Základní potraviny a osekaný oběd. Jíst zdravě je stále náročnější, míní Češi

Češi jsou při nakupování potravin stále více pod tlakem rostoucích cen. Tvrdí to nový průzkum Barometr FOOD mezi 3540 lidmi. Sedm z deseti respondentů podle něj nakupuje alespoň polovinu svého košíku ve slevách, přičemž každý pátý nakupuje v akci prakticky všechny potraviny.

Celkem šest procent respondentů pak přiznává, že slevy pro ně naopak nehrají žádnou roli.

„Tlak na domácí rozpočty je stále patrnější a lidé jsou nuceni přemýšlet o jídle jinak než dřív. V letošním průzkumu jsme se proto zaměřili i na to, jaké potraviny Češi běžně nakupují do zásoby. Ukazuje se, že domácnosti se snaží mít po ruce hlavně základní a cenově dostupné suroviny, jako jsou těstoviny, rýže, luštěniny nebo konzervy. Nejčastěji pak lidé zmiňovali kuřecí maso,“ popisuje Aneta Martišková ze stravenkářské společnosti Edenred.

Třetina domácností se podle ní přiznává, že mívá mezi nákupy téměř prázdnou lednici.

Jenže průzkum zároveň ukazuje, že Češi si uvědomují význam zdravého stravování, jen ho považují za drahé. „V Česku máme pořád pocit, že jídla se dělí na dvě škatulky – ta dostupná, normální, chutná a ta 'zdravá', která vyžadují drahé suroviny a nikdo z nás je vlastně jíst nechce. To ale není pravda. Zdravá strava nevyžaduje exotické suroviny či drahé doplňky a každé jídlo, včetně naší milované české kuchyně, jde připravit tak, aby odpovídalo doporučením,“ vysvětluje Eliška Selinger, nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu.

Dostatek ovoce a zeleniny je podle ní možné zajistit například čerstvými rajčaty, chřestem, rajčaty v konzervě, mraženým hráškem, zelím nebo mrkví. Zdrojem bílkovin je hovězí nebo hnědá čočka a fazole v konzervě, příjem ryb je možné naplnit lososem i sardinkami v konzervě. „Není třeba investovat do drahých produktů, spíše si osvojit základní pravidla a ta se snažit konzistentně držet,“ dodává Selinger.

Důraz na ceny jídla se podle průzkumu propisuje i do návštěvnosti a útraty v restauracích. „Oběd sice zůstává pro české strávníky důležitým rituálem, zároveň jde ale o položku, na které mají podle dat tendenci nejvíce šetřit,“ říká Martišková z Edenredu.

Třetina strávníků přiznává, že z finančních důvodů vynechává polévku, čtyři z deseti pití a více než polovina dezert nebo předkrm. Stejný trend potvrzují i samotní restauratéři, kteří pozorují, že lidé častěji volí menší objednávky a dávají přednost hlavnímu jídlu bez doprovodných chodů.

Téměř polovina lidí považuje za férovou cenu poledního menu částku mezi 121 a 160 korunami. Z odpovědí majitelů a provozovatelů restaurací ale vyplývá, že ve víc než třetině podniků se průměrná útrata v době oběda pohybuje mezi 181 a 200 korunami. Dalších 30 procent podniků uvádí částky mezi 126 a 180 korunami.

„Ceny obědů rostou rychleji než příjmy domácností, což nutí zákazníky měnit své návyky a restaurace přizpůsobovat nabídku. Stále více lidí obědvá u počítače nebo si nosí jídlo z domova, místo aby polední pauzu využili k odpočinku a setkávání s kolegy,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.

Podnik si na oběd podle denní nabídky vybírá až 47 procent respondentů a celkem 78 procent přihlíží k poměru ceny a kvality. Polovina restaurací zároveň potvrzuje, že většina jejich hostů si z poledního menu vybírá každý den.

Sdílejte článek, než ho smažem