První den v roce 2023 se Chorvatsko po deseti letech v Evropské unii stane členem Schengenského prostoru a zároveň i eurozóny. To první znamená, že k moři do Chorvatska už dojedeme bez hraničních kontrol. A to druhé, že po 28 letech končí svou existenci moderní chorvatská kuna – měna, kterou země platila od roku 1994. Vlastní měnu už bude v Unii mít jen sedm zemí – Česko, Bulharsko, Dánsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
Od 1. ledna se v Chorvatsku do oběhu dostanou eurobankovky a mince, jejichž podobu země odhalila letos v květnu. Bankovní účty v kunách se převedou na eura v předem stanoveném kurzu 7,5345 kuny za euro. Ten byl sice stanovený před několika měsíci, ale je prakticky totožný s aktuálním kurzem.
Všichni obchodníci také musí začít euro přijímat (pokud ho samozřejmě dobrovolně nepřijímali už dřív). Nicméně ještě prvních 14 lednových dní bude možné všude zaplatit i kunami. Od 15. ledna se pak stane platnou měnou výhradně euro.
Zdroj: Hrvatska narodna banka Od 1. prosince si Chorvaté mohli v bankách vyměnit zaváděcí balíček s 33 euromincemi ve svém národním designu.
Pokud jste nestihli kuny utratit nebo vyměnit, ale chystáte se v roce 2023 do Chorvatska, snadno je ještě na eura vyměníte. V řečeném kurzu 7,5345 kuny za euro vám je tam vymění v každé bance, na poště nebo na pobočce Finanční agentury (FINA), nikoli ale ve směnárnách. Při jedné výměně vám vezmou až sto bankovek a sto mincí. Výměnu budou zprostředkovávat taky pobočky centrálních bank zemí eurozóny, a to až do výše 8000 kun (1060 eur, tedy 25 600 korun).
V Česku to ale budete mít horší – většina směnáren už kuny stahuje z kurzovních lístků. Z bank například UniCredit jejích příjem ukončila už 30. listopadu, Moneta 9. prosince, Česká spořitelna nebo Komerční banka s nimi končí na Silvestra. Raiffeisenbank je přijímá také do konce roku, podnikatelům ale umožní vklady v kunách až do 22. ledna.
Velké směnárny už většinou kuny stáhly z lístků s valutami nebo tak učiní k prvnímu lednu. Našli jsme ale i směnárnu, která nám telefonicky potvrdila, že kuny koupí i po prvním lednu – jenže kurz v tomhle východočeském podniku už teď stanovili na jednu korunu za jednu kunu, tedy pod třetinou skutečné hodnoty chorvatské měny.
Od ledna 2024 už půjde kuny vyměnit jenom v chorvatské centrální bance. Mince vám vymění až do konce roku 2024, bankovky bez omezení i dál.
Definitivní podoba chorvatských euromincí. Zdroj: Hrvatska narodna banka
Bankomaty mimo provoz
Jestli jste si vyjeli na přelom roku do tepla do Chorvatska a budete tam čelit nenadálé potřebě hotovosti, nespoléhejte na to, že ji ukojí nejbližší bankomat.
V polovině prosince začaly chorvatské banky vyřazovat 2700 ze 4000 bankomatů v zemi, aby je do 15. ledna připravily na výdej eur. Zbytek bude následovat později. Chorvatská bankovní asociace vytvořila interaktivní mapu všech bankomatů, aby lidem pomohla najít nejbližší funkční.
„Musíte obejít každý bankomat, aktualizovat ho a pak ho připravit na přijetí eurobankovek. Ve čtyřech tisících bankomatech je přes 40 tisíc bankomatových kazet a každou musíme individuálně upravit pro eurové bankovky, které mají samozřejmě jiné rozměry než kunové bankovky,“ vysvětlil v chorvatské televizi RTL výkonný ředitel hotovostního sektoru Chorvatské národní banky Tihomir Mavriček.
Pro banky přechod na eura znamená určité náklady, nejen kvůli přeprogramování bankomatů. „Celý přechod na eura nás bude stát zhruba 100 milionů eur,“ řekla agentuře Reuters šéfka Chorvatské bankovní asociace Tamara Perko.
Cenový šok se nečeká
Aby byl přechod plynulý, aby si lidé zvykali a taky aby obchodníci nevyužívali změnu ke skokovému navýšení cen, musí být už od začátku všechny cenovky v obchodech v obou měnách. Povinné budou ještě celý rok 2023. Společnost Studenac, což je jeden z největších chorvatských potravinářských řetězců, například uvádí, že musila vytisknout pět milionů štítků.
Podnikatelům hrozí pokuty, pokud by přechod na novou měnu zneužili k bezdůvodnému navýšení cen. „Přechod na novou měnu přichází v době, kdy už je inflace vysoká, takže výchozí pozice je taková, že chorvatští spotřebitelé jsou velmi citliví na cenu. Pro jakéhokoli obchodníka by bylo ceny bez důvodu zvyšovat, nakupující by mu okamžitě utekli ke konkurenci,“ tvrdí ve Financial Times Michał Seńczuk, generální ředitel společnost Studenac.
Kuní Eiffelovka
Chorvatsko si od přechodu k euru slibuje posílení své důvěryhodnosti pro zahraniční investory. V době krize počítá také s vyšší stabilitou a nižšími kurzovými riziky – přes 70 procent veřejného dluhu je denominováno v euru. Polovina bankovních vkladů v zemi už je dávno v eurech a pro zemi s čilým turistickým ruchem i zahraničním obchodem by přechod neměl představovat velký problém.
Tedy až na logistické výzvy, jako je zmiňované přenastavování bankomatů. Nebo otázku, co s vysloužilými mincemi a bankovkami. Na střežení stažených mincí se centrální chorvatská banka dohodla s armádou. Počet kunových mincí, které si Chorvati vymění, se odhaduje na 1,1 miliardy kusů. Armáda by je podle guvernéra Chorvatské národní banky Borise Vujčiće měla na jednoom místě hlídat tři roky.
Pro domácí publikum Vujčić váhu mincí, které budou staženy z oběhu, přirovnává k váze 124 záhřebských tramvají. Pro světové publikum pak ve Financial Times volí jiný příměr. „Dohromady váží skoro jako Eiffelovka. Za tři roky je prodáme jako surovinu a pak armáda zas může tanky a obrněnce schovat,“ řekl Vujčić. Hmotnost kovové konstrukce Eiffelovy věže je 7300 tun, celková hmotnost přes deset tisíc tun.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem