Chci platit opravdovými penězi. Bude právo na hotovost v ústavě?

Jana Divinová | rubrika: Co se děje | 31. 8. 2022 | 1 komentář
Řeči o řízeném rušení hotovosti jsou sice hoax, ale místa, kde bez karty nezaplatíte, v Česku opravdu jsou. Skupina senátorů teď chce prosadit, aby právo platit hotově bylo zapsáno do ústavy. To se asi nepovede, v jiných zákonech se ale pozice hotovosti může opravdu upevnit.
Chci platit opravdovými penězi. Bude právo na hotovost v ústavě?

Zdroj: Shutterstock

V Česku je sice odmítnutí hotovosti nezákonné, zároveň ale neexistuje zákon, který by za to obchodníka potrestal. Můžete si na něj stěžovat u České národní banky, jenže nehrozí mu žádná sankce.

Případy, kdy obchodník odmítá hotovost, v tuzemsku nejsou úplně běžné. Vyloučené ale taky ne. Bez platební karty a chytrého telefonu si například nekoupíte svačinu ve třídě LowCost ve vlacích RegioJetu. Zřejmě nejznámějším příkladem cashless, tedy bezhotovostní zóny, je kontejnerové městečko Manifesto, které vzniklo v roce 2018 poblíž pražské stanice metra Florenc a později se přesunulo na Smíchov. Sdružuje několik bister, kaváren, butiků či galerií – a hotovostí tady nezaplatíte. Pokud vlastní kartou platit nechcete nebo ji nemáte, můžete si u vstupu do Manifesta nechat jednu nabít jen pro nákupy zde. Podobný systém uplatňuje také čím dál víc hudebních festivalů, průkopníkem byl světoznámý menšinový Brutal Assault v Josefově v roce 2016. Organizátoři festivalů využívají nejčastěji systém přednabitých náramků – v místě konání často nezaplatíte nejen hotovostí, ale ani vlastní kartou.

Digitálně vyloučení

Někteří lidé v nemožnosti platit hotově vidí útok na svoji svobodu. „Hotové peníze snižují pravděpodobnost, že budu utrácet za hlouposti. Nevidím důvod, proč by někdo jiný měl mít permanentní možnost sledovat, kolik a za co utrácím,“ vysvětluje důvod svého odporu k bezhotovostnímu placení Vladimír Trojánek, který si i výplatu dodneška nechá vyplácet v hotovosti.

Lidé, kteří upřednostňují hotovost, bankovní účet často mívají – jen ho používají konzervativně. Pak jsou ale taky lidi, kteří bankovní účet vůbec nemají – někteří senioři, lidi s exekucemi, duševními chorobami, tělesně postižení. Potížím, které potkávají tyto dobrovolně i nedobrovolně digitálně vyloučené, se věnuje blog Digitální svobody. Lidé bez bankovního účtu měli například problém při přechodu k novým dodavatelům energie, kteří jim nechtěli umožnit zaplatit nedoplatky a nové zálohy jiným způsobem.

Nemožnost použít hotovost může pro digitálně vyloučené znamenat i to, že si nemůžou koupit zboží, které potřebují, nebo musí za obchodem, který hotovost přijímá, cestovat i větší vzdálenost. „Teoreticky je v takových případech možné se obrátit na soud s tím, že kvůli odmítnutí hotovosti musel zákazník zboží koupit jinde nebo jinak a vznikly mu tím nějaké dodatečné náklady. V praxi by ale šance na úspěch takové žaloby u soudu – byť by to protiprávní jednání bylo doložitelné – nebyla zaručena,“ usuzuje právník František Nonnemann ze Spolku pro ochranu osobních údajů.

Když se neplatí cash…

Na cashi
Zdroj: Shutterstock

… tak není cash

Chcete platit jedině hotově? Některým lidem zas vadí, když někde nemají možnost zaplatit kartou. „Hotovost používám nerada. Je mi nepříjemný fyzický kontakt při jejím předávání. Navíc, když nemám drobné a chci někde platit větší bankovkou, třeba dvoutisícovkou, tak jsou dost nepříjemní,“ naráží bezděky studentka gymnázia Alena K. na jeden důsledek stále častějšího bezhotovostního placení: v obchodech často nemají dost hotovosti, ze které by vraceli nazpět.

Limity hotovosti

Zatímco v Česku jsou obchody, kde nepřijímají hotovost, zatím výjimka, v zahraničí se s nimi můžete setkat běžně. Některé státy mají nakročeno k tomu, aby se staly zcela bezhotovostními.

Na špici je podle magazínu FinTech Švédsko. Platební kartu má přes 98 procent jeho občanů a některé provozovny hotovost už vůbec nepřijímají. Stát chce dokonce do roku 2026 zavést digitální státní měnu. Hotovost ale zákonem rušit nehodlá. Dvojka je podle FinTechu Čína, která od roku 2021 testuje digitální jüan – nyní ovšem už na stovkách milionů lidí. Očekává se prý, že se země pokusí během příštích pár let stát zcela bezhotovostní. Kritici tvrdí, že to povede k utužení dozoru nad lidmi, čínská centrální banka si od zavádění digitálních peněz slibuje snížení korupce v zemi a míň praní špinavých peněz.

Ostatně placení v hotovosti má svoje limity i v Česku a řadě dalších zemí Evropské unie. A důvodem pro to má být taky snižování hospodářské kriminality. V Česku je strop pro platby v hotovosti stanovený na 270 tisíc korun, nejnižší limit má Řecko, kde se cash nedá zaplatit víc než 500 eur – zhruba 12 tisíc korun. Evropská komise navrhuje výhledově zavést v Unii jednotný strop pro platby v hotovosti ve výši 10 tisíc eur, tedy přibližně právě takový, jaký teď máme u nás.

Právo na hotovost v ústavě

V Česku teď zakotvení práva na hotovost do ústavy navrhla skupina senátorů kolem Jitky Chalánkové (TOP 09). „Řada občanů se obává, že bezhotovostní platby se buď stanou povinnými, nebo hotovostní platby zcela vytlačí z užívání – hotové peníze přestanou být přijímány a vlastnictví bankovního účtu, platební karty a bankovní identity se stane buď povinností, nebo holou nezbytností,“ píše senátorka v důvodové zprávě.

Návrh ústavního zákona o povinné akceptaci hotovosti, předložený senátu Jitkou Chalánkovou a dalšími senátory TOP 09 a ODSZdroj: Senát PČR

A to je celé. Návrh senátního zákona zatím prošel prvním čtením mezi senátory. Když ho v dalším čtení schválí, poputuje k poslancům. Pokud projde přes poslance – jde o ústavní zákon, proto by jich musely být pro tři pětiny –, dostane se z novu do Senátu. A pokud ho podpoří i tři pětiny senátorů, zbývá jen prezidentův podpis a vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Podobně uvažovala o zakotvení práva na placení v hotovosti do ústavy vládní koalice před několika lety v Rakousku. Ovšem bez výsledku.

Podle mnoha právníků ale právo na placení v hotovosti v českých zákonech je, konkrétně v zákoně o oběhu bankovek a mincí. Jak ale Peníze.cz upozorňovaly už před dvěma roky, dvě klíčové instituce – Česká národní banka a ministerstvo financí – se liší v jeho výkladu. ČNB by byla pro jasnější stvrzení povinnosti přijímat hotovost a není ani proti sankcím za její porušení, ministerstvo financí dlouhodobě zastává benevolentnější názor.

Ministerstvo má za to, že je to na obchodnících a klientech, jakou formu platby zvolí. „Právo na platbu v hotovosti by vytvořilo právní problémy, jak by se v takovém případě řešily třeba nákupy na samoobslužných benzinových pumpách, na e-shopech a podobně,“ vysvětluje postoj ministerstva financí Michaela Lagronová, ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace.

„Podle našeho názoru je důležité, aby se právní úprava vyjasnila a nepřipouštěla dvojí výklad, a taky aby se rovněž zavedly sankce za odmítání hotovostních plateb,“ tlumočí právník Jan Vobořil názor neziskovky Iuridicum Remedium, která se zabývá obranou osobnostních práv. Právě zneužití osobních údajů a nadbytečného dohledu institucí soukromých i státních se nejčastěji kritici bezhotovostních plateb obávají.

Vobořil ale zároveň říká, že změna ústavy není ta správná cesta. „Vždy by bylo stejně nezbytné takové ústavní pravidlo promítnout do zákona,“ vysvětluje. Přitom novela zákona o oběhu bankovek a mincí, ve které bude zdůrazněno právo zaplatit hotově i sankce za jeho porušení, se podle něj má začít připravovat na začátku příštího roku. Problém by měla fakticky řešit a zároveň by měla umožnit zohlednit smysluplné výjimky a omezení. V plánu legislativních prací je předložení novely vládě plánované na poslední čtvrtletí příštího roku.

Argument proti zásahu do ústavy má i ministerstvo financí. „Ústavní zákony se zabývají právy občanů vůči státu a v tomto případě nejde o práva občanů vůči státu, ale vůči obchodníkům,“ vysvětluje Michaela Lagronová.

Vždyť to nikdo neruší

Ekonom Dominik Stroukal tvrdí, že problém s (ne)přijímáním hotovosti je zatím v Česku spíš virtuální než skutečný. Poukazuje například na to, že podíl hotovosti na peněžní zásobě u nás roste a omezování nebo dokonce rušení hotovosti u nás nikdo neprosazuje.

„Dokud budeme hotovost poptávat, tak nám ji budou banky na přepážkách a v bankomatech poskytovat. Já jsem fanoušek hotovosti, ale ten strach z jejího rušení je u nás živen uměle a často za hranou konspirace,“ říká ekonom.

Hokynářství
Zdroj: Shutterstock

Anketa

Hotovost, obchody a vy

„Zajímavé je také to, že centrální banka z hotovosti nevyplácí bankám úroky. Díky tomu jí roste zisk, který má možnost ze zákona posílat do státního rozpočtu,“ upozorňuje Stroukal na jednu zajímavou souvislost. Kdyby to banka skutečně začala dělat, žádný politik už by prý neměl motivaci penězovod si zavřít. „A debata se vyřeší i beze změny ústavy,“ říká.

Dokonce ani ve zmiňovaném Švédsku, kde počet hotovostních transakcí poklesl už v roce 2020 pod deset procent a kde banky postupně snižují počet bankomatů, protože o jejich služby přestává být zájem, centrální banka ústy viceguvernérky Cecilie Skigsleyové ujišťuje, že s hotovostí dál počítá. „Riksbank bude vydávat bankovky i mince tak dlouho, dokud po nich bude ve společnosti poptávka. Je to naše zákonem daná povinnost, kterou samozřejmě budeme dál naplňovat,“ řekla Skigsleyová už v roce 2017. Švédsko sice pracuje na projektu nové digitální měny, ale v centrální bance myslí i na ty, kdo digitálně platit nechtějí nebo nemůžou a promýšlejí, jak pozici hotovosti zákonně upevnit. Změnu ústavy k tomu ale asi potřebovat nebudou.

Jan Vobořil připomíná, že smyslem ochrany hotovosti určitě není brzdit rozvoj jiných platebních systémů. Má jen obavu, aby bez ní časem nevymizela možnost volby, kterou dnes spotřebitelé mají. Ta ale může být zaručena i v jiné právní normě, než je ústava. „Co bychom naopak považovali za vhodné v ústavě formulovat, je širší právo na analogová řešení,“ říká Vobořil. Myslí tím obecnější právo na zachování alternativ, které nenutí občana k využívání konkrétních digitálních technologií. Nejen platebních, ale i dalších. Bez ohledu na to, jestli lidé tyto technologie využívat nemůžou nebo z libovolného důvodu nechtějí.

Grafy: víc terminálů, víc karet, ale taky víc hotových peněz

Počet plateb provedených kartami českých vydavatelů v roce 2021 podle České národní banky stoupnul na téměř 1,8 miliard. Bylo to o 309 milionů transakcí víc než v roce 2020. Ze statistik je vidět, jak přibývá platebních terminálů i klasických platebních karet. A to statistika nezachycuje další možnosti bezhotovostního placení. Jenže zároveň pořád přibývá i oběživa, bankovek a mincí. Třetí graf ukazuje, kolik stovek miliard korun je uloženo na kovových kotoučích a obdélnících speciálního papíru – a že ty miliardy v čase spíš přibývají.


Zdroj: Shutterstock

Ať vám nic neuteče 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook: neuniknou vám důležité aktuality ani praktické tipy! A už jsme i na Instagramu.

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+22
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

A tohle už jste četli?

Mallpay se mění na Skip Pay. Sází na chytré nakupování

21. 9. 2022 | Petr Kučera

Mallpay se mění na Skip Pay. Sází na chytré nakupování

Služba Mallpay, která se zaměřuje hlavně na odložené platby, změní od 7. října jméno na Skip Pay. „Nový název je posledním krokem transformace, která s sebou mimo jiné přináší výrazné... celý článek

O pětinu levnější benzin. Hello bank láká na slevu

21. 9. 2022 | Petr Kučera

O pětinu levnější benzin. Hello bank láká na slevu

Hello bank vrátí 20 procent z ceny nákupu u jakékoliv čerpací stanice, pokud ho zaplatíte kreditní kartou HelloPay. Akce, která patří k nejvýraznějším na trhu, potrvá jen od čtvrtka... celý článek

Češi škrtají restaurace i kulturu. Dvě pětiny nemají rezervu ani na měsíc

20. 9. 2022 | Petr Kučera

Češi škrtají restaurace i kulturu. Dvě pětiny nemají rezervu ani na měsíc

Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent obyvatel Česka, více než třetina z nich dokonce velmi silně. Největší dopady inflace vnímají lidé v cenách potravin (75 % velmi silně), pohonných... celý článek

Neplavete v penězích? Co je to ta stará bela, za kterou tady všechno stojí

18. 9. 2022 | Gabriel Pleska

Neplavete v penězích? Co je to ta stará bela, za kterou tady všechno stojí

Kvíz plný záludných otázek ze světa bankovek a mincí. Ukažte, že vám peníze nesmrdí!

Ceny energií dostanou strop, potvrdili poslanci. Jak pomůže?

16. 9. 2022 | Jiří Hovorka, Gabriel Pleska | 1 komentář

Ceny energií dostanou strop, potvrdili poslanci. Jak pomůže?

Cenový strop se má na výši záloh projevit od listopadu. Celková cena pro domácnosti by se například u elektřiny měla dostat maximálně na devět korun za kWh.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.