Chorvatsko může přijmout euro od začátku roku 2023. Zavedení společné měny dnes definitivně schválili ministři financí Evropské unie. Formálně tak potvrdili krok Evropské komise, která už na začátku června oznámila Evropská komise, že Chorvatsko splňuje podmínky a může vstoupit do eurozóny.
Kurz se bude přepočítávat v poměru 7,5345 kun za euro, oznámila Evropská komise.
Zákon o přijetí eura jako zákonného platidla schválil chorvatský parlament v polovině května. Počítá s tím, že jednotná evropská měna začne platit 1. ledna 2023. Pro hlasovalo 117 zákonodárců, 13 bylo proti a jeden se zdržel hlasování.
Už od letošního 5. září budou muset obchodníci ukazovat ceny jak v kunách, tak v eurech. Chorvaté si pak budou moci bez poplatku vyměňovat kuny za eura v centrální bance, komerčních bankách, na poštách a ve finanční agentuře Fina.
Odpůrci z řad menších pravicových stran varovali, že Chorvatsko na přijetí eura ještě není připravené a jeho přijetí zvýší chudobu a inflaci. Předseda strany Chorvatští suverenisté Marijan Pavliček označil vstup do eurozóny během největší energetické krize EU, největší ekonomické nejistoty a největší inflace za posledních 20 let za šílenství, napsala zpravodajská agentura HINA.
Zastánci eura naopak věří, že přijetí eura sníží úrokové sazby, zlepší úvěrový rating Chorvatska a vytvoří vhodné podmínky pro další investice v zemi. Zdůrazňují také, že pro turisty, kteří vytvářejí pětinu hrubého domácího produktu Chorvatska, je dovolená mnohem snazší, když nemusí řešit směnné kurzy. V obdobích krize by země získala přístup k likviditě Evropské centrální banky a potenciálnímu záchrannému financování z Evropského stabilizačního mechanismu, připomíná agentura Bloomberg.
Průzkum Eurobarometru v roce 2021 ukázal, že přechod na euro podporuje 61 % Chorvatů – i přes obavy, že to může vést k inflaci.
Národní strany chorvatských euromincí. Zdroj: Hrvatska narodna banka
Chorvatsko je od poloviny roku 2013 nejmladším členem Evropské unie. Do čekárny na euro, odborně označované jako mechanismus směnných kurzů ERM II, vstoupilo loni. Musí tam vydržet dva roky a prokázat, že je finančně a cenově stabilní. Pokud splní podmínky, může po schválení Evropskou centrální bankou zavést euro. Národní rada pro zavedení eura na začátku května potvrdila, že Chorvatsko postupuje v souladu s plánem přechodu na jednotnou měnu.
Chorvatská národní banka už zahájila přípravy na sériovou výrobu eurových mincí. Každá země eurozóny si může určit podobu takzvané národní strany „svých“ euromincí, druhá strana je pro všechny státy stejná. Bankovky mají po celé eurozóně shodnou podobu na obou stranách.
O motivech, jaké si dají na národní stranu svých euromincí, rozhodlo hlasování veřejnosti – po předvýběru národní bankou – už loni v létě. Nejvíc hlasů získal Nikola Tesla. Neobešlo se to bez problémů: Budoucí vynálezce se totiž narodil srbským rodičům ve vesnici Smiljan u města Gospić na území dnešního Chorvatska, takže si na něj dělají nárok i Srbové. Mládí strávil v tehdejším Rakousku-Uhersku, krátce studoval i v Praze, od roku 1884 žil trvale v USA.
Chorvaté neustoupili a Tesla se tedy objeví na mincích v hodnotě 10, 20 a 50 eurocentů. Na nejmenší mince 1, 2 a 5 eurocentů míří hlaholice – nejstarší slovanské písmo. Kuna obsadí jednoeurovou minci, na dvoueurové bude mapa Chorvatska. Společným prvkem pak je šachovnice ze státního znaku.
Další motivy z dosavadních mincí a bankovek (rostliny, zvířata či města) neprošly, nejblíž k tomu měli Dubrovnik a král Tomislav. Mezi návrhy od lidí se objevil i fotbalista Luka Modrić. Vysoko skončila v anketě skončila i vodárenská věž ve Vukovaru – symbol války se Srbskem.
Zdroj: Hrvatska narodna banka
Zdroj: Hrvatska narodna banka
Zdroj: Hrvatska narodna banka
Proč si vlastně Chorvaté nechají motiv kuny i po zavedení eura? Je to nejenom připomínka jejich samostatné měny po rozpadu Jugoslávie. Kunou se v Chorvatsku platilo mnohem dřív – kožešina tohoto zvířete se používala jako platidlo už ve středověku. Podrobně jsme o tom psali nedávno: Kuna, lev a ulita. Proč se peníze jmenují po zvířatech.
Konkrétní podobu chorvatských euromincí – vítězné návrhy z výtvarné soutěže – představila centrální banka v únoru. Část soutěže se ale musela opakovat. Kuna na původním vítězném návrhu, jejímž autorem byl Stjepan Pranjković, se totiž nápadně podobala snímku britského fotografa Iaina Leacha. Kvůli tlaku z médií a sociálních sítí se Pranjković rozhodl svůj návrh stáhnout.
Původní vítězný návrh eurové mince. Zdroj: Hrvatska narodna banka
V dubnu pak komise vybrala pro jednoeurovou minci nový vítězný návrh. Kunu se šachovnicí v pozadí navrhl Jagor Šunde ve spolupráci s Davidem Čemeljićem a Franem Zekanem.
Definitivní podoba chorvatských euromincí. Zdroj: Hrvatska narodna banka
K zatím poslednímu rozšíření eurozóny došlo v roce 2015, kdy se jako devatenáctý stát zapojila Litva. V čekárně eurozóny jsou momentálně Bulharsko a Rumunsko. Bulharský ministr financí Asen Vassilev v květnu oznámil, že Bulharsko přijme euro 1. ledna 2024, napsala agentura Novinite.
Česko tak zůstává jednou z posledních sedmi zemí EU, kde se stále platí národní měnou. Dalšími jsou Švédsko, Dánsko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Euro nepřijala ani Velká Británie, která odešla z EU ke konci ledna 2020.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem