Zdroj: Shutterstock
Žádný zákon obchodníkovi nenařizuje, že musí brát karty. To je čistě jeho rozhodnutí. Záleží jenom na něm, jestli umožní i jiné platby než v hotovosti.
Občas se ale setkáme se situací, že obchodník umožní bezhotovostní platbu kartou až od určité částky – třeba od dvaceti, padesáti nebo sta korun. Menší nákupy – pod tento limit – je potřeba zaplatit hotově. Častým argumentem obchodníků je, že při tak malém nákupu by jeho výdaje za platební terminál byly vyšší než čistý zisk z prodeje.
„Pokud je o tom zákazník řádně vyrozuměn, zákon o platebním styku obchodníkovi nezakazuje stanovit si minimální částku pro přijetí platby kartou,“ říká ministerstvo financí.
Jenže: i když takový limit není protizákonný, neznamená to ještě, že je v pořádku. Obchodník totiž zřejmě narazí na podmínky, k nimž se zavázal ve smlouvě s provozovatelem terminálu (nejčastěji bankou).
Například Komerční banka, Česká spořitelna (Global Payments) nebo Comgate v podmínkách pro platební terminály či brány stanoví, že obchodník se zavazuje přijímat karty bez omezení výše částky transakce. „Na platby kartou se nesmí vztahovat žádná minimální ani maximální výše transakce,“ píše se například v podmínkách Global Payments. Vycházejí přitom z pravidel karetních asociací Visa a Mastercard.
Obchodníkovi, který si stanoví vlastní minimální limit, tak nehrozí pokuta od úřadu, ale sankce od provozovatele terminálu či kartové asociace – pokud se ovšem o takovém jednání dozví.
„Pravidla kartových asociací taková omezení nepovolují. Obchodnik, který minimální plarbu požaduje, porušuje smlouvu a může od karetní společnosti dostat pokutu. V krajním případě s ním může kartová asociace rozvázat smlouvu. Pokud se zákazník s takovým požadavkem setká, může informovat karetní asociaci podle druhu své karty, a ta sjedná nápravu,“ říká Ondřej Holoubek, mluvčí Global Payments.
„Sankce přímo ve smlouvě definovaná není, ale můžeme s takovým obchodníkem zahájit jednání o nápravě a v krajním případě můžeme vypovědět smlouvu. Pokud by chování obchodníka například zapříčinilo udělení sankce ze strany karetních schémat bance, můžeme takovou sankci uplatňovat po daném obchodníkovi,“ dodává za ČSOB její mluvčí Patrik Madle.
Ano. Evropské ani české právo obchodníkovi výslovně nezakazuje zvýhodnění platby v hotovosti – přestože jde často o způsob, jak obcházet zákaz příplatku za platbu kartou.
„O poskytnutí slevy při platbě v hotovosti musí být zákazník řádně informován,“ říká Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí.
„Za obcházení zákona by mohlo být považováno, pokud by obchodník například zveřejňoval dvě odlišné ceny, nebo by cenu zboží či služby při platbě platební kartou navyšoval,“ dodává.
Poplatky a příplatky při použití karty zakázal od ledna 2018 zákon o platebním styku. Týká se to plateb spotřebitelskou kartou, která je vydaná finanční společností v Česku či v zemích Evropského hospodářského prostoru v rámci takzvaných čtyřstranných schémat – typicky jde o karty Mastercard a Visa.
Obchodník může vyžadovat poplatek jedině tehdy, když zákazník použije firemní kartu (jinou než pro spotřebitele – fyzické osoby) nebo kartu vydanou v rámci třístranných schémat (například Dinners Club nebo American Express).
„Obchodník není oprávněn účtovat si za platbu běžně vydávanou spotřebitelskou kartou jakýkoliv poplatek či přirážku, jinak mu hrozí pokuta až do výše 500 000 korun,“ potvrzuje Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Letos je to dvacet let, co v Česku začal přechod platebních karet na čipovou technologii EMV. Ta byla bezpečnější i rychlejší než karty s magnetickým proužkem. Projděte si retro fotky a vzpomínky pamětníků!
Podle ní naprostá většina obchodníků v Česku mezi spotřebitelskými a podnikatelskými platebními kartami nerozlišuje a poplatek si neúčtuje. K poplatkům při použití firemní kartou sáhly některé e-shopy jako například Alza – před úhradou však podnikatele informuje, že poplatku se dá vyhnout, když využije jiný typ platby jako bankovní převod (včetně okamžité platby), dobírka či platba v hotovosti na prodejně.
O zákaz účtování poplatků u spotřebitelských karet se postarala Evropské unie a je i součástí českého zákona o platebním styku. Rozšíření bezhotovostních plateb podpořila EU už před tím regulací mezibankovního poplatku, který obchodníci odvádějí bance, jejíž kartou zákazník platí. Ten sice tvoří jen část celkového poplatku, kterou podnikatelé za přijímání karet hradí, ale regulace ho výrazně snížila.
Dříve se mezibankovní poplatek u spotřebitelských karet pohyboval na úrovni jednoho procenta, zatímco po zastropování může dosahovat nanejvýš 0,2 procenta z hodnoty transakce pro debetní a 0,3 procenta pro kreditní karty. Finální poplatek, který obchodník za přijímání plateb kartou platí, zahrnuje i poplatek společnosti, která mu transakce zajišťuje, a také poplatek mezinárodním karetním asociacím.
U některých malých obchodníků se přesto můžeme s požadavkem na poplatek za použití běžné karty setkat – například ve výši jednoho procenta z ceny nákupu.
Většinou se odkazují na zákon o ochraně spotřebitele – konkrétně § 3, odstavec 2: „Prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení požadovat poplatek převyšující přímé náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají.“
Jinými slovy: Obchodníci věří, že si můžou účtovat poplatek za způsob placení, pokud nepřevyšuje přímé náklady, které jim vznikají.
Podle ministerstva financí je však takové účtování poplatku spotřebitelům v naprosté většině případů nezákonné. A vysvětluje, že mezi zákonem o ochraně spotřebitele a zákonem o platebním styku nevzniká kolize.
„Zákon o ochraně spotřebitele obsahuje obecné pravidlo (možnost účtovat poplatek maximálně ve výši odpovídající nákladům), které dopadá obecně na všechny způsoby placení. Zákon o platebním styku však obsahuje speciální pravidlo – zákaz účtovat poplatek za přijetí platby spotřebitelské karty takzvaných čtyřstranných schémat. V takové situaci má přednost speciální pravidlo a obchodník musí postupovat podle zákona o platebním styku,“ vysvětluje Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.
Podněty ohledně porušení zákona lze podávat České obchodní inspekci.
Olga Skalková
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
