Pumpaři snížili ceny, platí nižší daň

Od dneška klesla na čtyři měsíce spotřební daň na benzin a naftu, což by mělo pohonné hmoty pro konečné zákazníky zlevnit téměř o dvě koruny na litr.

Vláda s účinností od 1. června do 30. září prosadila snížení spotřební daně z motorové nafty a bezolovnatého benzinu, a to o 1,80 Kč včetně DPH na litr. Cílem je zmírnit dopady vysokých cen pohonných hmot vyvolaných invazí Ruska na Ukrajinu jak na soukromý, tak podnikatelský sektor.

Nižší ceny by měly být u pump už viditelné, alespoň u některých. Síť čerpacích stanic Benzina Orlen hlásí, že už od dneška snížila oproti včerejšku o zmíněných 1,80 koruny ceny pohonných hmot na všech svých 426 čerpacích stanicích v Česku.

„Rozhodli jsme se reagovat ihned, jakmile vstoupí snížení spotřební daně v platnost,“ říká Tomasz Wiatrak, generální ředitel společnosti Orlen Unipetrol.

Stejný krok hlásí i státní společnost společnost Čepro na všech svých čerpacích stanicích EuroOil. „Na totemech našich čerpacích stanic řidiči ode dneška uvidí nižší cenu nafty a benzinu téměř o dvě koruny. K plošnému snížení ceny přistupujeme z důvodu maximální transparentnosti vůči veřejnosti bez ohledu na zbývající zásoby u jednotlivých pump a různý objem jejich prodejů,“ říká Jan Duspěva, generální ředitel společnosti Čepro.

Putin v Evropě doluje energetickou rentu. A klidně může přitvrdit

Ministerstvo financí dnes uvedlo, že očekává zlevnění až o 1,80 Kč na litr u všech pump v Česku v řádu nejbližších dnů, nejpozději do jednoho týdne. „Zpoždění promítnutí snížení daně do konečné ceny očekáváme z důvodu postupného doprodeje původního paliva, a to v návaznosti na velikost sítě čerpacích stanic a četnost nových dodávek pohonných hmot,“ říká Šimon Blecha, mluvčí ministerstva financí.

Ministerstvo v květnu rozšířilo svůj monitoring cen pohonných hmot na celý distribuční řetězec a prodloužilo cenovou kontrolu až do konce září. „Cílem této rozšířené kontroly je dohlédnout na distributory pohonných hmot, aby snížili své velkoobchodní marže na předválečnou úroveň, a především ohlídat, že snížená spotřební daň nezůstane v maržích distributorů, ale plně se promítne do konečných cen pro řidiče, říká Blecha.

Shromážděné cenové informace bude ministerstvo financí analyzovat a vyhodnocovat ve spolupráci s finanční správou, která má k dispozici údaje o všech transakcích distributorů pohonných hmot. V případě nepříznivých výsledků kontroly je ministerstvo připraveno zavést cenovou regulaci stanovující maximální výši marží u distributorů pohonných hmot, kteří jsou v Česku plátci spotřební daně.

Negativní dopad snížení spotřební daně na státní rozpočet činí za čtyři měsíce podle výpočtů ministerstva financí 4,2 miliardy korun. Ministerstvo financí zároveň ale odhaduje, že státní rozpočet bude na příjmové straně naopak posílen o takzvané inflační příjmy zejména z titulu vyššího inkasa DPH, které mohou na konci roku dosáhnout až 15 miliard korun.

Naopak na růst cen pohonných hmot v posledních dnech tlačí růst ceny ropy na trzích. Barel ropy Brent, která určuje ceny u českých pump, nyní stojí zhruba 123 dolarů. Před měsícem byla zhruba u hranice 110 dolarů a před rokem kolem 70 dolarů.

„Máme jen omezené možnosti, jak cenu paliv na pumpách ovlivnit. Rozhodnutí evropských lídrů zakázat dovoz většiny ruské ropy je bezpochyby správné, ale logicky bude tlačit cenu ropy vzhůru a bude umenšovat pozitivní vliv našeho snížení daně,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle opozičního hnutí ANO je snížení spotřební daně, které vláda prosadila, nedostatečnou podporou. „Jak vypadá snížení spotřební daně na PHM v praxi? Zatímco česká vláda snížila cenu benzinu o 1,50 Kč/l, v Německu dnes ceny benzinu na čerpacích stanicích klesly až o 8,70 Kč/l. Pokud si vláda neví rady, jak pomoci lidem, měla by se inspirovat v ostatních zemích EU,“ napsala dnes na Twitteru Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO. 

Konečnou podobu embarga na ruskou ropu včera schválili lídři zemí EU (detaily najdete v boxu pod článkem). Právě embargo, se kterým trh už v posledních dnech počítal, zvyšuje v posledních dnech tlak na další růst cen ropy, které se propisuje i do cen u pump. Podle dat společnosti CCS se tak včera litr benzinu Natural 95 prodával v Česku průměrně za 46,63 koruny a litr nafty za 46,40 koruny.

Zdroj: CCS

Vývoj průměrných cen benzinu a nafty za poslední rok.

Embargo očima experta

Zdroj: ČSOB

Komentář Dominika Rusinka, analytika ČSOB

Lídři členských zemí EU se včera dohodli na uvalení embarga na dovoz ruské ropy. Výsledná podoba je evidentně kompromisní – do konce roku by měla Evropa přestat nakupovat ruskou ropu dováženou po moři, která představuje přibližně tři čtvrtiny celkových dovozů. Skrze ropovod bude moci ruská ropa proudit dále, ovšem Německo a Polsko přislíbily zastavení dodávek prostřednictvím severní větve ropovodu Družba, díky čemuž by se mohly celkové dovozy ruské ropy do EU snížit až o 90 %.

Pro Česko má platit časově neohraničená výjimka na dovoz surové ropy z Ruska, zatímco výjimka na zákaz obchodování s finálními produkty vyrobenými z ruské ropy má vypršet na konci roku 2023. Podobně benevolentní je finální dohoda také pro Slovensko a zejména Maďarsko, které v posledních týdnech blokovalo dosažení dohody. Konkrétně v případě Maďarska je pak otázkou, jak intenzivní bude úsilí Orbánovy vlády omezit dovoz levné – a v důsledku embarga pravděpodobně ještě levnější – ruské ropy, ze které významně profituje domácí ropný gigant.

Celkově jde však ze strany EU o další podstatné zpřísnění hospodářských sankcí, které bude Rusko bolet. Před válkou vyváželo Rusko do EU přibližně polovinu své ropy, pro kterou bude muset nyní najít alternativní odběratele. To už se částečně děje v důsledku tzv. dobrovolného embarga některých západních společností, přičemž zlevněná ruská ropa (oproti ropě Brent až o 30 %) končí především v Číně nebo Indii. Právě do Asie se bude Rusko snažit vyvézt většinu „evropské“ ropy, což však s ohledem na komplikovanou logistiku a omezenou absorpční kapacitu rozhodně nebude jednoduché.

Pro další vývoj cen ropy, které na evropské embargo zareagovaly růstem nad 120 USD/barel, tak bude nakonec zásadní, zda se Rusku podaří udržet stabilní (třebaže přesměrované) vývozy ropy, nebo bude pod tlakem nedostatečné poptávky nuceno tlumit vlastní produkci. Zatímco v prvním případě by se ropných trh s touto situací zřejmě dokázal vypořádat, trvalý výpadek části ruské těžby by znamenal další negativní nabídkový šok, který by vedl k významnému zdražení cen ropy na světových trzích.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem