Soběstačnost Česka klesá. Měli bychom dost potravin?

Žádná země EU není sama o sobě zcela potravinově soběstačná. Hnát se za stoprocentní soběstačností není podle ekonomů žádoucí, znamenalo by to menší výběr za vyšší ceny. Podstatná jsou čísla za společný trh.
Soběstačnost Česka klesá. Měli bychom dost potravin?

Zdroj: Marek Musil, Shutterstock

Nejdřív covid, pak ruský útok na Ukrajinu. Krize, které by si ještě před dvěma a půl lety málokdo dokázal představit. Stejně jako uzavřené hranice do sousedních států – byť hlavně pro běžné cestování, ne pro nákladní dopravu. Nebo omezení dodávek některého zboží, bez kterého se zase nedá vyrábět další.

Co kdyby si Česko nečekaně muselo vystačit samo? Pravděpodobnost je sice nízká, přesto: Potýkali bychom se s nedostatkem některých základních potravin? V čem jsme teď soběstační a co by nám brzo chybělo?

„Za současného stavu propojeného trhu Evropské unie by uzavření českých hranic přineslo výraznou nestabilitu. Jde o propojenost a závislost, kterou nelze přerušit bez adekvátní tuzemské náhrady, pokud jsou k ní vůbec zdroje,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Nejde jen o samotné potraviny: chybět by mohly i suroviny pro výrobu hnojiv, prostředky na ochranu rostlin, léčiva pro zvířata a podobně.

Na druhou stranu dodává, že i když je současná civilizace díky své provázanosti zranitelnější, je zároveň vyspělejší si s těmito problémy poradit a relativně včas najít řešení.

Uzavření hranic – alespoň v rámci EU – podle odborníků nehrozí. Bylo by popřením základního principu EU ohledně volného pohybu zboží, lidí a kapitálu. V zásadě by to představovalo rozpad společenství. Podle agrárního analytika Petra Havla je však možné, že některé země přistoupí k určitým regulacím exportu nebo licencování vývozů.

„Česká republika by nicméně byla schopna vyprodukovat většinu základních potravin. Byly by ale zřejmě dražší, a některé typy potravin by k dispozici nebyly, nebo jen v menším množství. Katastrofické vize o hladu a prázdných regálech jsou ale spíš sci-fi. I v předlistopadové době, kdy nebyly příliš otevřené hranice, se Československo dokázalo uživit,“ říká Havel.

„V krizovém scénáři bychom si vystačili, pokud by nebyly vážně poškozeny výrobní kapacity. Odstřižení od mezinárodního obchodu s potravinami je nepravděpodobné, ale vyloučit nelze nikdy nic. Je proto důležité být na krizové scénáře připraveni,“ podotýká ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

Odborníci se shodují, že nejdůležitější je nepropadat panice, která by problémy jen zvýšila. „Je však třeba počítat se značným růstem cen potravin, zhruba v průměru o 20 až 30 procent, v ojedinělých případech i více, a s adresnými sociálními programy pomoci nejchudším. Hlad ale nehrozí, to je problém spíše jiných světových teritorií,“ dodává Havel.

Potravinová soběstačnost Česka: zhruba 70 %

Na jednoho obyvatele Česka připadalo od roku 1993 do roku 2019 v průměru 20,4 tuny potravin určených ke spotřebě. Poptávka spotřebitelů a trendy ve výživě se však průběžně mění. Češi podle statistik v posledních letech konzumují více těstovin, bílého pečiva, rýže, luštěnin, drůbežího masa, sýrů, tvarohu, jižního ovoce, rajčat, paprik, salátových okurek a salátů. Naopak klesla spotřeba hovězího masa, chleba, konzumního mléka, vajec, brambor, zelí, kapusty a květáku.

Dlouhodobé statistiky ukazují, že potravinová soběstačnost Česka klesá. „Pokud se na čísla díváme z dlouhodobější perspektivy, došlo k několika milníkům, jako například restrukturalizace sektoru po roce 1989, vstup do Evropské a zapojení do jednotného unijního trhu, čímž se v Česku výrazně změnilo konkurenční prostředí,“ připomíná Vojtěch Bílý z ministerstva zemědělství.

Jak klesla soběstačnost Česka po vstupu na společný trh Evropské unie? „Ve výrobě vepřového masa se snížila z 94,5 % v roce 2003 na 43,2 % v roce 2020, ve výrobě drůbežího masa z 92,0 % na 59,8 %, másla ze 126,6 % na 71,6 %, jablek ze 100,2 % na 79,9 % a zelí ze 77,5 % na 56,7 %,“ upřesňuje Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Závislost na dovozu potravin se od vstupu do EU prohlubuje také u potravin vyrobených z komodit charakteristických pro naše zemědělství. „Například soběstační jsme v produkci mléka, ale ve statistice pohybu zboží přes hranice mají sýry saldo záporné,“ uvádí Vodičková jako příklad.

Analytik Havel připomíná, že žádná země EU není sama o sobě zcela potravinově soběstačná. Jako celek je však Evropská unie soběstačná u všech živočišných komodit – kromě skopového masa. I přesto je podle něj žádoucí zvýšit soběstačnost Česka, především u ovoce, zeleniny (včetně brambor) a vepřového.

Celkově je Česko v současné době potravinově soběstačné zhruba ze 70 procent, upřesňuje Havel. V loňském roce jsme byli soběstační ve výrobě obilovin, cukru, mléka a hovězího masa. V ostatních položkách jsme částečně závislí na jejich dovozu, nejvíce u zeleniny a ovoce.

„Zcela závislí jsme na dovozu komodit, které se v České republice nepěstují nebo se pěstují pouze experimentálně – například rýže, některé druhy ořechů, káva, čaj, melouny, kiwi, citrusy a podobně,“ doplňuje Vodičková.

Soběstačnost rostlinné produkce v ČR

 2018201920202021*
Obiloviny139 %154 %150 %160 %
Z toho pšenice190 %165 %180 %189 %
Cukr151 %145 %144 %175 %
Brambory71 %70 %73 %75 %
Řepka olejná158 %128 %105 %85 %
Čerstvé ovoce * celkem46 %39 %40 %40 %
Jablka celkem *99 %89 %85 %88 %
Z toho: konzumní *59 %48 %46 %50 %
Čerstvá zelenina *32 %36 %38 %40 %
* Hvězdička znamená odhad. Prameny ČSÚ, ÚKZÚZ, ministerstvo zemědělství, ČBS

Soběstačnost ČR u vybraných komodit živočišné výroby

 20172018201920202021*
Mléko132,9 %137,8 %134,8 %133,3 %134,7 %
Hovězí maso120,1 %122,5 %121,4 %124,3 %118,7 %
Skopové maso102,3 %102,6 %95,7 %97,6 %98,9 %
Vepřové maso51,8 %51,1 %50,9 %51,5 %51,2 %
Drůběží maso65,8 %65,2 %65,2 %64,8 %67,95 %
Vejce84 %85,2 %82,3 %86,3 %86,1 %
* Za rok 2021 jde zatím o odhad. Zdroj: ministerstvo zemědělství

Česko se snaží soběstačnost posilovat u všech komodit, říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Vychází i ze Strategie resortu zemědělství s výhledem do roku 2030, kterou vláda schválila v roce 2016, když byl ministrem zemědělství Marian Jurečka.

Nejvíce ohroženým komoditám se ministerstvo snaží pomáhat nastavením národních i evropských podpor. Evropská komise uvolnila mimořádný balíček na zlepšení potravinové soběstačnosti, Česko ho použije v nejvíce postižených „sektorech“: prasat, drůbeže a jablek.

Vyšší soběstačnost = vyšší ceny

Potraviny jsou „strategickou surovinou“ každého státu. Správná míra soběstačnosti je předpokladem nejen pro dostatek potravin, ale také určitou cenovou stabilitu. Hnát se za stoprocentní soběstačností však podle ekonomů není úplně žádoucí. Znamenalo by to totiž méně zboží za vyšší ceny.

Zdůrazňují také, že pro Česko je klíčová zejména jejich dostupnost, nikoli soběstačnost, která po vstupu na jednotný evropský trh už nemá smysl.

Soběstačnost EU u vybraných rostlinných komodit za hospodářský rok 2021/22

KomoditaProdukce (mil. tun)Spotřeba (mil. tun)Soběstačnost
Obiloviny celkem293,18261,86111,96 %
Pšenice obecná129,7996,13135,02 %
Ječmen51,9743,91118,36 %
Pšenice tvrdá7,729,1384,56 %
Kukuřice72,4781,5588,87 %
Žito7,767,41104,72 %
Čirok0,891,180,91 %
Oves7,487,3102,47 %
Triticale11,5311,5799,65 %
Ostatní obiloviny3,563,7894,18 %
Olejniny celkem30,2448,562,35 %
Řepka17,0221,4279,46 %
Sója2,6816,8515,91 %
Zdroj: Odhady Evropské komise, DG Agri, Výbor pro SOT

Soběstačnost živočišných komodit v EU (předpověď)

 20212022202320242025202620272028202920302031
Mléčné výrobky
Čerstvé mléčné výrobky103104104104104104104104105105105
Sýry113114114114115115115115116116117
Máslo112112113113113113113113114114114
Sušené odtučněné mléko202215215215216217219220222223225
Sušené plnotučné mléko171172173173173173174174174174175
Syrovátka143146146146145145144144144143143
Maso
Hovězí a telecí107107107107107107107107107107107
Vepřové125126124123122122122122122121121
Drůbeží113112112112112111112112112112112
Skopové9597959594939292929191
Zdroj: Milk Market Observatory (Evropská komise)

„Je třeba si nejprve vyjasnit, co rozumíme pod pojmem potravinová soběstačnost. Ti, co tohoto tématu často zneužívají pro propagaci vlastního byznysu, mají na mysli soběstačnost v jednotlivých potravinových položkách. Tento pohled ale nedává příliš smysl, protože je neefektivní, aby malá otevřená ekonomika pokrývala veškeré své – nejen potravinové – potřeby vlastní produkcí, pokud je součástí fungující mezinárodní obchodní výměny,“ vysvětluje ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

Doslova životně důležité podle něj je, aby stát dokázal uživit své obyvatele v době krize – například během válečného stavu, kdy standardní obchodní řetězce nemusí fungovat. „Pak ale nejde o soběstačnost v konkrétních položkách (pokud za války dostanu na talíř o třetinu menší řízek, tak to přežiju), ale o soběstačnost ve smyslu celkových vyprodukovaných kalorií. A z tohoto pohledu se Česko podle jedné studie řadí mezi 32 ze 136 zkoumaných zemí, které produkují více kalorií, než samy spotřebují, a zároveň spotřebovávají více, než by bylo k životu nutné,“ říká ekonom.

Podobně je na tom dalších 11 zemí Evropy jako Německo, Francie či Polsko, a dále například USA. Opačně na tom jsou třeba Velká Británie, Itálie, Rusko, Čína nebo Japonsko.

„Pro případ krize tedy jsme z hlediska potravinové soběstačnosti dobře připraveni, a debatovat lze pouze o dostatečné vyváženosti produkce, co se týče potřebných druhů živin,“ konstatuje Pour.

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+24
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Lidl se srovnává s konkurenty. „Suverénně nejlevnější“ je o koruny

28. 3. 2024 | Pavla Adamcová | 3 komentáře

Lidl se srovnává s konkurenty. „Suverénně nejlevnější“ je o koruny

Nová kampaň využívá srovnávací reklamu. Velikonoční ceny v Lidlu a Penny přitom porovnal sám Lidl, a to dlouho před Velikonocemi. Je to v pořádku?

Čokoláda jako luxus. Letos zdraží o desítky procent

27. 3. 2024 | Pavla Adamcová

Čokoláda jako luxus. Letos zdraží o desítky procent

Cena čokolády v obchodech za poslední rok stoupla už asi o 15 procent. Výraznější růst ale teprve přijde, shodují se analytici i prodejci. Důvodem je raketové zdražování kakaa na komoditní... celý článek

Otevírací doba na Velikonoce. Jak jsou otevřené obchody

26. 3. 2024 | Pavla Adamcová

Otevírací doba na Velikonoce. Jak jsou otevřené obchody

Velký pátek a Velikonoční pondělí – zákaz prodeje má pro každý svátek jiná pravidla. Tady je přehled pro rok 2024.

Tesco prohrálo s Lidlem. Žlutý kruh v modrém čtverci musí pryč

21. 3. 2024 | Pavla Adamcová

Tesco prohrálo s Lidlem. Žlutý kruh v modrém čtverci musí pryč

Obchodní řetězec Tesco ve Velké Británii tento týden prohrál dlouholetý spor s konkurentem Lidl. Tamní soud s konečnou platností potvrdil, že logo jeho věrnostního programu Clubcard... celý článek

Deset věcí, které vás nejvíc štvou při nákupech. Máte další?

21. 3. 2024 | Pavla Adamcová | 3 komentáře

Deset věcí, které vás nejvíc štvou při nákupech. Máte další?

Chaos v cenách, bloudění po prodejně, špinavé a nedostupné košíky, ohmatané pečivo... V naší anketě jsme se čtenářů zeptali, co jim v obchodních řetězcích nejvíc vadí.

Partners Financial Services