pólu, do domu chodívá komínem a tak dál a tak dál. A často už se mu ani Father Chritsmas neříká.

Francie: Ve většině Francie dárky rozdává Père Noël, Táta Vánoce. Býval hubenější a důstojnější než Santa, tloustnout a červenat začal s přílivem amerického zboží a slazených nápojů. V zoufalé obraně dokonce církev Santu, falešného svatého, komerčního svatého nechala v roce 1951 upálit. Ale ono to Santovi paradoxně pomohlo – stal se mučedníkem dětské radosti a definitivně zvítězil. Dnešní Père Noël je jen francouzsky dabovaný Santa.

Pleska/Gemini

Převlékač kabátů: starý Father Christmas jako první z těch, co se převlékli za Santu.

Itálie: V některých částech Itálie mají Gesù Bambino, Ježíška, někde čarodějnici Befanu, ke které se ještě dostaneme, ale většinou je nadělovačem Babbo Natale, táta Vánoce. Je fakticky totožný se Santou, snad jen s tím rozdílem, že místo sklenice mléka mu tamější děti nechávají sklínku červeného.

Španělsko: Ve Španělsku nadělovali hlavně tři králové, tři mudrci z východu. Šestého ledna. Nakonec tu zvítězil pragmaticky model, kdy na Vánoce nosí dárky Santa pod místním jménem Papá Noel, Táta Vánoce. Děti mají dárky pěkně na začátku prázdnin, takže nemají takovou potřebu si nové hračky tahat do školy, jako by měly hned den po Třech králích. Ti pak v lednu přinesou ještě nějaké drobnosti nebo oblečení.

Finsko: Ke všem těm vytunelovaným tatíčkům přibalíme ještě jednoho starého kozla. Vánočním tvorem ve Finsku býval Joulupukki, doslova vánoční kozel. Původně to byl docela démon, dost strašidelný, chodíval po Vánocích, uměl dítě sežrat – ale dneska je to normální Santa. Co víc: Finové si dokonce nárokují, že u nich má Santa oficiální sídlo, na polárním kruhu u městečka Rovaniemi.

Děda Mráz

„Nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti.“

Takhle se v roce 1952 ve vánočním projevu pokoušel premiér a budoucí prezident Antonín Zápotocký vnutit národu Dědu Mráze. Toho si vymysleli komunisti v Sovětském svazu. Ti nejdřív Vánoce vůbec zakázali, včetně stromečku, ale když se jim to docela dobře nedařilo, zkusili jinou taktiku: stromeček se měl stát novou tradicí novoroční a na Nový rok se taky rozbalovaly dárky.

Pleska/Gemini

Děda Mráz není nejlepší děda. A pozor na berlu Mrazilku!

Děda Mráz se vyrobil ze starého Morozka, což byl původně spíš démon, který nechával lidi zmrznout na kost, dostal kožich a unikátní pomocnici – vnučku Sněhurku (Sněguročku). Je to jediný dárkonoš na světě, který cestuje s atraktivní mladou dívkou.

Kdy naděluje Děd Moroz

V Rusku si Děda drží neotřesitelnou pozici: dárky pod jolkou, jedličkou, stále nechává v noci ze 31. prosince na 1. ledna. Pravoslavné Vánoce už sice nejsou zakázané, naopak je z nich zase kult – ale zůstávají duchovními svátky, bez dárků.

Národy, které se z ruského vlivu vymanily, ale Dědu Mráze povětšinou rychle vymetly.

Skřítkové ze Severu

Pleska/Gemini

Severským skřítkům byste měli nechat na vhodném místě ovesnou kaši s mandličkou. Jinak se budou zlobit a stěží uvěří, že tu byly nějaké hodné děti.

„A když jsme potom my ostatní zpívali Když na Štědrý den svítá, vytratil se Lasse ven a za chvilku přišel zpátky ustrojen za skřítka s velkým pytlem na zádech. Máte tady nějakéh hodné děti? ptal se.“

Povídání o Dědovi Mrázovi jsme začali citací z hororu, takže teď to vyvážíme úryvkem dětí z Bullerbynu.

Ve Švédsku nebo Norsku nosí vánoční dárky skřítkové Jultomten (Švédsko) nebo Julenissen (Norsko). Obě jména znamenají totéž. Vánoční skřítek. Není to nějaký Santův poskok, ale tradiční důstojná postava. Postavička. Se špičatou čapkou a pořádnými fousisky.

Kdy Vánoční skřítek naděluje?

Vánoční skřítek tradičně naděluje na Štědrý večer. Nejdřív rodina zatancuje kolem stromečku a pak přichází ta otázka, kterou už známe od Lasseho. A pak se rozbaluje. Náš Ježíšek je zřejmě zcela nehmotný a neviditelný. Santa a jeho odnože jsou sice hmotní a viditelní, avšak přicházejí neviděni, ale se skřítky je to jinak. Je to většinou maskovaný člen rodiny, na kterého si lze normálně sáhnout.

Třináct výtržníků a lidožravá kočka

Islandské Vánoce jsou asi nejdrsnější v Evropě. Nemají jednoho dárkonoše, ale rovnou třináct. A k tomu sadistickou matku a obří kočku.

Pleska/Gemini

Bez nových ponožek islandskou Vánoční kočku nehladit!

Jólasveinar (vánoční mužíci) jsou to synové obryně Grýly (která zlobivé děti vaří v kotli). Sestupují z hor postupně od 12. do 24. prosince. Původně to byli škodolibí trollové, kteří kradli a dělali naschvály. Dnes se trochu polepšili a dávají dárky do bot za oknem. Postupně.

Abyste si ale nemysleli, že to mají děti na Islandu kdovíjaké: v době Vánoc ostrov obchází taky strašná děťožravá kočka Jólakötturinn (Vánoční kočka). Je to obrovská černá číča, která prý zbaští každého, kdo nedostal před Vánoci nové oblečení. Podle jedné z teorií o původu tohohle zvířete si to takhle vymyslel kapitalista: aby všichni jeho dodavatelé včas a rychle zpracovali všecku vlnu.

Můžete to zvíře vyzkoušet zpropagovat, až děti budou fňukat nad měkkými dárky.

Další vánoční postavy

Vánoční muž v severním Německu (Weihnachtsman) a v Dánsku (Julemanden) vypadá jako Santa, ale je vážnější a není na výplatní listině Coca-Coly (snad právě proto mu není tolik do smíchu). Dárky nosívají 24. prosince večer. Julemanden má taky oficiální sídlo: v Grónsku. No nezařiďte to svému vánočnímu nadělovačí, když máte Grónsko.

V Polsku mají Ježíška (ve Slezsku) a Mikuláše (uprostřed a na východě), ale ve Velkopolsku a na Kašubsku mají docela originální postavu Gwiazdora (Hvězdiče). Ten nosí ovčí kožich a má začerněný obličej. Dneska nosí hlavně dárky, ale dřív míval i metlu, kterou vyplácel děti, co neuměly správně odříkávat modlitbičky.

Pleska/Gemini

Za všechny míň známé roznašeče dárků vám přinášíme obrázek Befany. To polínko odmítají výrobce obrázků malovat.

Itálie má sice Babbo Nataleho, ale starší tradice byla jediná evropská nadělovačka ženského pohlaví: stará a ošklivá čarodějnice La Befana. Nosívala šátek a lítala na koštěti, na nose měla bradavici, ale měla dobré srdce a v noci na Tři krále (tedy z 5. na 6. ledna) roznášela do italských domácností dárky. Do fuseklí. Někde se v Itálii naděluje i nadvakrát: velice na Vánoce a skromnějí s Befanou.

V Katalánsku mají Tió de Nadal, vánoční poleno. Taky mu říkají Caga Tió. Kadící poleno. Je to… poleno s namalovaným usměvavým obličejem, s červenou čapkou (barretina) a dvěma nohama. To se už na začátku adventu postaví do pokoje a děti ho pilně krmí. Podle zásady hodně dovnitř, hodně (dárků) ven. Na Štědrý večer se polenu zazpívá a uštědří se mu výprask, ze kterého se poleno… No, děti odejdou, rodiče nenápadně pod poleno nakladou dárky. A když se děti vrátí, fakt se tvrdí, že je poleno vykadilo.

V Baskicku dárky nosí podnapilý tlustý uhlíř Olentzero. Celý rok si někde v horách čadí z faječky a popíjí víno. Pak 24. prosince sleze z hor, čadí z faječky, popíjí víno a roznáší dárky.

Tam, kde ve Španělsku nepřevládl Papá Noel a nedrží se svého polena nebo kořaly, nosí dárky pořád Tři králové. V noci na Tři krále. Případně se tam taky jede dvojmo: Vánoce a pak ještě jednou v lednu v menším.

V Řecku nosí dárky svatý Vasil. Na Nový rok.