Změny DPH: Co všechno ještě může zdražit?

Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 21, 15 a 10 procent mají být jenom dvě: základní sazba ve stejné výši 21 procent a jedna snížená ve výši 14 procent. Vyplývá to z předběžných návrhů ministerstva financí, o nichž informovala Česká televize.

Výrazně by tak mohly zdražit vodné a stočné, teplo, vstupenky na sportovní a kulturní akce, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, ale také ubytovací služby, kadeřnictví nebo točené pivo. U všech je ve hře zvýšení DPH z dosavadních 10 na 21 %.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury mají ve snížené sazbě DPH zůstat jen ty sociálně nejcitlivější položky. I pro ně by to ale znamenalo zdražení, protože dosavadní nejnižší sazba DPH má stoupnout z 10 % na 14 %. Jde o léky, veřejnou dopravu, knihy, noviny, časopisy, bezlepkové výrobky nebo stravovací služby.

Naopak mírně klesnout – z 15 na 14 % – může DPH u potravin a nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek, stavebních prací či dětských sedaček. Na výslednou cenu pro spotřebitele by to ale zřejmě nemělo vliv.

Návrh má zvýšit příjmy státu zhruba o 24 miliard korun ročně. To je jen asi čtvrtina ztráty, kterou způsobila ODS společně s ANO takzvaným zrušením superhrubé mzdy od roku 2021.

Většina dalších stran vládní koalice, stejně jako ekonomové, souhlasí se zjednodušením systému na dvě sazby DPH. Nelíbí se jim ale, že to v praxi přinese další zvýšení už beztak vysoké inflace. Největší zátěž by navíc nesli lidé s nižšími a středními příjmy.

Premiér Petr Fiala (ODS) přispěchal s ujištěním, že jde zatím o neveřejné analytické materiály. „Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení,“ říká Fiala.

Konečný výsledek diskuzí – a tedy finální navržené změny – plánuje vláda podle původního harmonogramu zveřejnit na přelomu dubna a května, Fiala teď mluví o termínu „zhruba za měsíc“.

Také ministr financí Zbyněk Stanjura včera zdůraznil, že konkrétní návrh změn teprve vzejde z debaty koaličních stran. Sněmovna by pak o něm měla začít jednat v červnu.

Zeptali jsme se zástupců koaličních stran a několika ekonomických analytiků, co o uniklých informacích o reformě DPH míní.

Zdroj: STAN & Piráti

Lukáš Vlček

první místopředseda STAN

V současnosti prezentovaná úprava DPH, které začleňuje citlivé komodity jako například léky, vodné a stočné a teplo do vyššího pásma DPH, je podle našeho názoru nevhodná, neboť se jedná o zboží a služby, jejichž zdražení dopadne významněji na nízkopříjmové obyvatele. 

Stav veřejných financí ČR je dlouhodobě neudržitelný. Za roky 2020 až 2023 se rapidně zvýšilo zadlužování naší země. V absolutních hodnotách jsme vygenerovali za tyto čtyři roky stejný dluh, jako za předchozích 27 let. Jsme přesvědčeni o nutnosti provedení zásadních změn jak na výdajové, tak na příjmové straně rozpočtu. Všechny naše návrhy směřují k co možná maximální eliminaci dopadů na nízkopříjmové obyvatele. Jako STAN nepřipustíme ani jakékoliv snižování daní z hazardu a loterií.

Zdroj: KDU-ČSL

Michael Kohajda

ekonomický expert KDU-ČSL

KDU-ČSL preferuje zachování tří sazeb, nedomníváme se, že změna spočívající ve sjednocení dvou snížených sazeb do jedné přinese žádanou stabilizaci státního rozpočtu, aniž by nepoškodila naše občany. KDU-ČSL k tomuto návrhu ODS předložila již dříve alternativu, ve kterém navrhuje ponechání třech současných sazeb, přičemž do druhé snížené sazby ve výši 10 % navrhuje nově přeřadit základní potraviny. A samozřejmě v ní ponechat i pitnou vodu, zdravotnické potřeby, léky nebo kojeneckou výživu. U základních potravin by tak důsledkem takto výrazného snížení sazby daně bylo jejich zlevnění.

Naopak ODS navrhované snížení sazby o procento či dvě pro spotřebitele přinese slevu jen zanedbatelnou, či spíše žádnou, když tuto změnu pohltí marže obchodníků, ale současně státní rozpočet přijde o daňové výnosy. Seznam konkrétních základních potravin v současnosti připravuje lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Naopak do základní sazby bychom navrátili například parní lázně, řezané květiny a další výjimky, které se do snížené sazby dostaly nekoncepčně a neopodstatněně, většinou za vlády Andreje Babiše.

Zdroj: TOP 09

Jan Jakob

místopředseda TOP 09

O návrhu budeme rozhodně v rámci koalice ještě jednat. S principem dvou sazeb, jedné snížené a základní, souhlasíme. Každopádně chceme diskutovat jak nastavení sazeb, tak rozdělení konkrétních položek mezi tyto sazby.

Zdroj: Piráti

Ivan Bartoš

předseda Pirátů, vicepremiér

Zvýšení spodní sazby DPH na 14 % za Piráty nepodporujeme. Nesouhlasíme ani s přesuny vodného a stočného či tepla do vyšší sazby DPH, protože ceny energií jsou už nyní vysoké a rozhodně nechceme ještě více zbytečně zatěžovat domácnosti či rodiny s malými dětmi, na které aktuální krize dopadá nejvíce. Určitě budeme chtít diskutovat i o přesunu ubytovacích služeb. V případě jejich přesunu do vyšší sazby by zátěž dopadla třeba i na studenty na kolejích – náklady na ně jsou už nyní příliš vysoké a kvalita tomu často neodpovídá.

Stejně tak nevidíme důvod, proč více danit knihy včetně třeba učebnic potřebných pro vzdělávání, veřejnou hromadnou dopravu nebo vstupenky na kulturní akce. Zároveň se postavíme jakémukoliv ohrožení dostupnosti potřebných věcí typu léky.

Za Piráty jsme koaličním partnerům předložili návrhy na ozdravení rozpočtu, které by přinesly až 140 miliard ročně a přitom nezatížily zbytečně domácnosti ani živnostníky. Není to o náhodném škrtnutí pár položek či přesunech do daňových sazeb, které opticky zlepší rozpočet pro jeden rok. Je to o nastartování dlouhodobého pozitivního trendu a chytrých udržitelných krocích.

Zdroj: Jan Švejnar

Jan Švejnar

ekonom, spoluzakladatel a předseda řídícího a dozorčího výboru CERGE-EI

Jednoduchost je dobrá věc. Mít dvě sazby místo tří je žádoucí. Pak už je to ale spíš otázka filozofická a politická, co by patřilo do té nižší kategorie DPH a co do té vyšší. Do nižší běžně patří věci sociálního a zdravotního typu, zbytek pak do vyšší. Je ale důležité, aby nebyla příliš vysoká, aby nezatěžovala negativně byznys, protože to pak má samozřejmě utlumující efekt na ekonomiku. Mohla by být o trochu níž než 20 procent, třeba 18. Na druhou stranu chápu, že vláda se snaží snížit schodek v rozpočtu, tak jí asi nezbyde nic jiného, než nechat druhou sazbu poměrně vysoko. 

Je třeba poznamenat, že vláda už je kvůli inflaci ve zvýhodněné pozici. Nominálně ekonomika roste, i když reálně klesá, tudíž vláda má víc příjmů než by měla bez inflace. Jestliže vláda potřebuje podnikat ještě další kroky, tak to znamená, že funguje neefektivně, protože příjmy do státního rozpočtu se zvyšují.  

Zdroj: CFG

Vladimír Pikora

hlavní ekonom CFG

Ministr financí Zbyněk Stanjura už před delší dobou avizoval, že zruší stávající tři sazby daně z přidané hodnoty (DPH) a místo nich zavede sazby jen dvě. Původně tvrdil, že důvodem je zjednodušení systému daní, nikoli vyšší inkaso. Hned po oznámení původního návrhu jsem tvrdil, že to je holý nesmysl. Pokud by někdo chtěl zjednodušit systém, zavedl by jen jednu sazbu DPH.

Oficiálně se mluví o tom, že z nejnižší 10% sazby půjde do nejvyšší 21% sazby třeba vodné a stočné či točené pivo. To jsou dvě politicky velmi citlivé položky. Hospody si již teď stěžují, že budou muset zavírat, protože si lidé po covidu zvykli pít někde po garážích, k čemuž se nyní přidá ještě dražší pivo. Jestliže dnes mají v hospodě velké pivo za 59 Kč, po změně daně bude stát 64,9 Kč. Hospodský z navýšení ceny neuvidí samozřejmě ani haléř. Můžeme se vsadit, že mu to další hosty do podniku nenažene.

Z 10% sazby do 14% sazby se mají přesunout například léky či veřejná doprava, což jsou další politicky velmi nepříjemné položky. Některé skupiny lidí, jako jsou třeba důchodci, kteří užívají více léků než zbytek populace, najednou pocítí vyšší růst výdajů.

Ačkoli vláda původně tvrdila, že změna sazeb DPH bude rozpočtově neutrální, dnes ministr tvrdí, že inkaso bude vyšší o 24 miliard korun. To je pro prázdnou státní kasu jistě dobrá zpráva. Jenže pokud máme deficit jen za první tři měsíce roku na úrovni 166 miliard korun, neřeší se tím vůbec nic. Problémem státní kasy totiž nejsou příjmy, ale naopak výdaje, které je potřeba osekat.

Za posledních deset let dramaticky přibylo státních zaměstnanců. Na trhu práce je nedostatek lidí, protože ho vyluxoval stát. Tyto lidi je třeba vrátit do tržního sektoru. Další položkou, v níž může stát šetřit, jsou dotace. Poslední zpráva Nezávislého kontrolního úřadu ohledně dotací je děsivá a ukazuje, že dotace ničí ekonomiku. Sečteno a podtrženo, vize zjednodušení daní se nekoná. Stále bude chaos v tom, co patří do které sazby. Kdybych chtěl daně zjednodušit, tak zavedu jednu daň. Zvýšení daní navíc přiživí inflaci v době, kdy je stále velmi vysoká.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.

Desetiprocentní sazba DPH byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. 

Na úroveň čtrnácti procent by ministerstvo financí rádo snížilo stávající druhou sníženou sazbu, patnáctiprocentní. V rámci jakési kompenzace za zrušení sazby nejnižší. I tak veřejné rozpočty inkasují o 24 miliard více, než při současném stavu, vypočítává ministerstvo financí. Takže se jedná vlastně o navýšení daně z hlediska řadového občana. Navíc by opatření zvýšilo inflaci, podle společnosti Deloitte o zhruba 0,4 procentního bodu.

Opravdu rozpočtově neutrální je sazba kolem 12,8 procenta. Při takovém stanovení nižší sazby DPH by stát plus minus „zůstal na svém“.

Vedle státu by na daňové rošádě mohli vydělat také někteří obchodníci a prodejci. Při „kompenzačním“ snížení sazby DPH z patnácti na čtrnáct procent by jej totiž nepromítli zcela do odpovídajícího snížení cen pro koncové zákazníky, ale třeba jen zčásti nebo také vůbec. Zbytek by si nechali v kapse. Ale i kdyby promítli do koncové ceny celé snížení daně, při nížení DPH o pouhý procentní bod, z patnácti na čtrnáct procent, by si zákazník ani moc ničeho nevšiml.

Další články se slevou!

Zdroj: Shutterstock

• Stát zruší 77 finančních úřadů v regionech. Tady je seznam
• Kdo vlastní obchodní řetězce a které jsou české. Přehled
• Takhle vás odmění za nákup. Porovnali jsme cashback portály
• Pokuta pro CZC. Pirátská reklama narazila u soudu
• Stoupne limit pro platby bez PINu? Pětistovka už není, co bývala
• Za prázdné petky nebo plechovky dáme slevu, lákají řetězce
• Tyhle koruny si vyměňte. V peněženkách zůstávají neplatné miliardy

Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Hynek Just

Vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, což se na jeho profesní kariéře nijak nepodepsalo. Věnoval se hudební publicistice, jeho recenze a rozhovory lze dohledat třeba v archivu Respektu, MF Dnes,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem