Odložená platba je fakticky menší bezúročná půjčka, která spotřebitelům umožňuje nakoupit jednoduše na jeden klik zboží online bez použití platební karty a zaplatit později, v jedné nebo několika splátkách. Od standardního spotřebitelského úvěru se liší tím, že je obvykle zadarmo – bez poplatku a bez úroku. Stejně jako u kreditní karty to ale platí, jen když pak včas splácíte.
„Jde o nový digitální nástroj, který umožňuje zákazníkům nakoupit určité zboží a služby s tím, že věřitel – odlišný od prodejce – poskytne zákazníkovi úvěr, ze kterého se zboží či služby prodejci uhradí, a zákazník pak úvěr splácí věřiteli,“ upřesňuje Jan Šovar, advokát a zakládající partner advokátní kanceláře Finreg Partners.
Jenže: zákon odloženou platbu jako klasickou půjčku – spotřebitelský úvěr – nebere. Proto jejich poskytovatelé nepodléhají stejným pravidlům jako ostatní úvěrové společnosti, nemusí třeba prověřovat schopnost potenciálního dlužníka splácet své závazky. Změna je ale pravděpodobně už na cestě.
Zaplatím později. Ale budu na to mít?
Odložené platby mají pro spotřebitele i e-shopy řadu výhod. Jsou například alternativou k dobírce. Lidé zaplatí až poté, co jim zboží přijde a vyzkoušejí ho. Když jim nevyhovuje, můžou ho vrátit a hned objednat jiné, nemusí čekat, až jim e-shop pošle zpátky peníze. E-shop zase dostává peníze hned, nečeká na ně jako u dobírky. Proti placení kartou má odložená platba také jednu výhodu: je bezpečnější, při placení nemusíte nikam zadávat karetní údaje.
Pokud odloženou platbu splatíte včas, je to zadarmo. V opačném případě si ale připlatíte na poplatcích z prodlení. Například u Twista, nejstaršího poskytovatele odložených plateb v Česku, si můžete bezúročně odložit splátky až o 30 až 45 dní. Pokud se vám to po uplynutí této lhůty nehodí, můžete si splátky posunout ještě měsíc. Musíte ale uhradit aspoň desetinu dluhu a za každou odloženou stokorunu vám Twisto naúčtuje od 50 haléřů do 4,50 Kč, podle toho, jak velkou částku odkládáte. Pokud si o měsíc odložíte splátku 10 tisíc korun, poplatek podle kalkulačky na webu služby vyjde na 435 korun.
Pokud si prodloužení splatnosti včas nedomluvíte, bude po vás Twisto vymáhat poplatek z prodlení. Pokud je prodlení 30 a víc dnů po splatnosti, bude Twisto požadovat poplatek 650 Kč a 10 procent z celkového vyúčtování.
Jako u každé půjčky tu platí to riziko, že pokud se vám závazků nahromadí víc a nebudete mít na splácení, můžete si dobře zavařit. U jiných typů úvěrů zákonodárci mysleli na to, jak před tím spotřebitele chránit, nová technologie ale zatím jejich pozornosti unikala.
„Potenciálně škodlivý produkt“
Jak upozorňuje konzultant pro oblast compliance a řízení rizik ve finančním sektoru František Nonnemann, jak přibývá uživatelů odložených plateb, roste i potřeba řešit otázky ochrany spotřebitele před předlužením. „Spotřebitel si nemusí uvědomit, že i odložení platby drobného nákupu o několik týdnů mu může v kombinaci s dalšími povinnými platbami způsobit komplikace,“ vysvětluje Nonnemann. V mnoha zemích už se odložené platby víc či míň regulují nebo se tam o regulaci uvažuje.
Podle poradenské firmy Flagship Advisory Partners například ve Švédsku regulátoři zakázali, aby e-shopy měly jako první, výchozí možnost placení nastavenou metodu, která přispívá k zadlužování spotřebitele, tedy i odloženou platbu. V Británii má k regulaci odložených plateb dojít ještě letos. V USA jsou odložené platby předmětem šetření úřad pro ochranu spotřebitelů, obdobný úřad v Kanadě vydal o odložených platbách studii, regulaci sice zatím žádnou nepřijal, ale nadále je hodlá mít v hledáčku. V Austrálii musí poskytovatelé okamžitých plateb dodržovat jako všechny úvěrové společnosti zásady odpovědného půjčování a transparentnosti poplatků.
Evropská unie loni v červnu schválila návrh nové směrnice o spotřebitelských úvěrech a v návrhu se výslovně uvádí, že pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů by se měla v plném rozsahu vztahovat i na odložené platby jako na „potenciálně škodlivý produkt“. Datum, od kdy by měla být směrnice účinná, návrh neobsahuje. „Počítá s tím, že tam bude přechodná lhůta dvou let od schválení, do kdy by to členské státy měly převést do vnitrostátního práva,“ říká František Nonnemann. Vzhledem k tomu, že zatím není schválená ani směrnice, přísnější regulace odložených plateb nás nečká letos a pravděpodobně ani za rok. Na druhou stranu nic nebrání členským státům Unie, a tedy ani Česku, přijít dřív s vlastní přísnější legislativou na ochranu spotřebitelů.
V Česku všechny formy půjček upravuje zákon o spotřebitelském úvěru, na odložené platby ale kvůli jejich specifičnosti nedopadá v plné působnosti. Denisa Všetíčková z tiskového oddělení České národní banky vysvětluje, že spotřebitelské úvěry, které jsou poskytnuty bez úroků a jakékoliv úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru, spadají mezi takzvané úvěry bez navýšení. „Kvůli tomu nepodléhají dohledu ČNB a k jejich poskytování není ze strany centrální banky ani potřeba žádného oprávnění,“ upřesňuje Všetíčková.
Co to znamená v praxi? „Český zákon o spotřebitelském úvěru u tohoto typu plateb například nepožaduje posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, neklade velké nároky na poskytování předsmluvních informací nebo nepožaduje odbornou způsobilost pracovníků, kteří se na nabízení takovéhoto produktu podílejí,“ přibližuje některá z rizik František Nonnemann. „Na druhou stranu ale zákon například omezuje platby, které může věřitel po spotřebiteli v případě jeho prodlení požadovat i u odložených plateb, jako by šlo o spotřebitelský úvěr,“ doplňuje Jan Šovar.
Sbohem jednoduchosti
Zásadní výhodou odložené platby je pro zákazníka jednoduchost. Ta by ale pravděpodobně s regulací podle všech pravidel pro spotřebitelské úvěry přišla vniveč. „Evropská regulace by znamenala, že i u jednoduché odložené platby by muselo dojít k posouzení úvěruschopnosti a plnění všech dalších povinností pro poskytování spotřebitelského úvěru v plném rozsahu,“ naznačuje Nonneman rozsah případných nových povinností poskytovatele odloženek. „K návrhu se ale dosud nevyjádřil Evropský parlament a Rada EU, na konečný text si tedy ještě počkáme,“ upozorňuje právník.
Dodává zároveň, že na evropské úrovni zároveň vzniká nové nařízení proti praní špinavých peněz, a pokud by se odložených plateb týkala v plném rozsahu pravidla pro spotřebitelské úvěry, dopadlo by na ně i toto nařízení – a to v konečném důsledku může znamenat povinnost víc identifikovat a prověřovat i zájemce o odloženou platbu. A pak by jednoduchá platba jedním klikem už nemusela víc být jednoduchou platnou jedním klikem, nebo aspoň ne poprvé. „Samozřejmě, pro klienty, kteří procesem prověření jednou projdou a mají od poskytovatele schválený fakticky revolvingový rámec, by se na využívání jednotlivých plateb nic nezměnilo,“ podotýká právník.
Jak moc na velikosti záleží
Národní regulátor, tedy Česká národní banka, zatím dopady vznikající směrnice odmítá komentovat. „Návrh evropské směrnice o spotřebitelských úvěrech, která má nahradit směrnici o smlouvách o spotřebitelském úvěru (CCD), je stále předmětem jednání. K návrhům, které nejsou definitivní, se nemůžeme vyjádřit. ČNB ani nemůže odhadovat konečnou podobu nové směrnice a její dopad na odložené platby,“ sdělila mluvčí banky Denisa Všetíčková.
Případná nová regulace by podle odborníků pravděpodobně znamenala zpomalení růstu odložených plateb. „Pravidla pro poskytování půjček budou přísnější a těžit z nich budou hlavně větší poskytovatelé, kteří na rozdíl od těch menších budou schopni lépe absorbovat náklady spojené s většími týmy a procesy pro dodržování předpisů,“ předpokládá Erik Howell, partner poradenské společnosti Flagship Advisory Partners.
Například nejstarší český poskytovatel odložených plateb Twisto se ale nové legislativy zatím neobává: „Vývoj kolem nové direktivy pečlivě sledujeme a budeme připraveni na případné změny, které by se našeho sektoru a produktů dotkly. Postupovat s péčí řádného věřitele a důkladně ověřovat úvěruschopnost klienta je už dnes (v souladu s platnou regulací) jedním z klíčových kritérií, které při poskytování našich produktů aplikujeme,“ říká Michal Kročil, šéf řízení rizik Twista. Dodává, že technologické nástroje a datové zdroje má společnost už teď na úrovni zcela srovnatelné s bankami. Pokud jde o možné dopady regulace na podnikání Twista, je Kročil zatím zdrženlivý: „Klíčové pro nás bude, v jakém rozsahu bude nová regulace vyžadovat jejich použití nejen u revolvingových produktů, ale také u jednorázových plateb nízké hodnoty.“
Co přinese krize
Dřív než regulace trh s odloženými platbami pravděpodobně ovlivní očekávaná ekonomická krize. „Model odložených plateb byl naprogramován na dobu, kdy se ekonomice daří. V momentě, kdy přijde krize a klesají úrokové sazby a reálné mzdy, jsou společnosti, které tento model provozují, ztrátové. Nutno podotknout, že žádná z těchto firem zatím nevydělává. Fungují totiž z peněz investorů a doufají, že v budoucnu se jim podaří tento model zmonetizovat. Teď se bude lámat chleba, protože investoři budou chtít své peníze zpátky,“ předpovídá ekonom Dominik Stroukal.
Dodává, že dalším faktorem, který při porovnání s klasickými kreditkami hraje v neprospěch odložených plateb, je to, že banka peníze na úvěry vytváří, zatímco firmy provozující odložené platby si je musí půjčit.
O tom, že základní model zisku těchto společností není v době krize úplně ideální, mluví i Erik Howell. „Nízké průměrné zisky v kombinaci s rostoucími úvěrovými ztrátami způsobily značné ztráty u několika hlavních poskytovatelů odložených plateb. Tyto problémy se ziskovostí společně s výše popsanými regulačními problémy a celosvětově negativním pohledem médií na odložené platby způsobily, že mnoho pozorovatelů z oboru si klade otázku, jestli odložené platby nejsou bublina, která se chystá prasknout, nebo jestli už dokonce nepraskla,“ zamýšlí se Howell.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 8. 2022 12:02, Pavel
Já jsem nikdy nepochopil, jak chtějí ty odložené platby monetizovat. Procento z ceny od e-shopu? To asi ne, proč by to ten e-shop dělal. S odloženou platbou si lidé můžou zboží opravdu vyzkoušet a asi se spíš zvedne počet vratek.
Poplatky a pokuty za úvěry nesplacené včas? To by byl hodně riskantní business plan.
Nebo nějak jinak?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 8. 2022 10:20, Tomáš_Marný
Co by pak v těch eurouhnijních úřadech ty tisícovky zbytečných úředníků dělaly, kdyby nevymýšleli pietschoviny?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.