Zdroj: Open AI
Obchodní řetězec Albert provozuje některé ze svých supermarketů v Česku jako franšízy. Tyto prodejny tak už nespravuje přímo společnost Albert Česká republika, ale samostatní provozovatelé, zjistil web Peníze.cz letos v září.
Změna proběhla v tichosti, společnost odmítá zveřejnit více informací. Kolik ze zhruba 350 tuzemských prodejen Albert ve franšízovém režimu funguje, kdy řetězec tento model zavedl a zda bude franšízy dál rozvíjet, tiskové oddělení řetězce přes opakované dotazy neuvedlo.
Albert tímto krokem vybočil z řady – nikdo z jeho přímé konkurence v Česku zatím franšízy přímo pod značkou nevyužívá.
Hojně je naopak používají české sítě jako Brněnka, Eso Market nebo Coop. „Nemáme přesná čísla o počtu franšízových prodejen, nicméně tento a podobné modely využívají v nějaké formě prakticky všechny sítě sdružené v Asociaci českého tradičního obchodu,“ potvrzuje její předseda Pavel Březina.
Podle něj jde většinou o volnější typy spolupráce, které mají v základu částečné společné nákupy od dodavatelů a část propagace, třeba letákové akce. „V našem oboru se však neuplatňují přísně striktní požadavky na franšízanty, jaké jsou typické například pro řetězce s rychlým občerstvením. Obchody se totiž více přizpůsobují místním podmínkám, často se partnery stávají již existující prodejny,“ vysvětluje Březina.
Výhoda pro zákazníka i obchodníka je podle Březiny hlavně v možnosti nabídnout příznivější ceny a tím lépe konkurovat právě velkým zahraničních řetězcům. „Volnější formy spolupráce, které jsou typické pro český nezávislý maloobchod, pochopitelně neumožňují plné sjednocení charakteru prodejen či nabídky dalších služeb. Zákazník tak může být více překvapen odlišnostmi v nabídce v prodejnách vystupujících pod stejným brandem,“ podotýká předseda asociace.
U franšíz je provozní a investiční zátěž majitele značky částečně přenesena na lokálního partnera, který si prostor obvykle pronajímá nebo vlastní sám a financuje úvodní investici do zařízení. Značka mu pak poskytuje know-how, logistiku a marketing, zatímco franšízant platí podíl z obratu.
„Tento model často urychluje expanzi a umožňuje efektivnější využití kapitálu – zejména díky nižším mzdovým a administrativním nákladům na straně franšízantů. Nicméně může nést riziko rozdílné kvality řízení provozoven, a to z důvodu zkušeností a přístupu jednotlivých franšízantů,“ popisuje Jan Kotrbáček, partner a vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu ve společnosti Cushman & Wakefield.
Velké zahraniční řetězce proto zpravidla provozují svoje prodejny přímo, financují jejich výstavbu i vybavení a drží dlouhodobé nájemní smlouvy, často v rámci širšího portfolia. „Tento model zajišťuje plnou kontrolu nad konceptem, sortimentem i provozem,“ říká Kotrbáček.
Zavedení franšíz tak může být pro Albert krokem, který nese i riziko. Řetězec sice pro web Peníze.cz uvedl, že pro zákazníky v tom není oproti původnímu modelu rozdíl, ti ale změnu zaznamenali právě kvůli náhlému výkyvu v kvalitě poskytování služeb.
Prioritu udržet kontrolu nad prezentací značky potvrzují oslovené řetězce. „Společnost Lidl v České republice své prodejny formou franšízy neprovozuje. Všechny prodejny jsou provozovány přímo společností Lidl, což nám umožňuje udržovat jednotný standard kvality, cenové politiky a zákaznického servisu napříč celou sítí. Tento model aktuálně měnit neplánujeme,“ říká za Lidl Iveta Barabášová.
Všechny své české prodejny si spravují sami i ostatní hráči: Kaufland, Globus, Tesco (s výjimkou sítě malých obchodů Žabka) nebo Penny. „V České republice Billa provozuje celkem 286 prodejen a prozatím žádná z nich není v modelu franšízy. O případném zavedení modelu do ČR bychom s předstihem informovali,“ doplňuje mluvčí řetězce Dana Bratánková.
Bratánková nicméně podotýká, že model franšíz provozuje skupina Rewe, pod kterou Billa spolu s Penny patří, úspěšně v Německu a několik posledních let také v Rakousku.
Ostatně podobně to v zahraničí mají prodejny Albert, které patří k nadnárodní skupině Ahold Delhaize. Ta v minulých letech zavedla franšízy u přibližně třetiny nizozemských obchodů Albert Heijn.
Franšízový model se v západní Evropě podle Kotrbáčka z Cushman & Wakefield osvědčil hlavně v menších městech, předměstích a lokálních komunitách, kde hraje velkou roli osobní znalost zákazníků a flexibilita provozu.
„Třeba v Belgii se takové jednotky často otevírají v regionech, kde je silná lokální identita a jiné jazykové prostředí – například francouzské řetězce typu Intermarché rostou ve Valonsku, zatímco nizozemské značky jako Albert Heijn či Jumbo expandují hlavně ve Flandrech,“ popisuje expert: „V Nizozemsku původně franšíza pomáhala pokrývat oblasti, kde řetězce neměly dostatečné lokální zázemí nebo znalost trhu, dnes je však součástí strategické expanze i v městských oblastech.“
Franšízový model podnikání je podle odborníků na vzestupu i v Česku a trvá už víc než 10 let. „Zájem o franšízy je jak ze strany českých podnikatelů, tak i zahraničních značek, které vnímají český trh jako atraktivní prostor pro expanzi. Český franšízový sektor zaznamenal v první polovině roku 2025 více než 8500 nových podnikatelských vstupů,“ uvádí analytik společnosti PwC Dominik Kohout.
Největší zájem je podle něj tradičně o oblasti gastronomie, služeb, vzdělávání, realit a retailu. „Značky jako Mail Boxes Etc., Original Barber Shop nebo Five Guys plánují desítky nových poboček, což potvrzuje dynamiku trhu,“ dodává Kohout.
U zahraničních řetězců s potravinami je zatím situace mnohem méně jasná. Z jakého důvodu Albert franšízy využívá a proč změnu nekomunikuje, zůstává bez vyjádření. Současný, případně budoucí potenciál franšíz u těchto velkých prodejců nechce komentovat ani Svaz obchodu a cestovního ruchu, který tyto řetězce sdružuje. Podle jeho prezidenta Tomáše Prouzy k tomu nemá dostatek dat.
Pavla Adamcová
Sdílejte článek, než ho smažem
